One Piece: Trochu jinak - 13. Záchrana
Informace:
Ostatní zachrání rodiče Jane a Law zjišťuje krutou pravdu o svých rodičích. Chtějí zachránit Jane, ale neví jak. Maminka Jane si vzpomene, že Jane nazvala Peronu Yuki. Law dostává vztek. Všichni se vydají najít Yuki, která je zavede nakonec ke Crocodilelovi a Jane zachraňují na poslední chvíli.
Třináctá poslední epizoda této ságy :D Snad se vám to líbilo :)
13. Záchrana
U ostatních:
Ostatní zachránili rodiče Jane. Celí promrzlí seděli v jídelně a Sanji jim podával teplý grog. Poté jim taťka Jane začal vyprávět.
„Byli jsme na návštěvě u tvých rodičů, Lawe. V tom se nám všem zamotala hlava. Pak si pamatuju, jak jsem se probral v tmavé místnosti. A nejen já, ale i ostatní. Ani nevím kde. Sěděli jsme tam my tři. Já, mamka Jane a tvá mamka, Lawe. Pak se před námi objevila dívka s růžovými vlasy. Zjistili jsme, že se jmenuje Perona. Poté se objevil Crocodile. Zeptali jsme se ho, kde je tvůj otec, Lawe, ale Crocodile se nám jenom vysmál. Nerozuměli jsme tomu. Poté se nám Crocodile přiznal, že to on je tvůj otec, Lawe. Poté před našimi oči zabil tvou mamku a odvedl ji do vedlejší místnosti. Je mi to líto Lawe.“ řekl taťka Jane a mamka Jane se rozplakala. Všichni byli v šoku. I Law. Nemohl tomu uvěřit.
„A-ale proč?“ dostal ze sebe Law.
„To nevíme. Důvod nám říct nechtěl.“ přiznal taťka Jane. „Ale teď musíme zachránit Jane. Obávám se, že se ji pokusí zabít.“ dodal rozhodně.
„Ale jak ji najdeme?“ zeptala se Robin.
„Musí být v tom doupěti Crocodilela. I když cestují časem. Musíme je najít. Musíme je od sebe odtrhnout. Tím je vrátíme zpět do reality.“ vysvětlil taťka Jane.
„Tak na co ještě čekáme?“ zeptal se Luffy.
„Je tu zádrhel. My nevíme, kde to je. Když nástam vezl Crocodile, tak jsme byli omámeni, a když nás Perona vezla do té továrny, tak nám zavázala oči.“ vysvětlil taťka Jane.
„Ale když si tak vzpomínám, tak Jane nazvala Peronu Yuki.“ vzpomněla si mamka Janey. Law dal ruce v pěst. Ostatní nevěděli o koho se jedná. Law to jako jediný věděl moc dobře, kdo to je. Proto se ujal slova a vše jim o Yuki řekl, nebo-li o Peroně. I to jak Janey ublížil, když jí bylo osmnáct let. Luffy tento příběh už znal. Nikdo jiný o tom nevěděl.
„Musíme najít tu Peronu, nebo Yuki nebo jak se jmenuje.“ rozhodl Luffy. Ale nikdo nevěděl, kde Peronu najít. Přesto Peronu šli hledat.
Law tušil, kde Yuki bydlí, ale jistý si nebyl. Ale nejdřív se dohodli, že prozkoumají park. Rodiče Jane šli taky. Nerozdělovali se. Law supěl vzteky. Měl vztek na Yukia le i na svého otce. Proč to jenom udělal? Chtěl Law znát odpověďna tuto otázku. Teď si uvědomoval, že kromě Janey a svých přátel, už nemá nikoho. Bál se o Janey, aby jeho otec jí nic neudělal. Prohledali park a pak šli do středu města po barech a diskotékách, podívat se po Yuki.
U Yuki:
Yuki alias Perona byla u sebe doma. Dívala se na televizi a jedla brambůrky. U sebe měla mobila a čekala, až se jí ozve Crocodile. Televize ji brzy omrzela, ale nic jiného ji nebavilo. Věděla, jaký osud potkal mamku Lawa a jaký osud čeká na Jane. O všem věděla. Teďměla volné ruce na to, získat Lawa jen pro sebe. Už se viděla, jak ho bude utěšovat, ze smrti jeho mamky, otce i jeho milované Jane. Už se viděla v bílých svatebních šatech. Když v tom někdo zazvonil na zvonek. Yuki to překvapilo. Vůbec ji nenapadlo, že by ji někdo navštívil. Přesto šla ty dveře otevřít. Ani se kukátkem nepodívala, kdo to je a otevřela dveře. Na chodbě stál Law, který ji hned chytil za límeček.
„Lawe?“ zeptala se Yuki překvapeně.
„Kde je Janey a můj otec?“ vyhrkl zlostně Law na Yuki. Zoro se Sanjim museli Lawa odtrhnout od Yuki
„Nevím, o čem mluvíš. A jak jste mě našli?“ divila se Yuki.
„Nedělej ze sebe blbou! Vše víme!“ křikl Law na Yuki. Poté všichni vstoupili dál. I rodiče Jane.
„Měli jsme zabít i vás dva!“ procedila skrz zuby Yuki. Law to slyšel a nebýt Zora, tak by po ní znovu skočil. Robin a Brook odvedli Yuki do obýváku.
V obýváku posadili Yuki do křesla. Ta se na všechny podívala. Ostatní si taky sedli, nebo postáli. Zoro držel Lawa co nejdál od Yuki.
„Jak jste mě našli?“ zeptala se Yuki znovu. Robin začala vyprávět.
Robin vypráví:
Když prohledali celý park, tak šli do města po diskotékách a barech, kde by se Yuki mohla zdržovat. Všude se ptali. Barmanů, jesli tu není Yuki. Vždy ji popsali. Ale nikdo si ji nepamatoval. A fotku Yuki neměli. Ale v jednom baru si Law všiml dvou dívek, které dosta často trávili chvíle s Yuki. Přišel k nim.
„Ahoj, mohu na chvíli přisednout?“ zeptal se dívek Law. Ty se na sebe podívaly a přikývly, že může. Law si k nim přisedl. I ostatní přišli a někdo si sedl, někdo postál. „Nevíte, kde je Yuki?“ zepta se dívek narovinu. Dívky se po sobě podívaly.
„Dneska s námi odmítla jít.“ řekla jedna z dívek.
„A nevíte proč?“ zeptal se těch dvou Law.
„Prej má práci do školy a taky, že bude muset utěšovat jednoho chlapa, který ztratil rodiče i přítelkyni.“ odpověděla ta druhá dívka.
„Nevíte, kde bydlí?“ zeptal se Law a snažil se udržet nervy na uzdě. Jedna z dívek jim řekla adresu, kde Yuki bydlí. Law vstal a aniž by poděkoval vyšel ven. Sanji dívkám poděkoval a pospíchal za ostatními.
U Yuki doma:
„A tak jsme tě našli.“ dovyprávěla Robin.
„Kruci. Neměla jsem je sem vodit.“ zaklela Yuki.
„Tak, kde je Janey?“ zeptal se netrpělivě Law.
„V jednom skladišti, ale to místo nenajdete. A stejně je už pozdě.“ zasmála se Yuki. Law začal zuřit. Zoro měl co dělat, aby Lawa udržel.
„Hezky nás tam vezmeš!“ zvýšil hlas Luffy.
„A proč bych měla?“ divila se Yuki.
„Jinak s námi půjdeš na policii, a tam se o tebe už postarají.“ řekl výhružně Luffy.
„Tam mě stejně pošlete, tak co tím získám?“ smála se Yuki. Law se zhluboka nadechl a vydechl.
„Jestli mě miluješ, jak tvrdíš, tak nám to řekneš!“ snažil se být v klidu Law.
„Ale já nechci, aby jste ji záchránili. Je to děvka, která mi přebrala přítele.“ začala se Yuki rozčilovat. Law by něco poznamenal, ale radši držel klapačku, protože se už nechtěl víc rozčilovat. Stačilo, že už rozčilen byl.
„Tak jdeme na policii, kde řekneme, že jsi zodpovědná za dvě vraždy.“ řekla Robin a zvedla prudce Yuki z křesla.
„V-vraždy? Já nezabíjela. To Crocodile.“ ohradila se Yuki.
„Ale jsi spolupachatel, takže vrahem jsi. A to dvojnásobný, protože nám nechceš pomoci jednu osobu zachránit.“ řekla tvrdým hlasem Robin. A táhla Yuki ke dveřím.
„Dobrá. Řeknu vám, kde ji najdete.“ odsekla Yuki. Robin se s ní zastavila u dveří.
„Tak kde jsou?“ zeptal se Sanji.
„Odvedu vás tam.“ řekla Yuki. Obula se a vzala si kabát. Všichni vyšli ven. Robin držela Yuki za ruku a Yuki je vedla do skladiště, kde bylo tělo mamky Lawa a samotná Jane s Crocodilelem.
Když je tam Yuki odvedla, tak Law běžel do místnosti, kde mělo být tělo jeho mamky a Janey s Crocodilelem. Taťka Jane běžel hned za Lawem. Law otevřel dveře a uviděl, jak se Janey drží artefaktu, který držel v ruce Crocodile, nebo-li Lawův otec. Oba měli zavřené oči a kolem nich zářilo světlo. Law hned přiběhl k nim a Janey objal a odtrhl ji od artefaktu. Law vzal Janey do náruče, která byla v bezvědomí. Taťka Jane zase držel Crocodilela, který hned nabyl vědomí. Law odešel s Janey, kterou držel v náručí.
V minulosti:
Poté co jsem viděla, jak se Law naroidil a jeho biologický otec zemřel, jsme zase putovali časem. Zpátky do minulosti.
„Kam jdeme teď?“ zeptala jsem se Crocodilela.
„Sama uvidíš.“ ušklíbl se Crocodile. Sledovala jsem tu situaci. Posunuli jsme se do doby, kdy se poznával můj taťka s mou mamkou. Nebo spíš, kdy měli spolu sex. Na to jsem se dívat nechtěla a zavřela jsem oči. „Jen se dívej. Aspoň vidíš, jak jsi byla počata.“ zasmál se. Došlo mi, že tímto pohlavním stykem jsem vznikla já.
„Snad nechceš zabít mou mamku?“ zděsila jsem se.
„Neboj. Ji ani tvému otci nechci ublížit fyzicky. Jen tebe chci zabít.“ zasmál se Crocodile. Po milostném aktu mých rodičů, jsme začali zase cestovat časem.. Tentokrát do vzdálenější budoucnosti. Mamka začala rodit. Kdy jsem se narodila já. Došlo mi že Crocodile má v plánu zabít narozené dítě, nebo-li mě. Nikdo si na mě pamatovat nebude ani znát mě. Věděla jsem, že mamka prožila těžký porod, při kterém se zjistilo, že další dítě mamka už nemůže mít. Měl v plánu, mě zabít tak, že to dítě se narodí už mrtvé, nebo-li já. A tím rodiče budou mít vztah bezdětný. Po tvářích mi tekly slzy. V tom jsem cítila, jak mě někdo objal. I hlasy jsem slyšela, ale nerozuměla těm slovům. „NEEE!“ zařval a dál už nic nevím. Ztratila jsem vědomí.
Přítomnost:
Pomalu jsem přicházela k sobě. Někdo mě držel za obě ruce. Za levou ruku mě držel Law a za pravou mamka.
„Už se probouzí.“ řekl šeptem taťka. Chopper byl hned u mě.
„Jak ti je Janey?“ zeptal se mě Chopper. Law pustil mou ruku, aby mě mohl Chopper prohlédnout.
„Bylo i líp.“ odpověděla jsem šeptem, protože jsem zaregistrovala, že mamka spí.
„Jen spi. Potřebuješ nabrat sílu.“ řekl mi Chopper. Já jsem jenom přikývla.
„Co se stalo?“ zeptala jsem se všech.
„Co všechno si pamatuješ?“ zeptal se mě taťka. Řekla jsem vše, co jsem si pamatovala a viděla. O cestování časem. Jak mi Law ublížil, jak zemřel jeho biologický otec a jak jsem viděla své početí, až po té, co se mě snažil Crocodile zabít při mém narození.
„Promiň mi Lawe.“ omluvila jsem se Lawovi.
„Za co?“ nechápal Law a ani můj taťka ne.
„Za smrt tvé mamky a taťky.“ vysvětlila jsem Lawovi i taťkovi.
„Ty za nic nemůžeš.“ usmál se Law a setřel mi tekoucí slzy. Pak se slova ujal taťka a vyprávěl mi, co se stalo s nimi, jak je ostatní našli a jak hledali Yuki. Jak mě našli a díky ní mi zachránili život.
„Díky.“ poděkovala jsem za záchranu svého života.
„Nemusíš děkovat. To byla samozřejmost.“ usmál se Law a něžně mě políbil.
„A co se stalo s Yuki a Crocodilelem?“ zeptala jsem se.
„Kai se o to postaral. Předal je policii a budou pykat za své činy.“ odpověděl mi taťka. „A teď spi, jak ti bylo nařízeno.“ přikázal mi taťka. Pousmála jsem se na ty dva a zavřela jsem si oči. Hned jsem usnula.
Ráno jsem se probudila, kdy u mě byl už jenom Law. Usmála jsem se na něho. I Law se usmál. Posadila jsem se.
„Jak ti je?“ zeptal se mě Law.
„Dobře, ale bylo i líp.“ řekla jsem pravdu. „Mám docela hlad.“ dodala jsem a zakručelo mi v žaludku. Oba jsme se zasmáli.
„Tak se pojďme najíst.“ usmál se Law a pomohl mi z postele. Byla jsem ještě trošku slabá, tak mě Law podpíral.
Došli jsme do jídelny, kde všichni snídali. Když mě zahlédli, tak nám uvolnili místo u stolu. Sanji nám hned přinesl snídani.
„Janey, jak ti je?“ zeptal se starostlivě Luffy.
„Bylo i líp, ale jinak dobře.“ usmála jsem se na Luffyho. „Chci se vám všem omluvit, hlavně tobě Zoro.“ omluvila jsem se všem.
„Za co?“ nechápal Zoro.
„Že jsem tě obelhala s tím, že tě miluju.“ přiznala jsem. „A vám taky, že jsem obelhala i vás.“ dodala jsem a podívala se po všech.
„V pohodě.“ mávl na tím rukou Zoro a usmál se.
„Ale mohli jste nám to říct.“ na oko se urazil Luffy.
„Promiň, ale potřebovali jsme věrohodnou reakci reakci a ne tu herní reakci.“ vsvětlila jsem Luffymu.
„Vždyť já vím.“ zazubil se Luffy.
„A já se omlouvám za tu facku.“ omluvila se mi Robin.
„V pohodě. Zasloužila jsem si ji.“ usmála jsem na Robin.
„Nemusela jsem to dělat, když jsem věděla, že je to habaďůra.“ trvala na svém Robin. Všichni nás sledovali. Nechápali, o co tu jde. Jediný Law s Franky to věděli.
„O čem je řeč?“ zeptal se Zoro.
„Myslím, že by si mu to měla říct.“ usmála jsem se na Robin. Ta přikývla a šla se Zorem stranou, kde se mu vyznala. Od tédoby spolu chodí..
A co se stalo s námi všemi? Od ředitele Kaie, nebo-li mentora jsme dostali vynadáno, že jsme ukradli te nartefakt, ale taky se nám omluvil, že nám měl víc důvěřovat. Poté jsme nadále pracovali jako spravedliví a nechali zatýkat zlé padouchy, jako byli například Krieg, nebo Arlong.
A co já a Law? Po škole jsme měli svatbu a později se nám narodili tři krásné děti. Samí hoši.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.