Anime World CZ/SK - Příběhy

Kirra a Lolla se pomalu rozešli za klukama, Lili a Zouí také vyrazily. Nijak nepospíchaly a tak byli schopní si důkladně prohlédnout krajinu. Všude byl hustý a hluboký les, vysoké hory. V blízkosti žádné město nebylo a to bylo nejlepší. Cesta zabrala skoro půlku dne a na místo přicházely už pozdě v noci kdy krajinu osvětloval úplněk. Sedric je zavedl ke vchodu do jeskyně.

Jeskyně měla vchod tak akorát aby se tam vešel Sedric. Ale uvnitř to bylo mnohem větší a prostornější. Jeskyně měla něco jako pokoje. Z jedné velké jeskyně byli jestě menší jeskyňky, připomínaly jako nějaké komnaty. Jeskyně měla přesně 4 komnaty a tak si každá dvojce jednu vybrala. Byla tu pak ještě jedna cesta která vedla někam dál, tu si na prozkoumání nechaly na příště. Teď holky už byly utahaný a tak si chtěli jít lehnout.

 

Kirra šla tedy do jedné komnaty a tam si lehla jako vlk. Nebyla tu žádná postel nic tak to bylo takhle nejpohodlnější. Sedric si lehl vedlení a přitulil se. Byl šťastný že s ní byl ale něco ho hlodalo, Kirra se poslední dobou chovala trochu jinak. Jako by se snažila něco skrývat.

*Kirro.

*Hmm, copak?

*Copak se děje?

*Jak to myslíš Sedricu. Nervůzně polkla, snad něco netuší.

*No já jen že mi připadá jako bys něco tajila a skrývala.

Kirra byla ticho a šlo na ní vydět že přemíšlí. Seric jí pozoroval a čekal co mu poví.

Přemíšlela nevěděla jestly to má říci, a nebo jo, ne ne ne ne, jo. Už jsme dorazily na místo a tak snad by už to mohl vědět. Tak dobře povím mu to. Rozhodla se Kirra.

*Sedricu, nepujdeme se na chvilku projít?

*Dobře, tak pojď. Souhlasil Sedric a šel jako první.

Kirra šla hned za ním a než višly vel podívala se na Lollu jako by jí chtěla říci co se chastá. Ta jen kývla na souhlas že chápe a drží jí palce.

 

Vyšli ven a šli potichu lesem. Všude byl klid a cestu jim osvětloval krásný měsíc. Kirra byla nervůzní, bušilo jí srdce a nevěděla jak bude Sedric reagovat na to co se mu chystá oznámit. Došli k jednomu jezírku a posadily se na břeh. Koukali společně na měsíc.

*Ten je tak krásný, ten měsíc tak jako ty. Sedric se podíval na Kirru a otřel si o ní čumák.

*Sedricu musím ti něco říci.

*Copak se stalo, udělal jsem něco špatně? Začínal se obávat že něco pokazil.

*Ne ne nic není špatně, spíš naopak.

*Na opak? Nechápal Kiřina slova.

*Víš nevím kdy ale za né dlouhý čas se naše smečka… nedořekla svojí větu kdaž jí do toho Sedric skočil. *Co je ze smečkou? Nějaké problémi chce se rzdělit něco copak se to děje. Začínal plašit a zmatkovat. Kirra se na něj přisně podívala že jí přerušil. Hned se zastavil a uklidnil se. * Promiň, copak se děje?

*Nooo, víš já už asi dva měsíce něco nosím.

*Něco nasíš??? Kde kdyť nic netaháš? Nechápal Sedric.

*…………..hmm……..nosím…...tvoje děti……...víš. Dostala to konečně ze sebe Kirra.

Sedric vykulik oči, tohle nečekal. A byl jak opařený. Koukal na Kirru jako by byla duch.

*Počkat to jako že já budu t….t..tá...ta?

*Ano budeš? Sedricuv obličej je rozzářil štěstím. Byl velice překvapený ale těšilo ho to.

Skošil na Kirru kterou povalyl jak to nečekala a začal jí oblizovat obličej. Jak byl štastný.

*Počkej, počkej co to do tebě tak náhle vějo. Zarazila ho.

*Jsem šťastný, to ty jsi mě udělala štastným vlkem Kirro.

Nějakou chvíla tam u jezera ještě ležely než se vrátily spátky do jejich nového doupěte v jeskyni. Kirra byla už uvolněnější byla ráda že už to nemusí takhle tajit a má to za sebou. Seric se hrdě nesl jako by byl ten nejlepší a nejúžasnější vlk pod měsícem. Byl štastný a už plánoval jak to v jeskyni bude chtíz zařídit.

 

Lolla v klidu ležela a pozorovala východ kdy se Kirra vrátí. Sebastian ležel vedle Lolly a zahříval jí. Nic neříkal věděl že se něco děje ale netušil co. A bál se zeptat, poslední dobou byla Lolla trochu agresivnější, už si nechtěla tolik hrát a dovádět. Bylo mu to divné ale netušil co se děja. A kdyby se jí zeptal myslel si že by dostal jednu po čumáku. Sebastian také koukal k víchodu třeba se něco dozví když bude koukat stejným směrem. Lolla zvedla hlavu a pozorovala východ. Právě vcházela Kirra a prkla na Lolla. Sebastian to nechápal co se to sakra děje. Sedric za ní šel a byl také podezřelí, takhle štasatného a namišleně nesoucího ho ještě neviděl. Zapluli do své jeskyně a už nebyly vidět.

Lolla si zase položila hlavu, ale tentokrát na Sebastianovu tlapku. Sebastian se na ní zvedavě podíval, Lolla nad něčím přemíšlela. Protáhla se a zívla si. Rozvalila se jak jen to šlo, Seby na ní zíral. Takhle se snad ještě nerozvalila za celou tu dobu co jsou spolu. Lolla koukala na něho s jemným pohledem a čekala co bude dělat.

Sebastian byl zmatený seděl a Lolla byla ropláclá pod ním na zádech. Dívala se na něho zvláštní pohledem a ocáskem máchala ze strany na stranu. Nejstě se zeptal.

*Děje se něco?

*Ano, něco se děje.

*Co...co se děje? Zepltal se až zoufale a smutně.

Lolla vzala jeho tlapu a položila si jí na břicho. Sebastian nevěděl co chce ale byl z toho dost nervózní a nesvůj. Položila si jeho tlapku na břicho. Chvilku takhle jenom sseděl a nechápal co se děje. Kyž se něco zrovna pohnulo pod jeho tlapkou. Vytřeštil oči, sundal tlapku a přiblížil se čumákem. Nevěřil tomu co se teď stalo a musel se přesvědčit. Měl čumák přesně nad jejím bříškem a pozorval nehnutě, jako by hypnotizoval to místo. Najednou se zase něco pohnulo až sebou trhl a vyskočil do vzduchu jak se lekl.

Lolla se překulila na bok a posadila se. Pomalu vstala a přišla k právě vylekanému Sebastianovi.

*Už víš co se děje, Seby.

*No né tak docela, co to bylo? Lekl jsem se?

*Já vím, to muj drahý byly troje děti.

*Počkat co? Děti? Jak se ti tam dostaly děti? Najednou ztuhl a zarazil se. Jako by mu to právě docvaklo. Podíval se na Lollu a ta jenom kývla na souhlas.

*Takže už tu nebudeme jenom dvě kočky ve velké smečce vlků.

*Přesně tak, bude nás víc.

*A..a...kdy to bude kdy už budou?

*No to já nevám přesně. Člověk nosí 9 měsíců a kočky zase 3 měsíce. Takže netuším. Musíme se nechat překvapit.

*Dobře, dobře, tohle musím říci bráchovi.

Než stačila něco Lolla říci byl pryč. Lehla si a odpočívala.

 

Sebastian celí nadšený přiběhl za Sedricem a Kirrou. Kirra už spala a Sedric skoro také když tam přiběhl.

*Brácho, brácho mám úžasnou novinu. Šeptal aby nezbudil Kirru ale šlo poznat že má radost.

*Opravdu? Já také.

*Fakt? No to je jedno. Představ si že budu táta a budou tu další kočky.

*Ha ha ha, tak to se povedlo já také.

*Počkat co?

*No Kirra mi to dneska řekla.

*Mě také dneska před chvilkou.

*Tak běž spát zítra nás čeká dlouhý den.

*Dobře dobrou.

 

Odešel spátky za Lollou a lehl si vedle ní. Byl štastný a spokojeně usínal.

 

Další den to oznámily celé smečce. Všichni byly nadšení. Klici se chopily toh že jeskyni trochu zvelebí. Na zem jeskyně dají prkna aby nebylo takové chladno. Postavý postele a pro vlky nějaké velké pelechy aby to měli také pohodlnější. Do velké části jeskyně chtěly uděla velký stůl a také ohniště. Pomalu si to tam zařizovaly. Sedric ze Sebastianem vytrářeli nábytek a vše okolo. Byly přeměněný a tak jim práce šla od ruky.

Holky jim chtěli pomoct ale nedokázaly se proměnit. To je trochu vydělilo ale pak si řekly že to bude možná tím že čekají mladé, že by ta přeměna mohla ovlivnit těhotenství. Tak chtě nechtě zustaly jako vlci a chodily ze smečkou na lov. Pak kořist vždy přitáhly a Sedric vždy úlovek stáhl z kůže. Kůže se jim teď velice hodily i všelijaké kosti.

Uběhl falší měsíc jako voda a kluci měli už podlahu v jeskyni hotovou. Postele pro sebe také. A i velké pelechy pro vlky. Sebastian si do své jeskyně udělal vělké škrabadlo. A pro holky vytvořily obrovitánský pelechy tak aby i oni pohodlně mohly ležet když se nemohly přeměnit. Měli to vyslané kožešinami a úžemu takže to bylo příjemné. Pokaždé ale spaly s holkami kdyby se náhodou něco začalo dít.

Byly už ve třetím měsíci a tak byli ostražití, nevěděli jak dlouho to bude trvat jestly jako lidem nebo jako zvířatům. Ale jelikož jak Kirra i Lolla měli obrovské přicho tak jim něco říkallo že 9 měsíců t asi nebude, ale tři už byly tak uvidí.

 

V táboře:

Co odešly a i jejich vůdce alfa tak to převzal Zog na starost. Měli se tam dobře a dobrých 14 dnů nechodily dolů do lesa. Roxi byla smutná ale věděla že je to tak nejlepší. Tu cestu by asi nezvládla a jenom by je spomalovala. Kor když Kirra a Lolla byli v čerstvím očekávání. Věděla to a také cítila. Už měla nějaká ta léta a tak poznala ten pach. Byla odhodlaná dávat tady na to pozor a popřípadě je varovat.

Uběhl už měsíc co odešli a Roxi se vydala do lesa obhlídnout jak to tam vypadá. Našla tam jenom prázdný tábor ale se všemi věcni. Stany, povoz, vyhaslí ohniště. Zbytky jídla a hohýzené flašky a oblečení. Hrůza neskutečný bordel. Vydala se po jejich stopě ka to asi šly. Zjistila že to každý den tady prohledávají a procházejí. Vrátila se tedy spátky a naznačila to Zogovi. Jakmile jí sptařil věděl že něco zjistila a tak se šel také podívat. Za nedlouho byl spátky a varoval ostatní že tu stále jsou a prohledávají to tu.

Byli velice opatrní a dolu vůbec nechodily. Jenomže i tak je nakonec našly. Dorazily tam a lidé z tábora se snažily chovat se normálně jako by nebyly nic jiného než lidé.

Muči každého prohlížely ale nechaly je na pokoji. A šly dál do lesa. Zog věděl že pokud pudou dál zjistí že tu byly a že po nich bude dál pátrat.

*Roxi. Poslouchej, já vím že mi rozumíš. Musíš teď jít za ostatníma a varovaz je že je stále hledají. Nemusíš se bát mi budem v pořádku mi se o sebe postaráme.

Roxi váhala věděla že to Zog mislí dobře ale nevěděla jestly tu cestu zvládne.

*Měla by jsi hned vyrazit dokud nevědí že tu jsi a dokud nevědí že jste tu vůbec byly.

Dobře, Roxi mu kývla na souhlas a vydala se na cestu. Nemohla tak rychle ale nevzdávala se a vyrazila odhodlaně na cestu.

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.