Anime World CZ/SK - Příběhy

,,Dámy a pánové dovoluji si vám představit naší nejlepší akrobatku na lanech a hrazdách DarKiru, upozorňuji nic jí nejistí ničím není přivázaná,pouze ona a hrazdy v 30 metrové výšce “.

Obecenstvu se zatajil dech a hleděli vzhůru.

*Buď v klidu holka to dáš neděláš to přeci poprvé *

Říkala si DarKira pro sebe, vše viděla tak maličké,byla v 30 metrové výšce tajil se jí dech srdce jí bušilo jako o závod,nadechla se,snažila se uklidnit,vír si v té výšce pohrával s jejími dlouhými vlasy, rozhlédla se okolo sebe,viděla jen velký barevný stan do špičky postavený, kolem dokola dřevěné lavice na kterých seděli lidé,pod sebou viděla jen hrazdy,písek a mantinelové ohraničení,uprostřed stál  principál a komentoval představení . Znova se nadechla a hleděla už jen před sebe stála na vysokém můstku, ve vzduchu se houpala lana a na druhé straně byl další můstek ve vzdálenosti cca 10 metrů .

,,Jdeme na to "

Řekla si zavřela oči a padala z té výšky,lidem se tajil dech v tom tichu se rozpínal  křik dětí … jenže v tom se DarKira chytila lana a už sebou přemítala sem tam,lítala ve vzduchu jako ve stavu bez tíže,chytila se hrazdy udělala salto a padala směrem dolů, cestou se chytala další lan na kterých balancovala jako by nic nevážila byla čím dál tím více blíž a blíž zemi, její dlouhé bílé vlasy poletovaly ve větru jako sníh, letěla střemhlav dolů když to u konce dopadla naprosto zlehoulinka na kladinu po které se prošla,vyskočila přetočila se ve vzduchu,chytila se rukama další hrazdy kde se protočila dokola,vystřelila do vzduchu piruetu a dopadla přímo před diváky.

Dopadla na jedno koleno a druhé měla pokrčené vlasy měla spadlé do obličeje a ruce měla za zády natažené. V tom se ozval ohromný potlesk,pískot,aplaus jako hrom.

,,Děkujeme,děkujeme všem, naše legendární jedinečná půvabná DarKira “

DarKira vstala,poklonila se a lidé si jí s údivem prohlíželi, zaujali je její dlouhé bílé vlasy  až do stříbrna připomínající čistou protkanou pavoučí síť,oči červené jako ten nejdražší rubín, postavu štíhlou s plnější hrudí,kterou přikrývalo krátké černé bolekro s mini  černou sukénkou a dlouhými děravými punčochy, její štíhlé nohy doplňovali něžné balerýnky se zavazováním na kotníkách. DarKira se otočila a pyšně odcházela do zákulisí. 

,,Zvládla jsem to,jsem se sebou spokojená,lépe jsem to předvést nemohla “

Říkala si cestou do jejího stanu. Ten večer proběhlo ještě pár vystoupení jako třeba jízda na slonech,krocení tygrů nebo Kahan a jeho jedovatí hadi. 

Cirkus už se blížil ke konci a DarKira byla ve svém stanu,seděla na malé taburetce před zrcadlem osvíceným několika žárovkami a odličovala si obličej,přemýšlela

o své minulosti,nedalo jí to spát viděla tu hrůzu všude,hnalo jí to slzy do očí,kdež to v tom se rozhrnul stan,vtrhl tam urostlý chlapík, podíval se na ní

,,Kirra Darkness? “  optal se

,,Emmm ano,kdo se ptá?“

,,Zatknout!“ vykřikl muž.

V tom do stanu vtrhli další dva vysocí muži štíhlejší postavy  a už jí dávali ruce za záda a nasazovali pouta.

,,Sakra kdo jste? Kdo vám k tomu dál právo ! “

 Křičela naštvaně,ale nikdo z nich jí neposlouchal.

,,Dejte jí do auta “

,,To vám neprojde ! Šéf mě bude hledat ! Slyšíte ? “

,,Utište jí !“  vykřikl urostlí chlapík

Jeden z mužů vytáhl hadřík napuštění chlorofylem a  přiložil jí ho k ústům.

,,O co vám jde co vás k tomu vede co jsem …….“

DarKira nedopověděla ani větu a už se jí zavíraly oči a upadala do spánku,muži jí naložili do auta a už jí vezli kamsi.

V autě bylo ticho,šel slyšet jen hukot motoru,kolem byl vidět jen les,stromy a sem tam nějaká zvěř,vzduch byl čistý a teplý. DarKira ležela vzadu v autě na sedačkách vedle jednoho z mužů,ruce měla stále spoutané. Když se v tom začala pomalu probouzet,otevřela oči a viděla strop auta a hlavu jednoho z mužů,nenápadně si ho prohlížela…

,,Pane probudila se “ pravil muž sedící v zadu

*Jak to ví ani se na mě nekouknul *  říkala si v hlavě

,,To je dobře už tam budeme “  Odpověděl mu statný muž.

*Hmmm to bude asi jejich šéf *  pomyslela si DarKira

Neodvážila se posadit,tak raději jen ležela a dívala se na muže sedícího u ní..

,,Jsme tu,vytáhni jí ven “  řekl statný muž.

Ten druhý zatím vypnul motor a čekal až všichni vystoupí,muž sedící u DarKiry vystoupil obešel auto a otevřel druhé dveře,DarKira se posadila,rozkoukala se a vystoupila. Muž jí vzal za spoutané ruce a vedl jí do ohromné budovy připomínající mrakodrap .

,,Kde to jsme ?“  zeptala se,ale odpovědi se nedočkala.

Statný muž šel před nimi a telefonoval.

 ,,Vedeme vám jí “ to bylo vše co DarKira zaslechla

,,Cadbeine  víš co máš dělat “

,,Ano pane “ odpověděl muž co vedl DarKiru do budovy.

,,Ty máš teda nepříjemného šéfa “  řekla a zasmála se,muž byl ale bez odpovědi,myslela si že to rozežene to chmurno co mezi nimi je

,,Je mi jasný že toho  moc nenamluvíš,ale můžeš mi říct kam mě vedeš “ snažila se aspoň o malí náznak konverzace .

,,Vážně už mě to nebaví,kdybych neměla takový hlad a nebyla tak slabá klidně bych ti nakopala zadek !!“  snažila se mu pohrozit

,,Já jsem si o nic takového neříkala !!“  zastavila se a vzpříčila se,odmítala dále pokračovat,Cadbeinovi to bylo ovšem jedno a hodil si jí přes rameno a pokračoval dál

 ,,Tak hele tohle teda né ani nevíš kdo já jsem “  mlátila ho zběsile do zad.

,,Poradím ti,lepší bude nedělat scény a počkat !!“  odpověděl jí Cadbein.

,,Hmmmm fajn “  zabručela DarKira  dala si loket na jeho  rameno a do dlaně si položila bradu, v obličeji měla otrávený výraz.

Vešli do budovy a všichni se za nimi otáčeli,nechtěla aby jí viděli do obličeje tak se k Cadbeinovi více přilnula. Budova byla velká,prosklená a hodně osvícená všude bylo mraky lidí a vzduch voněl za čerstvým sladkým pečivem. Došli k výtahu a tam jí Cadbein sundal z ramene

,, Ještě chvilku a jsme tam “

 Přijel výtah, nastoupili a pokračovali do patra č.15

,,Tam tě dovedu a pak už je to na tobě “

,,Na mě ? to mě tam jako necháš ?“

,,Musím “  mrknul na ní a hleděl směrem před sebe . DarKira si ho ještě jednou celého prohlédla,byl vysoký a urostlý, bílé vlasy které mu končily někde pod ušima , jeho oči byly rudě červené, postavu měl štíhlou, ale pevnou,což poznala sama když mu bušila do zad.Na sobě měl černý oblek,s bílou košilí a červenou kravatou.

,,Jsme tu  hodně štěstí “  dovedl jí před dveře,zaklepal a čekal až se otevřou

,,Tady je pane “

,,Emmm “ vykoktla ze sebe DarKira

,,Měj se maličká“ Řekl jí Cadbein mrknul na ní a odešel

,,Počkej já .. “

,,Pojď dál “  přerušil jí muž.

 

 

                                                                                        

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.