Sem jedna z nich - 3 část
Informace:
Omlouvám se ,že ste někteří museli tak dlouho čekat . Neměla sem čas a ani moc náladu .
A eště se omlouvám kdyžtak za chyby . Doufám že se vám bude 3-díl líbit .
Byl další den . Když jsem se trochu probrala tak jsem se koukla na mobil ,který byl na krajíčku toho ,aby se vipnul . Mobil mi ukazoval ,že je 5:58 . Sice v tu dobu dou všichni Animatronici na svá místa ,což mi bylo trochu líto ,ale těšila sem se na rodiče .
,,No ták už jenom 2 minuty to je utrpení"
Pro mě jakoby se 2 minuty začali měnit v 2 hodiny ,až sem konečně uslyšela chrastit klíče . Dveře se otevřeli a já úplně nadšená že zase uvidím světlo a lidi . Když se otevřeli dveře ,ranní světlo mě skoro oslepilo ,zakrila jsem si oči . Když se mi postava rozjasnila zjistila jsem že je to kluk který chodil do naší třídy ,ale pak se odstěhoval ,protože jeho táta si našel novou práci někde daleko od jeho školy .
,,Davide seš to fakt ty ?"
Em dobrý den jak znate moje jméno
,,Nedělej ,že mě neznáš já sem Monika"
Em něco mi to říká .
,,Achjo čím sem si to zasloužila jak si chodil do sví první školy tak já chodila s tebou do třídy"
Jo už si vzpomínám a co tu vůbec děláš ?
,,No já se šla na záchod ale když sem vyšla nikde nikdo když sem se koukla na hodinky bylo dost pozdě"
Aha . Nechtěla bys zavézd domů ?
,,Ty víš kde bydlim ?
Ne ,ale když mi řekneš podrobnosti .
Když sem mu řekla všecho co chtěl vědět ,tak jme šli k jeho autu . Nastoupili jsme a jeli . Asi po půl hodině sme dorazili .
,,Díky"
Nemáš zač , už musím tak ahoj .
,,Ahoj"
Když sem vstoupila do dveří našeho domu rodiče mě objali byli štastní ,že mě vidí , ale potom nadešli otázky já jim na všechno odpověděla a šla sem do pokoje a začala sem přemíšlet proč toy freddy mi nic neřek o těch dveří . Ale byla sem dost unavená tak sem si šla lehnout .
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
