Anime World CZ/SK - Příběhy

3. V hrobce

Když jsem dopadla na tvrdou zem schytala to má žebra a páteř. Dokonce jsem si vyrazila dech. Chvíli jsem jen tak ležela. Ani nevím, jak dopadl Law. V tu chvíli jsem se starala o sebe.

„POZOR!“ ozval se křikl Lawa. Než jsem stačila jakkoliv reagovat, tak mě Law došoupl stranou. Zavřela jsem pevně oči. Když jsem je znovu otevřela, tak jsem se dívala do krásně šedých očí Lawa. Rozbušilo se mi srdce. Ale poté jsem se podívala tam, kde jsem ležela a byly tam balvany. Law mi zachránil život. „Jak ti je?“ zeptal se Lawa slezl ze mne.

„F-fajn.“ dostala jsem ze sebe. Ale úplně fajn to nebylo. Žebra bolela a taky na mě doléhala únava. Law se postavil na nohy a nastavil ruku, že mi pomůže. Ruku jsem přijala s bušícím srdce. Nějak se mi povedlo se postavit na nohy. Rozhlédla jsem se kolem sebe. Nahoru bylo nemožné se dostat, protože to bylo zasypané kamením. Ale za námi se tyčil sarkofág. S Lawem jsme se na sebe podívali.

„Alexandr Veliký.“ dostali jsme oba dva najednou. Musela jsemse pousmát, jak jsme byli sehraní. Došli jsme k sarkofágu a začali ho očima sledovat. Mohly se tu vyskytovat i pasti. Ale vše vypadalo v naprostém pořádku. S Lawem jsme se na sebe podívali. Oba jsme přikývli a začali jsme otevírat sarkofág, který tam byl. Naštěstí jsme ho pootevřeli. Bylo to těžké, ale povedlo se nám to. V hrobce bylo tělo. Ale ne mumie. Bylo tam mrtvé tělo člověka. Tělo se ani nezačalo rozkládat. To těalo tu nebylo moc dlouho. Podívala jsem se na Lawa a ten na mě. Jiné tělo tam nebylo.

„T-takže někdo vyplenil hrobku a dal jiné tělo.“ dostala jsem ze sebe. Snažila jsem se být v klidu. Ale cítila jsem, jak blednu. Nic cítit nebylo, ale pěkný pohled to nebyl.

„Jane, v pohodě?“ zeptal se mě Law. Já jsem jenom přikývla. „Škoda, že nemáme vysílačky.“ řekl Law. Mně se v tom zamotala hlava. Únava, šok začaly pracovat. Klesla jsem na kolena. „Jane...Jane co ti je?“ byl u mne Lawa podpíral mě.

„Š-škoda, že nepoznám Devila.“ zašeptala jsem a ztratila jsem vědomí.

„Janey...Janey...“ volal jméno Jane Law. Pak mu to došlo. Devil? To jsem já. Takže Janey je Angel. Blesko Lawovi hlavou. Položil Jane na zem a šel odhrabovat kamenní.

„To bych nedělal.“ ozval se mužský hlas. Law se otočil po hlase. Byl to známý vykradač hrobů Alexej Paskun.

„Alexi...“ dostal ze sebe Law. Hned přišel k tělu Jane. Byl rozhodnut ji chránit svým tělem.

„Law Trafalgar a Janey Roronoa. Pěkný páreček.“ zasmál se Alex.

„C-co se děje?“ pomalu jsem přišla k sobě a posadila jsem se.

„Jen lež, Jane.“ zašeptal mi Law. Podívala jsem se na něho. Pak jsem si všimla dalších lidí.

„A-Alexej...To ty si zabil toho člověka.“ dostala jsem ze sebe.

„Pěkně chytrá hlavička.“ uznal Alex. „Ale teď spi princezno.“ řekl a vystřelil. Law nestačil rychle reagovat a kulka mě zasáhla do pravého ramene. Hned jsem zase ztratila vědomí.

„Janey...Janey...“ volal jméno Jane. Položil ji na zem, roztrhla si kus trika a látku přiložil na krvácející rameno Jane. Snažil se zastavit krvácení.

„Neboj, hned se k ní přidáš.“ zasmál se Alex. Pak se otočil a odešel i se svou skupinou. Law nechtěl Jane nechat osamotě, tak zůstal u ní. Rukou přitlačoval na krvácející rameno a snažil se ze všech sil to krvácení zastavit. Po chvíli se ozvala rána. Byl to výbuch. Došlo mu, že druhý vchod byl zasypán. Že tu oba uvízli a pokud je někdo neodhrabe, tak tu umřou na nedostatek kyslíku.

„Jen vydrž Janey. Zachrání nás. Věřím tomu. Zoro s Robin by tomu nedovolili, abychom tu zemřeli. Jen bojuj.“ mluvil Law na Jane, i když věděl, že to vážné není, ale došlo mu, že musela být hodně unavená, proto takhle ztratila vědomí. Bál se o ní. Začal si uvědomovat, že přeci k Jane něco cítí. Že je to víc než jen přátelství. Nadával si do hlupáků, že si ji nevšímal jako ženy, ale jen jako kamarádky. Docházelo mu, že jak si psali, že je zamilovaná, že tou její tajnou láskou je on. Protože se mu zmínila jednou, že je zamilovaná do kolegy, ale že je to jenom jednostranné. Věděl, že k Robin taky něco cítí, ale když viděl, takhle bezvládnou Jane, uvědomoval si své pravé city. „Byl jsem hlupák. Až nás odtud dostanou, tak vše napravím. Ještě se ve svým citech moc nevyznám, ale už ti ubližovat nebudu. To ti přísahám.“ sliboval Jane.

„Žijete?“ v tom Law zaslechl čísi hlas. Podíval se nahoru. Ani nezaregistroval, že se zeshora snaží k nim dostat.

„Ano, ale Janey je postřelena.“ křikl do otvoru Law. „Potřebujeme vrtulník.“ dodal a ulevilo se mu.

„Hned se k vám dostaneme.“ křikl Kamose. Law jenom přikývl a dál věnoval svou pozornost na Jane. Odvážil se a rukou odhrnul vlasy Jane z čela. Uvědomoval si křivky Jane. Viděl ji v jiném obraze. Viděl krásnou ženu. Docházelo mu, že se do ní zamiloval. Nebo spíš takové city cítil k Angelovi, tedy k Jane. Angela by rád poznal osobně a teď ji poznal. A znal ji už tři roky. Ale psali si už čtyři roky, ale nikdy na schůzku nedošlo. Což Law toho litoval, protože si uvědomoval, jak ubližoval Jane, když jí psal, že miluje Robin. Nedokázal si představit tu bolest, kterou jí způsobil, jak musí trpět. Chtěl vše napravit. Udělat z Jane tu nejšťastnější ženu na světě. Dokonce i myslel na svatbu s ní i o rodině. Což takhle u Robin neuvažoval. U ní možná chtěl jenom sex a nic víc. Což si při té představě cítil trapně a dost blbě. Dokonce se jí vyznal, ale city nebyly pravé. Když ho odmítla, cítil se zklamaně, ale teď toho nelitoval. Ba naopak, byl rád, že byl odmítnut. Byl rozhodnut s Jane trávit veškerý čas. Dokonce se chystal Zora požádat, aby byl s ní ve dvojici, kdyby se museli rozdělit. Jako tomu bylo teď. I když si to představoval tak, že by se víc poznali, našli spolu artefakty, ale bez jakýkoliv komplikací, jako byla tato. Za dvě hodiny byli venku.

 

Vrtulník odvezl hned Jane do nejbližší nemocnice. Hned musela v nemocnici podstoupit operaci ramene, aby jí mohli vytáhnout kulku. Vědomí nabyla až za tři dny.

 

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.