Wolf přichází IV.
Informace:
Tak dámy a pánové je tu další pokračování a doufám že se vám bude lýbyt.
Obě bježely jako o závod aby ho nestratily s očí. Vyběhl z města a zamířil si to k jezeru. Chtěl je setřást a tak prudce zatočil. Jak byl malej tak kličkoval rychle. Kirra to nestihla tak rychle otočit a pár skoku si smočila tlapky. Lolla díky svému ocásku to vybrala a nic si nesmočila. Dál ho pronásledovaly, mířil přez louku do protějšího lesa který mířil dál do hor. Běželi takhle za ním snad hodinu než se jim ztratil z očí.
*Sakra, utekl nám. Proklela Kirra a snažila se zachitit jeho pach.
*Myslíš že jich je tady víc? Že tu bude nějaká smečka?
*Doufám že ano.
Kirra narazila na pak a vydala se po něm. Byla tak zamyšlená že ani nespozorovala že je někdo další porozuje. Lolla ve szduchy větřila vlčí pižmo až se z toho naježila. Instinktivě nemusela jaké koliv psovité šelmi. Stejný dojem měla i z Kirry než jí poznala osobně. Teď si na ní už zvikla a nevadí jí.
*Kirro. Cítím ve vzduchu pižmo.
*Také ho cítím. Pojď.
*Kirro co když mě něpřijmou? Zaváhala Lolla. Nechtěla přijít o Kirru. Nechtěla se od ní odďelit.
*Neboj, to bude dobré.
*Pro tebe to bude dobré, jsi vlk. A..ale já jsem Tygr a do toho albýn. Moc byju do očí, neskryju se.
Kirra se na Lollu usmála a otřela svůj čumák o její bílou a huňatou srst.
*Neboj dokud jsi semnou nic se tu nestane. Jsi moje kočička kterou si pohlídám.
Lolla se uklidnila a zavrněla, byla ráda že jí Kirra jen tak nevidá.
Pokračovaly v cestě. Kirra šla jako první a Lolla trochu váhavě a opatrně za ní. Mířily si to dál do lesa. Cesta se začala upírat do výšin do hor kde byl les ještě hlubší a husčí.
Stomy tu mohli mít i několis století. Byle silné a mohutné a do výšky měli nejméně 20 metru i více. Přez to že svítilo slunce a bylo poledne, do lesa nepronikl skrz listí jediný paprsek.
Kirra vystoupala víše po cestě. Přelezla kus skály a rozprostřelo se přední malinké udolíčko se stromi a prostými dřevěnými chatrčemi. Byli tam lidí ale jen pár. Dohromady asi tak 10 více né. Stromi házeli pěkný stíny a vypadalo to útulně. Chatky byly postavené do velkého kruhu a uprostřed byl velký splolečný oheň.
Lolla se schovala za Kirru. Měla srst celou naježenou. Kirra nevěděla jestly má jít dál nebo se stratit z dohledu. Jestly se má proměnit a nebo tam stát ve své vlčí podobě. Nakonec ji něco přimělo se pomalu rozejít směrem k nim.
Polamu kráčela ze zdviženou hlavou, černou srst jí pročesával jemný vánek. A její žluté oči přezkakovali z osoby na osobu. Cítila ve vzduchu vlčí pach ale nebyla si tím jistá na sto procent. Cítila ale ještě něco jiného co neznala a to jí trochu nahánělo nejistotu. Lidé u ohně si jí vyšimly, hnedka vstaly a schromáždily se u ohne čelem k nám. Jeden někam odběhl a za chvilku byl zase spátky. Zastavila se deset metrů od nich a poukala na ně co budou dělat. Pobídla Lollu aby se také ukázala a nebála se. Lolla opatrně vystrčila hlavu z poza Kirriných zad a pomalu vyšla tak aby byla vidět. Lidé na ní zíraly s překvapením a začaly si něco šuškat. Šlo z nich cítit nečekané nadšení, na Kirru ale nejelivy takové nadšení spíše obavy a nejistotu.
Najednou se rozestoupyli a uvolnily cestu. Přicházel velký čistě bílý vlk. Kirra byla v šoku, hledala vlky to ano ale že narazí na vlka tak velkého a podobného jí nečekala. Měl krvavě rudé oči s jizvou přez pravé oko. Byl o něco větší než Kirra. Prošel kolem lidí a šel jí naproti. Prohlížel si jí od hlavy až k paně a nasával pach. Pak si všiml Lolly.
Lolla instinktivně vytasila drápi a byla v pozoru. Její ocas se nervózně kroutil a švihal. Kirra si rovnou postavila tak aby jí bránila. A čekala co udělá.
*Od kud jsi? Promluvil bílý vlk na Kirru.
*Z daleka, ze severu. Odsekla mu Kirra a prohlížela si ho.
*A co tu chceš?
*Klidné místo na žití. Bez lidí. Švilha očima po tečh lidech co jsou u ohně.
*Nenech se zmást to nejsou lidé.
*Nejsou?
*Ne nejsou.
*A co tedy jsou když né lidé? Rozhodně jdou cítit jako lidé.
*To sice ano ale do lidí nezapadaj, jsou……...odlišní ale né tolik jako mi dva. A tvá společnice. Pohléhl na Lollu a se zájmem si jí prohlédl a oblíz se.
*Ani na to nemysli je to moje sestra. Hned se ohradila.
Lolla pohlédla na Kirru překvapeně že jí nazvala sestrou. Ale těšilo jí to.
*Chcete tu zústat? Volné místo tady je. A pochybuji že se chcete vrátit do města tam dole.
*Nechceme do města. Dostala ze sebe zničeho nic Lolla. A tím dala jasně najevo že by tu radši růstala mezi vlkama než se vrátila k lidem kde neměla pěkné zkušenosti.
Kirra jí hned pochopila a došlojíco tím chtěla říci. Usmála se.
*Dobrá, máš pravdu zůstanem tady pokud bude Lolla moct v klidu žít bez toho aby jí vlci nějak neotěžovaly.
*Vlci neobtěžovaly? Já jsem tu jediný vlk a já jí obtěžovat nebudu na to ber jed.
*Počkat žádný jiný vlk tu není? Ale co tu pak cítím ve vezduchu.
*Ach…. Už vím. Pojďtě aspoň vám to tu ukáži.
Rozešel se a Kirra ho dohnala, šla vedle něho a Lolla šla za nima trochu nejistě ale i tak kráčela z ladností a lehkostí. Procházely kolem chatek a ohniště. Všimly si že někteří měli ostré zuby. Někdo zas drápy nebo ocas. Jiny zas měl divný duhovky které měnily byrvy. Opravdu podivné. Šli dál po cestě.
*Měl bych se představit. Jmenuji se Sedrig.
*Jí jsem Kirra.
*A já jsem Lolla.
*Těší mě děvčata. Jsem rád že se tu někdo ukázal jako vy dvě.
*Opravdu a proč? Zeptala se Lolla zvědavě. Už se nebála.
*No já jsem víc společenský a starám se o chod týhle vesničky nebo smečky jak bych řekl. Ale je tu někdo kdo se nás trochu straní a nedaří se mi ho přesvědčit aby se trochu zapojil.
*Nedaří přesvědčit? Koho? Lolla se zvědavě ptá a přiběhla hned vedle Kirri a zajímala se.
To uvidíš Lollo, to bude něco pro tebe. Mrkl na ní a ona už teď byla více zmataná.
Došli na druhou stranu lesa kde stála větší chata. Stála na břehu jezírka s vodopádem. A nejvyšším stromem v okolí. Měl hodně silný kvem a mohutné silné větve.
Sedrig se přeměnil do lidské podoby. Měl na sobě černé kalhty a bílou plátěnou košily která mu byla volnější. Byl vysoký a štíhlý. Měl široká ramena a štíhlí pas, dlouhé svalnaté ruce. Vlasy mel kratší a rozcuchané, bílé stejně jako měl kožich. Jeho oči byly stále rudé a zářily.
*Tak tady bydlím a vy tu budete také bydlet.
*To jako fakt? Zeptaly se holky společně jako jedna.
*Ano.
Obě se rozzářily a Lolla samou radostí začala poskakovat a dovádět. Zlákalo jí jezírko a rozhodla se že ho pujde prozkoumat.
Kirra se rozhodla že je na čase se přeměnit že už nemusí být v pohotovosti. Sedrig se díval jak Lolla skotačí u břehu a dovádí v mělčině s vodou. Kirra se proměnila a měla stále na sobě kapuci. Sedrig se na Kirru otočil a pozoroval jí. Zajímalo ho jak vipadá. Očekával černé vlasi a žluté oči což bylo trochu zvláštní. Ale pravda ho mile překvapila. Kirra si sundala kapucu a pustila své bílé vlasy na svobodu.
Sedrik vykulil oči, překvapilo ho že má bílé vlasy když její srat je černá. Ale oči stále měla skolopené.
*Kirro ty máš bílé vlasy! A černou srst jako vlk to je vzácné.
*Vzácné? To nevím ale rozhodně divné.
*Moc pěkné.
To Kirru trochu překvapilo a pohlédla mu do očí. A šokovala ho znova, měla rudé oči jako on. Usmál se na ní a pohladil jí po tváři.
*Ty rudé oči ti sluší k těm vlasům.
*Děkuji. Jsem divná viď.
*Ne to nejsi.
Usmáli se na sebe a povídlaly si. Mezitím u Lolly.
Lolla se brouzdala ve vodě. A užívala si ten příjemný pocit byhna mezi prstíkama. Otočila se na Kirru a zahlédla že je už přeměněná a baví se ze Sedrigem. Nechtěla je rušit tak se šla trochu projít. Nešla daleko a narazila na velký a mohutný strom. Přesně velký na to aby si naotřila své drápky a začala si je o kůru brousit. Když jí někdo vyrušil.
*To je můj strom. Zaslechla hlas ale nevěděla odkud jde. Když se rozhlížela nikdo tu nebyl.
*Kdo jsi? A hlavně kde jsi? Zmateně se rozhlížela okolo.
*Já se tu ptám kdo jsi? Tohle je moje místo a moje území.
*Tvoje území? Já myslela že je Sedriga.
*To jsi na omilu to je naše území.
*Naše? To myslíš jako koho?
*Mě a Sedriga. Jsme bratři a vše je naše. Ale on sem musel pustit tu verbeš nečistou.
*No skvělí další vlk, to mi chybělo. Kirra je v pohodě a na Sedriga si zviknu snad ale dalšího vlka budu zvládat asi těžko.
*Já nejsem vlk.
Lolla se zarazila. *Nejsi vlk? Tak kdo jsi?
Najednou na ní ze zhora spadlo pár lístků listí a tak zvedla hlavu a koukala jestly něco nebo někoho nezahlídne. Ale nikoho neviděla.
*Jmenuji se Sebastian. A ty jis?
*Jsem Lolla a jsem tygr…..tak…..trochu.
*Tygr? Zeptal se ze zájmem a šlo slišet jak se někdo ve větvích pohnul a přesouval.
Lolla však nikoho stále neviděla. Až zaslechla nějaké težké hduchnutí na zem na druhé straně stromu. Opatrně a tiše šla na druhou stranu stromu obcházela ho. Byla zvědavá co spadlo ze stromu dolů.
Lolla zahlédla jako prvné konec černého hladkého ocasu. To jí překvapilo ten ocas nepatří vlkovy tak komu. Šla opatrně dál a vyšla z poza stromu. Před ní stál velký a mohutný černý Panter. Z dlouhými hmatacími vousky a fialovími oči. Ocas měl dlouhý ale né tak moc jako Lolla. Byla jím překvapená. Byla v úžasu. Sebastian se na ní podíval a nevěřil svím očím. To co viděl byla sněhově bílá Tygřice bez pruhů a nachově modrýma ouškama a ocáskem. Na zádech měla znak měsíce. Její oči byly zelenkavé a hypnotizují cí.
Začal kolem ní kroužit a prohlížet si jí. Moc se mu líbyla. Byla to první kočka co viděl.
*Ty jsi Lolla?
*Ano, já jsem Lolla a ty jsi Sebastian že.
*Aano. Ty jsi kočka. Ale já myslel že jsem jedinej?
*Očividně nejsi.
*Kdo je Kirra? Také kočka?
*Ne ta je vlk a moje zachránkyně.
Byl stále překvapen že vidí někoho jemu podbného. A prohlížel cijí a očuchával jak zvědaví mlsný kocour.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
