Tábor - 1. Prolog - Den před táborem - Rodina Monkey
Informace:
Seznámení s rodinou Monkey, Luffym, Acem a Sabem. Jak bude probíhat jejich den před tábore?
Nový projekt, který se pokusím dokončit :D Příjemné čtení a omluvte mé chyby :)
1. Prolog - Den před táborem - Rodina Monkey
Luffy:
Ráno jsem musel vstávat naposledy. Dneska byl čtvrtek poslední den června. Dneska se na škole rozdávalo vysvědčení. A pak volno a další den jsem měl jet na tábor. Naposledy. Chtěl jsem si ten tábor užít se vším všudy. Mé jméno je jinak Luffy a mám dva bratry Aceho a Saba. Jsme totiž trojčata. Je nám patnáct let.
Dneska jsem vsal hned na budíka. Až se Ace se Sabem divili. Rychle jsem se oblékl, vyčistil zuby a byl u snídaně. I rodiče a prarodiče se divili, že jsem jako první u snídaně.
„Copak se děje, Luffy?“ zeptal se mě děda.
„Nic, jenom naposledy do školy.“ zazubil jsem se. Pomalu se jídelna na plnila. Přišel táta, máma, babička a bratři. Nasnídali jsme se a já s Acem a Sabem vyrazil do školy. Letos na posledy. Od září na střední.
Ace:
Ráno mě vzbudil Luffyho budík. My trojčata máme společný velký pokoj. Luffy byl hned na nohou. Byl jsem z toho překvapen. Zajímalo by mě, co má zalubem. Ale nehorší bylo, že mi vlezl do koupelny před nosem, tak jsem musel použít koupelnu našich. Byl jsem rychlejší než Sabo a ten musel použít dolní koupelnu.
Osprchoval jsem se, oblékl se, udělal hygienu a šel do jídelny na snídani. Tam už seděl Luffy, děda, babička a taťka s mamkou ještě dělali snídani. Sabo přišel hned za mnou. Když Luffy pronesl, že sejde naposledy do školy, tak mi došlo, proč je tak čilý po ránu. V klidu a be řečí jsme se nasnídali a naposledy šli na základní školu.
Sabo:
Luffymu zazvonil budík. Rychle jsem se posadil na posteli, protože jsem se lekl. Luffy byl hned na nohou a pelášil do koupelny. Což mě Luffy překvapil, ale pak jsem se pro sebe usmál. Došlo mi to. Luffy pospíchal do školy, aby co nejrychleji dostal vysvědčení a mohl jít domů užívat si volno. Jenže jak jsem se ušklíbl, že mi to došlo, tak mi před nosem Ace zabral koupelnu a já musel jít dolů do koupelny. Naštěstí tam nikdo nebyl.
V koupelně jsem si udělala hygienu, oblékl jsem se, upravil se a šel jsem snídat. Luffy u stolu vysvětlil, proč je jak na koni. Potvrdilo se mi to, co mi došlo, ještě v posteli. Jedli jsme všichni mlčky. Pak jsme my tři bratři vyrazili do školy.
Luffy:
Ve škole jsme se tentokrát přezouvat nemuseli. Za což jsem byl rád. Nerad se přezouvám. Sedl jsem si na své místo, stejně tak i Ace a Sabo. Už jsem chtěl, aby přišla sensei a dala nám vysvědčenía my mohli jít domů. Jenže vše se prodlužovalo. Po zvonění přišla sensei, ale v tom se ozval rozhlas, kde si vzal proslov ředitel. Bylo to tak únavné, že jsem si maličko zdříml. Když jsem se probudil, tak v rozhlase nic neznělo.
„Tak a teď přejdeme na vysvědčení.“ promluvila sensei. A vyvolávala různé studenty. „Ace Monkey.“ vyzvala Aceho sensei. Ace se postavil a šel si pro vysvědčení. „Máš dvojku z matematiky a trojku z dějepisu. Jina samé jedničky. Přeju do dalších studií hodně štěstí.“ popřála Aceho a předala mu vysvědčení.
„Díky, sesnei.“ poděkoval Ace a šel si sednout do lavice.
„Luffy Monkey.“ vyzvala mě učitelka. Rychle jsem byl na nohou a byl u seneeie. „Ty máš zvítvarky dvojku a z hudbenky trojku. Jinak samé. Gratuluji a hodně štěstí do dalších studií.“ předala mi vysvědčení a popřála hodně úspěchů.
„Díky sensei, budete mi chybět.“ převzal jsem si vysvědčení a zazubil jsems se.
„To ty mě taky Luffy.“ usmála se sensei a já si šel sednout do své lavice. „Sabo Monkey.“ vyzvala Saba. Ten se postavil a šel k sensei a dostal vysvědčení. „Ty máš samé jendičky.“ pochválila Saba. Pak ještě nějakou chvíli vyvolávala studenty, až když si vysvědčení vyzvedli všichni, vzala s menší proslov. Tam jsem u toho sice nespal, ale pozor jsem nedával. Takže nevím co říkala. Myšlenkami jsem byl na táboře, kam jsme měli jet další den. Venku jsme se ještě rozloučili se spolužáky a šli domů.
Ace:
Vešli jsme do třídy a sedli si na svá místa. Všechny věci jsme měli doma, takže skříňky už byly prázdné a my se nepřezouvali. Sedli jsme si na svá místa. Když jsem tak pozoroval Luffyho a Saba, tak z nás tří byl Sabo nejklidnější a Luffy nesvůj. Já taky byl nesvůj, ale nedával jsem nic najevo, nebo aspoň myslím. Když zazvonilo na hodinu, tak přišla senseia v rozhlase se ozval hlas ředitele. Co jsem tak pochytil bylo to, že nám přeje šťastné prázdniny, bez nehod atd...Víc jsem se soustředil na Luffyho, který usnul. Rád bych ho probral, ale aby Luffy i já jsme dostai ještě vynadáno, to jsem nechtěl, tak jsem to nechal být. Ale když začala sensei vyvolávat, dával jsem pozor. Nakonec přišla řada na mě.
„Ace Monkey.“ vyzvala mě sensei. Postavil jsem se a šel k tabuli. „Tak máš dvojku za matematky a trojku z dějepisu. Do dalších roků studia hodně štěstí.“ předala mi vysvědčení sensei a popřála hodně úspěchů.
„Díky, sensei.“ poděkoval jsem a s vysvědčením jsem si šel sednout na své místo. Prohlížel jsem si své vysvědčení, že jsem ostatní spolužáky nevnímal. Jenom jsem pak vnímal proslov sensei.
„Užij te si prázdniny, buďte opatrní, aby se vám nic nestalo. Byla jste ta nejhrší třída, co jsem si mohla přát, ale byla s vámi legrace. Tak a padejte.“ usmívala se sensei, ale všiml jsem si, jak potlačuje slzy. Musel jsem se pousmát. Tolik lumpáren co jsme ji provedli a zlobila se na nás, mi bude chybět. To mi došlo. Pak jsme se rozutekli ven před školu a já, Luffy a Ace jsme šli domů pochlubit se s vysvědčením. A pak hurá prázdniny.
Sabo:
Když jsme vešli do třídy, tak jsem si sedl na své místo, stejně jako Luffy s Acem. Na Luffym bylo vidět, jak je nervózní. Jak už to chce mít za sebou a být doma. Po chvíli zazvonilo a sensei vešla do třídy. Ale nejdřív si vzal proslov ředitel, přes rozhlas. Oproti Luffymu, který usnul a Aceho, který se rozhlížel po Luffym, jsem dával pozor.
„Milí studenti, dneska se musíme rozloučit s devítkami. Přeji jim mnoho úspěchů na střední. Aby vyrostli z lumpáren a další senseie nezlobili. A ostatním studentům přeji krásné prázdiny bez nehod a úrazů plné slunce. Konec hlášení.“ měl ředitel proslov. Pak sensei začala vyvolávat studenty. Jako první šel Ace. U něho jsem věděl, že měl na lepší vysvědčení, kdyby to neflákal. U Luffyho se to čekat dalo, že výtvarka a zpěv není jeho šálek čaje. A já? Já byl sám se sebou spokojen. Měl jsem samé. Ano jsem tak trošku šprt. Vždy chci mít lepší výsledky. Pak měla proslov i sensei, která měla na krajíčku. Jakmile nás pustila a my se vyhrnuli ven, došlo mi, že určitě sedí ve třídě a brečí. Před školou jsme se rozloučili z bývalými spolužáky a já, Ace a Luffy jsme vyrazili domů.
Luffy:
Doma jsme se museli hned všichni tři pochlubit s vysvědčením. Saba samosebou pochválili, Aceho pokárali, za trojku z dějepisu a dvojku za matematiky a nade mnou mávli rukou. Ze mě nikdy zpěvák ani malíř nebude. Pak naši uklidnili naše vysvědčení a my měli volno. Teda částečně. Mamka nás poslala si sbalit věci na tábor. Že tedy vyndat oblečení a dát ho na postel, že do tašky nám ty věci pak dá. Otráveně jsem poslechl a šel udělat to co mi bylo přikázáno.
Věci jsem měl hned sbalené. Nebo spíš položené na posteli. Když jsem to měl hotové šel jsem ven na síťku, kde jsem si lehl a zavřel oči. Ale nespal jsem. Dneska jsme měli jít všichni na společný oběd do restaurace. V tom mi zazvonil mobil. Aniž bych jsem se podíval, kdo volá, zvedl jsem to.
„Prosím?“ ozval jsem se do telefonu. „Jo, báječné. Co ty?“ zeptal jsem se taky dotyčné osoby. „Tak zítra ahoj.“ rozloučil jsem se a položil hovor. V tom přišel Ace se Sabem a šli jsme si s míčem zakopat za dům, kde jsme měli menší hříště. Kopali jsme si dokud nás naši nezavolali a my nešli do té restaurace.
Ace:
Doma, když jsem ukázal své vysvědčení, nebyli naši nadšení. Věděl jsem, že mám na víc, ale ta lenost byla silnější, než se učit.
„Ace, na střední se budeš víc snažit.“ pokárala mě mamka. Jenom jsem přikývl. Saba chválili, to mi nevadilo, protože si to fakt zasloužil, ale co mi vadilo, bylo to, že nad Luffym mávli jenom rukou. „Teď si jděte připravit věci na zítra. Pak je vám dám do tašek.“ řekla nám mamka. Všichni jsme uposlechli.
V pokoji byl Luffy do pěti minut hotov a odešel ven. Tušil jsem, že bude v síťce lenošit. Já se podíval na Saba a ten na mě. Oba jsme přikývli. Nejen, že jsme si vyndali veškeré oblečení, které jsme si chtěli vzít, ale taky jsme je dali do tašek. Chtěli jsme mamku překvapit. Já stím pomohl Sabovi a Sabo mně. Na Luffyho jsme se vykašlali. Když jsem to měli, tak ještě čas odchodu do restaurace na oběd nebyl, tak jsem vzal mičudu a se Sabem jsme šli za Luffym a šli jsem si zakopat. Kopali jsme si, dokud nás nezavolali. My si umyli ruce a jelo se do restauce do města.
Sabo:
Když jsme přišli domů a jednotlivě ukázali vysvědčení, tak nám k tomu i něco řekli.
„Sabo, to je nejlepší vysvědčení, které jsem viděla.“ chválila mě mamka. I zbytek rodiny mě chválil. Aceho mamka pokárala, za trojku a dvojku. Dokonce mamka řekla, že má navíc. U Luffyho se usmáli a nic neřekli. Věděl jsem, že výtvarku a hudebnku se nenačí, když to neumí. Všiml jsem si, že Aceho to trošku štvalo. Chápal jsem ho, ale naši měli pravdu. Měl na víc. „Běžte si připravit věci na ten tábor. Pak je vám dám do tašky.“ nařídila nám mamka. Hned jsme šli do svých pokojů.
Luffy to měl do pěti minut hotové. Jak typické, ale věděl jsem, že na nic nezapomněl, že má všechno venku připravené. Když jsem měl věci vyndané a připravené, tak jsem se podíval na Aceho a ten jako by mi četl myšlenky. Nejdřív jsme dali dotašky Aceho věci a pak moje. Hezky jsme si je poskládali. Aspoň trošku si Ace zlepší reputaci u našich. Pak Ace vzal míč a šli jsme pro Luffyho a šli jsme si za barák zakopat, kde jsme si kopali dokud, jsme nejeli na oběd.
Luffy:
Po výborném obědě jsme se vrátili domů. Babička s dědou se šli připravit. Měli jet taky na tábor jako vedoucí. Mamka šla zase pomoci dát věci do tašek nám. K jejímu i mému překvapení Ace i Sabo to měli hotové.
„Tak to vás chválím hoši. Zachovali jste se jako dospělý. A ty Luffy se styď. Taky tě to mohlo napadnout.“ pochválila ty dva mamka a mě pokárala. Chtěl jsem protestovat, ale mamka byla rychlejší. „A nic neříkej.“ dodala a začala do tašky dávat mé věci. Já ji začal pomáhat s tím, že jsem jí své oblečení začal podávat. Poté jsme šli všichni ven na procházku. Po procházce jsem si dali večeři a pak s Acem a Sabem jsme si šli brzy lehnout.