Anime World CZ/SK - Příběhy

11. Perona

Pomalu jsem se probrala. Zjistila jsem, že jsem svázaná. Cítila jsem, že mám tržnou ránu na čele. Hlava mě od té rány bolelajak střep. Rozhlédla jsem se po místnosti. V tom jsem zahlédla své rodiče.

„Jane, jak ti je?“ zeptala se mě hned mamka, když si všimla že jsem nabrala vědomí.

„Jo...Dobrý. Co vy?“ dostala jsem ze sebe.

„My taky dobrý.“ odpověděl mi taťka.

„Co se stalo?“ zeptala se mě mamka. Vše jsem jim vylíčila. Teda aspoň to, co jsem si pamatovala. O rozchodu s Lawem jsem pomlčela.

„Co se stalo vám?“ zeptala jsem se našich. V tom se otevřely dveře. Objevila se v nich dívka s dlouhými růžovými vlasy. Podívala jsem na tu dívku.

„Konečně ses probrala?“ uchychtla se dívka.

„Yuki?“ dostala jsem ze sebe překvapeně.

„Jsem Perona a ne Yuki.“ řekla výhružně dívky.

„Přes den jsi Yuki.“ trvala jsem si na svém.

„Nějaká chytrá, ne?“ zeptala se výhružně Perona alias Yuki.

„Tak už tomu rozumím. Proč jsi ten večer chtěla se mnou mluvit. Aby měl Crocodile čas, aby unesl rodiče a zametl po sobě stopy. Ty jsi jeho společnice. Jen nevím, jak vypadal ten, co mě omráčil.“ řekla jsem směrem k Peroně, co vím.

„Chytrá holka, ale kdo je Crocodile, tak na to nepřijdeš. Nebo vlastně se to dozvíš, ale budeš překvapena.“ smála se Perona.

„Nech ji být!“ okřikla mamka Peronu.

„Vy mlčte!“ obořila se Perona na moji mamku.

„Mami, mlč prosím.“ požádala jsem mamku. Ta se na mě podívala. I taťka se na mě podíval. Všimli si mého chladného výrazu, kterým jsem sledovala Peronu.

„Měli by jste ji poslechnout!“ zasmála se Perona. „Ale jedno ti Jane řeknu! Ty nikdy nebudeš šťastná! Ani s Lawem ani se Zorem! O to se postarám!“ vyhrožovala mi.

„To je mi jasné. Víš, trochu jsem to předvídala.“ řekla jsem Peroně a ušklíbla jsem se.

„Jak ti to mohlo dojít?“ zajímalo Peronu.

„Předtucha a taky tě už trošku znám.“ vysmála jsem se Peroně. Perona dostala takový vztek, že mi jednu vrazila. Ze rtu se mi spustil pramínek krve.

„PERONO!“ ozval se hrubý hlas. Ale nikdo se neukázal.

„Teď mě omluvte. Musím už jít.“ zasmála se Perona a odešla. Zamkla za sebou dveře.

„Kde jsou rodiče Lawa?“ zeptala jsem se našich. Mamka se rozbrečela.

„Víš...Crocodile je ve skutečnosti otec Lawa a mamku Lawa zabil před našima očima.“ řekl mi ztěží taťka.

„C-cože?“ dostala jsem ze sebe a do očí se mi nahrnuly slzy.

„B-bohužel je tomu tak.“ dostala ze sebe mamka. Poznala jsem, že nelžou. Že vše co řekl taťka je pravda.

„Pane bože...Co je to za člověka?“ soukala jsem ze sebe.

„A jakého Zora měla namysli?“ zeptal se mě taťka. Trošku jsem se zastyděla, ale našim jsem řekla pravdu.

 

Před misí v pokoji Jane a Lawa:

 

Já a Law jsme šli do našeho pokoje. Sedli jsme si na postel. Podívala jsem se na Lawa a Law se podíval na mě.

„Tak, co se děje, Janey?“ zeptal se mě Law.

„Je to blbý nápad a pochopím, když s tím souhlasit nebudeš, ale Yuki se určitě o něco pokusí, ale já ji chci přechytračit a dokázat, že chce zničit mé štěstí, ať budu s kýmkoliv. Tak mě napadlo, že by, až ji potkáme, že bych jsem políbila jiného chlapa. Třeba Luffyho a začala s ním chodit. A my dva se spolu rozešli stejným způsobem, jako ty se mnou. Ale tentokrát by to bylo jen na oko.“ řekla jsem Lawovi, co mě napadlo.

„To myslíš vážně?“ zeptal se mě Law překvapeně.

„Jo, ale uskutečníme to, pokud s tím budeš souhlasit i ty. Jinak bez tvého souhlasu bych to neudělala.“ řekla jsem Lawovi.

„Dobře, souhlasím. Ale místo Luffyho sbal Zora. Ten po tobě kouká a skočí na to. Luffy nato moc neskočí.“ souhlasil a poradil mi Law, koho mám sbalit.

„Dobře. Jen to chci říct i Robin. Ta je do Zora zamilovaná a nechci si ji znepřátelit doopravdy.“ přiznala jsem Lawovi.

„OK. Já jí to řeknu.“ souhlasil Law. Naposledy jsme se políbili a šli za ostatníma na další misi.

 

Současnost:

 

Naši byli chvilku z ticha a nikdo nic neříkal. Po chvíli se ozvala mamka.

„Víš, že jsi stejně bezcitná, jako je ta Yuki, nebo Perona, nebo jak vlastně jmenuje?“ řekla mi vyčítavým hlasem mamka.

„Vím, ale nic lepšího mě nenapadlo.“ řekla jsem a po tvářích mi tekly slzy. „Ale nelituju toho, i když mě všichni až na Zora nenávidí.“ řekla jsem s pláčem. Ale nebrečela jsem kvůli tomu, že jsem všechny podvedla a oklamala, ale kvůli tomu, že Lawova maminka je mrtvá a jeho táta je Crocodile.

„Musíš se, až se odtud dostaneme, všem říct jak to doopravdy bylo a omluvit se. Nést za to zodpovědnost.“ řekla mi mamka.

„Neboj, to udělám.“ pousmála jsem se na mamku. „Jen doufám, že ten artefakt Crocodilelovi nedají..“ pronesla jsem,a kdybych měla volné ruce, setřela bych jsem si slzy.

„Vy víte o tom artefaktu?“ podivil se táta.

„Ano, víme.“ přikývla jsem.

Ale Kai nám slíbil, že vám o tom nic neřekne.“ řekla mi mamka trošku rozzlobeně.

„Taky nám nic neřekl. My si to zjistili sami.“ přiznala jsem rodičům.

„Takže jste se Kaiovi nabourali do systému, co?“ zeptal se mě taťka, i když odpověď už znal.

„Ano. Chtěli jsme vědět, po čem Crocodile pátrá, proč vás unesl, a taky jsem se o vás bála.“ přiznala jsem.

„Čí to byl nápad.“ zeptala se klidněji mamka.

„Můj.“ přiznala jsem.

„To jsem si mohla myslet.“ řekla mamka.

„Je vidět, že je moje.“ zasmál se taťka. Já se na ně podívala nechápavě.

„Jednou jsme podnikli stejnou akci, a byl to nápad tvého otce.“ vysvětlila mi mamka. Jen jsem přikývla, že rozumím. Pak jsme si různě povídali. Řekla jsem jim o babičce, cožse mamka začala víc strachovat, ale uklidnila jsem ji tím, že jsem řekla, že je u ní teta. Nakonec se mi povedlo usnout. I mamka spala. Později v noci nás vzbudil hluk, protože se vracel Crocodile a Perona a dělali hluk. Když vstoupil do naší cele, tak v ruce drže ten artefakt.

 

 

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.