Zvědové - 1. díl, zachránce
Informace:
První díl Zvědů - první věci co píšu. Děkuji za komentáře protože podle nich se rozhodnu jestli napíši další díly. Omlouvám se za pravopisné chyby a přeji příjemné čtení
Moje jméno je Midith (čti Mídif) ale všichni mi říkají Diff. Jsem člověk, ale i nejsem, vlastně nevím co jsem. Nikdo to neví. Žiji v Aluoru ve vesnici jménem Weras
ale mnohem víc žiji ve velkém lese Panax.
O tomto lese se říká že Tu žijí elfové a víly kteří se ukážou jenom tomu který se naučí jejich způsobu života.
A já jdu tímto lesem k jižním mysu. Pokud se chcete dostat k tomuto mysu, musíte jít okolo padlého stromu který se před mnoha lety vyvrátil ze země.
Sám o sobě moc nebezpečný nebyl (jak by taky mohl, je to strom) ale mě znepokojovalo to co se u něj může schovat.
U J. mysu mi bylo nádherně. I když je podzim tady jsou zimy mírné a mně bylo krásně teplo. Už jsem radši šla protože les není v noci bezpečný
a i když já střílím z luku a prý jsem i dobrá, opravdu není dobrý nápad se v něm zdržovat v noci.
Když jsem šla okolo padlého stromu bylo šero. Něco jsem zaslechla.
,, Co to bylo ? " Řekla jsem, a podívala se směrem k padlému stromu.
V tu chvíli se zpoza stromu vyřítil velký skřet.
,,Uuurraaa" Zařval.
Asi bych taky něco zařvala, ale hrůzou jsem se nemohla pohnout takže jsem tam jenom stála koukala se jak se blíží smrt.
Najednou se objevil druhý skřet a cosi zařval.
Ten první se otočil a soudě podle tónu se na něj utrhl. Já se konečně mohla hýbat. Otočila jsem se a začla utíkat.
Bohužel jsem se pořád otáčela abych viděla skřety a proto jsem po ani ne sedmi krocích narazila do stromu.
Poslední věc kterou jsem viděla byl skřetí obličej který se na mě šklebil, pak přišla tma.
Naštěstí mně nezabili ale jenom omráčili,takže poté co jsem se probudila mně strašně bolela hlava.
Zjistila jsem, že jsem ve skřetím táboře kde je asi dvanáct skřetů.
Nemám nejmenší tušení jak dlouho jsem byla omráčená ale soudě podle toho že slunce nebylo moc vysoko nad obzorem jsem musela spát celou noc.
V táboře se něco dělo protože skřeti zmateně pobíhali a cosi řvali.
Ostřelují je. Pochopila jsem.
Najednou se objevil jezdec na koni a začal na skřety útočit. Jednoho skřeta bohužel napadlo že zajatce (Diff) radši zabije než aby padl do rukou nepřátel.
Chystal se Diff zastřelit. Jezdec si toho taky všiml a Skřeta zastřelil. Bohužel jak skřet umíral pustil tětivu a šíp vylétl,
naštěstí místo původně zamýšleného sdce zasáhl lýtko.
Probudila jsem se a pochopila že je po všem.
Poté co ji zasáhl šíp nejspíš omdlela a proto si nic nepamatuje. Kromě toho že je zázrak že žije, musela ztratit hodně krve.
pokusila se vstát, ale nezvládla to a bezděčně vykřikla.
všiml si toho i záhadný jezdec který předtím tábor napadl a evidentně se i staral o Diff.
,,Lež klidně" řekl a zkontroloval ránu
,,Dobře, co se stalo? " zeptala jsem se
,,Měla jsi v lýtku šíp a omdlela jsi " Odpověděl
Chystala jsem se ho zeptat kdo je, když najednou
,, Co to bylo ? " Řekl
Byla to spíš řečnická otázka protože vzápětí
na mě vychrlil řadu pokynů
Schovej se, nikam nechoď, buď zticha
Pak odešel
Bála jsem se a proto jsem vykoukla z mého úkrytu a jediné co jsem viděla bylo, jak záhadného jezdce omráčil skřet který se schovával za stromem.
Zahlédla jsem jeho Erb a zjistila že patří královským zvědům.
V tu chvíli jsem se rozhodla že ho zachráním i když jsem neměla nejmenší tušení jak to udělám.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
