Game of Love- 1. Kapitola- První setkání
Informace:
V První kapitole 'Game of Love' se podíváme na to jak probíhalo první setkání hlavních hrdinů, přičemž nikdo z nich nemá nejmenší tušení, jak se věci vyvinou dál, nebo zda-li se ještě někdy uvidí, to vše má v rukách osud.
Bylo chladné, podzimní ráno. Svým začátkem se nelišilo od ostatních. Vstát, jít do školy, přetrpět to tam, vrátit se domů a užít si klidný zbytek dne. Ovšem tento den byl rozdílný už jen v tom, že do školy samotné nešli. Ne, namísto toho spolu s dalšími studenty jeli do nedalekého města na soutěž, která je měla připravit na budoucí zaměstnání.
Při příjezdu do města si je daní mistři rozdělili dle jejich specializace. Naneštěstí každý z nich byl na jiném stanovišti.
Po zhruba dvou a půl hodinách, když už všichni ukončili práce na svých pracovištích, odebrali se na místo vyhlášení výherců.
Postupně se začali scházet a místnost se začala více a více plnit cizími lidmi. Když si Jeff s Dantem našli místo na sezení začali se bavit o tom, jaký byl jejich den. Jejich konverzaci ovšem narušila cizí slečna s prosbou zda-li si může přisednout.
Jeff s Dantem se na sebe překvapeně podívali a Dante jí nabídl místo.
Ti dva se opět vrátili ke svému rozhovoru, když v tom je přerušil jejich kamarád, který byl na nejvzdálenějším pracovišti.
„Nepamatuji se, že bych vás dva opouštěl s dámskou společností.“
„Jo, to my taky ne.“ Řekl pohrdavě Dante a vrátil se ke své debatě s Jeffem.
„Em, Dante? Nechtěl bys nás třeba představit?“
„Vlastně... Ani my se ještě neznáme.“
„Samozřejmě, že ne,“ Řekl arogantně Aray
„Ahoj, já jsem Aray. Naneštěstí přítel tady těch dvou lemplů, a ty jsi?“
„Amy.“
„Páni, to bylo stručný. A na jaký obor jsi tu byla ty?“ Snažil se s ní vést plnohodnotnou konverzaci a i přes to, že se snažila, jak nejvíc mohla, aby to vypadalo, že sdílí jeho zájem, nedalo se nepovšimnout, že jí mnohem více zajímá dialog Jeffa s Dantem.
Aray tím byl malinko uražen a snažil se pokynutím naznačit svým dvěma kolegům, aby se také představili.
„No jo, pořád. Kámo, dělej, představ se ty.“ Otráveně poručil Dante Jeffovi.
„Ahoj, já jsem Jeffry.“ Představil se upejpavě Jeff.
„No, každopádně bylo by blbí, kdybych se dostal do tý výherní trojice, protože by mě pak-“ Chtěl se Dante vrátit ke své předešlé konverzaci, když v tom ho Jeff přerušil uprostřed věty.
„Hele, nechceš se taky představit?“ Zeptal se zaraženě Jeff.
„No jo,no“ Protočil Dante panenky, podíval se na slečnu a pokývl na ni hlavou.
„Dante. Těší mě.“ Řekl stručně a otočil se na Araye s otázkou.
„Můžu se teď už vrátit ke svýmu rozhovoru?“
Aray se už nadechl na odpověď, když v tu se ozval zvuk mikrofonu.
„Dámy a pánové, vítám vás na konání 25. ročníku soutěže ‘Dělej to, co umíš!‘ Předtím než vyhlásíme výherce zúčastněných kategorií, si pro vás náš mažoretní spolek připravil krátké vystoupení, doufáme, že se vám bude líbit.“
Po skončení jeho úvodního proslovu zahájil dav potlesk, zatímco tam Dante seděl se svým otráveným výrazem, protože nemohl pokračovat ve své konverzaci.
Poté co všichni ukončili potlesk, otočil se Aray na Amy s otázkou, o kom si myslí, že vyhraje v její kategorii.
Její odpověď byla stručná a nezájmuplná
„Nevim“
„Ty vážně nejsi moc výmluvná, co?“ Řekl již mírně opovrhovaně Aray.
„No jo, no“
„A přesně takovou odpověď jsem od tebe čekal.“
Její odpověď tentokrát nebyla ani zamručení, ale pouhé pokrčení rameny.
Se skončením mažoretního vystoupení se v hale rozezněl hlasitý potlesk.
Před publikum opět předstoupil postarší pán a navázal na svou předešlou řeč.
„Doufáme, že vás zhlédnuté vystoupení potěšilo a nyní se můžeme přesunout na vyhlašování výsledků naší soutěže“
„To bude vopruz“ Pronesl Dante s nepřeslechnutelně otráveným tónem hlasu.
„Pšt!“ Okřikl ho Aray.
Dante se pohodlněji usadil do židle, nasadil si sluchátka a přestal vnímat okolní svět.
„Naší první kategorií je obor ‘Zahradník‘. Z počtu třiceti zúčastněných se na třetím místě umístil Jan Sníh, pojď k nám pro svou odměnu.“
Jan překvapený svým umístěním se radostně postavil a šel si vyzvednout svou výhru.
Postarší pán podobně vyhlásil i druhé a první místo, při vyhlašování výherce Jeff zakřičel přes celou místnost.
„Maj to podplacený!“ Těmi to slovy získal Jeff Amyin zájem.
Stejně tak tomu bylo u skoro každého výherce kromě jedné kategorie, které se účastnila Amy, to se jeho pokřik změnil.
„My jsme si to podplatili!“
Aray byl již mírně iritován, jeho neustálím pokřikováním a tak mu udělil výchovný pohlavek.
Jeff jelikož byl až moc zaneprázdněn okolím dělal, jakože si ničeho nevšiml.
Když se Amy vracela na své místo, věnovala Jeffovi milí úsměv. Jeff ač si ho všiml tak ho neopětoval, ale namísto toho se rozhodl probrat Danteho protože už byl čas odejít.
Dante se neochotně probral ze své hluboké meditace, a když mu bylo oznámeno, že má jet domů, byl mezi prvními venku.
Postupně všichni nastoupili do zpátečního autobusu a odjeli domů.
To ovšem nikdo z nich netušil, že to nebylo jejich poslední setkání...
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
