Anime World CZ/SK - Příběhy

3. Těžký souboj pro Soňu

Dveře se otevřely. Vešel ten muž a za ním ostatní. Zírala jsem na ně s otevřenou pusou. Co tu dělají? To je chytil? Vrtalo mi hlavou. Ale pak jsem si všimla, že svázaní nejsou.

„C-co se tu děje?“ dostala jsem ze sebe.

„Přišli vás zachránit. Ale mám jednu podmínku. Zahrajeme si takovou hru.“ usmíval se muž.

„O co jde?“ zeptal se na rovinu Luffy.

„Budete bojovat proti sobě. A vítěz se utká s dalším vítězem až zbyde jeden a ten se utká proti mně.“ zasmál se muž.

„Daii, to nemyslíš vážně.“ zděsila se Soňa. Tak už známe i jeho jméno. Pomyslela jsem si.

„Bereme to.“ souhlasil bez rozmyšlení Luffy.

„LUFFY!“ křikli jsme všichni na něho. I když já bych vyzvala Daie na soubouj hned. Ale Luffy to vyřešil.

„Dobrá. Slovo kapitána se musí dodržet.“ zasmál se Dai. „Teď si odpočinte. Zítra se začne.“ dodal, rozvázal Soňu, Zora i mě. Protřela jsem si stuhlé ruce. Poté co Dai odešel jsme si všichni sedli na zem do kruhu. Soňa je uživatel ďáblova ovoce. Blesko mi hravou.

„Soňo, ty máš ďáblovu moc, že?“ zeptala jsem se Soňi na rovinu. Všichni se nejdřív podívali na mě a pak a Soňu.

„Jo. Jak si na to přišla?“ zeptala se mě Soňa.

„Ty oči. To nebyla hypnóza, jak jsme si mysleli, ale síla. I to jak si nás omráčila, tak si použival svou sílu.“ vysvětlila za mě Robin. Já jenom přikývla hlavou na souhlas.

„Ano, máte pravdu. Donutil mě to ovoce sníst.“ povzdychla si Soňa a měla na krajíčku.

„A jako ovoce si snědla?“ vyzvída vzrušeně Luffy.

„Yagi Yagi no Mi.“ odpověděla Soňa. Všimla jsem si, jak jí po tváři ukápla slza. „Omračující schopnosti.“ dodala. Podívala jsem se na Misaki. Ta přikývla a objala Soňu kolem ramen.

„Nejsi jediná, kdo to ovoce snědl.“ utěšovala Misaki Soňu. Ostatním došlo, že se rozbrečela. Sanji jenom seděl a koukal. Nepromluvil ani slovo.

„Luffy, jak to uděláme s tím bojem?“ zeptala jsem se Luffyho. Chtěla jsem něco dodat, ale v tom promluvila Soňa.

„Nechte mě vyhrát. S Daiem si to chci vyříkat sama.“ řekla svou prosbu Soňa. Všichni jsme se na ni podívali a pak na Luffyho.

„Dobře.“ souhlasil s tím Luffy a zazubil se.

„Takže, kdo bude bojovat proti Soně, tak nechá Soňu, aby nás porazila?“ zeptala se Verča pro upřesnění.

„Přesně tak.“ přikývl Luffy. Nikdo neprotestoval. Ani já ani Zoro ne.

„Měli bychom se trošku prospat. Zítra nás čeká náročný den.“ promluvila Robin. Nikdo neprotestoval, lehli jsme si a schoulili se do klubíčka. Vzápětí jsem všichni usnuli.

 

Ráno jsem se probudila jako první. Protáhla jsem se a posadila jsem se. Ostatní spali, jak zabití. Zamyslela jsem se. Vzpomínala jsem na krásné chvíle strávené s Lawem. Hodně mi chyběl. Ten jeho krásný úsměv, starostlivost i to jak se o mě bál. Věděla jsem, že jsem podlehla k lásce k němu. Nebyl den, kdy, kdy jsem na Lawa nemyslela. Vždy jsem si na něho vzpomněla. A doufala jsem, že i Law myslí na mě. V tom mě ze zamyšlení vytrhl něčí hlas.

„Myslíš na něho, co?“ zeptala se Verča, která si sedla vedle mě.

„Jo. Chybí mi.“ přikývla jsem na souhlas. „Zajímalo by mě, jak to vezmou ostatní, až zjistí, že od nich odcházím.“ zamyslela jsem se.

„To nevím, ale já, Misaki i Fugiki půjdeme s tebou.“ řekla rozhodně Verča. Podívala jsem se na ni.

„I za cenu, že neuvidíš Zora?“ zeptala jsem se Verči. Té hned došlo co tím myslím.

„Stejně nemám odvahu se mu vyznat. A taky Zoro pokukuje pro tobě.“ oznámila mi Verča.

„Chápu, ale já jsem už zadaná.“ usmála jsem se na Verču. Chvilku jsme si povídali než se probudil i zbytek. Hned, jak se probrali Luffy, začínal se dožadovat jídla.

„Promiň Luffy, ale Dai nám jídlo nedá. Řídí toho názoru, že na boj je lepší hladovět, než bojoval s plným břichem.“ oznímila Soňa nejen Luffymu, ale i nám všem. Než dorazil Dai, tak jsme si různě povídali. Jediný, kdo mlčel a uvažoval byl Sanji. Věděla jsem, jak mu je. Před dvěma lety jsem zažila to samé. Poté se dveře otevřely. Všichni jsme se podívali na Daie.

„Je čas.“ oznámil nám. Všichni jsme se postavili a vyrazili za Daiem.

 

Dai nás odvedl na místo, kde vše bylo připravené na boje. Ten teda nelenil. Pomyslela jsem si.

„Tak vážení, první boj začíná. Jako první duo bude Luffy versus Franky.“ rozhodl Dai. Ti dva šli do středu místnosti. Luffy se procvičil. Jako při každém boji.

 

Boj Luffyho a Frankyho:

 

Luffy začal používat svou sílu ďáblova ovoce. Franky své zbraně použít nechtěl. Věděl, že by to na Luffyho nepůsobilo. Přesto byl rozhodnut bojovat svými pěstmi. Luffy pochopil, jak Franky chce bojovat, tak se rozhodl svou moc nepoužívat. Chtěl bojovat fairlplay. My fandili oběma. Jak Luffymu, tak i Frankymu. Bylo těžké fandit jenom jednomu, když máte rádi oba dva. Tak chvíli jsem fandili a skandovali Luffyho jméno a pak zase Frankyho jméno.

 

Boj začal. Chvilku měl navrh Luffy a pak zase Franky. Luffy svou sílu ďáblova ovoce nepoužil. Jen královskou sílu haki, protože na Frankyho to mohlo působit. Protože Franky je na půl člověk a na půl kyborg. Nikdo z nich nepromluvil žádné slovo. Ani jeden nebojoval naplno. Nechtěli si nějak ublížit. Boj trvall dost dlouho, dokud Franky nepadl na zem. Sice zraněný nebyl, ale byl vyčerpaný. Kdyby to byl opravdový souboj, tak by bojoval dál, ale takhle to vzdal. I Luffy byl vyčerpaný, ale přesto postoupil do dalšího kola.

„Vítězem se stává Monkey D. Luffy.“ vyhlásil vítěze Dai. Luffy přispěchal k Frankymu a pomohl mu se postavit na nohy. Oba si šli sednout k nám. „Dálší duel. Tentokrát Usopp a Chopper.“ rozhodl. Oba se strachy postavili a šli do středu místnosti.

 

Boj Usoppa a Choppera:

 

U tohoto boje jsme fandili zase oběma. Chopper se proměnil v člověka. Bylo na nich znát, že bojovat nechce ani jeden z nich. Ale museli bojovat, aby se mohli odtud dostat s ostatními. Usopp se rozhodl, že používat své vlastnoručně dělané výbušniny nebude. A bude bojovat jako správný chlap. Ale Chopper byl na Usoppa velký, tak se Usopp rozhodl se rozeběhnout Chopper byl na ten útok připravený. Usopp do té rány dal větší sílu, a po první ráně Choppera porazil. Boj netrval moc dlouho. Všichni jsme byli překvapeni, že jednou ranou Usopp zvítězil nad Chopperem. Usopp pomohl Chopperovi se postavit na nohy. Ale po chvíli mi došlo, že to Chopper udělal naschvál. Ta rána od Usoppa by ho tolik nezasáhla. Nechtěl už dál bojovat. Hlavně ne proti příteli.

„Vítězem se stává Usopp.“ křikl Dai. Ti dva se šli posadit mezi nás. „Další duo je Nami a Sanji.“ vyzval další dvojici na souboj. Všichni jsme se podívali na Daie. Toto nikdo nečekal. Nami je slabší povahy a Sanji by neublížil žádné dívce. Oba neochotně šli doprostřed haly.

 

Boj Nami a Sanjiho:

 

Oba stáli naproti sobě. Sanji se podíval zlostně na Daie.

„Slečno Nami, použij na mě to tvé počasí.“ požádal Sanji Nami.

„C-cože?“ vyhrkla ze sebe Nami. Ale po chvíli pochopila, že chce Sanji, aby ona vyhrála. Chtěla protestovat, ale nakonec si to rozmysela a jenom přikývla.

 

Nami svým počasometrem zaútočila na Sanjiho. Vytvořila husté mraky, ze kterých začalo pršet. Sanji byl hned mokrý. Ale nevadilo mu to. Pak Nami vytvořila velký vichr. Ten vichr odfoukl Sanjiho na stěnu. Tam Sanji zůstal ležet. Nami k němu hned přiběhla.

„Sanji, jsi v pořádku?“ zeptala se Nami snad poprvé starostlivě.

„Ano, jsem.“ usmál se Sanji. Za pomoci Nami se postavil na nohy.
„Vítězem se stává Nami.“ vyhlásil dalšího vítěze Dai. Sanji s Nami si šli k nám sednout. „Další duo je Jane a Zoro.“ vyhlásil další bojovníky. Podívala jsem se na Zora a ten na mě.

„Zoro, nešetři mě.“ usmála jsem se na Zora. Ten jenom přikývl hlavou na souhlas. Došli jsme do středu místnosti. Postavili jsme se naproti sobě. Oba jsme tasili katany. Já svou jednu katanu a Zoro všechny tři katany Dai vyhlásil další boj.

 

Začali jsme kolem sebe kroužit. Ani já ani Zoro sme nechtěli zaútočit jako první.

„Ber to jako trénink.“ pobídla jsem Zora. Ten jenom přikývl a rozhodl se jako první zaútočit. Já jeho útok vykryla a pak jsem zaútočila já. Chvíli jsme si takhle hráli. Ale pak jsem to začali brát vážně. Naše ostří o sebe narážely, až padaly jiskry. Věděla jsem, kde má Zoro slabinu. Proto jsem toho využila. Měl stejnou slabinu jako Law. Tak jsem se rozhodla to risknout i na Zorovi. Zaútočila jsem zblízka na Zora. Podrazila jsem mu nohy. Zoro neudržel rovnováhu a padl k zemi. Já to naštěstí ustála. Než se stačil Zoro postavit, tak jsem tupou stranou katany přiložila na krk Zora.

„Vítězem se stává Jane.“ vyhládil Dai. Pomohla jsem Zorovi na nohy. Šli jsme si sednout k ostatním. „Další duo je Robina Brook.“ rozhodl kdo bude další na řadě.

 

Boj Robin a Brooka:

 

Oba si stoupli naproti sobě uprostřed místnosti. Oba se poklonili a boj začal. Ale rychle i skončil. Brook než stačil jakkoliv zareagovat, už ho Robin držela za hlavu a ruce, že se nemohl ani pohnout.

„Vítězek se stává Robin.“ hed vyhlásil Dai. Robin pustila Brooka a oba si šli sednout. „Další duo je Soňa a Verča.“ vyhlásil předposlední dvojici.

 

Boj Soňi a Verči:

 

Obě si šly doprostřed místnosti a stouply si naproti sobě. Poté co Dai vyhlásil boj, tak Soňa použila omračující paprsek a Verča se nedokázala pohnout. Netrvalo to dlouho.

„Vítěz je Soňa.“ vyhlásil Dai. Soňa dalším paprskem zrušila to předchozí útok a Verča se mohla zase hýbat. Obě si šly zase sednout. „Poslední duo je Misaki a Fugiki.“ vyhlásil proslední duo a oba si stoupli a šli doprostřed místnosti.

 

Boj Fugikiho a Misaki:

 

Oba byli připraveni na boj. Misaki své pistole nechala na opasku. Chtěla bojovat fér. Fugiki to pochopil. Když Dai řekl boj, tak se do sebe ti dva pustili. Byl to vyrovnaný boj. Ale nakonec zvítězil Fugiki. Misaki byla už vyčerpaná. Proto už přestala bojovat

„Vítězem se stává Fugiki.“ vyhlásil vítěze Dai. Oba si šli sednout k nám.

 

Kromě Fugikiho a Misaki jsme byli všichni vydýchaní. Dai sám nám dal půl hodinový odpočinek. Pak nastaly další duely bojů. Do finále se dostala Soňa s Luffym.

 

Boj Luffyho a Soňi:

 

Soňa na Luffyho používala svou moc. Ale Luffy se dokázal té schopnosti vyhnout. Poznala jsem, že si se Soňou jenom hraje. Ale nakonec to Luffy vzdal a nechal se Soňinou moci porazit.
„Vážení hosté, za dvě hodiny se ukáže, kdo je lepší. Já, nebo Soňa.“ zasmál se Dai. Nechal nás osamotě. Chvíli panovalo ticho.

„Jdeme trénovat Soňi. Ať vyhraješ.“ vyzval Soňu na trénink Luffy. Soňa přikývla. Oba se postavili a šli na půl hodiny trénovat. Lufffy nechtěl Soňu unavit, proto tak krátký čas.

 

Dvě hodiny utekly jako voda a Dai se znovu objevil. Soňa na nic nečekala a šla rovnou doprostřed místnosti. Aniž by někdo křikl boj, tak se oba na sebe vrhli. My všichni Soňu povzbuzovali. Teda až na Sanjiho. Byla jsem rozhodnuta si se Sanjim promluvit až boj skončí. Všichni jsme věřili, že to Soňa vyhraje. Ale tušila jsem, že to pro Soňu bude těžký boj. Boj na život a na smrt. Na chvíli jsem přestala vnímat. Vzpomínala jsem na svůj boj s Kinou. A hlavně na Lawa. Ani jsem se nevšimla, že Soňa je už raněná. Ale po nějaké chvíli jsem se vzpamatovala a začala taky fandit.

 

Soňa bojovala jako lev. I když to sní vypadalo bledě, tak se nevzdávala. Vycítila jsem, že chce vyhrát. Že má vůli žít. Že chce poznat svého bratra Sanjiho. Při boji, který jsem sledovala, jsem si všimla slabé stránky Daia. Ale mlčela jsem. Nechtěla jsem na to upozornit Dai, který by si mohl dát na to pozor. Zatla jsem ruce v pěst. Jenže Dai zase zranil Soňu. Ta padla na kolena.

„Už se vzdáváš, princezno?“ zeptal se posměšně Dai.

„N-nikdy.“ vysoukala ze sebe Soňa a vší silou se postavila na nohy. Byla připravena na další kolo boje. Dai se jenom ušklíbl a zaútočil. Soňa jen tak tak uhnula. Zranit se už Soňa nechtěla. Ale i ona si nakonec všimla té jeho slabiny. Proto se rozeběhla a zaútočila. Daie zranila jak potřebovala, ae i Dai stačil zase Soňu zranit. Dai nevěřícně padl k zemi. Než dopadl bylo po něm. Soňa se usmívala a pak ztratila vědomí.

 

Jako první u Soňi byl překvapivě Sanji. Že by se mu v hlavě rozsvítilo? Pomyslela jsem si.

„Choppere, rychle. Potřebuje ošetřit.“ křikl Sanji na Choppera. Ten rychle přiběhl a začal ošetřovat raněnou Soňu. Když byla ošetřena, tak se Chopper zvedl a řekl.

„Odneste ji na loď. Potřebuje odpočinek.“ rozkázal Chopper. Sanji vzal Soňu do náruče a všichni jsme vyrazili na loď.

 

Jakmile jsme byli na lodi, tak jsme Soňu uložili na ošetřovnu. Já šla vařit něco k jídlu. Luffy měl hlad, ale nebyl jediný. Sanji celou tu dobu, než se Soňa probrala, byl u ní a držel ji za ruku. Něco se v něm hnulo a začal Soně věřit. I tomu, že jsou sourozenci. Když se Soňa probrala, tak vedla dlouhý rozhovor se Sanjim. Nevím o čem, ale Sanji poté prohlásil, že Soňa je jeho rodina, sestra, a že se k nám připojuje do posádky. Nikdo nic nenamítal. A pluli jsme na další ostrov. Za dalším dobrodružstvím.

 

 

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.