Legendy ožívají III. část
Informace:
Je tu další část Legendy ožívají doufám že se bude líbit :)
Kirra se tedy vrhne na cestu,pod nohama ji křupe čerstvý prašan,vztekle si odfrkuje a nevnímá lidi okolo sebe, Sedrick se s ní snaží držet tempo,Kirra po něm občas hodí pohledem jestli jde stále s ní. ,,Je to ještě daleko ?" Ptá se Kirra ,,Ne " odpoví ji stroze Sedrick ,, Proč ti tak vůbec vadí "? ,, Proč Kirro ty se ptáš proč ? Ty nevíš kdo to je žila jsi snad v jeskyní nebo jak ?" Udiveně se ptá ,,No tak nějak " odpoví mu ,,Ciel nenávidí bytosti jako jsme my! Proto že si myslí že jsme mu zabily rodiče a vypálili jeho sídlo,proto se teď mstí na všech co nejsou lidi! Ve službách má jediného démona s kterým má uzavřenou smlouvu,až se pomstí může si vzít jeho duši" Kirra se zastaví ,, Noo tak to je ujetý " řekne, Sedrick stojí jak opařený a nechápe že to s Kirrou ani nehne ,,Ciel vyhledává bytosti jako jsme my" ,, Noo tak to aby jsme přidali " Kirra přidá ještě více do kroku míjí malé světnice a lidi kolem ní jako by nebyly, žene jí jen vztek !
Vítr si hraje s jejími vlasy jako by to byla slabá pavučinka co poletuje ve větru, oči má přihmouřené a dere se kupředu sněhem co se jí propadá pod nohama .. ,,Támhle za tím kopcem " řekne jí Sedrick ,,No ale jak se tam dostaneme ? " Zvědavě se optá Kirra ,,No nejlepší by bylo letět " ,, Dobře " řekne si Kirra pro sebe . Sundá si amulet podívá se na něj, políbí ho. ,, Výdrž už si jdu pro tebe " zašeptá a začne se proměňovat. Stojí pod kopcem ve sněhu který ji začne pod nohama roztávat, Sedrick stojí v úžasu s otevřenou pusou.
Zvedne se ohromný vítr Kiře poletují vlasy ze strany na stranu její nohy se začínají proměňovat v kopyta , lýtka i stehna se jí náramně zpevnily , bříško má samý sval ,ruce o trošku delší zakončené dlouhými černými drápy připomínající vidle , v obličeji vystoupili její ostré rysy , její oči připomínají tmu jsou černé jako dnešní noc,vlasy dlouhé bílé s mírným červeným nádechem, z jejích vlasů trčí co si černého a dlouhého jsou to rohy,její rohy jsou dlouhé vroubkované a mírně zatočené dopředu. Sedrick si myslí že je to vše. Jenže v tom se Kirra otočí a mrskne dlouhým popelavě zbarveným ocasem. Její barva kůže též není normální je o dosti tmavší než když je v lidské podobě.
,,Haaha" zasměje se Sedrick ,, Tak takhle ty vypadáš když se proměníš " ,, Prosím? " zeptá se Kirra ,, No ještě ti něco chybí" rýpne si do ní Sedrick, oklepe se a roztáhne svá dlouhá černá křídla připomínající netopýří ,, Neboj svezu tě " řekne jí Sedrick ,, Nemusíš " Kirra se otočí k Sedrickovi zády a ukáže mu svá křídla její křídla jsou jak křídla anděla bílá,pevná a na koncích ozdobené červeným peřím.
Sedrick stojí a hledí na ni .. ,, No dobře a teď vzhůru " řekne jí Sedrick a vyletí do oblak Kirra ho následuje , hrají si spolu v oblacích kolem nich padají sněhové vločky a vítr si hraje s jejich perutěmi ,ve vzduchu jde slyšet je třepot jejich křídel ..
Mezitím : Začínám se probouzet ze spánku únavou jsem musela padnout, otevřu oči a první co spatřím je on,sedí tam v masce a upřeně na mě hledí ,, Víš co ? Odpoutám tě " z ničeho nic mi řekne ,, Co tak najednou tak dělej na co čekáš " vykřiknu na něj,, Dobře ale jak mile tě odpoutám budeš navždy poznamenána " ,, Prosím tě dělej " křičím ať mě už pustí a já můžu běžet za Kirrou, nakloní se ke mně pozvedne mi hlavu , zahledí se mi do očí, díváme se na sebe tak upřeně že dusno mezi námi by se dalo krájet,v tom mi dá vlasy z obličeje opře si své čelo o moje,sundá si masku v tom mě uhranou jeho oči cítím strašnou bolest v hlavě ,, Dooost přestaň dooost " křičím na něj, jenže on dělá že nic, snažím se od něj odtrhnout ale marně, rukou si mou hlavu přidrží u jeho ,, Dooost prosiiim" cítím strašnou bolest a slabost ,,Užž nemůžu " vydám že sebe a vyčerpáním odpadnu, cítím jen lehký vánek na svých rtech , přikloní se mi k uchu a ještě zašeptá ,, Teď jsi má "
Zdá se mi sen,vidím velké sídlo a rodinu s dítětem jak si hraje na zahrádce vedle malého rybníka ,, Mamii už bude oběd " slyším jak se ptá ten maličký klouček ,, To víš že bude " odpoví mu jeho maminka chytí se za ruce s tatínkem a s úsměvem na tváři odchází do sídla, synek si hraje ještě venku na travnatém placku a čeká až ho maminka zavolá k obědu .. jenže v tom uslyší jako by se tříštilo sklo , ohromný rámus a řev,v tom se začne ve vzduchu vznášet dým chlapec se otočí a vidí jak je jejich sídlo v plamenech v tom uslyší jekot jeho matky a otce v tom se ozve výstřel,než chlapec doběhne ke dveřím sídlo už je v plamenech vidí jen několik zrůd uniká pryč i přes to vejde dovnitř a vidí své mrtvé rodiče jak jejich těla ničí oheň, nad nimi stojí vysoká zrůda s černými rohy a odporným zjizveným xichtem, který hyzdí bílé upíří zuby , místo nohou kopyta a místo rukou kočičí tlapy v tom se na chlapce usměje mávne černými křídly a proletí ohněm přes rozpadlou střechu až ven. Chlapec vyběhne a křičí o pomoc jenže v tom si uvědomí že by mu stejnak nikdo nevěřil že viděl takovou zrůdu, chce se nechat spálil na popel ,jenže v tom se tam objeví on záhadný démon s maskou a dá mu nabídku ,, Pomůzu se ti pomstít a ty mi za to dáš svou duši " chlapec přijme v tom ho vezme do náruče a prchá pryč.
Celá zpocená a udýchaná se probudím ,, Sakra co to bylo sen ? Nebo realita bylo to tak opravdové,a co tam dělal on ? " Bože tolik otázek mi lítá hlavou. Povídám se k oknu a vidím ho tam stát ,, Co jsi zač ? Co jsem to viděla mluv ?!" ,,Proč se cítím tak divně ? Odpověz mi" v tom máchnu rukou a vidím že je volná ,, Já jsem volná ty jsi mě pustil ? Jak to ?" Přijde ke mně ,,Pojď " a podává mi ruku vložím tu svou do jeho, jak se snažím vstát v tom se mi podlomí kolena , zachytí mě a dovede k velkému zrcadlu co zdobí velkou dřevěnou skříň ,dívám se na sebe ... ,,Bože co jsem zač ? "Ptám se ,dívám se na sebe a vidím jaké si změny ..Moje nohy jsou neuvěřitelně pevné a šlachovité,tělo pružné, na rukou místo nehtů drápy prohlížím se dál vzhled stále upírky jen mi na hlavě vykukují ouška a něco se zamnou mrská ,, Ocas já mám ocas ?" Zděšeně vykřiknu ,, To není vše podívej se blíže " řekne mi, nakloním se blíž a zahledím se na svůj obličej ,, Co to " ,,Já říkal že budeš moje " ,, Co to je co to mám " křičím na něj jak to jen jde ,, Pentagram máš v oku Pentagram moji značku " ,, Co a to jako proč " ,, Cena za to že jsem tě pustil " řekne mi a s úsměvem na tváři odchází z pokoje. Zhroutím se,zděšením padnu na kolena a hlavu si vložím do dlaní,do očí se mi derou slzy.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
