Starobylé bytosti 3.

pic
Autor: KirraDarkness
Datum přidání: 03.02.2017
Zobrazeno: 315 krát
Oblíbené: 0 krát
6
Pro hodnocení se musíš přihlásit.

Informace:
Tak konečně jsem to sem mohla dát. Už mám opět doma počítač.

Snad se vám to bude líbit. Tento příběh je psán jen díky inspiraci od Lolly. Děkuji ti za veškeré nápady co mě napadají jen díky tobě.


Fantasy
Romantika
Superschopnosti
Záhady

Lolla si lehla na postel a rozhodla se prosat, ještě hlad neměla ale co není může vrzo být. Usnula docela rychle. Itachy si take lehl, že sy schrupne. Jenom Kirra nemehla usnout. Trápilají skutečnost, že pro Lollu nemaj výživu a pokud se dlouho nenaji tak začne být kvežíznivá a zakousne to první co se mihne. Přemýšlela a rozhodla se že se pujde projít aby zjistila jestly tu není něco co by mohla použít.

Procházela uličkou a nasávala vzduch a pachy.Nic neobvyklého necítila, procházela kolem kupeček lužkového vozu. Šla dál až do dalšího vagonu. Tam si všimla, že je to takový prostčí, divila se zprvu a pak si všimla, že byly v první třídě. Vytřeštila oči při vzpomínce že jim Itachy kupoval lístky skoro na 3dení cestu vlakem a ještě první třídou. To muselo byt sakra mazec drahý. Pomyslela si, to si pak vyjasním s ním. Šla dal až do dalšího vozu.

To byl jídelní vůz, když zacítila tu lahodnou vůni tak jí zakručelo v břiše.

 

*Tak si snad mohu něco málo dát.

 

Řekla si pro sebe potichu. A šla se poďívat co tu nabýzejí. Hned jak zahlídla stejk masa nevahala a obědnala si ten a ještě čaj. Šla se posaďit a čekala až jí to donesou, koukala z okna natu krajinu jak utíká, představovala si že zas má svojí podobu VLKA a pěží podél vlaku. Tak moc byla v té představě že si ani nevšimla že jí servírka donesla čaj. Až jí něco zavonilo pod nos tak se probrala. Uchopila šalek a usrkla si.

 

*Hmmmm ten je výtečnej.

 

Kirra si ani nevšimla že jí někdo pozotuje a pomalu se blíží k jejímu stolu. Došel k ní a odkašlal si.

 

*Mohu si přisednout?

 

Kirra pohledla na dotyčného a málem se udusila čajem, toho koho spatřila nečekala. Byl to ten záhadnej chlapík z animefestu. Až na to že teď neměl kapuci. Měl kratší vlasy býlé barvy do stran rozčepířené a rudé oči, vysokou a vypracovanou postavu. V černé barvě byl oblečeny tak že jeho světlejší kůže úplně svítila. Kirra si uvědomila že ma vlastně kolem sebe iluzi ale bude dost vnímavý na to aby jí poznal že se už viděli.

 

*Aaanoo, můžeš.

 

Trochu nejistě odpověděla a dál popíjela čaj.

 

*Sedric, Sedric tak se menuji.

 

Kirra nadzvedla obočí jakože se neptala na jméno.

 

*Už jsme se potkaly že, na anime festu.

*Ano potkaly ale jen z dálky. Ty víš kdo jsem?

*Tak trochu, hlavně z legend a bájů. Ale na legendu ničící svět jsi něak mírná.

*Co prosím? Legendu co ničí svět? To si vyprošuji, jen díky mě lictvo nezůstalo scholené v jeskyních u ohně třesoucí se strachcem.

*To je sice pravda ale pokud vím dobře tak jsi to byla právě ty co vyhladila polovinu lidstva a starobylích bytostí.

 

Usrkl si kávy co mu byla donesena a v Kiře to už vřelo takovým ohněm že měla co dělat aby se ovládala. Zatnula ruce v pěst a propalovala ho ohnivým pohledem kdyby před ní nepoložila stejk číšnice tak by ze Serrica byla pečeně, doslova. Trochu se uklidnila když si všimla stejku. Začala ho jíst. A během chvíle byl v ní.

 

*Je sice pravda že jsem nějakou dobu svět ničila. Ale to zapříčinily lidé, já to tak nechtěla. *Škoda a mě se to právě na tobě tak zamlouvalo.

 

Dopyl kávu vstal a odcházel. Ještě se zarazil a otočil se na Kirru.

 

*Kdybys chtěla s něčím pomoc řekni.

*Jo, jasně....... Hmm, počkej nemáš nějakou krev?

*Krev? Ne, nemám beru ji jedině čerstvou.

*Aha tak nic.

 

Pak odešel a Kirra dopila čaj, vstala a šla zpátky. Procházela kolem kupéček až přešla svoje kupé. Když si to uvědomila byla na konci vlaku. Otočila se a došla do kupé. Lehla si a přemíšlela jak to viřeší.

 

Kirra se po 5 hodinách probouzí svěží a čerstvá. Vstala. Protáhla se, rohami narazila do stěny. Uvedomila si, že je to tu malé. Lolla ještě spala, naštěstí. Nejspíš se snaží co nejdéle spát, jelikož ví, že tu není pro ni krev. Itachi se také probral a protáhl se. Všiml si Kirry, že je na nohou.

 

*Ahoj Kirro, spala jsi vůbec?

*Ano. Spala jsem. Jsem svěží.

*A Lolla? Co ona.

*Ta spí. A snaží se odolat blížící se žízni.

*Tak to abychom sehnaly nějakou krev.

*To jo. Už jsem se snažila něco najít ale nic jsem nenašla.

*Tak pojď pudem to omrknout.

 

Itachi vyskočil na nohy a vyrazil z kupé ven. Zamířil rovnou do jídelního vozu. Kirra šla za ním. Itachi byl docela ževej tak běžel napřed. Něco si objednal a čekal na objednávku. Kirra došla k němu a také si objednala něco k jídlu. Kirra furt přemíšlela jak to s Lollou vyřešit.

Už donesly oběma jídlo. Kirra měla opět ten šťavnatý, krvavý stejk. Jak ho uviděla pustila se do něj. Itachi měl také stejk ale medium. Něco se mu na tom ale nezdálo. Očuchal ho ze všech stran a zavolá si číšníci. Hned ji krytyzoval že je to málo propečené a málo okořeněné. Kirra jen koukala z okna a přemíšlela.

Lolla se probudila, posadila se a rozhlédla se. Byla v kajutě sama. Chtěla spát, ale ty býlé stěny ji pálily do očí. A začínala mít žízeň. Ještě nebyla tak nezvladatelná ale věděla že to bude co nevidět. Vstala a vyšla z kajuty. Vyrazila na jednu stranu. Procházela kolem kajut. Každá voněla trochu jinak. Jedná byla sladká, druhá zas pikantní nebo narazila i na nechutně zapáchající. To jí probralo. Soustředila se a našla pach Kirry. A šla za ní.

 

Došla do jídelního vozu. A šla si sednout ke Kiře. Posadila se vedle Kirry a naproti Itachi.

 

*Ahoj tak co? Proč ještě nespíš?

*V tom světle to nejde. Bolí mě z toho hlava

*To je špatný. co žízeň? Jak to zvládáš?

*No, bylo mi i lépe ale ujde to. Prozatím.

 

Přistoupila číšnice s dlouhými vlasy. Hnědýma očima a plnými rty. Lolla se mlsně oblizla. Číšnice polkla a instinktivně se jí zrychlil pulz. Lolla upoutala oči na její tepnu na krku a hypnotizovala ji.

 

*Dáte si něco k jídlu? A k pití?

 

Lolla je stále v tranzu. Hypnotizuje její tepnu. A snaží se odolat. Je to velice silné. Až do ní Kirra drkne a probere ji.

 

*Co, co... Joo.. kafe, si dám. Dík.

 

Servírka odešla a vrátila se po chvilce z kafem. Itachi vstal a oznámil že si de odskočit. Toho Kirra využila.

 

*Lollo uvažovala jsi o hybernaci?

*Ano... A snažila jsem se oní, ale v tom světle to nejde.

*Hmmm......A co kdybych vytvořila iluzi tmy kolem tebe, abys mohla usnout.

*Iluzi? A nevičerpá tě to? Už ta iluze co máš teď vysává tvoji silu jako pijavice.

*Neboj tu bych zrušila.

*Zrušila? Ale to tě pak všichni uviděj.

*Neboj to zařídí Itachi jo, nech to na mě. Za hoďku v kupé. Jo.

*Dooobře.

 

Jak Kirra řekla tak také udělala. Domluvila se s Itachim a vše zařídila. Zrušila svojí iluzi a vitvořila iluzi Lolle tak aby mohla spát. Takhle to bylo až do chvíle kdy dorazily do cíle na konečnou. Kirra pomalu rušila iluzi, a Lolla se pomalu probouzí. Otevírá oči a zhluboka se nadechne. Instinktivně se chytá za krk. Má žízeň. Zacítila čerstvou krev která pocházela z Itachiho. Kirra ji zarazila že to nesmí. Má přeci i vlčí krev. Zarazila se a polkla. Už zastavoval vlak a oni se sbalili a vyrazily. Itachi šel první za ním Lolla která byla držena Kirrou. Lolla byla hodně bledá. Na první pohled by si každý myslel že ji není dobře že ji je na blytí.

Kirra byla ve své pravé podobě. Neměla na výběr, na iluzi byla už moc unavená a hladová. Už se blížily k východu když jim cestu skřížil Sedryg s kápi na hlavě.

 

*Ale, ale chodící legenda bez iluze. Copak se stalo, coo? A koukám že krve sajka má problémy.

*Vypadni nebo za sebe neručim.

*Už se bojím krvesajko.

*Radim ti dobře, běž nebo za Lollu neodpovídám. Je dost při chuti a snadno se naštve. *Ha, ha, ha. Už se bojím.

 

Sedryg vystoupil jako první, pak Itachi, Lolla a za ní Kirra. Venku byl čerstvý vzduch. Všude byly listnaté stromy poseté barevnými kvítky. Keříky chvějící se v příjemném vánku. Cesta byla dlážděná velkými kusy kamene. Bylo to velké město ale oni měli namířeno ještě dál a věděli jak se tam dostanou. Poodešly stranou.

 

*Tak Lollo běž lovit a nasytit se pořádně ano. Já s Itachim skočíme na jídlo a za 2 hodiny tady.

 

Lolla kývla na souhlas a zmizela jak stín. Kirra s Itachim vyrazily do malé hospůdky a objednaly si jídlo. A spokojeně v tichosti jedlý.

Lolla vyskočila na střechu a skákala ze střechy na střechu. Měla už hroznou žízeň a tak se vrhla na první osou co byla nedaleko od lidí. Nečekala na nic vysála ji do poslední kapičky. Pustila bezvládné tělo na zem. A hledala další kořist.

Zahlédla malého chlapce co je ohrožován několika násilníky. Neváhala a okamžitě všechny vysála.

Uzřela si rty a otočila se na chlapce.

 

Byl malý vypadal tak na 12-13 let. Boty na podpatku. Byl vymóděný jak na karneval. Sačko modré barví, nabyrane rukávy, kalhoty také modré, košile byla bílá a krajkovaná.

Vlasy měl tak krátké ale ne na ježka. Tmavě hnědé až skoro černé. Na hlavě měl dost vysoký cilyndr. Oči měl zelené a jedno oko zakryté páskou.

 

*Jsi v pořádku maličký?

*Kdo je u tebe malý? Já nejsem malej, jsem Ciděl Fantomhaile. Jsem hrabě a ředitel výukového sídla v transilvanii.

*Ccc tak takhle namišleneho fracka jsem ještě nepotkala.

*Zachraňovat jsi mě nemusela mám svého komorníka. A teď uhni čeká mě důležité schedání.

 

Odešel zpět do rušných ulic. Lolla chvilku nechápala ale nechala to být. Šla spátky na místo setkání. Kirra s Itachim už tam byli a povídali si.

Zahlédla Lollu a zamavali na ní.

 

*Jdeš tak akorát. Za chvilku nás vvyzvedne někdo kdo nás odveze co toho sydla té školy kam máme namířeno.


Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.
user profile img
-
03.02.2017
Nejlepší :) děkuji moc za věnování ♥ Ty mě taky velice dobře inspiruješ a ještě když dáme hlavy dohromady :D to je pak dílo na světě :D