Wolf přichází II.
Informace:
Tak a máme tu konečně další část. Tak snad se bude líbit.
Prosím omluvte mé chyby děkuji.
Lollo doufám, že se ti to bude líbit, už tě znám ten nějakej pátek tak snad jsem tě vystihla dobře.
*Hmm, ta kočka rychle usnula. Aspoň se prospí.
Kira zbalila zbytek masa do kůže a dala ho do vaku. Rozdělala oheň a nahrnula si seschlé listí na velkou hromadu. Ulehla do toho tak že jí nešlo vůbec vidět. Hromadu listí měla tak akohát od ohně aby nechytla. Jen co si lehla a usalašila se tak usnula tvrdě.
První se prokouzí Lolla. Zívla si a protáhla se, svoje drápi vystrčila a zase schovala. Ocáskem zavlnila a skoumavě si ho prohlížela. Moc se jí lýbil. Rohlédla se okolo. Viděla spoustu stromů z různou tloušťkou. Sem tam nějaké to křoví. Vyhaslé ohniště a hromadu listí. Kde se tady vzala ta hromada listí, pomyslela si. Opatrně a pomalu šla prozkoumat tu hromadu. Byla mírně přikrčená a uši měla skopené do zadu podél krku. Dá se říci že se dospova plížila jako na svou kořist. Už skoro byla u té hromádky a nasávala vzduch i s pachy.
*hmmm, něco mi to připomíná.
V tom se hromada listí pohnula a s doprovodným šustením se zavlnila.
Lolla se lekla a uskočila na stranu.
Z hromady listí se vynořila bílá rozcuchaná hlava plná listí. Následovali rudé oči. Následně z listí vylezla celá Kirra. Protáhla se a zívla si. Pak si uvědomila že před ní stojí.
*Ahooj číčo. Jak ses vyspala? Koukám že máš už sílu.
*Ahoj. Odpověděla nejistě.
*Jak se jmenuješ?
*Lolla. A ty?
*Kirra. Ráda tě poznávám Lollo. Proč jsi tu bezvládně ležela?
Lolla znejistila nevěděla jestly má říct pravdu. Ale nakonec si řekla proč né.
*Utíkala jsem z vězení.
*Z vězení? A proč? Cos provedla. Chytla jsi moc myšek? Zasmála se.
*Rodiče mě prodali jednomu otrokáři, protože jsem jiná.
*Aha tak to je mi líto. A to tě měl v nějaké kleci?
*Ne ne. Byla jsem v lidské podobě. No pokud se tomu dá vůbec říkat lidská podoba.
*Jak to myslíš?
*Ukážu ti to. Tedy doufám.
Lolla se zhluboka nadechla a vydechla. Snažila se soustředit na svou podobu, na to že je v bezpečí. A to zafungovalo. Opravdu se měnila spátky. Její srst se strácela, drápi se měnily na prsty. Tlapi se prodlužovali a tvarovali zpátky do rukou a nohou. Srst na hlavě se prodloužila a zčernala. Teď před Kirrou stála stejně vysoká dívka. Z čermýma vlasama, modrýma očima. A příjemným úsměvem. Kirra si všimla, že má dlouhé špičaté uši trčící do stran a do víšky. Všimla si, že na rukou má větší drápi. Kirra ve své lidské podbě neměla řádné. Měla také o něco delší rude. Bedlivě si jí přohléžela a všimla si jedné věci. Že na rameni ze zadu má jizvu ve tvaru půl měsíce.
*Pěkný, vypadáš moc dobře. A už se nedivím že jsi pro ně byla divná. Jsi jedinečná.
Byla si sama sebou krapet nejistá a zčervenala při těch slovech. Měla na sobě stále ty otrhané šaty.
*Počkej chvilku.
Kirra začala štrachat ve vaku a vytáhla tu kůži co včera ztáhla z toho jelena. Chvilku přemíšlela a očima přejížděla Lollu a kůři. Začala řezat, spojovat a lepit a i sešívat. Lolla jí nechápavě a se zájmem sledovala co to dělá. A když už měla hotovo podala jí svoje dílo do ruky.
Byla to kraťounká sukně tak akorát pod zadek a kožený korzet z koženými šňurkami. Oblékla si to. Vypadala jako nějaká bojovnice. Ještě jí Kirra připla plášť z jejího blečení co měla roztrkané. Pláš jí zakrýval ramena a kus odhalených zad. Lolla byla unešená nevěděla co na to říct. Ale aby to nebylo málo dostala ještě stejné boty nebo spíše kožené návleky na nohy jako má Kirra.
*Tak a můžem vyrazit.
*Kam chceš vyrazit? A já mohu s tebou? A děkuji za oblečení.
*Ano, pujdeš semnou. Musíme přeci držet po hromadě. A není za co. Půjdem do města a něco mále seženeme a pak pujdeme zase dál.
*Do města? Tam mě poznají.
*A viděly tě v kočičí podobě?
*Ne to ne.
*Tak je to vyřešený. Půjdeš tam se mnou jako můj ochránce, jako mazlíček a parťák.
*Dobře.
Nejistě odpověděla a už vyrazily na cestu. Když už viděly v dálce město tak se Lolla přeměnila. Opět byla tou nádhernou bílou tygřicí bez pruhů. Byla trochu nejistá a měla sklopené uši a hlavu schrbenou.
*Neboj se. Nepoznají tě. A se mnou si v bezpečí. Narovnej se dej najevo, že jsi hrdá a majestátná, pak nebudou mít žádné podezření a netroufnou si na tebe.
Lolla přikívla. Zhluboka se nadechla a narovnala se. Teď měla už hvavu vstičenou a uši našťopkách. Ocásek vznešeně nesla a jemně se vlnil s jejímy kroky. Než vešli do města Kirra si dala kapuci nahlavu. A Pohladila Lollu po hlavě. Vešli do města a okamžitě na sebe upoutali svojí porornost. Každej si něco šeptal. A uhýbaly okamžitě nastranu. Měli z té kočky strach. Nikdy tak velkou neviděli.
Kirra a Lolla procházely ulicemi plnými lidí. Každý odstoupil a zíral na ně. Kirra byla celá zahalená a kapuce krrívala její vlasy. Jenom rudé oči byli vydět. Lolla se nesla na svých velkých sametových tlapkách jako královna všech šelem. Při phledu na ní přecházel zrak. Býlá šelma sahala až k pasu Kirry . Její hlava byla vělká tak akorát k poměru jejího těla jen ten ocas měla delší. Její špačatá a prtáhlá ouška a nachově modrým zbarvením zaslechly jakoukoliv nekalost. Ohlížela se kolem sebe a bedlivě lidi pozorovala. Zahlédla toho chlapíka co si jí koupyl. Bylo jí z neěho špatně. Kdyby mohla tak by snad všechn ze sebe vyvrhla.
Byl vysoký a svalnatý, měl robustní stavbu těla. Připomínal spíš nějakýho kováře svojí postavou. Ale Lolla věděla moc dobře že to tak není. Tendhle chlap nic poctivého nedělal jen kupoval a prodával zvýřata a veškerou verbeš.
Pokračovala dál jako by ho vůbec neznala. Nedala na sobě nic zdát.
Kirra mířila na zdejší tržiště kde hodlala prodat svoje výrobky a kůži co jí zbyla.
Dorazily na tržiště. Kirra si vyhlídla dobré místo a posadila se. Lolla si lehla vedle ní jako hlídač. Kirra vybalyla vše co chtěla prodat a vyčkávala zájemců. Netrvalo to dlouho a už u ní byly všelijaké dámi a děvčata co zajímalo co nabýzí. O cenách tak různě smlovaly až se jí podařilo vše prodat. Už pomalu začínala balit svojí utženou odměnu v podobě 500 zlaťáků. Přistoupil k nim ten velký chlap co původně vlastnil Lollu. Lolla znestila a projistotu vytáhla svoje deseticentimetrové drápy. A byla ve střehu nespouštěla z něj oči.
*Za kolik mi jí prodáš? Hrubě se zeptala dívky sedící na zemi s kapucí na hlavě.
*Není na prodej. Odbyla ho.
*Dám ti za ní 5000 zlatých. Lolla znejistila. Nabýdl opravdu vysokou nabýtku. Pozorovala Kirru a zrychleně jí tlouklo srdce. Bála se že jí Kirra prodá když nabízí takovou tučnou odměnu.
*Cccc, tak málo mi za ní nabýzíš. Ta má mnohem větší hodnotu. Takovou, že si jí ty nemůžeš dovolit.
Už měla vše zbalené. Vstala a Lolla okamžitě také vstala. Odcházela pryč s Lollou po boku. Kirra ještě nekupila nějaké jídlo a namířily si to ven z města.
Šli po cestě a mlčely, dokud Lolla nepromluvila.
*Proč jsi mě neprodala? Nabýzel ti pěknou sumu.
*Jsi mnohem cenější než to co nabýzel. Kamarádi a společníci se neprodávají. Mrkla na ní.
Lolla si oddichla byla za to ráda. Když byli dost taleko tak zastavyli. Lolla se přeměnila spátky a utábořily se. Opekly si jídlo a najedly se. Pak šli spát.
Další den se probudily nastejno.
*Dobré ráno.
*Dobré, jak ses vyspala?
*Dobře a ty?
*Také dobře. Kam půjdeme Kirro?
*Nevím, dál po cestě.
*Dobře. Proč vlastně cestuješ? Ty nemáš rodinu?
Kirra sklopila zrak a posmutněla. Lolla teď litovala že se vůbez zeptala jestly neudělala špatně.
*Rodinu mám ale teď už budou hodně staří. Odešla jsem od nich.
*Proč jsi od nich odešla? Kdyť vipadáš dáse říci normálně.
*To sice ano, aaale jaksi stárnu nějak pmalu než ostatní.
*Pomalu? Kolik ti je? Já ti typuji tak na 20.
*Jo na dvacet tak vipadám to je pravda mila číčo. Ale jinak mi je už 50 let.
Z toho Lolla oněmněla. Tohle netušila. Po chvilce se zpamatovala.
*To jako fakt? Netušila jsem že ta mutace ovlivňuje i tohle.
*To já taky ne. Vyrazíme.
Obě vstaly uhasily ohniště hlýnou a kamením. A obě se přeměnily. Vyrazily na cestu.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
