Anime World CZ/SK - Příběhy

7. Jarní prázdniny

Ve městě:

 

Blížily se jarní prázdniny. Byl konec února, a v pondělí, kdy nám měly začít jarní prázdniny, bylo prvního března. Celý týden jsem měla na starost Naoka. Protože on do školy tím pádem nechtěl chodit. Nevadilo mi to. Učení jsem měla v plánu nechat si na večer. Zrovna byl pátek po škole, a Naoko si hrál v herně. Moji asistenci nepotřeboval. Šla jsem na FB, a taky pokračovat ve psaní povídky, kterou jsem měla rozepsanou. Hned se mi na FB ozvala Tamae.

,,Ahoj Jane, nechceš něco naplánovat na zítra?“ napsala mi Tamae.

,,Ahoj, promiň, ale víkend mám nabitý.“ napsala jsem Tamae. Psala jsem jí pravdu. Na každý víkend, naši něco naplánovali, aby se Naoko nenudil, a taky něco zažil. V tom mi přišla zpráva od Tamae.

,,Kam máte namířeno?“ zeptala se mě Tamae.

,,Zítra do nového kostela, a v neděli do aquapaláce.“ odpověděla jsem Tamae. Hned mi napsala.

,,Tak si to užijte. A co v pondělí?“ zeptala se Tamae na pondělí.

,,Nevím, ještě v plánu nic nemám.“ odpověděla jsem Tamae. Ani jsem si nezeptala proč. V tom mi přišla zpráva od Lawa.

,,Ahoj Jane, vím, že tento víkend to máš nabitý, ale nechceš v pondělí zajet doměsta? Vezmi s sebou Naoka a já Aoi.“ navrhl mi Law. Mezitím mi napsala Tamae. Hned jsem Lawovi odepsala.

,,Zeptám se Naoka, jestli bude chtít.“ napsala jsem Lawovi, a podívala jsem se, co napsala Tamae.

,,Nechceš něco v pondělí podniknout?“ napsala mi Tamae. Šla jsem do herny na Naokem, zeptat se ho, jestli nechce v pondělí do města. Naštěstí s tím souhlasil. Hned jsem odpověděla Tamae.

,,Tak v pondělí jdu nejspíš do města s bráchou a Lawem.“ napsala jsem jí. O sestře Lawa jsem pomlčela. Podívala jsem se, co mi napsal Law.

,,Dobře.“ odepsal mi Law. Hned jsem mu odepsala.

,,Tak Naokovi to nevadí. V kolik se sejdeme?“ napsala jsem Lawovi. Pak jsem si přečetla zrávu od Tamae.

,,Mohu se přidat?“ zeptala se mě Tamae. Hned jsem jí napsala.

,,Mně je to jedno, klidně můžeš. Jen napiš Lawovi, jestli i ten s tím souhlasí.“ napsala jsem Tamae a poslala jí to. Poté jsem si přečetla zprávu od Lawa.

,,Ve tří čtvrtě na devět před tvým domem?“ napsal mi Law. Hned jsem mu odpověděla.

,,Klidně můžeme.“ odepsala jsem a poslala smějícího se smajlíka. Tamae zatím nenapsala. Za chvíli mi napsal Law.

,,Ty chceš, aby s námi šla Tamae?“ zeptal se mě Law. Hned jsem mu odpověděla.

,,Mně je to jedno, klidně s námi jít může.“ napsala jsem Lawovi a poslala mu to. Za chvíli mi napsal Law.

,,Dobře, dám vědět Shinjimu, jestli taky nechce jít s námi.“ napsal mi Law. Odepsala jsem mu.

,,OK.“ odepsala jsem Lawovi. Za chvíli mi napsala Tamae.

,,Tak jdu. Law souhlasil.“ napsala mi Tamae. Odepsala jsem jí.

,,OK, tak okolo desáté ve městě?“ napsala jsem Tamae. Poté jsem si přečetla zprávu od Lawa.

,,Tak Shinji souhlasil. V deset máme s ním sraz na nádraží. Už se těším.“ napsal mi Law.

,,OK, taky se těším.“ napsala jsem Lawovi. V tom mi přišla zpráva od Tamae.

,,V deset na nádraží. Počkám tam na vás.“ napsala mi Tamae. Hned jsem jí odpověděla.

,,OK, ale mohli jsme se sejít ve městě.“ napsala jsem jí. Přečetla jsem si, co mi napsal Law.

,,Tak já pádím. Měj se krásně, a ahoj Jane.“ přečetla jsem si. Hned jsem mu odepsala.

,,Ahoj a v pondělí.“ a odeslala jsem to. Přečetla jsem si zprávu od Tamae.

,,V pohodě, ráda počkám na nádraží.“ napsala mi Tamae. Hned jsem jí odpověděla.

,,OK, budu končit, tak ahoj.“ rozloučila jsem se s Tamae. Nečekala jsem, co mi napíše, a hned jsem se odpojila. Šla jsem dělat večeři.

 

Víkend utekl jako voda, a bylo tu pondělí. Vstávala jsem v sedm hodin. Do půl osmé jsem nechala Naoka spát. Pak jsem ho vzbudila, a udělala snídani. Připravila jsem zbytek věcí, a ve tří čtvrtě na devět, jsme se sešli s Lawem a Aoi před barákem.

,,Ahoj Lawe.“ pozdravil Lawa Naoko s úsměvem. Law vezl kočárek. Já zamkla celý dům.

,,Ahoj.“ pozdravila jsem Lawa.

,,Ahoj Jane, Naoko.“ pozdravil nás Law. ,,Můžeme,“ zeptal se nás s úsměvem. Přikývla jsem. Malá Aoi byla vzhůru, a sledovala okolí. Naoko se mě chytl za ruku.

 

Vlak jsme krásně stihli. Vlak nebyl tak plný, tak si Naoko mohl sednout k okýnku. Já si sedla k němu. Law s kočárkem stál.

,,Jak se těšíte?“ zeptal se nás Law.

,,Docela jo.“ řekl Naoko a usmál se.

,,Taky se těším.“ řekla jsem pravdu. Law se na nás usmál. ,,A jak ty?“ zeptala jsem se Lawa, a usmála jsem se.

,,Taky jsem se těšil.“ podíval se Law na svou malou sestřičku. Tak se jen zasmála.

 

Za hodinu jsme byli na nádraží, kde jsme vystoupili. Na nástupišti na nás čekal Shinji a Tamae. Když nás uviděli, usmívali se.

,,Jako opravdová rodinka.“ zasmál se Shinji. Já i Law jsme zrudli. Poté jsme vyrazili do města.

 

Ve městě jsme si to všichni užili Šli jsme do obchodního centra, kde jsme navštívili čtvrté patro, kde byly různé aktrakce pro děti, i dospělé. Šlo se do pět D, mini kina, trenažér, a další věci, které tam byly. V jednu hodinu, jsme se šli naobědvat. Šli jsme k číňanovi, kam nás odvedl Law. Všichni jsme si pochutnali. I malá Aoi, i když měla svůj oběd z domova. Ve městě jsem se zdrželi do tří hodin. Pak nás Shinji a Tamae doprovodili na nádraží, kde jsme se rozloučili. Ale nejdřív jsem se domluvili, že další den se sejdeme v osm na nádraží, a pojedeme do zoo. Naoko se už těšil. I já se těšila. Večer jsme si šli brzy lehnout. Oba jsme brzy vytuhli.

 

Láska:

 

Byla středa. Law byl s Aoi celý den se jejich otcem. Tak jsem nikam nevyrazili. I počasí stálo za prd. Pršelo i zároveň sněžilo. Minulý den, v úterý, kdy jsme byli v zoo, bylo krásné počasí. Svítilo sluníčko, i když zima byla. Naoko i Aoi si to užili. I my, nebo aspoň to každý tvrdil. I já si to užila.

 

Bylo osm hodin ráno, já už byla vzhůru. Nemohla jsem nějak spát. Tak jsem vstala. Naoka jsem nechala spát. Když jsem si dělala snídani, tak mi přišla smska. Hned jsem nechala práci prací, a přečetla jsem si smsku. Byla od Lawa. Rozbušilo se mi srdce.

,,Dobré ráno Jane. Snad tě nebudím. Táta pro nás přijel, a teď jsme ve městě v kavárně na snídani. Je tu nuda. S otcem si nemám co říct. Aoi je veselá, jako vždy. Aspoň někdo si to užívá. Jaké máš plány na dnešek? Pa Law.“ přečetla jsem si. Hned jsem mu chtěla odpovědět, když v tom mi někdo volal. Byla to Tamae, na kterou jsem měla už telefonní číslo.

,,Prosím?“ ozvala jsem se do mobilu. Chvíli jsem poslouchala. ,,Tak naš nejsou doma, a Naokovi to určitě vadit nebude.“ řekla jsem do mobilu, a chvíli poslouchala. ,,Tak mně to nevadí, opravdu.“ řekla jsem. Po chvíli jsem hovor ukončila. Domluvila jsem se s Tamae, že v deset přijede k nám na návštěvu. Šla jsem vzbudit Naoka.

 

Naokovi se moc nechtělo vstávat. Proto vstával neochotně. Mezitím jsem šla udělal i jemu snídani. Než se dal dopořádku. Pak jsem odpověděla Lawovi.

,,Ahoj, tak to já s Naokem zrovna snídáme. To je mi líto, ale chápu tě. Hlavně ať je šťastná malá. Jinak dneska přijede k nám na návštěvu Tamae. Jane.“ a poslala jsem smsku Lawovi. S Naokem jsem se nasnídali. Pak jsem udělala nádobí, a Naoko si šel hrát do herny. V deset hodin a deset minut dorazila Tamae.

 

Zazvonila u dveří. S Naokem jsme ji šli přívítat. Hned jsme ji nechali vejít dovnittř, aby víc nepromokla. Deštník nechala usušit v chodbě.

,,Ahoj, vážně neruším?“ zeptala se hned mě Tamae.

,,Vůbec ne.“ odpověděla jsem.

,,Aspoň se Janey nebude nudit.“ pronesl Naoko.

,,Dobrá.“ usmála se Tamae.

,,Dáš si čaj, nebo kávu?“ zeptala jsem se Tamae.

,,Já čaj.“ ozval se Naoko.

,,Já taky.“ řekla Tamae a usmála se. Naoko si šel zase hrát do herny. Já šla dělat čaje.

 

Tamae se ke mně připojila. Posadila se ke stolu.

,,Jaký si dáš?“ zeptala jsem se Tamae.

,,Jaký máte?“ zeptala se mě Tamae. Vyjmenovala jsem jí všechny čaje, které jsem měli. ,,Tak hruškový.“ řekla si o čaj. Šla jsem dělat dva hruškové a jeden jablečný čaj. Za chvilku se mi uvařila voda,a já zalila čaje.

,,Tak pět minut a bude to.“ řekla jsem Tamae.

,,Jasně, není kam spěchat.“ usmála se Tamae.

,,Za hodinu půjdu vařit oběd, tak by jsme mohly zůstat tady, a po večeři šly do pokojíku?“ navrhla jsem Tamae.

,,Dobrý nápad. Nechceš nějak pomoct s jídlem?“ zeptala se mě Tamae.

,,V pohodě, to zvládnu sama.“ usmála jsem se. Za pět minut byly čaje hotové. Jeden hruškový čaj jsem odnesla Naokovi do herny, a zbylé dva jsem postavila před Tamae a před sebe.

,,Když jsi byla pryč, přišla ti smska.“ oznámila mi Tamae.

,,Díky.“ poděkovala jsem, a přečetla jsem si zprávu. Byla od Lawa.

,,Tak si to užijte. A kdyby měla nějaké divné řeči, tak ji vyhoď, a nebo mi to řekni.“ stálo v smsce. Usmála jsem se.

,,Kdo píše?“ zeptala se mě hned Tamae.

,,Law.“ odpověděla jsem jí.

,,Ty se červenáš.“ oznámila mi Tamae. Zděsila jsem se.

,,Vážně?“ dostala jsem ze sebe.

,,Ty jsi zamilovaná.“ oznámila mi Tamae.

,,T...to není pravda.“ dostala jsem ze sebe.

,,Tak proč se červenáš?“ zeptala se mě Tamae

,,To nevím.“ řekla jsem pravdu.

,,Ty mu neodpovíš?“ zeptala se mě Tamae.

,,Teď ne.“ řekla jsem.

,,Mohu se tě na něco zeptat?“ zeptala se Tamae. Podívala jsem se na ni, a přikývla. ,,Jak víš, že nejsi zamilovaná?“ zeptala se mě.

,,Vím to.“ řekla jsem. ,,Sice jsem nikdy zamilovaná nebyla, ale ani teď nejsem.“ řekla jsem důrazně.

,,Láska se pozná tak, že se předním třeseš, rudneš, buší ti srdce jako o závod, a máš mravenčení v žaludku.“ vysvětlila mi Tamae. Všechny symptony jsem měla u Lawa. Podařilo se mi jen zrudnout.

,,Jdu vařit.“ jenom jsem řekla. Byla jsem zase rudá.

,,Ty jsi zamilovaná.“ řekla znovu Tamae. ,,A nesnaž se mi to vyvrátit.“ dodala odhodlaně.

,,Nejspíš jo...“ zašeptala jsem.

,,Ne nejspíš, ale na sto procent.“ usmála se Tamae. ,,Neboj, nic neřeknu.“ hned mě ujišťovala.

 

Po obědě jsem napsala Lawovi, že je vše OK. A aby se mi ozval, aždorazí domů. Pak jsem si s Tamae povídala o všem možném, až do večera. Při loučení, jsme se na ničem nedomluvily, jen že se ozveme. Poté jsem se rozloučily, a Tamae šla na nádraží. Počasí se nezměnilo.

 

Nová kamarádka:

 

Byl pátek, poslední den prázdnin. Law ven nemohl, protože se musel starat o nemocnou Aoi, která měla angínu. Jejich matka musela o víkendu k babičce, která potřebovala pomoct. A jejich otec neměl čas. Lawovi bylo teprve sedmnáct, jako mně, ale jeho matka mu důvěřovala. Chtěla jsem ho navštívit, ale mám slabou imunitu, a mohla bych se nakazit. Poté, co jsem si uvědomilo, co k Lawovi cítím, byla jsem jak v sedmém nebi. Ale snažila jsem se chovat normálně, aby nikdo nic nepoznal. Jenomjsem na Lawa víc myslela, než bylo normální. Shinji byl líný něco podniknout, a Tamae se mi neozvala, a já jí taky ne.

 

Naoko si hrál v herně a já šla na notebook, a hned na FB. Tamae i Law byli odpojeni. Shinji mi hned napsal.

,,Ahoj, taky nuda?“ přečetla jsem si zprávu od Shinjiho. Hned jsem mu odepsala.

,,Ahoj, když nikdo nechce jít ven, tak jo.“ a poslala jsem mu k tomu smějícího se smajlíka. Otevřela jsem si složku, kde jsem měla rozepsanou povídku. Jak jsem si složku otevřela, přišla mi zpráva.

,,Dneska jsem líný, promiň.“ omlouval se mi Shinji. Hned jsem reagovala.

,,V pohodě. Občas musí mít každý člověk líný den.“ a znovu jsem k tomu poslala smějícího se smajlíka. Poté jsem začala psát. Za pět minut mi přišla zpráva.

,,No nic, půjdu se flákat k telce. Kdybyněco napiš.“ rozloučil se se mnou Shinji.

,Ahoj, a nezaspi.“ znovu jsem poslala smějícího se smajlíka. Shinji mi už neodpověděl. Psala jsem asi půl hodiny, když mi na FB přišla zpráva. Jaké převapení to bylo, když to byl Law.

,,Ahoj, jak se vede, Jane?“ přečetla jsem si. Hned jsem mu odpověděla.

,,Ahoj, docela dobře, a co ty? A co Aoi?“ zeptala jsem se ho, a poslala mu to. Za chvilku jsem měla odpověděď.

,,Jde to. Naštěstí spí, ale není to dobré. Musí mít v krku bolesti. Když je vzhůru, tak brečí.“ přiznal mi Law. Já si mezitím uložila to, co jsem napsala, a věnovala se Lawovi.

,,To je mi líto. Kdybych nějak mohla pomoct.“ napsala jsem mu a čekala co napíše. V tom se přihlásila Tamae. A napsala mi dřív, než jsem stačila otevřít její ikonku. I když stejně jsem nevědděla, co bych ji napsala.

,,Ahoj Jane, jak se máš, a co děláš?“ přečetla jsem si.

,,Ahoj, docela to jde, jak se máš ty? Já? Píšu si s tebou a Lawem, a ty?“ zeptala jsem se ji, když jsem jí odpověděla na její otázky. Mezitím mi napsal Law. Hned jsem si to přečetla.

,,Díky. Jsi hodná, ale radši zůstaň doma, ať taky nejsi nemocná.“ varoval mě Law. Hned jsem mu odepsala.

,,Neboj, z domova se dneska ani nehnu na krok.“ a poslala jsem smějícího se smajlíka. Hned jsem si přečetla, co napsala Tamae.

,,Unuděně, ani naši mě nechtějí pustit ven, jak je ošklivo. Jinak bych tě vytáhla ven.“ napsala mi Tamae. Hned jsem jí odepsala.

,,Jasně, chápu tvé rodiče. Mně to nezákázali, ale řekli, že bude lepší zůstat doma. Stejně se asi půjdu učit.“ poslala jsem Tamae. Pak jsem si přečetla co mi napsal Law.

,Promiň, budu pro dnešek končit. Aoi se vzbudila, a taky chci být u ní, i když spí.“ omlouval se mi Law. Hned jsem mu napsala.

,,V pohodě, já to chápu.“ poslala jsem usmívajícího se smajlíka. Mezitím mi napsala Tamae.

,,O čem se bavíš s Lawem?“ zajímalo Tamae. ,,A učit se nechoď. Budeme si psát.“ navrhla mi. Hned jsem jí odpověděla.

,,Tak s Lawem se loučím. Jeho sestřička je nemocná, a chce být u ní. Což chápu. Dobře, ale musíš se o hovor postarat ty, jinak se jdu učit.“ souhlasila jsem s návrhem Tamae. Taky mi napsal Law.

,,Tak se měj krásně, a užij si víkend. Pa Jane.“ rozloučil se se mnou Law. Hned jsem mu napsala.

,,Ahoj, a měj se dobře. A ať je Aoi líp.“ a poslala jsem mu to. Poté se Law odpojil. Pak jsem s do oběda psala s Tamae o všem možném. Po obědě jsme ještě pokračovaly. Před spaním jsem si uvědomila další věc. Mám novou kamarádku, které začínám věřit. Pomyslela jsem si.

 

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.