Legendy ožívají XII.část
Informace:
Další malé pokračování :3
Mezitím já a Sebastian jsme na cestě do podsvětí pro legendární zbraň co zabije Marga. Cestujeme rychlostí světla,vše se kolem mě tak rychle míhá,nestačím pozorovat ani krajinu kolem sebe.Po dalších pár set metrech dorazíme k jaké si velké černé roklině ,, Jsme tu neboj se " nestačím se ani vzpamatovat kde to jsme a než stihnu cokoliv říct, Sebastian mě tiskne pevně k sobě a skáče se mnou do té velké propasti. Ovládl mě strach a tak schovám svou hlavu do jeho náruče,padáme dolů a kolem nás je jen tma a jaké si červené světlo,když už se blížíme k zemi Sebastian začne hledat nějaké výmolky na které by mohl skočit a tím tak zbrzdit náš pád,začne poskakovat z výmolku na výmolek až dopadneme až na zem. Kolem nás jsou jaká si divná stvoření,naštěstí si nás nevšimli,padli jsme nedaleko nich ,, Proměň se " řekne mi Sebastian,poslechnu ho a proměním se,zmocní se mě zase ohromná síla ,, Jdeme " řekne Sebastian a začne do těch stvoření připomínající chobotnice házet vrhací nože,neváhám a přidám se k němu,skočím po nich a drápy je začnu rozsekávat,Sebastian je mrštný uskakuje ze strany na stranu a nedává šanci aby se k němu vůbec dostali, ,,Měli by jsme pokračovat " řekne mi a mávne na mě rukou,jdeme úzkou uličkou,je tu tak těsno že se mi stěny třou o srst , je to celkem nepříjemné,lépe by se mi šlo kdyby jsem byla jako člověk,ale to bych se zase méně ubránila,pokračujeme cestou dál až narazíme na jaký si kráter v zemi,kolem něj teče horká láva ,,Nemožné dostat se tam " řeknu Sebastianovi ,,Musíme se tam dostat , je tam to pro co jdeme " ,,Já nic nevidím " odpovím mu ,, Podívej se nahoru " zvednu hlavu a vidím jakého si velkého dřímajícího draka,jak je přichycený jeho velkými drápy k vršku,ale není to tak úplně drak,je to něco co jsem ještě nikdy neviděla . Je blankytně modrý až skoro bílí, v jeho šupinách se odráží horoucí láva,je ohromný a jeho čelist připomíná milion mečů pohromadě, na hlavě mu trčí dva bílé rohy zatočené dozadu,jeho ocas je dlouhý a mohutný na konci do jaké si šipky . ,, To je v tip ?" zeptám se a napjatě polknu ,, Ne bohužel to je Deathwing strážce legendárních zbraní " ,,No to snad ne " řeknu a zavrtím hlavou ,,Ano bohužel , když se dostaneme přes něj legendárky máme pak na dosah " Je mi jasné že nemáme jinou možnost ,, Dobře a jak to provedeme ? " zeptám se ho ,,No asi takhle a předem se omlouvám " řekne Sebastian otočí se a dupne mi na ocas, v tom bolestí zařvu Deathwing se probudí,vidím jak se mu otvírají jeho velké zelené oči,zbystří nás hlasitě zařve a sletí dolů přímo do kráteru. Jeho krk je tak dlouhý že je až hlavou skoro u nás,připadá mi že jsem jako mravenec proti němu. ,,Chvilku se nedívej " řekne mi Sebastian,neptám se raději proč a poslechnu,zavřu oči a otočím hlavu doleva,čekám až mi řekne že se můžu otočit zpět,je riskantní před drakem zavřít oči a podívat se jinam,ale důvěřuji Sebastianovi. V tom Dethwing ještě jednou zařve,neváhám a otevřu oči ze strachu o Sebastiana,vidím jak roztahuje křídla,jsou tak velká a celá černá,krásně se doplňují s jeho modrým tělem,rozhlížím se,ale Sebastiana nikde nevidím,přemýšlím jak překonám lávovou propast,rozhlížím se kolem,když v tom uvidím malé místečko kudy by se dalo projít ale musela bych se přeměnit,neváhám a přeměním se v domnění že si toho drak nevšimne,tisknu se ke stěně jak jen to jde aby mi neujela noha a já neskončila v lávě,jdu pomalými kroky,jenže v tom si mě drak všimne a ožene se po mě ocasem,ten narazí do stěny která se začne sypat,už jsem jen kousek jako člověk to nepřeskočím,rozhodnu se zkusit to,skočím a v tom se proměním na šelmu, dopadám kousek od draka,proběhnu kolem něj,v tom zahlédnu zbraně a jaký si černý stín ,, Měla jsi tam zůstat " řekne mi stín ,,Sebbbbbastiane ? " vykoktám ze sebe,přiblíží se ke mně,je k nepoznání na hlavě černé rohy,v očích polibek smrti,zahalený jakým si černým dýmem který mu umožňuje pohybovat se rychleji a skákat do velkých výšek,na sobě má černý dlouhý plášť,černé kalhoty i boty,v ruce drží jakou si dlouhou stříbrnou zbraň připomínající ozubenou kosu. ,,Měla jsi tam zůstat,vzal bych zbraně a nepozorovatelně bych zmizel " ,, Co co já myslela že jsme v tom spolu " v tom nás vyruší drak který se po nás ožene a scvakne čelisti kousek ode mně ,, Přesně pro to " zakřičí na mě Sebastian ,,Nechtěl jsem aby se ti něco stalo " dodá a uskočí na stranu . ,, Šli jsme do toho společně " zakřičím na něj, a seknu draka do čelisti,zařve bolestí a ožene se ohromným pařátem tak až mě málem zašlápne . ,, Dobře vezmi zbraně a já ho zabavím " kývnu na souhlas a rozeběhnu se pro zbraně, jsou zaseknuté v jaké si hromadě čeho si,snažím se je vytáhnout ale tlamou mi to moc nejde,proměním se,zatáhnu za jednu zbraň,nechce vůbec povolit,zapřu se a zaberu ještě víc, v tom se cosi pohne a já i se zbraní padnu na zem,když se podívám pořádně vidím že zbraně jsou zaseklé v mrtvých tělech, je jich hromada. ,, Fůůůj " ošiji se a snažím se vytáhnout ještě tu druhou,Sebastian zatím bojuje s drakem,který se mu zakousl do jeho jaké si kosy a mává s ním ze strany na stranu ,, Lásko prosím rychle,neudržím se věčně " zavolá na mě,zaklepu hlavou jestli jsem slyšela dobře,ale to není podstatné vytáhnu druhou zbraň proměním se,vezmu je do tlamy a běžím zpět ,,Můžeme " zamumlám na Sebastiana, ten se pustí své kosy a padá na zem,dýky dýmu dopadne jako na obláček ,, A teď běžíme" zařve Sebastian v běhu za mnou, chytne mě a přenese přes lávovou propast .Dethwing zařve, postaví se na zadní, roztáhne křídla,natáhne krk a vyšle za námi plameny.Utíkáme co jen se dá,když ostatní příšery uslyšeli Dethwingův řev seběhli se směrem k němu,linuli se všemi chodbami ,,Musíme přidat je jich na nás moc" řekne Sebastian a přidá ještě víc na rychlosti,je mi jasné že jestli nás doběhnou je to náš konec,kličkujeme zpět k východu,cestu nám zablokuje příšera připomínající přerostlou žábu,Sebastian vyskočí šlápne mu na hlavu a pokračuje dál,příšera padá k zemi,vidím jak se za námi line asi dalších padesát ,,To stihneme " řeknu Sebastianovi a v tlamě stisknu pevně zbraně a běžím za ním. ,, Přeměň se " zakřičí na mě Sebastian,přeměním se,jenže v tom po mě jedna příšera skočí,Sebastian se otočí a hodí po něm stříbrný nůž, chytne mě přehodí přes rameno a vyskočí nahoru,příšery za námi jen vydávají jaké si divné skřeky,ale stihli jsme to jen jak vyskočil už se po nás sápali,bylo to jen tak tak. Dostali jsme se ven z propasti a ještě chvilku se mnou běžel hozenou přes rameno. Po pár set metrech se zastavil aby vydechl a proměnil se zpět. Předkloní se a vydýchává se. Nechala jsem ho chvilku si odpočinout. Pak mi to ale nedalo ,, Lásko řekl jsi to ?" zvědavě se ptám ,,Já já ehem ... ano řekl " nakonec ze sebe vydá ,, A proč ? " pokračuji v otázkách . ,,Kdyby jsem umřel aby jsi věděla že tě ..." chvilku se odmlčí ,, Aby jsi věděla že tě miluji " řekne a sklopí zrak. Srdce mi začne být jako o závod ,, Ty mě miluješ ? " ještě se ujistím ,, Ano " odpoví mi. ,, To je ale zakázaná láska,šelma a démon " řeknu mu se smíchem ,, Mě je to je jedno a zabiji každého komu to bude vadit " řekne mi zvedne hlavu a usměje se na mě,skloním se k němu ,, Taky tě miluji " odpovím mu a vášnivě ho políbím,v tom mnou projede euforie a vzrušení,je úžasné cítit jak se naše rty vzájemně dotýkají. Vjede mi rukou do vlasů,chvilku se vášnivě líbáme,už to nejde vydržet ,, Vydáme se na cestu " řeknu mu a odtáhnu se od něj ,,Ano " odpoví mi,přeměním se a běžíme směr sídlo.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
