Nevěra - 19. část
Informace:
A je tu další 19. část Nevěry
19. Ubytování a přiznání
Začala jsem vybalovat věci Matta. Nejdřív jsem vyndala tři jeho plyšáky, čtvrtého měl Matt u sebe, a knížky. Těch bylo pět.
,,Mami, a to strejda bude žít s námi?'' zeptal se mě Matt. Otočila jsem se na svého syna.
,,Ano Matte, bude. Víš Matte, s taťkou se jenom hádáme.'' začala jsem vysvětlovat. ,,Přestali jsme se mít rádi.'' řekla jsem. ,,A strejda se nás ujme.'' nevěděla jsem jak mu říct, že i on utekl od Liz starší i mladší.
,,A ty se se strejdou máš ráda?'' zeptal se mě Matt. Byli mu teprve tři roky, ale byl hodně bystrý a vnímavý.
,,Ano mám.'' přiznala jsem Mattovi.
,,A strejda tebe?'' dál se vyptával Matt.
,,Ano má. Máme se rádi hodně, jako kdy si já a tvůj táta.'' vysvětlovala jsem.
,,A myslíš, že má rád strejda mě?'' zeptal se Matt.
,,Určitě, jinak by tě tu nechtěl a on chce, aby si tu byl.'' uklidňovala jsem Matta.
,,I já ho mám rád a moc. Víc než tátu.'' přiznal se mi Matt. Všimla jsem si, že má na krajíčku.
,,Děje se něco Matte?'' znepokojovalo mě to.
,,Nic, jen občas mě táta uhodil.'' přiznal se mi s pláčem Matt. Byla jsem v šoku z toho co mi řekl. Matt se rozbrečel. Hned jsem ho objala.
,,Jak uhodil?'' zeptala jsem se.
,,Nejdřív přes zadek, pohlavek až po facky. Promiň.'' omluvil se mi Matt. Taky mi tekly slzy.
,,Za co se omlouváš, Matte?'' divila jsem se.
,,Že jsem ti nic neřekl, ale bál jsem se.'' vysvětlil mi Matt.
,,Zlatíčko, neomlouvej se, ty za nic nemůžeš. To já se omlouvám tobě, že jsem si ničeho nevšimla.'' snažila jsem se uklidnit Matta. ,,Táta se tě už nikdy nedotkne. Ani nikdo jiný.'' slíbila jsem Mattovi.
,,Ani pohladit ne?'' zeptal se Matt. Stále jsem cítila, jak mu tečou slzy. I mně tekly.
,,To jo, ale já myslím, že tě už nikdo neuhodí.'' vysvětlila jsem Mattovi.
,,Aha.'' řekl Matt.
,,Pomůžeš mi s vybalováním?'' zeptala jsem se. Matt se odtrhl, utřel si slzy, i já si je utřela a přikývl.
,,Ano, rád.'' řekl a usmál se. Začali jsme vybalovat jeho věci. Za půl hodiny jsme to měli hotové.
,,Tak a teď moje věci a Fushimiho a máme to.'' řekla jsem. ,,Jestli si chceš hrát, tak si hraj, já to udělám sama.'' navrhla jsem Mattovi.
,,Nevadí?'' zeptal se Matt.
,,Kdyby to vadilo, tak ti to nenavrhuju ne?'' pohladila jsem Matta po vlasech. Matt se usmál a objal mě.
,,Díky, maminko.'' poděkoval mi.
,,Není zač. Budu hned vedle. Kdyby něco.'' řekla jsem Mattovi. Ten přikývl a už byl ve svém světě her.
Šla jsem do ložnice a začala jsem vybalovat. V tom mi zazvonil mobil. Byl to Mike.
,,Co se děje?'' řekla jsem nevrle do mobilu.
,,Koukám, že sis našla rychle náhradu!'' křikl na mě Mike.
,,Nekřič na mě! A už mi nevolej!'' řekla jsem rázně a típla hovor. Dala jsem se do vybalování svých věcí. Když jsem to měla hotové a chtěla jsem se vrhnout na tašku Fushimiho měla jsem další hovor. Tentokrát to byla Liz starší.
,,Prosím?'' ozvala jsem se do mobilu.
,,Víš, že jsi pěkná děvka? Sama ti řeknu, že chci chodit do poradny s manželem a ty mi ho přebereš! To jsem si o tobě nemyslela!'' a típla to. Odložila jsem mobila na postel a začala vybalovat věci Fushimiho. Když jsem dokončovala práci, slyšela jsem dveře. Lekla jsem se, aby to nebyl Mike, ale byl to naštěstí Fushimi.
,,Jsem doma.'' křikl Fushimi, abychom to věděli.
,,Jsem nahoře.'' křikla jsem dolů. Po chvíli jsem slyšela, jak jde Fushimi po schodech nahoru. Nejdřív se šel podívat na Matta.
,,Tak jak to jde, chlape?'' slyšela jsem, jak říká Fushimi Mattovi.
,,Dobře. Mám tě moc rád.'' slyšela jsem říkat Matta. Kdybych tam byla, tak bych viděla, jak Matt Fushimiho objal. I Fushimi objal Matta.
,,Já tě taky mám rád, Matte.'' slyšela jsem říkat Fushimiho. Slzy se mi nahrnuly rovnou do očí. ,,Teď jdu za maminkou, jen si tu hraj.'' dodal Mattovi.
,,Dobře.'' řekl Matt a šel si zase hrát. Fushimi přišel do ložnice.
,,Co to bylo?'' byl překvapený Fushimi. Setřela jsem si slzy.
,,Vyznal ti lásku, a že tě bere.'' vysvětlila jsem mu to. Pak jsem mu řekla, co mi Matt řekl.
,,To si děláš srandu?'' řekl Fushimi otázkou.
,,Nedělám. Matt by si to nikdy nevymyslel. A poslední dobou byl takový odtažitý vůči Mikovi.'' řekla jsem a znovu se rozbrečela.
,,To bude dobré. Teď se budete mít, jak v bavlnce.'' utěšoval mě Fushimi. Objal mě. Přitiskla jsem se k němu. Chybělo mi něžné, pevné mužské objetí.
,,Dojdu vybalit jídlo a najíme se. Koupil jsem pizzu.'' řekl Fushimi. Já si setřela slzy a odtáhla se od něho.
,,Já to tu do vybalím.'' řekla jsem a pousmála jsem se.
,,Promiň, že jsem to tak narval, ale pospíchal jsem.'' omluvil se mi Fushimi.
,,V pohodě, naše věci, jsem taky naházela a ráda to skládám.'' usmála jsem se. Pak Fushimi šel vybalit jídlo a já poskládala jeho oblečení a uložila. Pak šla pro Matta a šli jsem se dolů najíst.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
