Anime World CZ/SK - Příběhy

2. Aliance

Všichni jsem se na Lawa podívali. Docela jsem se i lekla, když promluvil, protože jsem si nevšimla, že k nám dorazil. Law přišel blíž k nám. A ti kteří seděli, jako třeba já, jsem se postavili.

„Kde je Mugiwara-ya?“ zeptal se znovu Law. Postavila jsem se proti Lawovi. Láska k němu muselajít stranou. I když srdce mi bušilo, jak o závod. Myslela jsem si, že nebudu moci promluvit, ale povedo se mi to, aniž bych jsem koktala.

„Rozdělili jsme se. Luffy se zbytkem posádky šel zachráni Aceho.“odpověděla jsem Lawovi, na jeho otázku. Law mě chvíli pozoroval. Svou výškou jsem došáhla na Lawa k jeho pasu, jak byl vysoký, ale já jsem malé výšky.

„Kdo je váš kapitán?“ zeptal se Law, nepřestávaje mě pozorovat.

„Já.“ odpověděla jsem Lawovi.

„Chtěl bych s tebou mluvit.“ oznámil mi Law.

„Můžeš mluvit, před ostatníma tajemství žádná nemám.“ řekla jsem odhodlaně Lawovi.

„Nejdřív to proberu s tebou, a pak s ostatními.“ trval na svém Law. Nakonec jsem s tím souhlasila. Byla jsem zvědavá, co po nás Law chce. Chtěla jsem slyšet jeho hrubý hlas. Dokonce s ním i spolupracovat.

 

Šli jsme stranou od ostatních. Law si stoupl naproti mně. Dívali jsme si do očí. Já vzhůru a Law zase dolů.

„Tak o co jde?“ zeptala jsem se Lawa.

„Chci s vámi uzavřít alianci. Poražme všichni společně všechny Yonki.“ nabídl mi spolupráci Law. Chvíli jsem Lawa pozorovala. Došlo mi, že to myslí vážně. „První Yonko by byl Bagdád.“ řekl první jméno Yonki. Když toto jméno vyslovil, vrátily se mi veškeré vzpomínky na minulost. Má pandořina skříňka se otevřela. Ale rychle jsem se vzpamatovala.

„Dobře, uzavřeme spolu alianci.“ souhlasila jsem nakonec se spoluprací. Ale ještě jsem mu pohrozila, kdyby se chystal nás podvést.

„Neboj, nepokusím se o nic.“ slíbi mi Law. Jenom jsem přikývla

„Dobrá.“ souhlasila jsem. „Teď to známím ostatním.“ řekla jsem Lawovi. Law ještě nastavil ruku. Já ji přijala, a oba jsem si potřásli rukama. Byla jsem v sedmém nebi. Já se dotkla Lawa. O tom se mi jenom zdálo, a teď je to skutečnost. Aliance byla uzavřena.

 

Oba jsme se vrátili k ostatním. Ostatní se na nás dva podívali. Hlavně se podívali na mě. Čekali, co jim řeknu.

„Uzavřela jsem tady s Lawem alianci.“ oznámila jsem zbytku. Všichni na mě vytřeštili oči. „Porazíme všech osm Yonků. A pvním z Yonků je Bagdád.“ při vyslovení jména Bagdád jsem dala ruce v pěst. Law i Zoro si toho všimli. Ale oba mlčeli a nic neřekli.

„A veříš mu?“ zeptal se mě Zoro. Podívala jsem se na Zora.

„Nevím.“ přiznala jsem, že jistá si nejsem. „Přesto chci jít do toho.“ dodala jsem.

„Dobře, ale dám si na něho pozor.“ souhlasil s návrhem Zoro. Přikývla jsem na souhlas. Pak jsem se podívala i na ostatní.

„Pokud souhlasíš ty Janey-chan, tak já taky.“ souhlasil Sanji zamilovaným pohledem.

„I my souhlasíme.“ řekla Nami i za Usoppa. Usopp, jenom přikývl hlavou na souhlas.

„Dobrá. Lawe co máš teď v plánu?“ otočila jsem se na Lawa.

„Musíme nejdřív porazit Caesara. Potřebuju jednoho z vás, aby odpojil počítače od kamer.“ řekl Law co má v plánu, než vyplujeme. „Zbytek půjde zachránit děti, které tu jsou vězněné a dělají se na nich pokusy.“ vysvětlil. Takže jsme museli zůstat ještě na ostrově.

„Dobrá. Sice nerada nás rozděluju, ale půjde s tebou Usopp.“ rozhodla jsem nakonec.

„P-proč zrovna já?“ zeptal se vyděšeně Usopp. Podívala jsem se na Usoppa.

„Ty se v tom tak trošku vyznáš. Jsi přeci vynikající vynálezce.“ vysvětlila jsem a polichotila jsem Usoppovi. I Lawovi jsem to vysvětlila, proč má jít zrovna Usopp.

„D-dobrá.“ souhlasil nakonec i Usopp.

„Tady je mapa, jak se dostanete k dětem.“ podal mi Law mapu, kterou vyndal. Tu jsem hned podala Nami. „Sejdeme se zase tady.“ dodal. „Dlouhonosko-ya vyrážíme.“ rozhodl a vyrazil s Usoppem. Usopp neměl odvahu protestovat.

„I my vyrážíme.“ řekla jsem. Nami nás vedla podle mapy. Hnědovouse jsme nechali v jeskyni svázaného.

 

Šli jsme v klidu. Já a Nami jsme šly vpředu. Zoro a Sanji šli vzadu. Všichni jsme byli ve střehu. Co kdyby někdo na nás zaútočil. Kromě Caesara jsme nevěděli, kdo tu ještě může být. Ale čím víc jsme se přibližovali, tím víc jsme byli napjatí.

 

Došli jsme na místo určení. Ale tam u dětí už na nás čekala žena. Měla křídla a ptačí nohy. Zarazili jsme se.

„Kdo jsi?“ zeptala jsem se ženy, nebo co byla zač.

„První by se měl představit ten, kdo se ptá.“ opravila mě žena. „Ale mně se představovat nemusíte. Znám vaše jména.“ zasmála se. „Jen je vás málo.“ dodala zamyšleně.

„Vezměte ty děti a utečte na místo určení.“ udělila jsem ostatním rozkaz. Tasila jsem katanu.

„Ale...“ začal protestovat Zoro.

„Žádné ale. Nami je nani slabá a vy dva by jste ženě neublížili.“ vysvětlila jsem své rozhodnutí.

„Ale jak nás najdeš?“ zeptala se mě Nami.

„Nějak si vás najdu.“ ujistila jsem Nami.

„Jdeme.“ rozhodl Zoro. Všichni vzali děti a běželi s nimi pryč. Zpátky na místo určení.

 

Můj boj začal. Nejdřív jsme chodily kolem sebe. Všude byl sníh, který zařídila ta žena.

„Mé jméno je Monet.“ představila se mi ta žena.

„Konečně ses mi uráčila představit?“ pronesla jsem ironicky a ušklíbla jsem se.

„Je tak smutné, že mě neznáš.“ ušklíbla se Monet. Pak kolem mě vytvořila něco jako iglú. Moc se mi to nelíbilo, ale soustředila jsem se na boj. Monet útočila z poza iglú. Ale svou katanou jsem vždy její útok vykryla. Monet útočila ze všech stran. Mně nezbývalo nic jiného, než se bránit. Nevěděla jsem odkud zaútočí. Proto se jí povedlo mě zranit na tváři. Hned se mi spustila krev. Ale já za pomoci haki síly, kterou jsem se naučila ovládat, jsem se napřáhla a zničila iglú. Dokonce se mi podařilo Monet na boku zranit. Protože tento můj útok nečekala. V tom se objevil muž.

„DOST!“ křikl rázně muž Obě jsem se otočili směre k muži.

„Vergo.“ promluvila na něho Monet. To jméno mi bylo povědomé, ale nedokázala jsem ho nikam přiřadit.

„Teď se vzdáš.“ nařídil mi Vergo.

„Nikdy!“ řekla jsem rázně. Vůbec jsem se nebála, i když byli na mě dva. V tom Vergo přišel ke mně a uhodil mě do obličeje. Použil haki sílu, takže to byla rána, že jsem odlítla na zeď a ztratila hned vědomí.

 

V kleci:

 

Pomalu jsem přicházela k sobě. Bolela mě čelist. Byla jsem svázaná řetězi tak, že jsem se nedokázala pohnout.

„Jsi v pořádku?“ zeptal se mi známý hlas. Otočila jsem se na pravou stranu. Vedle mě byl svázaný Law.

„Jo a ty? Co se stalo? A kde je Usopp?“ chrlila jsem jednu otázku za druhou.

„Taky. Dlouhonoska-ya je v pořádku. Měl by se dostat k ostatním. A co tu děláš?“ odpověděl mi na dvě otázky ze tří Law.

 

Law vypráví:

 

Law se nadechl a začal mi vyprávět, jak se sem dostal.

„S dlouhonoskou-ya jsme šli do řídící místnosti. Snadno jsme se tam dostali. Za pomocí mé síly. Dlouhonoska-ya vyhodil vše co bylo potřebné. V tom jsem uslyšel kroky. Douhonoskovi-ya jsem dal mapu, jak se dostane zpátky k ostatním. Získal jsem mu nějaký ten čas. Jenže Vergo mě chytil, i přes mou sílu a svázal. Pak zmizel a vátil se s Monet a s tebou.“ řekl mi Law, co se stalo jemu. „Co se stalo u vás?“ zeptal se mě.

„To jsem ráda, že Usopp se dostal zpátky. Určitě nás zachrání.“ ulevilo se mi. Pak jsem Lawovi řekla, co se stalo nám. Nebo spíš mně.

„Já bych tě nenechal osamotě. Nechápu, jak to ti dva mohli udělat.“ řekl Law.

„Měli to nařízené. Museli mě poslechnout.“ vysvětlila jsem Lawovi, jak to bylo, proč mě Zoro i Sanji opustili. Že se o mě Law bojí a nikdy by mě nenechal samotnou, tak to jsem nepochopila.

„I tak.“ neodpustil si poznámku Law.

„Získají ta data?“ zeptala jsem se Lawa.

„Ne, vše je ztraceno.“ odpověděl mi Law. Poté jsem oba mlčeli. Jen chvilkami jsme slyšeli láteřit Caesara. „Jen chybí se odtud dostat a pak za Bagdádem.“ řekla jsem po chvilce ticha. „A kdo je to Vergo? Něco mi to říká.“ zeptala jsem se Lawa.
„Vergo patří k mariňákům. Je to bývalí pirát. A říká se, jednou pirát, navždy pirát.“ procedil skrz zuby Law.

„Říkala jsem si, že mi to zní povědomě.“ přikývla jsem hlavou. „Za chvílku určitě budeme venku.“ řekla jsem jistě. A taky, že jsem měla pravdu. Po chvíli jsme slyšeli, jak někdo bojuje s katanou. Mně i Lawovi došlo, že někdo proti někomu bojuje. Šlo o Zora, Sanjiho a Smokera. Sanji se objevil u nás dvou s klíčem. Otevřel nám dveře a nejdřív rozvázal mě a pak Lawa.

„Vergo je můj.“ řekl Law a še se svou katanou bojovat proti Vergovi.

„My se postaráme o zbytek.“ řekla jsem Sanjimu, ten jenom přikývl.

 

Law bojoval proti Vergovi. Vergo byl dost silný, ale Law používal svou moc ďáblova ovoce. Já se vrhla na Monet. Tentokrát jsem byla silnější já, tak jsem ji porazila. Ale jenom jsem ji omráčila tak, že ztratila vědomí. Caesara jsem přenechala Sanjimu a Zorovi. Law Verga zabil. Jinak to nešlo. Buď my, nebo oni.

„Rychle pryč.“ rozhodl Law, když bylo po boji. Poté se ještě otočil na Smokera. „Tady je mapa, kde by měly být děti.“ řekl Smokerovi a všichni jsme běželi do jeskyně, kde byla Nami s Usoppem a hlídali děti. Já, Zoro a Sanji jsem běželi za Lawem.

 

Nami s Usoppem na nás netrpělivě čekali. Když nás uviděli, tak se jim ulevilo.

„Co se stalo?“ zeptala se mě Nami.

„Teď není čas na konverzaci. Musíme rychle pryč.“ řekl rozhodně Law. Nikdo neprotestoval, až na Nami.

„A co děti?“ zeptala se Nami.

„O ty bude za chvilku postaráno.“ řekl Law. Nami se na mě podívala. Já jsem jenom přikývla hlavou na souhlas. Pak jsme se všichni dali do běhu na loď.

 

Doběhli jsem k lodi. Zoro zvedl kotvu a vyrazili jsem na další ostrov. Na kterém měl být jeden z Yonků, Bagdád.

 

 

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.