Legendy ožívají V.část
Informace:
Další pokračování, tuto část se budu snažit udělat více romantičtější :3 ♥
Sedím tam v sama v koutě v pokoji,cítím se strašně,vše mě bolí,jsem vyčerpaná jak psychicky tak fyzicky. Sedím tam a brečím,slzy mi kloužou po tváři a padají mi na kolena,v tom se otevřou dveře ,,To jsem nechtěl " řekne a rozejde se ke mne ,, Neplač " zašeptá mi do ucha a obejme mě ,, Jsem přece jen démon,ale slzy krásné ženy mě sráží k zemi " ,, Udělal jsi ze mě příšeru " odvětím mu a trhnu sebou v jeho náručí ,praštím do něj mírně zaťatými pěstmi v tom se rozbrečím ještě víc ,, Neboj se bude to dobré,zvykneš si na to " snaží se mě utišit ,, Pomůžu ti srovnat se s tím,pak pochopíš že jsem ti vlastně pomohl " Uklidňujeme a pevně mě svírá v náručí . ,, Tady za to budu trpět já,ale stojí mi to za to nemůžu tě vidět brečet " ,, Budeš trpět ? " Zeptám se ,, Ano,ale to je jedno,hlavně už neplač " Pomůže mi se zvednout a dovede mě k posteli,tak se posadíme a on mi stírá slzy z tváře, hluboce se mi podívá do očí ,, Už to bude jen dobré " Řekne mi pousměje se. ,, Teď si lehni musíš nabrat síly " Řekne mi,zvedne se a odchází. Únava mě nutí zavřít oči,nechám se ukolébat nocí a měsíčními paprsky co mi svítí do pokoje.
Mezitím Kirra a Sedrick hledají úkryt kde přečkají noc,jelikož se blíží sněhová vánice,prochází různá místa hledají aspoň malou skulinku kam by se vešli,jak tak jdou Kirra se otočí a uvidí otvor v jedné ze skal. ,, Tady by to šlo " zavolá na Sedricka a vyrazí k místu kde stojí skála,ten se hned vrhne za ní,cestu jim komplikuje sníh který začal silně padat ještě sebou nese krutý mráz. Zalezou dovnitř ,, Brrr je tu dost chladno ale jde to " zabručí si Kirra ,,Neboj za chvilku bude teplo " odvětí jí a snaží se rozdělat oheň , Kirra chodí z místa na místo a dlaněmi se snaží prohřát prokřehlé paže,Sedrick si sundá kabát a podává ho Kiře,ta se zastaví ,, Ehem jsi v pořádku ?" zeptá se ho ironicky ,, Tady je zima jako blázen a ty se svlékáš ?" ,, Neboj se a vezmi si ho " Jde k ní blíže a hodí ji kabát přes ramena ,Kiře je vetší a malinko v něm plandá ,pohlédne na Sedricka a vidí ho jak tam stojí jen v košili a ještě má pár knoflíčků rozepnutých , jeho svalnaté tělo takhle lépe vynikne. ,, Tak a za chvilku ti bude lépe " řekne jí a jde zase rozdělávat oheň netrvá to tak dlouho a už je objímá teplo. Sedí spolu u ohně a koukají jak plamínky rozpouští sníh. ,, Musí ti být zima " řekne mu Kirra pootočí hlavu a dívá se na Sedricka, v očích se jí odráží plamínky z ohně, Kirra se k Sedrickovi nahne a zapne mu knoflíčky u košile,ten jen napjatě polkne a raději pootočí hlavu na druhou strannu,Kirra mu dozapne knoflíčky ,, Tak to je lepší " řekne a podává mu kabát. ,, Copak už je ti teplo ? " zeptá se jí zvědavě Sedrick ,, No,docela ano,ale ty jsi studený " odpoví mu . ,, Víš já už asi ani nevím co je to teplo,objetí,polibek nic,já už vím jen co je to chlad a temnota k tomu jsem byl odsouzen " ,, Odsouzen ?" zeptá se nechápavě Kirra. ,,Ano ale to by bylo na dlouho,to je jedno " řekne jí a dívá se na plameny ohně jak šlehají do výšky . ,, Povídej,myslím že na to máme dost času " přisune se k němu blíže a napjatě poslouchá co jí řekne ,,Už je to delší dobu,ale právě Ciela démon mě odchytil a dotáhl do jejich sídla abych mu řekl kde se skrývají všichni jako jsme my,odmítal jsem,nepodrazím přece vlastní druh, jen kvůli pomstě nějakého šílence. " Řekne jí a stiskne ruce v pěst,polkne a pokračuje dál ,, Je posedlí tím zabít nás a já odmítal mluvit s ním,tak mě jeho démon trápil,nejprve psychickým nátlakem a pak fyzicky " Zvedne se,otočí se ke Kiře zády a začne se svlékat,sundá si košili a ukáže Kiře záda,je přes ně ohromná jizva. ,, To mám od jeho démona,při našem střetu šlo o život,ale vyvázl jsem " Pousměje se ,, Od té doby nevěřím na nic,ty muka co jsem prožil .. nelze to popsat od té doby jsem chladný jak toto počasí,jelikož představa že to zažiji znova mě ničí " Kirra vyskočí a obejme ho ,,Proboha to jsem netušila " Řekne mu a její ruce svírají pevně jeho nahé tělo,pod jejíma rukama cítí každý sval a tu bolest co si musel vytrpět. Sedrick se otočí a chytne Kirru za ramena ,, To nic " ,, Né jaké nic,on ti tohle provedl a ty i přes to se vydáš na tu cestu se mnou ne ! to nemůžu dopustit ! " ,, Jdu proto že chci vědět že se ti nic nestane " řekne jí,do očí se jí vlijí slzy,už dlouho neslyšela nic tak hezkého, Sedrick to vycítí nakloní se k ní,vezme její obličej do dlaní a políbí jí,jejich polibek je vášniví,sladký ale zároveň ostrý jako led,je mezi nimi cítit vzrušení,Kirra mu drápy sjíždí jeho bříško,on jí jednou rukou chytí za pas a druhou si pohrává s jejími vlasy. Jejich polibek trvá několik minut,nemůžou se jeden druhého nabažit. Až pak Kirra odtáhne hlavu a zahledí se mu do očí,jako by znova procitl. ,, A co ty ? " zeptá se jí Sedrick ,, Proč jsi tak uzavřená ?" Kirra se malinko zamračí,nerada o tom mluví,ale když se jí svěřil i on tak se přes to přenese ,, Za to můžou lidé,celou dobu bylo vše v pořádku mohli jsme se ukazovat mezi nimi,normálně se s námi bavili a vše,občas chtěli ať využijeme svých schopností na pomoc jim,jelikož máme větší sílu než oni,smáli jsme se a žilo se krásně nikdo se nás nebál dokud nenastal ten onen den,do vesnice se přistěhoval nový člověk starší pán a říkal o sobě že je senzibil,je pravda že většinou co předpověděl se vyplnilo,ale už od začátku mi přišlo že ON nás nepřijímá . A jednou takhle ráno jsme si šly s Lollou na procházku a z ničeho nic ... " odmlčí se a nervozně hodí do ohně další polínka aby nevyhaslo ,, z ničeho nic po nás lidé,ty kterým jsme pomáhali a vše pro ně dělaly začali házet kameny a řvát že jsme příšery ať vypadneme z jejich vesnice,ne jen že se nás to dotklo,ale nechápaly jsme proč ? Pak vyšel on a křičel že my to jsme my co zaviníme vše,že my budeme přepadat a zabíjet lidi,vše zničíme a budeme chtít ovládnout zem,křičela jsem že je to nesmysl,Lolla se chtěla přiblížit k jednomu z chlapců s kterým trávila vždy hodně času a on jí tak uhodil že upadla na zem a praštila se při pádu do hlavy,to když jsem viděla tak jsem po něm vystartovala a namáčla jsem ho na dveře,dostal ode mně facku tak že jsem mu udělala krvavý škrábanec na obličeji ..." Sedrick sedí a nevěří vlastním uším,nechápe jak je mohli lidé tak to využít ,, Senzibil pak začal vykřikovat že přesně tohle je ono že je to jen začátek,zasyčela jsem na něj vzala Lollu do náruče a odletěla jsem s ní pryč,od té doby nemůžu lidi vystát a jak mile je na nás někdo protivný vše se to ve mně pohne a vše se mi vybaví " ,,Och Kirro " odpoví jí a pevně jí sevře v náručí,tak že to Kirru až malinko bolí,Sedrick nemá cit. ,, Vědět kdo vám to udělal zabil bych ho"
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
