Miluješ mě? - 1. kapitola - V Egyptě
Informace:
Ano už to tak je jsem tu s novou povídkou. Katanu odkládám, ale vrátím se k ní. Jen u té katany nemám moc inspirace.
Tady je něco z historie, tak snad se bude líbit a omluvte mé chyby :)
1. V Egyptě
Jmenuju se Jane Roronoa. Je mi třicet let a jsem archeoložka. Hodně mě uchvátila historie, jako mého bratra Zora. Ten je o tři roky starši. Takže je mu třicet tři let. Díky němu s mojí nejlepší kamarádkou Robin můžeme pracovat na vykopávkách společně. Jsme čtyř členná skupina. Ještě k nám patří kolega a kamarád Law Trafalgar. Robin i Law jsou jedináčci. A společně spolupracujeme už pět let. Tedy poté, co jsme s Robin dodělaly vysokou školu. Věděla jsem, že Robin je zamilovaná do Zora. Jednou mi to řekla a já slíbila mlčenlivost. I na Zorovi jsem si všimla, že se na ni dívá jinak, než na jiné ženy. Ale o lásce a vztazích se se mnou nehodlá bavit. I já jsem zamilovaná. Je to Law, kterého miluju, jenže jednou jsem ho přistihla, jak kouká po Robin. Nebyl to takový normální pohled, ale takový svůdný. Došlo mi, že se mu Robin líbí, že je do ní zamilovaný, jako je Zoro. Mrzelo mě to, ale nbyla jsem ráda, že jsem se Lawovi nevyznala, protože jedno odmítnutí jsem už zažila a podruhé bych to asi nesnesla. Robin, ale ví, že Lawa miluju. Když mi řekla, koho miluje ona, tak jsem se i já ji svěřila.
V práci Zoro byl můj, Robin a Lawa šéf, ale Zoro nad sebou měl taky šéfa, který nám dával práci, kde se bude vykopávat a zjišťovat historie a různá povolení. Hodně jsme díky tomu cestovali a poznávali nové země. Všichni čtyři jsme mluvili japonsky a anglicky. Robin zvládla dalších dvacet jazyků. Na jazyky byla vynikající. Já sotva se domluvila anglicky.
Teď jsme dostali za úkol najít v Egyptě hrob Alexandra Velikého. Proto jsme se všichni sbalili osobní věci, ale i svá náčiní na vykopávání. Já žiju se Zorem, takže jsme jeli spolu na letiště. A taky mi pomáhal s mými věcmi.
Na letišti nám rozdal Zoro letenky. Dával jenáhodně, tak se párkrát stalo, že jsem seděla vedle Lawa, Robin i Zora. Různě jsme se střídali. Tentokrát jsem seděla vedle Zora. Když jsem se podívala na Lawa, všimla jsem si v jeho očích radost. Došlo mi, že je rád, že sedí vedle Robin. Bodlo mě to u srdce, ale přetvařovala jsem se, že je vše OK. Byla to láska jednostranná. S tím jsem se musela prostě smířit. I když Law taky měl smůlu, protože Robin miluje Zora. Je to prostě složité.
Do Egypta jsme letěli dost dlouho a já celou cestu prospala. Lepší spát, než vidět zamilovaný kukuč Lawa, který dělá na Robin.
Když jsme přistáli na letišti, tak jsem se probudila. V Egyptě panovala tma. U Zora, Robin i Lawa jsem si všima únavy, tak mi došlo, že celou cestu nejspíš nespali. Kdežto já byla čilá jak rybka.
Autobus nás zavesl do našeho hotelu, kde jsme měli rezervované dva pokoje. Pokoje byli propojené, takže jsme nemuseli vycházet ven na chodbu a klepat na dveře. Což bylo výborné. Jeden pokoj byl pro mě a Robin a druhý pro Zora a Lawa.
Robin se šla hned ospršit a já vybalila laptop a zapnula jsem ho. Chvilku trvalo, než naběhl. Mezitím se vysprchovala Robin a po ní jsem šla do sprchy já. Když jsem vylezla z koupelny byl u nás Law. Když si mě všiml, tak se hned rozloučil.
„Tak já pádím dobrou.“ řekl Law a spojovacími dveřmi odešel do svého pokoje, který sdílel se Zorem. Než Law zavře dveře, tak na nás Zoro křikl, že nám přeje dobrou noc. Robin seděla na posteli. Já si sedla na pohovku s laptopem na klíně.
„Ty ještě spát nejdeš?“ podivila se Robin.
„Spala jsem celou tu dobu v letadle.“ přiznala jsem.
„Promiň...“ v tom se mi Robin omluvila.
„Z-za co se omlouváš?“ podívala jsem se překvapeně na Robin.
„Za to, že se mi Law vyznal.“ řekla mi Robin. Bodlo mě u srdce.
„V pohodě. Klidně s ním choď. Já to přežiju.“ usmála jsem se na Robin a potlačovala jsem slzy.
„Nechci s ním chodit. Chci Zora. Proto jsem ho odmítla.“ snažila se mě utěšit Robin.
„Vím, ale i kdyby, nevadí mi to.“ pousmála jsem se na Robin. „A jdi spát ať jsi ráno fit.“ dodala jsem. Tentorkát se se mnou Robin nepřela, zalehla a vzápětí usnula.
Já najela na svůj tajný účet na jedné seznamce a najela si na své výpisky ze škol, které jsem měla v počítači a vyhledávač a začala jsem hledat informace o Alexandru Velikém. Měla jsem při sobě blok a propisuku. Když v tom mi přiša na té seznamce zpráva.
„Ahoj Angel, tak mám smutnou zprávu. Ta žena mě odmítla.“ dostala jsem tuto zprávu od Devila. Hned jsem mu odepsala.
„Ahojky, to je mi Devile líto. Sice nevím jak vypadáš, ale co si spolu ten rok píšeme, tak ti mohu říci, že dělá chybu. Jsi fajne chlape.“ odepsala jsem Devilovi. Moje přezdívka byla Angel a jeho Devil. Před rokem se mi ozval a začali jsme si psát. Po půl roce se mi přizna, že miluje svou kolegyni. Tak jsem mu radila, aby se jí vyznal. Což udělal teď po půl roce. Po chvíli mi přišla od něho zpráva.
„Nevadí. Hold láska si nevybírá. Co kutíš?“ zeptal se mě Devil.
„Něco se pisuju do práce a ty?“ taky jsem se Devila zeptala.
„Už si půjdu lehnout. Dobrou.“ rozloučil se Devil.
„Dobrou a pokud možno krásné sny.“ popřála jsem Devilovi a odhlásila jsem se od seznamky a začala pracovat na výpiscích.
O Alexandrovi jsem toho věděla hodně, ale ty výpisky byly něco jako záchytný bod. Sice z toho psaní mě bolela záda, ale jinak to nešlo. Takhle bylo jediné něco sepsat, aniž bych jsem musela Robin nějak budit. Za tu noc jsem toho sepsala dost. Okolo sedmé místního času se ozval můj telefon. Což vzbudilo Robin. Na displeji bylo jméno Zora. Vytípla jsem to a šla ke spojovacím dveřím. Otevřela jsem je.
„Zoro, pro...“ nedořekla jsem, protože z koupelny vylezl Law s ručníkem kolem pasu. Hned jsem zrudla. „Eh...promiňte...“ dostala jsem ze sebe a zavřela dveře.
„Janey, co se stalo?“ zeptala se rozespale Robin.
„N-ne nic.“ dostala jsem ze sebe. V tom se otevřely spokovací dveře.
„Zavírat si nemusela, nestydím se.“ ozval se Lawův hlas. Když jsem se na Lawa podívala, byl stále zabalen do toho ručníku. Udělala jsem pár kroků zpátky. Ale já se stydím. Řekla jsem si pro sebe.
„Holky, ryche se převlečte, jdeme na snídani a pak na místo.“ ozval se Zoro z pokoje. „A Lawe, dej jim už pokoj.“ dodal k Laawovi. Ten se ušklíbl zavřel dveře. Já s vydechla.
„Janey, jsi v pořádku?“ zeptala se mě Robin, která byla hned u mě.
„J-jo jsem.“ dostala jsem ze sebe. „D-dám si rychlou sprchu.“ dodala jsem a šla rychle do koupelny.
Vlezla jsem si do studené vody, abych jsem se schladila. Potřebovala jsem z hlavy setřást nahé tělo Lawa, i když jen tu horní část. Byla jsem stále rudá. Trvalo mi to deset minut, když jsem konečně vylezla. Byla jsem vystrojena do terénu. Krátké modré mini kraťasy, černé tílko a bílé ponožky a botasky.
„Janey, jsi v pořádku?“ zeptala se mě starostlivě Robin.
„Už jo.“ přikývla jsem na souhlas, že je vše OK. Ze sedačky jsem vzala štos papíru, kam jsem sepsala vše, co jsem o Alexandru Velikém věděla a co jsem vše našla. Chlapi na nás dvě čekali před hotelem. Náš odvoz tu ještě nebyl, tak Zoro neměl kecy na náš pozdní příchod.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.