Lovec-4. kapitola

pic
Autor: Odo
Datum přidání: 07.02.2017
Zobrazeno: 398 krát
Oblíbené: 1 krát
6
Pro hodnocení se musíš přihlásit.

Informace:
Máme pokračování, kde poodhalíme minulost Kii. Proč odešla z paláce a dala se cestou lovce.
Přeji hezké čtení.


Akční
Fantasy

Kia rozdělala oheň, rozložila kožešiny a dala se do chystání jídla. Stejně jako předchozí večer. Já a Ronin jsme se pohodlně uvelebili na kožešiny. Dark a Hati se kolem nás motaly. Oheň praskal a krasně hřál.

Já jsem přemýšlela nad zážitky posledních dní. Nad mým prvním bojem se skřety. Nad Kiou, která ačkoli princezna, tak se živý lovem. Nad Roninem, ze kterého nemůžu spustit oči. Nevím co mě na něm tak přitahuje? Je to jen pocit, ale je v tom něco víc. Špatně se mi dýchá a když se na mě podívá, uhnu pohledem. Cítím něco, co neznám! A mám z toho i trochu strach. Zkusím na to nemyslet! Otočila jsem se ke Kii a zeptala se.
 
,,Kio, byla jsem hodně překvapená při zjištění že jsi princezna. Jak se stane z princezny lovec, co se živý lovem a stopováním?" Ronin se na mě podíval a zavrtěl lehce hlavou, že takovou otázku jsem neměla pokládat. Kia se na mě zadívala a povzdechla.
 ,,Asi snadno Siryno! Můj otec chtěl dceru, která se bude chovat jako princezna. Chodit na plesy, dívat se na turnaje. Usmívat se na prince a rytíře. Jenže, mě bavilo jezdit na koni a střílet z luku. Potají jsem cvičila z královským šermířem umění meče. Naučil mě opravdu hodně, o různých stylech. Jmenoval se Mao a přišel k nám zdaleka. Ze Země o které jsem nikdy neslyšela. Naučil mě, jak myslet při boji, jeho poučky mi mockrát zachránily život. Když se to otec dozvěděl, strašně zuřil. Maa poslal daleko mimo elfské území do nějaké malé vesnice jako velitele. Už jsem ho nikdy nepotkala a to jsem ho hledala. Otec mi dal ultimatum, buď se začnu chovat jako princezna nebo mám odejít z paláce a zřekne se mě. Sedm dní jsem probrečela ve svém pokoji. Mao, než odjel, mi dal svůj meč jako dar na rozloučenou. Jeho slova byla.:
,,Jsi nejlepší žák, jakého jsem kdy měl. V tvém srdci a s mým mečem v ruce, budu žít navěky." Otočil se a odešel.
Jak jsem seděla v slzách na posteli a v ruce držela jeho meč, rozhodla jsem se. Obešla jsem celý palác a připravila se na cestu. Otcův krejčí mi ušil zbroj z kůže. Královský kovář mi dal luk a dýku se slovy:.
,,Ukoval jsem jí při třináctém úplňku v roce v posvátných skalách s měsíčním prachem. Vložil jsem do něho dva kameny, jeden rudý jako krev a druhy čistý jako čest. Chtěl jsem ho dát svému synovi," hlas se mu zlomil a do očí vyhrkly slzy. ,,Zavraždili ho skřeti i s matkou, když jela na návštěvu k rodičům do rodné vesnice. Bylo mu třináct let." Víc už mluvit nedokázal.
Se slzami v očích jsem od něho dýku přijala a řekla.:
,,Děkuji, budu jí střežit jako oko v hlavě a nikdy se nezachovám nečestně." Pak jsem šla do stájí, aby mi nachystali mou klisnu Assí. Zašla jsem i k prvnímu komořímu, aby mi dal sto zlatých na cestu do začátku. A on mi je dal bez řečí. Ještě jsem zašla za mladším bratrem a sestrou, objali jsme se a políbili na rozloučenou. Otci jsem napsala dopis, kde jsem uvedla své rozhodnuti i důvody, proč jsem se tak rozhodla a že ho mám ráda. Za úsvitu jsem vyjela ze zlatých bran. Naposledy, co jsem viděla bíle hradby a budovy. Naposledy, co jsem jela po rudé dlažbě, která byla vystavěná v celém městě. Naposledy, co jsem viděla hlavní město elfu. Silvermoon..." Kii se zatřásl hlas.
Cítila jsem sucho v krku a když jsem chtěla promluvit, slova se mi zadrhla v krku. Kia se na mě pousmála.
,,Nemusíš nic říkat. Tuhle cestu jsem si vybrala a jsem vlastně i za ni ráda." 
Ronin mlčky poslouchal. I jemu z Kiinyho vyprávění zvlhly oči.
Pojedli jsme a začaly probírat zítřejší postup na nepřátelské území, když v keřích za našimi zády to zašustilo. Dark a Hati vyskočily a zavrčely, aby nás varovaly, ale už bylo pozdě. Z křoví se vyřítilo děsivé stvoření. Podobou připomínalo velkého psa. Hnědá plstnatá srst, tělo vyhublé na kost. Místo tlamy velký zobák a v něm spousta zubů ostrých jak břitva. Z hlavy místo rohu vyrůstala dvě chapadla s přísavkami. Rudo zelené oči dychtící po krvi si nás prohlížely. Pohledem si vybral Ronina, rozběhl se směrem k němu. Chapadla s přísavkami se chystaly k útoku, když mu cestu zkřížil Dark. Dark vyskočil do vzduchu, aby svým tělem kryl Ronina. Chapadla s přísavkami se místo do Ronina zabodli do Darka. Dark jen zakňučel bolestí a povalil Ronina na zem. Ronin zůstal pod tělem Darka uvězněn a nad nimi stál pekelný pes. Vysával z Darka energii. Tasila jsem meč, naštěstí jsem ho neodložila. Za zády jsem uslyšela Kiin hlas.
,,Usekni mu ty chapadla nebo Darka zabije!
Jednou ranou jsem je obě uťala a druhým jsem přesekla to stvoření vejpůl mezi hlavou a ocasem. Dala jsem do toho tolik síly, že se mi meč zabodl hluboko do hlíny. Uskočila jsem, z těla pekelného psa se vyvalil zelený opar, který stoupal a rozptyloval se ve větru. Strašný zápach rozkládajícího se masa zasáhl můj čich, až se mi navalilo. Rozhlédla jsem se, kde stojí Kia a co dělá. Ležela na zemi a na ní stál druhý pekelný pes. Tlapami se jí opíral o hruď a zobák plný zubů se přibližoval k hrdlu Kii. Ta pekelného psa držela pod krkem a snažila se ho odtlačit nebo shodit, ale neměla dostatek sil. Bylo vidět, jak bojuje z mdlobami, dech pekelného psa by připravil o smysly každého. Rozběhla jsem se k ní na pomoc. V tu chvíli jsem zahlédla Hatiho. Cenil zuby, srst naježenou a jen to v ní jiskřilo. Během okamžiku překonal vzdálenost přes celý tábor jako blesk. Aspoň dvacet kroků. Srazil pekelného psa s Kii, ten se kus odkutálel. Chvilku ležel v mrákotách po takovém nárazu. Najednou vyskočil a obrátil svou pozornost na Hatiho, ale to už jsem stála vedle něho a zabodla jsem do něho svůj meč. Meč prošel jedním bokem dovnitř a druhým ven. S takovou razancí, že jsem ho připíchla k zemi, nemohl se ani hýbat. Uskočila jsem, protože se po mě ohnal svými chapadly. Hati viděl, že už jsem v bezpečné vzdálenosti a rozhodl se to s pekelným psem skoncovat. Rozzářil se bílým světlem s nádechem do modra. Změnil se v blesk. Zasáhl pekelného psa s ohlušujícím hromem a zábleskem. Tlaková vlna, co vznikla, mě odhodila. Když se mi podařilo si sednout, uviděla jsem už jen, jak Hati sedí vedle hromádky doutnajícího popela, z něhož trčí můj meč. Postavila jsem se na nohy. Kia se už zvedala také. Otočily jsme se, aby jsme pomohly Roninovy a Darkovy. Ronin se už vyprostil z pod těla Darka, klečel u něho a opatrně odstraňoval z jeho boku přísavky pekelného psa. Ty po sobě nechaly obrovské a hluboké rány, z nichž stoupal fialový opar. Ronin se podíval na Kiu a řekl.: 
,,Strašně krvácí a já nevím jak to zastavit. S léčením astrální bytosti nemám žádné zkušenosti."
,,Já ano," odpověděla Kia. Klekla si vedle Darka. Zvedla ruce do výšky hrudi i se stejnou vzdáleností. Dlaněmi k sobě a začala něco šeptem odříkávat. Z jejích dlaní začala vycházet zelená záře která se nakonec spojila v září mezi oběma dlaněmi. Přiložila ruce na Darkova zranění a zelená zář prostoupila Darkovo tělo. Viděla jsem, jak se rány zavírají, scelují, až zmizely úplně. Dark vyskočil na nohy, radostí olízl Kiu po tváři. Kia ho přitiskla k sobě a zašeptala.
,,Děkuji, mám tě ráda Darku," dala mu pusu na čumák a stoupla si. ,,Darku, Hati, prohledejte okolí, velký okruh, už nechci žádné překvapení! Narazíte-li na démona, zabte ho!

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.
user profile img
-
15.02.2017
Žužo, prostě senzace. Jen tak dál a těším se na pokračování :)
user profile img
-
07.02.2017
Oooo moc pěkně napsané :3 už se těším jak budeš pokračovat dál :3
user profile img
-
07.02.2017
Vážně super,jsem překvapená,moc se mi to líbilo,jak jsou popsané souboje pecka :3 Bylo to napínavé až se mi zatajil dech :3 určitě pokračuj :3