Nevěra - 5. Odjezd domů
Informace:
Kempování končí a naše tří členné rodinky jedou domů stejnou cestou, jako jeli do kempu. Druhý den se Jane balí věci i svému synovi, ale v tom přichází domů Miki. Jak Miki bude reagovat na to, že se bude rozvádět? A jak dopadl doma Law?
Příjemné čtení a omluvte mé chyby :)
5. Odjezd domů
S Masaem jsme šli po cestičce dolů, ke koním. Celou cestu jsem brečela a Masao byl z ticha.
,,Počkejte na mě.“ křikl na nás Law, který nás doběhl. Setřela jsem si slzy a zastavila jsem se. I Masao se zastavil. ,,Ať se mi tu neztratíte.“ usmál se na nás. Při tom běhu vychladl a už nebyl rozčilen. Masao i já jsme se na něho pousmáli. ,,Znám dobré místo pro uklidnění.“ řekl a už nás tam vedl.
,,Díky. A co Emika?“ zeptala jsem se Lawa na Emiku starší.
,,Taky jsme se pohádali. Prý jsem bezhledný manžel i otec.“ řekl mi Law.
,,To je mi líto. Ale nemá pravdu. Jsi dobrý otec, i manžel.“ zastala jsem se ho.
,,Proč b ti to mělo být líto?“ nechápal Law. ,,Díky, ale dobrý manžel, to si nemyslím.“ usmál se na mě.
,,Že jste se pohádali kvůli nám.“ vysvětlila jsem mu.
,,To není kvůli vám. Víš, poslední půl rok se taky jenom hádáme, ale před malou ne. Tvoje vina to není.“ ujišťoval mě Law. Přikývla jsem. Dál jsme se o tom nechtěli bavit.
Došli jsme na krásnou louku. Slunce krásně hřálo, všude to vonělo po květinách.
,,Páni, tady je krásně.“ pronesl s úžasem Masao.
,,Viď? Je to moje tajné místo. Nikdo ho nezná. Jen my tři. A o se tu řekne, zůstane jen mezi námi.“ usmál se Law.
,,Dobře.“ řekl Masao. ,,Mami, uděláš mi věneček?“ požádal mě.
,,Tak mi natrhej květiny.“ usmála jsem se na Masaa. Masao se rozeběhl po louce, a trhal kvítí. Já si sedla do trávy. Law si sedl vedle mě. Chytil mě za ruku. ,,Budu se rozvádět. Podala jsem žádost, ještě před dovolenou.“ promluvila jsem do ticha. Law chvíli mlčel.
,,Za chvíli bude po všem. Taky se chci nechat rozvést. V pondělí v deset si pro vás přijedu.“ řekl po chvíli ticha Law.
,,Kam pojedeme?“ zajímalo mě.
,,Na chalupu, kterou jsem zdědil po babičce a dedovi.“ řekl mi Law.
,,Dobře.“ souhlasila jsem.
,,Pak budeme opravdová rodina.“ usmál se Law. Úsměv jsem mu oplatila. Masao přinesl kvítí, a já mu uvila věneček. A ten mi pak dal na hlavu, jako nějaké královně. Chvíli jsme si povídali. Čas jsme tu trávili asi do šesti hodin. Pak jsme se zvedli, a vrátili se zpátky do kempu.
Vrátili jsem se, a bylo okolo sedmé hodiny. Emiku starší i mladší s Mikim jsme našli u táboráku. Hned se na nás podívali.
,,Kde jste byli?“ zeptal se Miki. Já jsem mlčela. Vůči té hádce jsem se cítila mizerně. Protože u toho byl skoro celý kemp.
,,To je tajemství.“ řekl Masao a dal prst na ústa. Náznak mlčenlivosti.
,,Mně to snad řekneš, ne?“ vyzvídal Miki od Masaa.
,,Neřeknu. Tajemství.“ nedal se obalamutit Masao.
,,Jane?“ začal vyzvídat u mě Miki.
,,Masao, koli chceš buřtů?“ zeptala jsem se Masaa a Mikia jsem ignorovala.
,,Ty se mnou nemluvíš?“ vystartoval po mně Miki. Já dál mlčela. ,,Aspoň ne, můžeš říct!“ vyjel po mně. Ale po chvíli toho nechal. Nechtěl se nejspíš už hádat před ostatníma.
,,Tak kolik buřtů chceš, Masao?“ znovu jsem se zeptala Masaa.
,,Jeden.“ řekl Masao.
,,Udělám ti dva! Potřebuješ nabrat sílu!“ řekl rozhodně Miki.
,,Ale já chci jen jede.“ bránil se Masao.
,,Taky budeš mít jeden. Opeču ti ho.“ usmála jsem se na Masaa. Na vidli jssem napíchla dva buřty. Jeden pro Masaa a jeden pro mě. Začala jsem opékat. Law se ke mně připojil. Oba jsem ale mlčeli. Za chvíli jsem měla upečeno a s Masaem jsme jedli buřty. Po jídle jsem s ním šla do sprchy. Emiko starší s malou Emikou šly do sprch taky.
Když jsem Masaa vykoupala, tak jsem se vykoupala já. Obě Emiki už byly hotové.
,,Jane, mohu s tebou mluvit?“ zeptala se mě Emiko starší. Zrovna jsem se oblékala. Masao už oblečen byl.
,,O co se jedná, Emiko?“ zeptala jsem se a dál jsem se oblékala, až jsem byla oblečená.
,,Moc Masaa rozmazluješ. Nedivím se, že se to Mikiovi nelíbí. Dovolit dítěti pít colu. Nebo ať si vybere jídlo sám. Ty pro něho uděláš cokoliv. Proto je tak bázlivý.“ vyčetla mi Emiko starší. Docela mě tím vytočila. Zhluboka jsem se nadechla a vydechla.
,,Jak vychovávám svého syna, ti do toho nic není! Náhodou ho vychovávám dobře! A on se trká, až bude starší!“ odsekla jsem Emice starší. Vzala jsem Masaa za ruku, a odešla jsem s ním. Emika starší, tak stála s otevřenou pusou.
Vedla jsem Masaa do stanu na pohádku. Převlékla jsem ho do pyžama, a zabalila do spacáku. Pak jsem mu vyprávěla pohádku o pirátech, které tak miloval. Pak jsem mu dala pusu na dobrou noc, a šla k ohni za chlapama. Emika starší tam ještě nebyla. Law zrovna kouřil. Všimla jsem si, jak to cigáro chce típnout.
,,Kvůli mně nemusíš.“ řekla jsem Lawovi.
,,Kdyby náhodou přišla Emika.“ vysvětlil mi Law Emika opravdu za chvíli dorazila.
,,Zase si kouřil, co?“ vyjela po Lawovi Emiko.
,,Jednu jsem si dal.“ přiznal se v klidu Law.
,,Jde to z tebe cítit!“ řekla nevrhle Emiko.
,,Tak ke mně nečichej, když ti to vadí.“ řekl stále v klidu Law. Ale přesto se nedal.
,,Lidi, jdu spát.“ ozvala jsem se. ,,Dobrou noc.“ popřála jsem všem.
,,Dobrou noc, Jane.“ popřál mi Law.
,,Dobrou.“ zamručel Miki. Emika mlčela. Odebrala jsem se do stanu. Masao už spal. Převlékla jsem se a zalehla. Ale nespala jsem. Myslela jsem na krásný den, trávený s Lawem a Masaem. Nakonec jsem i já usnula.
Ráno jsem se probudila už v sedm. Už jsem nemohla dál spát. Zírala jsem do stropu stanu. Takhle jsem se dívala, asi půl hodiny, než se probral Masao. Oblékli jsme se, a šli jsme ná záchod Ve vedlejším stanu se ještě spalo. Když jsem se vrátili ke stanům, tak Law už byl venku a kouřil.
,,Nějak brzo ne?“ zeptal se nás Law.
,,Nemohl jsem už spát. Mamka stejně už byla vzhůru.“ oznámil Lawovi Masao.
,,Tak to jo.“ usmál se Law.
,,Co podnikneme?“ zeptal se nás Masao.
,,Co takhle poslední procházka po kempu?“ navrhl nám Law.
,,Tak jo.“ souhlasil Masao.
,,Jen se převleču.“ řekl Law, a zalezl do stanu. Za chvilku bylezl ven i s malou Emiko.
,,Nebude vadit, že Emika půjde s námi?“ zeptal se Law spíš Masaa, než mě.
,,Ne, nevadí.“ řekl Masao a usmál se.
,,Ale nejdřív s ní zajdu na záchod.“ řekla jsem a usmála jsem se.
Šly jsme na záchod. Za pět minut jsme byly hotové. A mohli jsme všichni vyrazit na procházku.
Nakonec z procházky sešlo, protože Emiko chtěla na prolézačky a Masao se k ní hned přidal. Já i Law jsme souhlasili. Sedli jsme si na lavičku, a pozorovali jsme naše děti, jak si hrají.
,,Emika nám řekla, po tvém odchodu, že si po ní vyjela. Co se stalo?“ zeptal se mě Law. Podívala jsem se na něho. Hned jsem mu řekla svou verzi.
,,Promiň.“ omluvil se mi Law Byla jsem překvapena.
,,Za co se omlouváš?“ zeptala jsem se překvapeně.
,,Za Emiko, jak to přehnala. A jak se k tobě zachovala. Máš prima syna, který rozmazlený není.“ vysvětlil mi Law.
,,Za to se mi omlouvat nemusíš.“ usmála jsem se. Pak jsem si povídali. V půl deváté nás našel Miki s Emikou starší.
,,Tak tady jste.“ řekla Emika starší. ,,Emiko, umýt ruce, jde se snídat!“ křikla na malou Emiku. Ta poslušně přišla a šla s Emikou starší si umýt ruce. Miki zase vzal Masaa. Já a Law jsem na ně čekali před hospodou.
Po snídani jsme s Emikou starší zabalili věci a chlapi zbourali stany. Všechny sbalené věci se dali do kufru od auta. Majitel kempu nasedl do auta Lawa, a odjel s ním pryč. A my se odebrali ke stájím.
Tam jsme nasedli na koně. Law jel s Masaem a se mnou jako poslední. Miki s Emikou starší i mladší byli vpředu. Po hodině jízdy byla menší přestávka. Pak se jelo zase hodinu a půl.
Vrátili jsme koně, a nasedli do auta. Jelo se domů.
V pondělí ráno, jsem vstávala už v sedm hodin. Miki odjel do práce už v šest. Oblékla jsem se, a začala jsem balit své věci. Nebo spíš jsem je do té tašky házela. Chtěla jsem to mít brzy hotové. S Lawem jsem byla domluvena, že v deset bude čekat před barákem. Masao se vzbudil v osm hodin, kdy jsem měla své věci už sbalené.
,,Mami, co to děláš?“ zeptal se mě Masao.
,,Balím věci. Budeme se stěhovat.“ snažila jsem se to nějak vysvětlit svému synovi.
,,I s tátou?“ dál se vyptával Masao. Přešla jsem do pokojíčka a začala balit věci Masaovi.
,,Ne, ten ne.“ řekla jsem a balila dál.
,,A kam půjdeme?“ dál se vyptával Masao.
,,Ke strýcovi Lawovi.“ odpověděla jsem.
,,A tetě a Emice?“ vyptával se dál Masao.
,,Ne, k těm ne, jen ke strejdovi.“ řekla jsem. ,,Přines si knížky a plyšáky.“ požádala jsem Masaa. Masao poslechl. V devět bylo vše sbaleno. Tašky jsem dala do předsíně. Šla jsem Masaovi udělat snídani. Já měla sevřený žaludek. Tak jsem si nic nedala. Masao se najedl. Umyla jsem nádobí a napsala vzak Mikiovi.
,,Miki,
stěhuju se od tebe i s Masaem. Naše situace je neúnosná, a chci se nechat rozvést.
Jane“
A nechala jsem vzkaz na lince. Bylo tříčtvrtě na deset. Šla jsem obout Masaa, i já se obula. Když jsme byli připraveni vyrazit, tak se otevřely dveře. Stál v nich Miki.
,,Tak rozvést jo?“ křikl Miki zlostně. V ruce držel rozvodové papíry. ,,Kam chcete jít?“ vyzvídal.
,,To tě nemusí zajímat!“ nedala jsem se.
,,Máš jiného, viď?“ byl rozčilen Miki.
,,Ne, nemám!“ zalhala jsem
,,Ale já vás nepustím!“ řekl zlostně Miki.
,,Nebo co?“ vyjela jsem po Mikiovi. Miki napřáhl ruku a jednu mi vrazil. Dal mi facku. Až se mi protočila hlava. Chtěla jsem něco říct, ale Masao byl rychlejší.
,,Nemlať maminku.“ řekl Masao odvážně.
,,Ty spratku!“ křikl Miki na Masaa. Už se napřahoval, že ho taky uhodí, ale já jsem vkročila do té rány. Takže místo, aby to schytal Masao, jsem to schytala já. Znovu se mi protočila hlava. Ale tato rána byla o něco silnější.
,,Masao, odcházíme!“ řekla jsem rázně, vzala jsem tašky, a vyšla ven. Dveře zůstaly otevřené, od toho jak je Miki zapomněla zavřít, když přišel. Miki byl v šoku. Nečekal, že do té rány vpadnu.
,,Ty papíry ti nepodepíšu!“ křikl vzpamatovaný Miki. Ještě jsem zaslechla, než jsem práskla dveřmi. Výtah naštěstí hned přijel. Nastoupili jsme a jeli jsme dolů.
U chodníku už čekal Law. Jak nás uviděl, přispěchal nám na pomoc. Vzal ode mne tašky a dal je do kufru od auta. Já dala Masaa do autosedačky.
,,Tak co?“ zeptal se mě Law.
,,Jo dobrý.“ odpověděla jsem stroze. Oba jsme nastoupili do auta. Law se na mě podíval.
,,On tě uhodil?“ zděsil se Law.
,,To teď neřeš a jeď, prosím.“ požádala jsem Lawa. Law nastartoval auto, a mlčky jsme jeli na jeho chatu.
Na chatu jsme jeli mlčky. Přemýšlela jsem, jak to zvládl doma Law, a co to Mikia popadlo, a takhle nás zfackovat. Za dvě hodiny jsme byli na místě.
Vystoupili jsme z vozu. Law mi dal klíče od chaty, a já šla odemknout. Law vyndal Masaa z autosedačky ven, a šel pro věci. Já odemkla chatu a vstoupila jsem dál. Law dal věci nahoru do pokojů. Poté se vrátil dolů a sedli jsme si na gauč. Masao si sedl na můj klín.
,,Jak si dopadl u Emiko?“ zeptala jsem se ho.
,,Pohádali jsme se. Obvinila mě, že ji podvádím, že to už ví dávno. Že nemyslím na rodinu, že jsem k ničemu. Samozřejmě jsem se bránil. Řekl jsem jí, že je fůrie, která jen rozhoduje za ostatní. Ani našemu dítěti nic nedovolí. Prostě jsme na sebe křičeli. Pak jsem naházel své věci do tašky, rozloučil jsem se s malou Emikou, která brečela. A pak jsem jel za vámi. A jak jste dopadli vy?“ vylíčil mi situaci u něho doma Law. Pak jsem mu vylíčila naší story. ,,Tak přeci tě jenom uhodil.“ řekl a opatrně mi pohladil mou bolavou tvář. Tekly mi slzy. ,,Nebreč. To bude dobré.“ uklidňoval mě a stíral mi slzy. ,,Mám nápad. Vy vybalíte věci, a já pojedu na nákup.“ navrhl nám.
,,Dobře.“ souhlasila jsem. Law mě vzal za bradu a něžně mě políbil. I já jeho políbila. Bylo nám jedno, že Masaa nás vidí. Teď to bylo už jedno. Pak šel Law k autu a odjel na nákup. Já s Masaem se odebrala do pokojíčku, který bude Masao vlastnit, a začala jsem vybalovat jeho věci.