Nevěra - 7. - 8. část
Informace:
další 7. a 8. část Nevěry
7. Vybalování
S Liz starší jsme došly ke stanům. Hned jsme poznaly čí je čí stan. Vlezly jsme do nich a začaly vybalovat. Ale jen nejdůležitější věci. Jakou jsou karimatky, spacáky, pyžama, termo prádlo a hygiena. Ostatní jsem nechala v tašce. Ráno se převlíkneme. Vybaleno jsem měla do čtvrt hodiny. Vylezla jsem ven, že se zeptám Liz starší jestli je hotová. Před stanem stál Mike, Matt, malá Liz a Fushimi.
,,To jste se už prošli?'' divila jsem se.
,,Ne! Matt si usmyslel, že bez tebe nepůjde!'' řekl nevrle Mike.
,,Matte, měl si jít.'' řekla jsem s úsměvem. Ale byla jsem ráda, že na mě počkali.
,,Liz, jdeš s námi?'' zeptal se Fushimi Liz starší.
,,Jděte sami!'' řekla nevrle Liz starší.
,,Opravdu nechceš taky?'' zeptala jsem se Liz starší.
,,Budu čekat v hospodě!'' odpověděla nevrle Liz starší.
,,Já taky počkám v hospodě.'' ozval se Mike.
,,Vždyť si to navrhl sám.'' zarazila jsem se.
,,Rozmyslel jsem si to. Zůstávám taky.'' řekl razantně Mike.
,,Tak pojďme, než bude pozdě.'' řekl Fushimi. Vyrazila jsem na procházku s dětmi a Fushimim. Mike a Liz starší šli do hospody.
8. Procházka
Šli jsme okolo kempu. Fushimi nám ukázal dětské hřiště, sprchy a záchody. Pak jsme se vydali cestičkou dolů. Ještě vedla cestička nahoru, ale tu Fushimi nezvolil.
,,Ty se tu nějak vyznáš.'' pronesla jsem a usmála se. Matt se mě držel jako klíště.
,,Dřív to býval tábor. Mike ti o tom nevyprávěl?'' zeptal se překvapeně Fushimi
,,O žádném táboře mi nikdy nevyprávěl.'' přiznala jsem.
,,Když nám bylo šest, jezdili jsme po táborech. Od deseti jsme jezdili sem. Bylo to tu pěkné a stále je. Sice se to tu trochu změnilo, ale jinak je to tu stejně krásně. Já sem jezdil rád. Nevím jak Mike, ale já rozhodně ano. Když jsem zjistil, že to tu vede můj nejlepší přítel, musel jsem sem jet. Proto jsem vzal svou rodinu a vás, aby i Mike zavzpomínal.'' vysvětlil mi Fushimi.
,,Paní, o tom mi nikdy Mike nevyprávěl.'' opakovala jsem se.
,,Moc vám ta poradna nepomáhá co?'' zeptal se mě Fushimi.
,,Ne, promiň o tom se teď bavit nechci. Hlavně ne před dětmi.'' požádala jsem Fushimiho.
,,Jasně v pohodě.'' pochopil to Fushimi a usmál se. Úsměv jsem mu oplatila. Říkala jsem si, jestli to jsou opravdu bratři - dvojčata. Každý vypadal jinak, i každý měl jiný charakter. V tom jsme zahlédli ohradu s koňmi.
,,Tati, že půjdeme k nim, že jo?'' prosila malá Liz.
,,Jestli to nevadí tetě a Mattovi.'' souhlasil Fushimi.
,,Teto, že tam půjdeme, že jo?'' otočila se malá Liz na mě
,,Mami, já se bojím.'' ozval se Matt.
,,Matte, půjdeme se jenom podívat. Hladit ani krmit nemusíš. Souhlasíš?'' zeptala jsem se Matta. Ten se na chvilku zamyslel.
,,Tak jo.'' souhlasil Matt nakonec.
,,Liz, tak tam jdeme.'' odpověděla jsem malé Liz.
,,Juchůůů.'' zajásala malá Liz.
,,Ale počkej na nás, půjdeme společně.'' řekl malé Liz Fushimi. Ta se chytla Fushimiho za ruku a táhla ho ke koním. Já s Mattem jsme šli pomalu. Došli jsme tam a dívali se, jak Fushimi s malou Liz hladí koně.
,,Ty jsou krásní, vid Matte?'' zeptala jsem se a přiklekla k jeho výšce. Ten jen přikývl. ,,Nemusíš se bát. Ohradu neopustí.'' snažila jsem se Matta uklidnit. Celý se třásl.
,,Díky, mami.'' poděkoval mi Matt a objal mě. Cítila jsem, jak mu tečou slzy. Chtělo se mi taky brečet, ale ovládla jsem se.
,,To bude dobrý Matte. Není za co děkovat.'' Snažila jsem se Matta uklidnit.
,,Díky, že mě nenutíš je hladit, jako táta.'' řekl v slzičkách Matt.
,,Neboj se, nikdo tě nutit nebude.'' dál jsem ho uklidňovala.
,,Co se děje chlape?'' zeptal se Fushimi, který se k nám přidal.
,,Nic.'' utřel si slzičky Matt a narovnal se.
,,Máš kapesník?'' zeptala jsem se Fushimiho. Jeden vytáhl.
,,Tady máš.'' podával mi ho.
,,Díky.'' poděkovala jsem a usmála se. Vysmrkala jsem Matta a kapesník schovala k sobě. ,,Až ho vyperu, vrátím ti ho.'' oznámila jsem Fushimimu.
,,V pohodě, jen si ho nech.'' usmál se Fushimi. Úsměv jsem mu oplatila. ,,Liz, už půjdeme. Připozdívá se.'' řekl malé Liz
,,A vrátíme se, že jo?'' zeptala se malá Liz.
,,Jasně, třeba zítra k večeru.'' usmál se Fushimi. Vzal malou Liz za ruku, a já Matta a vrátili jsme se.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
