Anime World CZ/SK - Příběhy

Přichází zima, mráz pomalu začíná zdobit okna u světnic namrzají chodníky a rybníky už se též chystají k zimnímu spánku. Všude je ticho není slyšet jediného ptáčka, jediné zvíře, všichni ulehli do teplých brdlohů a snaží se přečkat v klidu tu krutou zimu co přichází společně s mrazíky. Letos je zima vážně krutá, na oknech jde vidět krusta co mráz vytvořil. A za okny jen třepotající se plamínek ohně v krbu co lide zapálili aby jim bylo tepleji. Je večer vůně z rozpáleného dřeva se line vesnicí a lidé se chystají už spát. Jen dvě stvoření ne a ne usnout. Nedaleko za kopci daleko od měst a vesnic ve vysokých skalách žije co si zvláštního. Vysoké skály zdobené mechem a kapradím vyčnívají z hustého lesa,v jedné ze skal je otvor připomínající vchod,ale nikdo se nikdy neodvážil vstoupit dovnitř. Legenda praví že v této jeskyni žijí jaká si bájná stvoření co zabíjí lidi.

Brrrr nemůžou usnout je mi strašná zima i přes to co jsem zač mám pocit že ze mě do rána bude led,takhle to přeci nejde musíme s tím něco dělat. Pomyslím si a pohlédnu na Kirru vidím jak se snaží usnout ale marně mráz ji to nedovolí.... ,,A dost takhle to nejde " vykřiknu ,,Musíme s tím začít něco dělat nebo tu umrzneme " ... Vyskočím a pohlédnu na Kirru vidím jak se klepe její vlasy zdobí mráz .. ,,Půjdeme do vesnice " řeknu Kiře ,,Ne tak to ani náhodou, budeme tady ". ,, Ale Kirro podívej se ven zima je silnější než my" Kirra vstane oklepe se a vyjde se podívat tedy ven... Jak přichází blíž a blíž k východu jde vidět jak si mráz hraje s jejím dechem .. Vyleze ven a rozhlídne se. V té výšce má celé údolí jak na dlani. Vidí zamrzlé rybníky opadané stromy,i střechy světnic jsou bílé jako lilie ,,Grrr to ne " zamumlá si Kirra a vztekle si odfoukne. ,,Tohle nám ještě chybělo " jen to dořekne koukne se vzhůru a vidí jak vzduchem začne poletovat co si bílého Jak se tak hledí vzhůru na nos ji dopadne sněhová vločka vztekle ji ze sebe střese a jde zpět do jeskyně.. 

Dojde za mnou a nervle mi řekne ,, No dobře ale jak to chceš asi udělat jsem asi tak malá a nenápadná že mě schováš ?" zeptá se mě ironicky ,,No na to jsem ještě nemyslela mám už asi tak zamrzlou hlavu že mi to nemyslí ". ,, Taky chci teplo Lollo ale ty víš co jsou lidé zač " posmutní .. Chvilku přemýšlím dumám nad tím jak to udělat, Kirra stojí nademnou a baví se tím jak si lámu hlavu ... ,,Už to mám " vykřiknu ,,Ale ne to bude zase problém " odpoví mi Kirra ,,Tu máš vem si ho " a podávám ji přívěsek s amuletem ,,Lollo to nejde ty víš proč ho máš nosit " ,,To ano ale tak nejsem už malá a dokážu s tím bojovat " jak jsem si ho sundala ucítila jsem jak mnou projela ohromná bolest a energie ... Oklepu se ,, Lollo zvládneš to "? Zeptá se mě se strachem Kirra ,, Jo neboj se " Kirra si nasadí amulet ... Jen ho přetáhne přes hlavu a venku se zvedne ohromný vítr zanáší až sníh do naší jeskyně Kirra se začne pomalu proměňovat na ,,lidskou" bytost stojím tam a v úžasu na ni hledím ... Proměna je u konce ... Hledím na Kirru s otevřenou pusou ... Je vysoká, štíhlá její vlasy sahají až pod zadek mají bílou barvu jako sníh co nám vítr příval do jeskyně jen její ofinka se vymyká barvě ta je rudě červená, jako její oči, plné smyslné rty a narůžovělé líce . Plnější hruď obepíná černo červený korzet se šněrováním a na nohou tmavé kalhoty s vysokými botami připomínající kozačky.. Stojí tam a mrzne ,, Budeš tak laskavá ?" ,, Ehem jo " odpovím ji a hodím po ní kabát .. 

,, Tak co můžeme ?" zeptá se mě jak na nás tak hledím jsme si docela podobné .Sejdeme dolů z našeho obydlí, země je pokrytá sněhovou peřinou a stromy obalené rampouchy, všude je klid a bílo, zdálky jsou vidět jen kouřící se komíny z vesnice ,,Brrr to je ale zima " pronese Kirra když se její nohy ponoří do sněhové peřiny ,,Úplně jiné než když jsi ve své podobě že ?" zeptám se jí ,,To jo,nechápu jak takhle můžeš fungovat " zasměje se na mě ,,Ale Lollo co budeš dělat se svým vzhledem ty ? Jen se koukni vysoká, štíhlá dlouhé havraní vlasy ,oči zelené jako smaragd zdobené dlouhými černými řasami, rudé rty které mají nevýhodu čouhajících špičáků,plná hruď obepínající černo modrým korzetem,černé kalhoty s krajkovými kytkami a kozačky což je nevýhoda vynikne tvá sněhová pleť " ,, Neboj na to jsem myslela " odpovím ji po cestě do vesnice ,, Řeknu že jsem chudokrevná tak proto ta pleť " Kiře se to moc nezdá ale věří mi .  Dojdeme na začátek vesnice,rozhlídneme se po okolí a vidíme jen světničky kde pohořívá ohýnek ,,Už cítím to teplo " řekne Kirra ,,Najdeme si nějaký nocleh a probereme co dal? " zeptám se ,, No jasně " řekne Kirra procházíme se vesnicí a vidíme občasné pohledy lidí za okny jak na nás hledí co v takové zimě děláme venku, procházíme okolo radnice co má na věži vysoké hodin které svítí bíle a bimbají při každé hodině .. O kousek dál je hostinec ,,Tak jdeme " řekne Kirra a vezme za kliku . Cvak. 

Otevřou se dveře a na Kirru se valí smrad kouře a nedopitého alkoholu ,,Co chcete ?" řve z dálky hostinský ,,Ccc ten má ale nervy " vytočí se Kirra oči jí zrudnou ještě víc a začínají se pomalu měnit až do černa ,,Kirro klid " řeknu ji v tom se rozzáří amulet a Kiře se srovná tlak ... ,,Dobře , ale at mě ten prďola moc neštve " dojdeme blíže  k pultu za kterým sedí malý plešatý a obtloustlý hostinský který právě pulíruje pulitry od piva ,,Tak hele ...". ,, Kirroooo" řeknu ji ,,Ehem pardon dobrej chtěly by jsme pokoj " řekne zdvořile Kirra i když uvnitř se to v ní vaří .Nejraději by ho vynesla 20 metrů do vzduchu pustila ho a čekala až bude prosit o záchranu v poslední chvíli by ho chytla a namáčkla na zem a stoupla by mu na krk a chtěla omluvu úplně to vidím na jejím pohledu... Zasměji se .. ,,Tady máte klíče " hodil je Kiře na pult.

Vezme si Teda klíče a na hostinského se podívá zlostným pohledem zasvítí ji oči vylezou tesáky šibalsky se na něj podívá a olízne, už v něm vidí svou kořist jen ho vyděsí a hrdě odkráčí , jsem hned za ní jdeme po schodech až k pokoji odemkneme a jdeme dovnitř .Je to mála místnost kde jsou dvě postele dva stolky a staré závěsy ,, Noo fuj" pronese Kirra ,,Lázně to nejsou ale spát máme kde a je tu teplo " řeknu ji ,,No to určitě " souhlasně pokývne. ,,Jdu do sprchy " řeknu Kiře .. Ta zatím zkoumá místnost, vykoupu se a jdu do postele následně jde Kirra do koupelny. Když jsme vykoupané a ležíme položí mi Kirra otázku ,,Lollo jak to je s amuletem vlastně ". ,,Ten amulet jsem dostala od své matky jelikož jsem nedokázala ovládnout to zvíře ve mně , když ho mám na sobě brání proniknutí tě šelmy co ve mě dříme a udržuje mi jen vzhled upírky,když ho mám jsem upírka co se nepromění na šelmu amulet blokuje tu sílu .. Jako malá jsem s tím měla problém jelikož jsem nečistá a matka nezvládala po mě zametat stopy,jako šelma jsem neovladatelná " Kirra na mě upřeně hledí ,, Takže tobě pomůže udržet vzhled ,,člověka " jak mile sundáš amulet proměníš se zase do své podoby přece jen jsi DreiWolf ( démon s uměním proměnit se na vlka ).

Jak jsme si tak povídaly teplo a měkká postel nás ukolébali ke spánku ....

Ráno jsem otevřela oči,protáhla se a podívala se na Kirru, ležela na opačné straně postele zamotaná v peřině,pousmála jsem se a vylezla z postele ven a šla nám udělat ranní kávu,jak jsem hledala hledala nikde nic nebylo ,, Ehem skvělé jak já budu dneska fungovat to nevím " pomyslela jsem si. Došla jsem k posteli že si jí ustelu a probudím Kirru,jak jsem došla zpět a pohlédla z okna viděla jsem něco neuvěřitelného,venku napadlo ještě jednou tolik sněhu než bylo když jsme šly spát .. Venku byl klid,všude bílo,děti už dováděli venku stavěli sněhuláky,koulovali se a užívali si čerství prašan ... V tom se probudila Kirra ,, Na co tam tak zíráš ? " optala se mě ,, No koukni se sama " překvapeně jsem jí odpověděla .Došla tedy k oknu a uviděla tu sněhovou závěj ,, Nooo sakra,měli by jsme se sebrat a jít co nejrychleji než se pak v tom sněhu ani nenajdeme " řekla mi se smíchem Kirra ,, Jdeme a kam ?" zvědavě se ptám ,, Najít si práci Lory " s klidem mi řekla a oblékala se ,, Dobře tak vyrážíme " řeknu jí.

Oblékla jsem se a Kirra už čekala u dveří, sešly jsme dolů kde už byl zdálky vidět nepříjemný hostinský .. ,, No dobré co tak brzy dámy ?" Zvědavě se ptá ,, Zvědavost zabíjí " řekne mu Kirra se smíchem... Vyjdeme ven a zaboříme se skoro po kolena do sněhu ,,Sakra jak my se tam dostaneme " řekne Kirra , tady na ty podmínky nejsme zvyklé vždy jsme zimu přečkávaly v jeskyni ,, Vzduchem " vykřikne Kirra ,, Bylo by to fajn ale jsme ,, lidi" zašeptám jí. ,,Achjo tahle podoba mě zabíjí " řekne znuděně Kirra byla zvyklá si všude zaletět obzvlášť v takových to podmínkách roztáhla svá křídla, byla velká bílá s červeným lemováním,dodávali její kráse ještě větší půvab, vždy když letěla vzhůru její dlouhé vlasy za ní jen vlály jako bílý závoj . Viděla jsem jak je zasněná ,,Kirro !!" Zatřesu a ni , ,,Coco jo dobrý už jsem tu " odpoví mi .. Nezbývá nám nic jiného než do toho šlápnout a jít . Lidé nestačí z chodníku odklízet jelikož co odklidí to zase napadne . ,,Nejprve si dáme kávu a pak probereme co a jak " řeknu ji Kirra jen pokývne hlavou a dere se dál závějí a u toho si mumlá jak bylo dříve vše snazší. Já jsem na to zvyklá tak jen poslouchám co si Kirra mumlá a občas se zasměji. Snažíme se najít nejbližší krčmu kde by jsme se v teple usadili daly kávu a něco malého zakously přece jen ta cesta závějí vyčerpává. 

Po dlouhé cestě konečně zahlédneme jak nějací opilci vychází z krčmy. ,,To je naše šance " pomyslím si a přidám do kroku ,,Támhle " zavolám na Kirru . Ta zbystří a přidá ,,Už jen kousek " zavolá na mě . V tom větru co fouká a nese sebou sněhové vločky ji moc neslyším,ale vím že myslí na to samé hlavně už do tepla . Ten mráz se nedá už vydržet cítím jak mi mrznou ruce a hlavně uši,po kratší cestou závějí jsme se dostaly do krčmy. Dveře byly už pootevřené tak jsme vešly , najednou cítíme ten nával tepla, začínají mi rozmrzat uši a končetiny. ,,Máme zavřeno " ozve se odkud si . ,,Co prosím ?" Zavolá Kirra do tmavých míst, místnost je velká a tmavá světla svítí jen málo okolo nás jsou dřevěné stoly a židle, žádný luxus to není,nám je to ovšem jedno máme hlad ... Stojíme dál a čekáme co bude ,,Říkal jsem že máme zavřeno" ,,A já říkám že je mi to jedno " zařve Kirra odsuneme si židle které zavržou přes celou místnost a usadíme se. V tom slyšíme kroky jak se blíží směrem k nám v té tmě jde vidět jen silueta postavy. Za chvilku před námi stojí muž menšího vzrůstu s delšími vlasy , nepříjemným pohledem na nás kouká ,, Vy jste neslyšely ? "

,, Slyšely " odpovím mu v tom se Kirra naštve vstane, židle letí se skřípajícím zvukem až ke zdi kde o ní narazí,je opřená oběma rukama o stůl hlavu má skloněnou,její dlouhé bílé vlasy jí spadly do obličeje. ,,Tak hele jdeme sem takovou dálku máme hlad tak nám koukej něco přinést hned !!!" Řekne a pozvedne hlavu a podívá se na muže v tom jí oči zasvítí červeně . ,,D dddd démon" zařve a uteče do kuchyně. ,,Kirro ?" Zavolám na ni, otočí se usměje se a vtipně mi řekne ,,Mám hlad no ty víš jaká jsem " usměje se jako by nic přisune si židli a usadí se.  Čekáme delší dobu a stále nic. Najednou zaslechnu jaké si zvuky zbystřím. Slyším hlas toho muže a dva další... Snažím se zachytit o čem se baví ,,Zbav mě jich " zaslechnu, polknu. V tom přijde muž a donese nám kávu a jídlo ,,Radím aby jste šly co nejrychleji pryč můj pán se bude zlobit " řekne nám a odejde . Kirra si z toho nic nedělá a pustí se vesele do jídla , také si vychutnávám svou kávu a jídlo. ,,Hmmmm to je skvělé " baští si vesele své maso se zeleninou ,, Kirro ?" Vyruším ji ,, Ano " přestane jíst a poslouchá mě. ,,Zaslechla jsem jak někdo říká ,,Zbav mě jich ",ale víc nevím v tom přestali mluvit, dál jsem se nedozvěděla " ,,A dost " vykřikne Kirra  ,, Chci se v klidu najíst a nikdo nás nebude vyhazovat " zařve Kirra přes celou krčmu. ,,Zbav mě jich " ozve se. A v tom se k nám řítí co si divného svítí tomu oči červeně s nádechem do fialova slyšíme jen jak padají stoly okolo nás , vyrazíme ze židlí  až převrátíme stůl, talíře s jídlem se řítí na zem,okolo nás je plno střepů,nedojezené jídlo a rozlité kafe po celé místnosti . Neváháme a jsme připraveny rvát se ať se na nás řítí cokoliv.

 Kiře se rozsvítí červeně oči , vylezou ji černé ostré drápy,mezi jejími bílými vlasy trčí velké zatočené černé rohy,svým ocasem vztekle mrská ze strany na stranu a ruce svírá v pěst  .. Cítím jak ve mě koluje zlost nejsme tu tak dlouho a už po nás zase někdo jde,jsem rozuřená,vylezou mi upírské zuby, zazáří v té tmě mé  červené oči, ale co to cítím bolest v rukou drápy ? ,,Au " vykřiknu stín se blíží k nám Kirra po něm vystartuje , stín uhne a Kirra vrazí pěstí do dřevěného sloupku který se rozlomí ,stín se blíží ke mně vidím jak mě ty jeho oči propalují, nemůžu se pohnout bolestí, zasyčím na něj a najednou mě něco praští a ztrácím vědomí ,, Pusť ji hajzle " uslyším jen Kirry hlas. 

    

 

 

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.