Wolf přichází XII.
Informace:
Kirra, Sedric, Lolla a Sebastian se vrací zpátky i z celou smečkou.
Doufám že se vám bude líbit a omluvte moje chybi.
Byl krásný den a čistá obloha. Svítílo slunce a pofukoval příjemný větřík. Les byl klidný a tichý. Ptáčkové si prospěvovaly a stáda Jelenů a Srn se pásla na louce. Sem tam proběhl nějaký ten králík a zajíc. Datel vytikával hmiz z podkůry stromů, a Sovi tiše houkaly když je něco probudilo. Vítr ohíbyl slabé větvičky a listí se tetelilo v produ vzduchu.
Ve městě lidé byly spokojený ze sluníška, na tržnici bylo jako vždycky velmi rušno. Děti si tam hráli a honily se.
Menší skupinka lidí se vidala do lesa ulovit nějakého jelena na maso a srst. Aby jí mhly zpracovat. Procházely a stopovaly všelijaké náznaky stáda. Netrvalo dlouho a na stádo narazily. Když chtěli už začít lovit něco je vyrušily. Z dálky né moc vzdálené se ozvalo vlčí vití. A po chvilce hned další a o dost hlubší. Lidé to zarazilo co věděli tak v blízkosti nebyli žádní vlci. A tak bedlivě poslouchaly a čekaly co se bude dít.
Jeleni něco zavětřily a rozeběhly se do lesa a utíkaly a přeskakovaly kamínky a větničky. Byl to okouzlující pohled. Znovu zaznělo zavití a už bylo blízko.
Najednou tak 10 metru od nich zahlídnou probýhat velice zvláštní skupinku po cestišce která vede hlouběji do lesa a do hor.
První v čele běží vělký bílý vlk, zaním běží černá včice jenom o chlup menší. Za nimi běží další vlci ale už normální velikosti. Dva hnědí, jedna bílá až na černá ouška hned za ní šedo černý kterí má rysi Haskyho a na konci opět černý vlk. Stály a ani nemrkaly jak je tohle překvapilo. Dělší dobu už neviděli takovou smečku. Když už nějakého zahlédly tak to byl třeba jen jeden něbo byl v nějaké kleci a tak ale né takhle volně. Když se už z toho spamatovaly a chtěli se vrátid do města tak je překvapila další věc. Po stejné cestě teď běželi a dováděli dvě kočky, nebyly ale jan tak obyčejné, jedna byla černá a připomínala pantera a druhá zas byla velice podobný tygru ale né tak úplně. Vypadyly štastně a dováděli.
Pak se lidé vrátily do města a tak o tom řekli ostatním.
Lolla:
Trochu jsem se ze Sebastianem zdrželi při minulé přestávce. A teď trochu laškujeme když se snažíme Kirru a Sedrica dohnat. Zahlédla jsem motíla jak před námi proletěl a tak jsem ho chtěla chytit ale unikl mi. Sebastian si toho všiml a drknul do mě.
*Chiť si mě. Mrkl na mě a odskočil a odrážel se od stromů. Byla to sranda a snažila jsem se ho chiti. Marně vždy mi uskočil a popoběhla a podíval se na mě jako kde to vázne. Dělala jsem jako že to nevidím a předběhla ho jako že mě to už nebaví a utíkala dopředu. Hned byl za mnou a snažil si mě chytit já jsem však také pokaždé uskočila. Takhle jsem blbly nějakou chvíli nyž jsem se trochu uklidnily a doběhly zbytek. Předběhli jsem vkly a doběhly až ke Kiře a Sedrichovi. Sebastian běžel k Sedricovi a já ke Kiře.
*Kde jste se tak zdržely? Ptala se mě Kirra zvědavě.
*Aaale tak trochu jsem blbli no. Trochu jsem zčervenala ale naštěstí to na srsti nebylo znát. Kirra sle poznala že se něco děje a nadzvedla obočí.
*Tak blibly joooo. Je mi to jasné co jste prováděly.
*Heeeéj jak jsi toznala?
*Znám tě tak vím když se snažíš něco skýt. Lolla si povzdychla.
*No joo dobře tak jsem blbli i trochu jinak no.
*To jste si to nemohly nechat na doma.
*Ale jó mohly ale když ona byla chuť víš.
*Tak chuť říkáš joo. Kirra se trochu zasmála.
*Ty máš co říkat. Rezignovala Lolla.
*Eee……….Jak to myslíš? Věděla kam tím míři ale dělala jako že neví vo co goo.
Lolla se na ní podívala. *To si jako myslíš, že jsem si nevšimla jak jste se vnoci oba zdejchly někam prič? A vrátily se až k ránu.
*Sakra koukám že jsi mě prokoukla co.
*To si piš že jo.
Dál běželi v tichosti a dávaly pozor na cestu. Už se blížily do tábora. Vylezli až na horu a už byly na louce před táborem. Sedric se rozhlédl. Bylo už odpoledne když dorazily. Kirra si stoupla vedel něho a já hned vedle ní. Sebastian přešel okolo Sedrica a Kirry a stoupl se po mém boku. Lidé z tábora nás hned zahlédly a běželi přivítat.
Kirra:
Tak už jsme konečně dorazily. A jakmile nás zahlídly běželi nás uvítat. Mezi prvníma byl Zog. Ale jakmile doběhli i ostatní ze smečky trochu se zarazily. To je překvapilo že nás přišlo více.
Sedrich jim vysvětlil co se stalo a já zavedla smečku k jezeru a k chatě.
*Tak tady žijeme, můžete být v chatě nebo tady venku je to čistě na vás. Pak ještě vymyslíme jak to celé dořešíme.
*Dobře mi asi budem tady venku je to přeci pro nás přirozenější. Jen kdyby pršelo tak se schováme.
*Dobře.
*Co jsou ti lidé zač?
*To jsou také mutanti jako mi ale neprošli tak velkýma změnama jako mi 4. mají jen některé menší nebo větší rozdíly ale nemohou se převtělit.
*Aha, jsem netušil že je i taková mutace.
*Ano je a věřím že lidé z laborky by je hned rozpitvaly.
*To určitě ano. Dodala roxi.
Kirra zašla do chaty už jako člověk a šla se osprchovat. Mezitím se smečka seznámila z prostředím.
Agrres se šel proběhnout a obhlídnout okolí, ikdyž už nebyl vůdce tak některé zviky mu zůstaly. Prošel celý lesík a všemožně to označkoval. Pak zaběhl do tábora aby se seznámil s ostatními a věděl kdo sem všechno patří. Sedric se ještě bavil z klukem co měl rudé vlasy. Přeběhl k nim a poslouchal rozhovor.
Kal vyběhl na verandu a šel prozkoumat chatu, instiktivně ho to dovnitř nějak táhlo a tak prozkoumal všechny místnosti až na koupelnu kde slišel téct vodu a cítil že je tam šéfka. Došel do obíváku a tam si lehly vedel gauče a odpočíval. Byl po té cestě už znaven.
Lilli a Zouí byly stále spolu a dováděli. Zouí chňapla nějaký klacek a provokovala Lili která jí honila a snažila se jí ten klacek sebrat. Když se jí to podařilo tak to samé dělala Zouí. Takhle nějakou dobu blbly dokud si nelehly do stínu a neodpočívaly. Roxi už jako stará dáma si šla lehnou pod velký stom a rozhodla se že se prospí.
Lolla:
Kirra odvedla smečku k chatě. Já tu ještě byla a poslouchala Sedrica jak vše vysvětluje lidem. Jsem zvědavá jak tu teď budem žít když je tu smečka a pak lidí a mám takoví dojem že lidé z laborky nás asi nenechají jen tak. Možná bychom se měli přestěhovat. Nebo aspoň mi čtiři že smečkou. Abychom jak mi tak oni byli ve vetšim bezpečí.
Z přemíšlení mi vyrušil Sebastian.
*Pojď pudem do chaty co ty na to.
*Dobře už se těším na koupel.
Odešli jsem do chaty a po cestě viděly jak se smečka už zabydluje. Sebastian čel do vody a já do koupelny kde jsem našla Kirru jak usnula ve vaně. Probudila jsem jí. Trochu se lekla ale jinak v pohodě. Povídali jsem si a obě se vykoupaly. Vyprávěla mi jaké to bylo když tam byla zavřená. A já jí zas vyprávěla co se dělo na cestě zaní. Po koupeli jsem se šli obě natáhnout už jsme byly také unavená a šli spát.
Klusi pak také přišly a šli za námi spát.
Uběhl měsíc a byl podezřelí klid. Nikdo nás nehledal a ani nepronásledoval. Měli jsme za to, že přecijen nás někdo bude hledat ale nic se nedělo. Smečka se tu dobře zabydlela a byla spokojená. Sedric už seznámil Zoga se všemi podrobnostmi a na co si má dávat pozor. Lolla ze Sebastianem se stále kočkovaly a škádlily jako malá koťata. Užívaly si života a i s vlky se spřátelili. Sebastian byl více ostíchaví a nechtěl ale pokaždé ho Lolla přemluvilyla.
Kirra se Sedricem také blbly a chodily na lov s celou smečkou. Všichni měli mezi sebou pevná pota a střežily se. Dvojčata byla stále jako štěňata a neustále dováděla. Jakmile se šlo ale na lov byla jak proměněná, klidná ostražitá a žádná kořist jim neunikla. Agrres byl víc samotář a hlídal okolí chodíval i ze Sedricem na obchuzky. Kal trávil vetčinu času v chatě a nebo dělal společnost Roxi která odpočívala už přeci jen byla dost stará.
Jednu když byl Sedric a Agrres na obchudce zachitily pach lidí. Šli to prozkoumat a oběvyli tábor lidí s pláštěma. Hned věděli o koho se jedná. Vrátily se spátky a všechny varovaly.
Před chatou se všichni sešli. Kirra, Lolla, Sedric, Sebastian, Agrres, Zouí a Lili, Kal, Roxi.
Sedeli do kroužku a čekaly až dorazí Zog. Tan po chvilce přišel a Sedric se pustil do řeči.
*Tak máme tu velký problé. Všichni zpozorněli. Dole v údolý asi deset kilometrů od tuď jsem našli tábor lidí z laboratoře. Mám takoví dojem že po nás jdou.
*Co budeme dělat? Zeptal se Zog.
*Co se takhle přestěhovat. Zauvažoval Sebastian.
*To není špatný nápad. Přecijen tu už není tolik místa pro nás všechny. Souhlasila Kirra.
*Dobrá souhlasím mohly bychom se přestěhovat. Souhlasil Sedric.
*Mám dojem že lidi z tábora nebudou chtít se přetěhovat a přesto že tu hrozí nebezpečí. Namítl Zog.
*To nevadí, Lidé se stěhovat nemusí. Po vás nepátrají a když nějakou dobu nebudete chodit do údolý měli byste být v pořádku. Jenom mi ze sečkou se přetěhujeme. To nás chtějí. Všichni souhlasně kývly že rozumějí okolnostem.
*A kam se přestěhujeme? Zeptaly se holky
*To ještě nevím, vyrazíme na cestu a až budem dost daleko tak si najdem něajké místo.
*Dobře, tak jo zítra varyzíme. Souhlasila a dodala Kirra. Podívala se na všechny jestly s tím souhlasí. Všichni souhlasily.
Jenom Roxi vypadala jako že nesouhlasí.
*Roxi? Copak se děje? Zeptala se Lolla která byla hned vedle ní.
*Eee já svámi nepudu, už jsem moc stará a dlouho tu nebudu. Takže bych tu cestu asi už nezvládla. Posmutněla ale nedala to na sobě zas tolik zdát.
*Jseš si jistá, já tě klidně vězmu to není problé. Nabídla jí Kirra.
*Né děkuji, prožila jsou dlouhý život a je můj čas cítím to.
*No tak dobře budu respektovat tvoje rozhodnutí. Samo moc dobře víš co je pro tebe nejlepší. Ale bueš nám chybět.
*To vy mě také.
Zbalili si vše důleřité a potřebné na cestu. Všichni se rozloučily se Zogem a Roxi. Ještě než jsem odešli nám roxi něco chtěla říci a tak jsme se svišni posadily a poslouchaly co nám chce říci.
*Milá smečko, děkuji vám za vše. A…….a ještě musím něco říci. Otočila se na Kala. Kale nikdy jsem ti to neřekla a bála se. Ale měl bys to vědět. Jsem tvoje matka.
Všechny nás překvapila tohle jsem nečekaly. Kal vstal a přistoupil k Roxi.
*Roxi…..eee teda mami…víš já to tušil a měl takovej dojem. Poděkoval Roxi za všechno a vyrazily jsme na cestu. Šli jsem stále ve vlčí podobě a cesta bala dlouhá. Cestovala jsem asi skoro měsíc abychom si byli jistí že budeme dost daleko. Byla to zábavná cesta Lili se zblížila cíce s Kalem a Zouí se zas sčuchla z Agrresem. Teď co už byli volní dali volnost i svím pocitum a byla mnohem šťastnější. Cesta všechny vyce utužila. Kluci se rozhodli že prozkoumají okolí kde by se dalo utábořit a konečně zakotvit. My holky jsem si mohli udělat volno.
Lolla, Kirra, Lili a Zouí. Jsem odpočívali na sluníčku.
*Kirro?
*Ano Lollo. Copak?
*Víš potřebuji si promluvit.
*Hmm, a očem pak.
*Nepjdem se trochu projít?
*Můžeme. Vstaly jsme a šli se tedy trochu projít.
*Víš poslední dobou se cítim trochu divně a mám takoví dojem žeeee….. Lolla se odmlčela
*Lollo pokud tuším správně kam tím míříš tak já taky.
Lolla se na Kirru překvapeně podíval. Kirra jenm přikývla na souhla.
*Pááni, to jako fakt? Ty taky?
*Ano, aspoň že nejsem tedy jediná.
*A řekla jsi to Sedricovi?
*Nene, neřekla a ani nevím jak mu to říci. A ty řekla jsi mu to.
*Ne, Sebastian to neví ale mám dojem že si všiml že se chovám trochu jinak. Víš já ani netiším jak to bude probýhat.
*Jo to já také ne. Normálně to bývá 9 měsíců u lidí. Ale mi nejsme jenom lidé.
*No právě, a u zvířat jako jsou vlci a kočky to trvá 3 měsíce. Dodala Lolla.
Zastavily se a chvilku přemýšlely.
*V jakém jsi měsíci Lollo?
*Mám dojem že t bude druhej. A ty?
*Taky druhej. Tak aspoň to budeme mít nastejno.
*To ano, uvidíme jak to bude pokračovat. Ale zatím to klukům neřeknem co ty na to.
*Dobře souhlasím.
Holky se vrátily a pověděli Lili a Zouí co se děje. Ty byli trochu překvapené a podpořily je a slíbyly že nic neřeknou. Kluci se večer vrátily s tím že našli dobré místo kde mohou zůstat. A tak se vydlai na místo.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
