Kitsune?! Líška bez mena.
6
Informace:
Príbeh o dievčati, ktorému zmenil život jeden obyčajný výlet k babičke. Jej babička bývala v odľahlej dedinke obklopenej lesmi. V lesoch sa ľudia často strácali a tak vznikla SHIRO. Jedného dňa sa to dievča stratilo v lese. Keď hľadala cestu von... akurát tak zašla ešte hlbšie.
By: -SN- and *Ryu*
Fantasy
Smutné
Záhady
Shoujo ai (Girls Love)
Slice of life (Ze života)
-Hikari
"Kde to sakra jsem?" Zařvala jsem na celý les, ale nikdo se neozval povzechla jsem si a kráčela dál. Najednou se něco pohlo v křoví. Já zpozorněla...najednou se něco ke mně přibližovalo a já měla strach, ale jak to vyskočilo z křový tak ze mně obavi zpadli.
"Kde to sakra jsem?" Zařvala jsem na celý les, ale nikdo se neozval povzechla jsem si a kráčela dál. Najednou se něco pohlo v křoví. Já zpozorněla...najednou se něco ke mně přibližovalo a já měla strach, ale jak to vyskočilo z křový tak ze mně obavi zpadli.
-Kitsune
,,Ehm... a-ahoj." Šepla som na dievča, ktoré stálo predo mnou. Stále som bola ešte napol schovaná v kríku. Nechcela som jej ukázať čo som zač...
-Hikari
,,Ehmm.. Ahoj." vykoktala jsem ze sebe a dívala jsem se upřeně na to děvče po chvíli ticha. ,,Nevíš prosím jak se odsud dostanu? " zeptala jsem se vážně a očekávala odpověd.
-Kitsune
,,No.. vlastne viem. Poznám to tu ako svoj vlastný chv-" sekla som sa. Nemôžem povedať chvost.. ,,Ch...Ch..chrup? Jo ako svoj vlastný chrup." To znie trochu divne, ale což... Nechcem, aby nejaký ďalší človek o mne povedal, že som príšera. I keď tamto sa stalo pomerne veľmi dávno... ,,Stratila si sa?"
-Hikari
,,Ano " hlesla jsem a dívala jsem se směrem k té dívce. Musela jsem se na ní pořád dívat byla nádherná.
-Kitsune
Z toho ako na mňa stále pozerala som mala nervy. Čo ak si to všimla... čo ak si všimla, že nie som ako ona?! Cúvla som a šepla. ,,Nepozeraj sa na mňa.." Nevedela som kde býva, takže som dodala. ,,N-neviem kde bývaš... Takže ti asi nepomôžem... Ale môžem ti povedať kade ísť späť na začiatok dediny."
-Hikari
" Proč , se na tebe nemůžu dívat? Vždyt jsi krásná!" řekla jsem a rty nastavila k úsměvu a čekala jsem co udělá.
-Kitsune
,,Pretože by si ma nazvala príšerou ako všetci ostatný!" Skríkla som po nej a rozbehla sa ešte hlbšie do lesa. Premenila som sa v rýchlosti na líšku a mierila k vodopádom. Bola to malá dá sa povedať čistinka. Bol tam menší vodopád a okolo samé javorové listy. Bolo to moje najobľúbenejšie miesto. Na jar to tam krásne kvitlo. V lete tam rástli jahody a dalo sa tu kúpať. Na jeseň zas padali listy. A v zime sa tam dalo kĺzať. Vodopád sa spúšťal do jazierka. A jazierko zas odrážalo slnečné svetlo do lesa. Plus tam bol nádherný odraz... Nikto o tom mieste nevedel. Bolo hlboko v lese. Teda až na mňa. Ja som ho našla keď som utekala pred poľovníkmi.
-Hikari
Chvilku jsem koukala vyjukaně a říkala proč bych ji nazvala příšerou šak je krásná aj stým ocáskem. Sedla jsem si čekala než tudma někdo nepůjde. Už se stmívalo ,ale furt nikdo nešel povzechla jsem si a čekala.
-Kitsune
Keď som sa vrátila stále tam čakala. Bola dosť zima a ona mala len šaty. Šla som pre jednu moju deku a premenila sa v líšku. Prišla som bližšie k nej a ústami som ťahala deku. Takto ma hádam nespozná.. len nesmiem nič povedať.
-Hikari
Když jsem tak čekala tak jsem vydělala roztomilou lišku, která měla něco v puse a nesla to ke mně. Pak jsem poznala ,že je to deka ona ju přeze mně přetáhla a já se jí zakoukala do očí. Někoho mi připomíná...už vím tu holku co byla tady. ,,Nejsi náhodou ta holka co předtím utekla?" usmála jsem se a pohladila ji po uších.
-Kitsune
Radšej som neodpovedala. Bála som sa odpovedať. Takže som sa len "nechápavo" na ňu pozrela.
-Hikari
,,Nemusíš odpovídat, ale jsi krásná podle mně. A ne žádná příšera!" Usmála jsem se a objala jsem ji, zachumlal se jí do kožíšku. ,,Asi tě mám ráda." řekla jsem a hlavu jsem si schovala do rukou.
-Kitsune
Premenila som sa teda do mojej yokai podoby. ,,R-rada?" pozrela som sa na ňu a zčervenala som. ,,A-ale ja som.. príšera" šepla som a pozrela do zeme.
-Hikari
,,Nejsi příšera jsi krásná! a.. " nestihla jsem to do říct a už byla pode mnou a přitiskla jsem moje rty na její. Po chvilce jsem se odpojila a objala ji. ,,Miluji tě." zašeptala jsem jí do ucha, které jsem následovně olízla.
-Kitsune
Celá som bola červená. Odstrčila som ju a šepla. ,,Č-čo to robíš?! A miluješ.. to predsa nejde... veď ani neviem kto si..." Pozrela som sa na oblohu. Po slnku nebolo ani stopa. Mesiac a hviezdy boli jediné svetlo, ktoré osvetľovali temné lesy.
-Hikari
,,Já vím..." hlesla sem. ,,Ale zamilovala jsem se do tebe na první pohled." řekla jsem posmutně a zachumlala se do deky.
-Kitsune
Podala som jej ruku. ,,Vyvediem ťa odtiaľto." Vstala a kráčala za mnou. ,,Tvoje meno?" opýtala som sa zatiaľ čo som kráčala lesom spolu s ňou.
-Hikari
,,Hikari a jak se jmenuješ ty?" zeptala jsem a byla trochu překvapená ,když mně vzala za ruku.
-Kitsune
-Shiro
-Shiro
-Shiro
-Kitsune
,,J..Ja nemám meno." Stále som kráčala vpred. Nechcela som sa na ňu moc pozerať..
-Hikari
,,Můžu ti říkat Shiro. " řekla jsem jméno, které se mi k ní hodila. Usmála jsem se a stáhla ji k sobě do obětí.
-Shiro
Prikývla som. ,,Mala by si sa ponáhľaď domov. Tvoja babička sa o teba určite bojí." povedala som... vlastne som vedela o každom v dedine.. No nechcem jej to hovoriť. Po chvíli som ukázala prstom na koniec lesa. ,,Tu je koniec lesa ďalej s tebou už bohužiaľ nepôjdem."
-Hikari
,,Můžu za tebou zítra přijít? A... dáš mi pusu?" Zeptala jsem se jí a čekala odpověd.
-Shiro
,,Nechcem moc, aby si sem chodila... Je to tu nebezpečnejšie než si myslíš.. pre človeka." Prišla som k nej bližšie a dala jej pusu na líce. ,,Budem čakať u starej svätyni na úpätí lesa." šepla som a stratila sa v tme.
-Hikari
Povzdechla jsem si když už byla pryč. Odkráčela jsem zpátky k babičce. Ta po mně začala křičet já jí stejně neposlouchala a šla jsem do svého pokoje. Plácla sebou na postel a přemýšlela o ní a po chvíli usnula.
-Shiro
Ráno som vstala a vydala sa k svätyni. Cestou som sa zamýšľala nad tým čo sa stalo včera. ,,Endo Hikari." šepla som si viac menej pre seba. Sedela som tam a pozorovala mraky. zaujímalo by ma kedy príde a či vôbec príde.
-Hikari
Ráno jsem se probudila a zpomněla jsem si, že mně Shiro čeká u svatyně. Jenom sem se usmála a začala sem se oblíkat. Oblékla jsem si černé rifle, tričko a mikinu. Vyrazila jsem ke svatyni za chvíli jsem tam byla a mávala Shiro, která tam už čekala a rozeběhla se za ní.
-Shiro
,,Oh.. ahoj.." Vidím, že sa sem dostala bez problémov. Vlastne sa nečudujem.. Som posledný yokai v tomto lese. Nechcem sa s ňou moc zblížiť... Ja nestarnem tak ako ona.. Zase to bude bolieť.
-Hikari
Přiblížila jsem se k ní a políbila ji. ,,Chyběla jsi mi!" řekla jsem a pořádně jí objala.
-Shiro
,,N-naozaj?" Opýtala som sa vzápätí ako ma objala. Nikto ma nikdy tak moc neobjímal... bolo to príjemné.
-Hikari
,,Ano." špitla jsem a znovu ji začala líbat. Po chvíli jsem se zeptala. ,,Nechtěla by jsi semnou chodit?" usmála jsem se a dívala se jí do očí.
-Shiro
,,Ne." Moje slová zazneli v tichu. Možno som ju tým zranila, ale takto to bude lepšie.. Keby s ňou začnem chodiť bude ju to bolieť viac ako toto jedno slovo.
-Hikari
Na to jsem neměla slov. Tak jsem si sedla a cítila se opravdu trapně. Po chvíli jsem si stoupla a stáhla Shiro na zem a poté jí dravě políbila. Pak jsem ji šmátrala po těle a špitla. ,,Můžu? " koukla jsem se na ní a vyčkávala.
-Shiro
,,N-ne!" Bola som červená až niekde za ušami. ,,Ja nie som taká ako ty!" Nemo som tam ležala a viac menej ľutovala, že som to povedala.
-Hikari
,,Promiň, já už musím jít..." řekla jsem a cítila se zároveň smutně. Pomalu jsem odcházela... já ji vážně miluji! Z očí se mi začli kutálet slzy.
-Shiro
Chytila som ju za ruku. ,,Hi-chan! Počkaj!" Skríkla som jej smerom. Utekala som za ňou a objala ju.
-Hikari
,,Promiň, ale já tě mám ráda!" řekla jsem a podívala se jí do očí a pak jsem jí políbila. Nechtěla sem se odpojit.
-Shiro
Poddala som sa jej a pootvorila ústa. Zčervenala som. Po chvíli som ju odstrčila a zalapala som po dychu.
-Hikari
,,Jsi v pohodě?" řekla jsem a podívala jsem se na ní. Pak sem jí opět zajela pot Kimono a čekala co udělá.
-Shiro
Prikývla som. Keď mi zašla pod Kimono zatajila som dych. Srdce mi bušilo a začalo mi byť teplo. No nebránila som sa.
-Hikari
Po chvilce šmátráni pod Kimonem jsem ji ho sundala a začala sem ji líbat. Pomalu jsem ji položila na zem a pak i začala líbat hrudník. Byla tak nádherná obejmula jsem ji a dala ji pusu.
-Shiro
Zakryla som si rukami tvár. Bola som nahnevaná sama na seba. No čož čo sa stálo to sa stalo. Vstala som.
-Hikari
Šla jsem se opět podívat na svatyni a prosila. ,,Shiro prosím!! Naposledi se mi ukaž!" a začala jsem brečet.
-Shiro
Vtedy bola jeseň. Listy padali všade naokolo. To bolo prvý krát čo za mnou prišla po takej dobe. Zmenila sa... vyrástla. No jedna jej časť sa snáď nikdy nezmení. Jej oči. Povzdychla som si a pozerala ako plakala. Chcela som tam vraziť a objať ju ,no bolo neskoro. Vstala.
-Hikari
Chtěla jsem odejít a v tom sem ji zahlédla. ,,Shiro prosím! Naposledy.. " Usmála jsem se a čekala.
-Shiro
Vstala som zo svojej skrýše. Zamávala som jej a šepla do vetra. ,,Bye-bye." Zmizla som bez ďalšieho slova.
-Hikari
Usmála jsem se a opustila les každý rok jsem se tam chodila kouknout, ale Shiro už jsem nikdy neviděla.
-Shiro
,,Oh.. ahoj.." Vidím, že sa sem dostala bez problémov. Vlastne sa nečudujem.. Som posledný yokai v tomto lese. Nechcem sa s ňou moc zblížiť... Ja nestarnem tak ako ona.. Zase to bude bolieť.
-Hikari
Přiblížila jsem se k ní a políbila ji. ,,Chyběla jsi mi!" řekla jsem a pořádně jí objala.
-Shiro
,,N-naozaj?" Opýtala som sa vzápätí ako ma objala. Nikto ma nikdy tak moc neobjímal... bolo to príjemné.
-Hikari
,,Ano." špitla jsem a znovu ji začala líbat. Po chvíli jsem se zeptala. ,,Nechtěla by jsi semnou chodit?" usmála jsem se a dívala se jí do očí.
-Shiro
,,Ne." Moje slová zazneli v tichu. Možno som ju tým zranila, ale takto to bude lepšie.. Keby s ňou začnem chodiť bude ju to bolieť viac ako toto jedno slovo.
-Hikari
Na to jsem neměla slov. Tak jsem si sedla a cítila se opravdu trapně. Po chvíli jsem si stoupla a stáhla Shiro na zem a poté jí dravě políbila. Pak jsem ji šmátrala po těle a špitla. ,,Můžu? " koukla jsem se na ní a vyčkávala.
-Shiro
,,N-ne!" Bola som červená až niekde za ušami. ,,Ja nie som taká ako ty!" Nemo som tam ležala a viac menej ľutovala, že som to povedala.
-Hikari
,,Promiň, já už musím jít..." řekla jsem a cítila se zároveň smutně. Pomalu jsem odcházela... já ji vážně miluji! Z očí se mi začli kutálet slzy.
-Shiro
Chytila som ju za ruku. ,,Hi-chan! Počkaj!" Skríkla som jej smerom. Utekala som za ňou a objala ju.
-Hikari
,,Promiň, ale já tě mám ráda!" řekla jsem a podívala se jí do očí a pak jsem jí políbila. Nechtěla sem se odpojit.
-Shiro
Poddala som sa jej a pootvorila ústa. Zčervenala som. Po chvíli som ju odstrčila a zalapala som po dychu.
-Hikari
,,Jsi v pohodě?" řekla jsem a podívala jsem se na ní. Pak sem jí opět zajela pot Kimono a čekala co udělá.
-Shiro
Prikývla som. Keď mi zašla pod Kimono zatajila som dych. Srdce mi bušilo a začalo mi byť teplo. No nebránila som sa.
-Hikari
Po chvilce šmátráni pod Kimonem jsem ji ho sundala a začala sem ji líbat. Pomalu jsem ji položila na zem a pak i začala líbat hrudník. Byla tak nádherná obejmula jsem ji a dala ji pusu.
-Shiro
Zakryla som si rukami tvár. Bola som nahnevaná sama na seba. No čož čo sa stálo to sa stalo. Vstala som.
Premenila som sa v líšku a povedala. ,,Hi-chan poď za mnou." Kráčala som okolo môjmu domu. Bola to malá, opustená chatka. Bol v nej krb, postel, dve skrinky a stôl. Mám to tu vcelku rada. Vzala som ju za ruku a bez nejakých otázok ju ťahala k vodopádu.
-Hikari
Nechala jsem se jí táhnou až k nějákému vodopádu jakmile jsem tam přišli tak jsem byla ohromená a objala jsem Shiro.
-Shiro
,,C-chcela som ti to ukázať.." Jedna z mála vecí, ktoré pre teba môžem spraviť.. Moje srdce bylo akonáhle som sa naňu čo i len pozrela. Keď ma objala mala som pocit, že vyhorím.
-Hikari
,,Děkuji." šeptla jsem a následně jí políbila je k sežrání, když se červená.
-Shiro
Dala som si dole kimono a vliezla do jazierka. Voda bola príjemne teplá. Pozrela som sa na Hi-chan. ,,Nejdeš i ty?" Usmiala som sa a začala len tak pozorovať plávajúce mraky na oblohe. Bol teplý slnečný deň.
-Hikari
Přikývla jsem a pomalu jsem se vysoukala z oblečení a pak za ní vlezla byla příjemně teplá. Pomalu jsem k ní kráčela a pak ji otočila na sebe a objala.
-Shiro
Odstrčila som ju a pobozkala. ,,Chceš sa niečo na mňa opýtať?" Pozrela som jej do oči. Sadla som na trávu a nohami som začala kopala do vody.
-Hikari
Když mi dala pusu tak jsem byla překvapená a zároveň štastná. ,,Jestli máš něco na srdci ráda si to poslechnu..." Snažila jsem se začít jinčí otázku. Koukla jsem se na ní a usmála jsem se.
-Shiro
,,Vlastne... dosť ma prekvapuje, že ty nie si prekvapená z toho..." Chytila som si chvost a ukázala naň. ,,No z tohto.." Mám líščie uši a chvost.. prečo nieje prekvapená?!
-Hikari
,,Proč bych měla být? Mám tě ráda... a navíc jsi roztomilá i s tím ocáskem a ušima." Usmála jsem se a pohladila ji po tváři.
-Shiro
Zčernala som. Sedela som a nevedala som čo robiť. Pozrela som sa na Hi-chan a následne sa schovala za vlasy. ,,Hi-chan... J-ja s tebou, ale stále nemôžem chodiť.." hlesla som.
-Hikari
,,Proč? " Zeptala sem se jí a přitom udržovala oční kontakt.
-Shiro
,,Pretože som len tvoja predstava." Pohladila som ju po vlasoch a v rýchlosti ju udrela do krku. Omdlela a ja som si rýchlo obula sandále. Vzala som jej rameno a ťahala ju do dediny... neviem ako som to do dokázala, ale priviedla som ju až na začiatok. Položila som ju na cestu a utekala sa prezliecť. Vzala som si dlhšie biele šaty, slamený klobúk a šla. Pod šatami mi nebolo vidno chvost. Uši som zakryla klobúkom. Keď som prišla na miesto kde som nechala Hi-chan stále tam bola. Ťahala som ju k jej babičke. Keď sme tam konečne dorazili položila som ju pod strom a dala jej môj klobúk. ,,Bye-bye." Šepla som a dala jej bozk na rozlúčku. Utekala som späť do lesa, aby si ma nikto nevšimol.
-Hikari
Když jsem se probudila ležela jsem v mojí posteli. Okamžitě ke mně přišla babička a já se jí zeptala. ,,Co se stalo?" Ta mi řekla, že mně našla ležet před domem a, že se mnou byl i tenhle klobouk. Já si okamžitě vzpomněla oblékla jsem se a dala babičce pusu na tvář. Utíkala jsem ke svatyni už bylo docela pozdě, ale mně to bylo jedno. Jak jsem tam doběhla tak jsem volala. ,,Shiro!!" Ale nic se nestalo tak jsem si sedla a po pár minutách usnula.
-Shiro
Samozrejme, že som tušila, že sa objaví a tak som tam sedela schovaná medzi stromami. Keď som si bola istá, že spí vstala som a opäť ju odniesla pod ten strom. Po chvíli vyšla z domu jej babička. Vzala ju dnu a zavrela dvere. Ja som v tichosti odišla späť do lesa. Ráno som sa vzbudila so slzami v očiach. ,,Nemohla by som vystáť ako by mi zomierala pred očami." Šepla som si a myslela naňu. Šla som vo svojej líščej podobe k svätyni. Schovala som sa za pár spadlých kameňov a pozerala či príde.
-Hikari
Samozřejmně, že jsem tomu zase nedala tak jsem šla do svatyně. A pak jsem šla do je jí chatky, ale tam také nebila. ,,Shiro." řekla jsem a začala brečet.
-Shiro
Pár ďalších dní stále chodila do svätyne. No nikdy som sa jej už neukázala. Jedného dňa už neprišla. Po tom dni už neprišla nikdy. Každý deň som čakala pri svätyni.. no ona sa už neukázala. ,,Ľudia prichádzajú a vzápätí odídu. Čas sa nedá zastaviť. Vždy ostanú spomienky... no tie postupom času vyblednu. Ako stará vyblednutá fotografia." Šepla som tie kruté slová do vetru času... Bude mi chýbať.
-Hikari
Nechala jsem se jí táhnou až k nějákému vodopádu jakmile jsem tam přišli tak jsem byla ohromená a objala jsem Shiro.
-Shiro
,,C-chcela som ti to ukázať.." Jedna z mála vecí, ktoré pre teba môžem spraviť.. Moje srdce bylo akonáhle som sa naňu čo i len pozrela. Keď ma objala mala som pocit, že vyhorím.
-Hikari
,,Děkuji." šeptla jsem a následně jí políbila je k sežrání, když se červená.
-Shiro
Dala som si dole kimono a vliezla do jazierka. Voda bola príjemne teplá. Pozrela som sa na Hi-chan. ,,Nejdeš i ty?" Usmiala som sa a začala len tak pozorovať plávajúce mraky na oblohe. Bol teplý slnečný deň.
-Hikari
Přikývla jsem a pomalu jsem se vysoukala z oblečení a pak za ní vlezla byla příjemně teplá. Pomalu jsem k ní kráčela a pak ji otočila na sebe a objala.
-Shiro
Odstrčila som ju a pobozkala. ,,Chceš sa niečo na mňa opýtať?" Pozrela som jej do oči. Sadla som na trávu a nohami som začala kopala do vody.
-Hikari
Když mi dala pusu tak jsem byla překvapená a zároveň štastná. ,,Jestli máš něco na srdci ráda si to poslechnu..." Snažila jsem se začít jinčí otázku. Koukla jsem se na ní a usmála jsem se.
-Shiro
,,Vlastne... dosť ma prekvapuje, že ty nie si prekvapená z toho..." Chytila som si chvost a ukázala naň. ,,No z tohto.." Mám líščie uši a chvost.. prečo nieje prekvapená?!
-Hikari
,,Proč bych měla být? Mám tě ráda... a navíc jsi roztomilá i s tím ocáskem a ušima." Usmála jsem se a pohladila ji po tváři.
-Shiro
Zčernala som. Sedela som a nevedala som čo robiť. Pozrela som sa na Hi-chan a následne sa schovala za vlasy. ,,Hi-chan... J-ja s tebou, ale stále nemôžem chodiť.." hlesla som.
-Hikari
,,Proč? " Zeptala sem se jí a přitom udržovala oční kontakt.
-Shiro
,,Pretože som len tvoja predstava." Pohladila som ju po vlasoch a v rýchlosti ju udrela do krku. Omdlela a ja som si rýchlo obula sandále. Vzala som jej rameno a ťahala ju do dediny... neviem ako som to do dokázala, ale priviedla som ju až na začiatok. Položila som ju na cestu a utekala sa prezliecť. Vzala som si dlhšie biele šaty, slamený klobúk a šla. Pod šatami mi nebolo vidno chvost. Uši som zakryla klobúkom. Keď som prišla na miesto kde som nechala Hi-chan stále tam bola. Ťahala som ju k jej babičke. Keď sme tam konečne dorazili položila som ju pod strom a dala jej môj klobúk. ,,Bye-bye." Šepla som a dala jej bozk na rozlúčku. Utekala som späť do lesa, aby si ma nikto nevšimol.
-Hikari
Když jsem se probudila ležela jsem v mojí posteli. Okamžitě ke mně přišla babička a já se jí zeptala. ,,Co se stalo?" Ta mi řekla, že mně našla ležet před domem a, že se mnou byl i tenhle klobouk. Já si okamžitě vzpomněla oblékla jsem se a dala babičce pusu na tvář. Utíkala jsem ke svatyni už bylo docela pozdě, ale mně to bylo jedno. Jak jsem tam doběhla tak jsem volala. ,,Shiro!!" Ale nic se nestalo tak jsem si sedla a po pár minutách usnula.
-Shiro
Samozrejme, že som tušila, že sa objaví a tak som tam sedela schovaná medzi stromami. Keď som si bola istá, že spí vstala som a opäť ju odniesla pod ten strom. Po chvíli vyšla z domu jej babička. Vzala ju dnu a zavrela dvere. Ja som v tichosti odišla späť do lesa. Ráno som sa vzbudila so slzami v očiach. ,,Nemohla by som vystáť ako by mi zomierala pred očami." Šepla som si a myslela naňu. Šla som vo svojej líščej podobe k svätyni. Schovala som sa za pár spadlých kameňov a pozerala či príde.
-Hikari
Samozřejmně, že jsem tomu zase nedala tak jsem šla do svatyně. A pak jsem šla do je jí chatky, ale tam také nebila. ,,Shiro." řekla jsem a začala brečet.
-Shiro
Pár ďalších dní stále chodila do svätyne. No nikdy som sa jej už neukázala. Jedného dňa už neprišla. Po tom dni už neprišla nikdy. Každý deň som čakala pri svätyni.. no ona sa už neukázala. ,,Ľudia prichádzajú a vzápätí odídu. Čas sa nedá zastaviť. Vždy ostanú spomienky... no tie postupom času vyblednu. Ako stará vyblednutá fotografia." Šepla som tie kruté slová do vetru času... Bude mi chýbať.
O 2 roky neskôr....
-Hikari
Šla jsem se opět podívat na svatyni a prosila. ,,Shiro prosím!! Naposledi se mi ukaž!" a začala jsem brečet.
-Shiro
Vtedy bola jeseň. Listy padali všade naokolo. To bolo prvý krát čo za mnou prišla po takej dobe. Zmenila sa... vyrástla. No jedna jej časť sa snáď nikdy nezmení. Jej oči. Povzdychla som si a pozerala ako plakala. Chcela som tam vraziť a objať ju ,no bolo neskoro. Vstala.
-Hikari
Chtěla jsem odejít a v tom sem ji zahlédla. ,,Shiro prosím! Naposledy.. " Usmála jsem se a čekala.
-Shiro
Vstala som zo svojej skrýše. Zamávala som jej a šepla do vetra. ,,Bye-bye." Zmizla som bez ďalšieho slova.
-Hikari
Usmála jsem se a opustila les každý rok jsem se tam chodila kouknout, ale Shiro už jsem nikdy neviděla.
O 20 rokov neskôr....
Tak a to je príbeh môjho mena. Mena líščieho démona Shiro. Po 20. rokoch som narazila v tom istom lese na dievčatko. Kričalo. Kričalo moje meno. ,,Shiro!!! Shiro-chaaan!!" Pozerala som naňu. Mala ich! Oči na ktoré nikdy nezabudnem. Podišla som bližšie. ,,Stratila si sa?" Opýtala som sa a ona prikývla. ,,Som Endo Hikari. Ty si Shiro?" Pozrela som sa naňu. Prikývla som a vzala ju za ruku. ,,Poď Hi-chan ukážem ti kade domov." Vyviedla som ju z lesa a zamávala jej. Ten rok už Hi-chan neprišla... no prišla ma pozrieť jej dcérka. Približne týždeň na to som sa dozvedela jednu zaujímavú legendu. Legendu o líščom démonovi Shiro, ktorý pomáha ľuďom strateným v lese. Stačí zakričať "Shiro" možno sa ukáže. No pomôže len raz a nikdy viac...
Koniec ♥
Koniec ♥
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
Shikori
-
02.09.2016
Thanks Merrid.. :D Bol to môj nápad s tým koncom no *Ryu* to odkážem.
-
02.09.2016
Tak tohle mě dojalo. Skutečně krásné. Takové smutné konce mě vždycky dojmou a nevím jestli bych měla cítit lítost nebo radost. Přece jen by to obě bolelo a Shiru přeci jen víc. Ale skutečně se vám to podařilo holky. :)
