Anime World CZ/SK - Příběhy

4. Den u hotelu

Ráno mě vzbudil Masao. Podívala jsem se kolik je hodin. Bylo osm. Potřeboval totiž a záchod. Převlékli jsme se z pyžama do tepláků, a vyšli ze stanu. Vedle se ještě spalo. Vzala jsem ho na dámský záchod. Když byl hotový, tak čekal na mě, dokud jsem nebyla hotová já. Poté jsme se vrátili ke stanům. Law byl už vzhůru a kouřil cigaretu. Při pohledu na něho, jsem si vzpomněla na naše milování.

,,Ahoj strejdo.“ pozdravil Masao Lawa.

,,Dobré ráno.“ pozdravila jsem Lawa. Law se na nás usmál.

,,Dobré ráno Jane, Masao.“ popřál nám Law. Ze stanu vylezla malá Emiko.

,,Dobré ráno Emiko.“ popřála jsem malé Emice. Ta se na mě podívala.

,,Ahoj Emiko.“ pozdravil Masao.

,,Ahoj teto Jane, Masao, tati.“ pozdravila nás malá Emiko. Law típnul nedokouřenou cigaretu.

,,Maminka ještě spí?“ zeptal se Law Emiki. Ta přikývla, že jo.

,,Tak já tě převleču.“ řekl Law a šel s malou Emikou do stanu.

,,Mami, já mám hlad.“ řekl mi Masao.

,,Vezmu malou Emiko na záchod, a pak si dojdeme pro něco k jídlu.“ navrhla jsem Masaovi. Ten přikývl na souhlas. Zalezla jsem do stanu pro peněženku. Miki se probudil.

,,Kolik je hodin?“ zeptal se ospale místo pozdravu. Podívala jsem se kolik je hodin.

,,Půl deváté. Jdu s Masaoem na snídani.“ oznámila jsem Mikimu a vyndala peněženku.

,,Jen se převleču a půjdu s vámi.“ řekl Miki a zazíval.

,,Dobře.“ přikývla jsem a s peněženkou jsem vyšla ven. Venku už stál Law s malou Emikou.

,,Nemám jít s ní na záchod?“ zeptala jsem se Lawa na Emiko.

,,V pohodě, Emiko se probrala.“ usmál se Law.

,,Stejně, jako Miki.“ usmála jsem se taky. Chvilku jsme čekali na Mikiho a Emiko starší. Miki i Emiko starší i Emiko mladší šli na záchod. Pak jsme šli hromadně do hospůdky na snídani.

 

Všichni jsme si dali párky s hořčicí a chlebem. Děti dostaly čaj a my dospělí jsme si dali kávu. Po snídani jsme se vrátili ke stanům.

,,Co podnikneme?“ zeptal se nás Law.

,,Já byh se šla projít. Přidá se někdo?“ zezptala jsem se všech.

,,Já bych si šel ještě lehnout.“ ozval se ospale Miki.

,,Já bych procházku uvítal.“ řekl Law.

,,Bolí mě hlava, jdu si ještě lehout.“ řekla Emiko starší.

,,Tak my půjdeme sami. Vydáme se nahoru.“ oznámila jsem všem. Nikdo neprotestoval Miki s Emiko starší šli do stanů si lehnout, a my vyrazili na cestu nahoru.

 

Děti šly před námi. Něco si povídaly, ale rozumět jim nebylo. Já a Law jsme šli mlčky. Chtěla jsem si s ním promluvit o předešlé noci, ale nevěděla jsem, jak začít. Došli jsme k velkému hotelu.

 

U hotelu byla ohrada s kozy. Pár dětí je krmilo.

,,Mami, že půjdeme taky ty kozy krmit?“ zeptal se mě Masao.

,,Já nevím jestli smíme, když tu nebydlíme.“ zaváhala jsem.

,,Půjdu se zeptat.“ řekl Law a šek k hotelu.

,,Kam to táta jde, teto Jane?“ zeptala se mě Emiko.

,,Zeptat se, jestli smíme do ohrady.“ vysvětlila jsem jí to. Ta jenom přikývla. Law byl za chvíli zpátky, i s pytlíčky, kde bylo krmivo pro kozy.

,,Smíme tam.“ oznámil nám Law. Podal mi pytlíky, abych jsem je podržela a vlezl do ohrady. Pak do té ohrady pomohl dětem, převzal si ode mne pytlíky a dal je dětem. Hned se rozeběhly krmit kozy. Law pak pomohl do ohrady i mně. Dal mi jede pytlík s krmivem pro kozy. Všichni jsme začali krmit kozy. Děti běhaly sem tam, a krmily je. Bylo vidět, jak si to užívají. Byla jsem za to ráda.

,,K té noci...“ začal Law mluvit o našem milování, o kterém jsem taky chtěla mluvit, ale Law začal sám. Byla jsem ráda. ,,...mysletl jsem to vážně. Miluju tě od té doby, co jsme se poznali. Ale byla jsi s Mikim, a i já byl zadaný. Ale včera jsme si tak krásně povídali, že jsem si uvědomil, že tě stále miluju. Proto jsem udělal to, co jsem udělal.“ řekl mi své pocity. Podívala jsem se na něho. Bylo vidět, že to mylí upřímně a vážně.

,,U mě je to to samé. Byl jsi zadaný a nechtěla jsem ničit vztahy, proto jsem mlčela. Taky tě miluju.“ vyznala jsem se Lawovi. Law se na mě usmál.

,,Nebýt tu děti, políbil bych tě.“ zašeptal mi do ucha Law. ,,Jinak, včera to bylo nádherné.“ vrátil se k předešlému tématu.

,,I já tebe, bych ráda políbila. Ale ne před dětmi.“ usmála jsem se na něho. ,,I mně se to moc líbilo. Po roce jsem se s někým milovala.“ přiznala jsem.

,,To já zase po půl roce.“ přiznal se mi Law.

,,Jen jsem se bála jedné věci.“ řekla jsem, co mě taky trápilo.

,,A jaké?“ zeptal se mě Law.

,,Že to, co se včera stalo, byla jenom taková bokovka.“ přiznala jsem své obavy.

,,To bych ti nikdy neudělal.“ usmál se na mě Law. A kdyby mohl, tak by mě i objal.

,,Mami, došlo nám jídlo.“ přiběhl k nám Masao s Emikou.

,,Tady máš, ještě něco zbylo.“ řekla jsem, usmála jsem se na Masaa, a podala mu svůj pytlík. Law dal svůj pytlík Emice. Děti se zase rozeběhly. Sledovali jsme naše děti, jak si hrají s kozy a povídali jsme si u toho.

,,Tak tady jste.“ ozvala se Emiko starší, která přišla vyspalá i s vyspalým Mikim. Já i Law jsme se na ně podívali.

,,Jde se na koně.“ oznámil nám Miki. Masao se k nám rozeběhl, zakopl, a spadl na zem. Hned jsem se k němu rozeběhla. Masao se rozbrečel.

,,To bude dobré.“ uklidňovala jsem ho. ,,Ukaž, podívám se na to.“ řekla jsem líbezným hlasem.

,,Neřvi, jsi chlap, ne?“ obořil se Miki na Masaa.

,,Je ještě malý. Bolí ho to.“ zastala jsem se Masaa.

,,Je to třasořitka!“ nedal se Miki. Vzala jsem malého do náruče.

,,Teď ti to půjdu opláchnout.“ řekla jsem Masaovi, který stále plakal. ,,A není třasořitka! Je malý, ale z toho všeho vyroste!“ zastala jsem se Masaa před Mikim.

 

Vylezla jsem z ohrady a pomohla ven Masaomi. Ten stále brečel. Došli jsme k tekoucímu pramenu vody. Masaomu ani krev z kolene netekla, ale maličko sedřené to měl, a muselo ho to bolet. Miki šel hned za námi.

,,Rychle mu to umyj, a jde se na koně!“ řekl přísně Miki.

,,Já...nechci na...koně.“ vzlykal Masao.

,,Tebe se nikdo na nic neptal!“ obořil se Miki na Masaa.

,,Zůstáváme tady!“ řekla jsem Mikimu rázně.

,,Už je to rozhodnuté, jede se!“ nedal se Miki. Masaovi jsem oplachovala koleno.

,,A to rozhodl kdo?“ zeptala jsem se Mikiho ostře.

,,Já s Emiko!“ odpověděl mi Miki.

,,A nás se nezeptáte, jestli chceme, nebo ne? A když na koně nechce jít, tak nepůjde! A samotného ho tu nenechám!“ obořila jsem se na Mikiho.

,,Tak tu zůstaňte, třasořitkové!“ rozčílil se Miki a rozzuřeně odcházel k Emiko. Masao ještě popotahoval.

,,Mami, že nemusím na koně?“ zeptal se mě Masao.

,,Ne, zůstáváme tady.“ usmála jsem se na Masaa. Koleno jsem mu opláchla, a nohavici jsem mu srovnala. Seděl mi na klíně. Stírala jsem mu slzičky, které mu ještě tekly po tvářích.

,,Tady máš, a nebreč.“ řekla jedna holčičky, ve stejném věku, jako byl Masao, která k nám přišla. Mamaovi nabízela bonbon. Masao se na mě podíval. Přikývla jsem.

,,Děkuju.“ poděkoval Masao holčičce a bonbon si vzal.

,,Půjdeš si hrát?“ zeptala se holčičky Masaa. Masao se znovu na mě podíval.

,,Jestli chceš, tak jdi.“ usmála jsem se na Masaa. Ten chytil holčičku za ruku, a šli si spolu hrát na pískoviště. Já si šla sednout na volnou lavičku.

 

Seděla jsem, pozorovala jsem Masaa, jak si hraje s holčičkou. Po tvářích mi tekly slzy.

,,Jane, nebreč.“ ozval se známý hlas vedle mě. Setřela jsem si slzy a podívala jsem se kdo sedí vedle mě. I když ten hlas bych poznala všude. Byl to Law.

,,Já nebrečím. Jak to, že si nejel s ostatními?“ zeptala jsem se ho.

,,Přeci tě tu nenechám samotnou s Masaem.“ usmál se na mě Law. ,,A radši s vámi, než s Emikou a Mikim.“ dodal vzápětí.

,,Díky. Jak to vzala Emika, že zůstáváš?“ zeptala jsem se ho.

,,Hudrovala. Že bych správně měl jet s nimi, a vám dát pokoj.“ odpověděl mi Law a usmál se. Nejradši bych ho objala a rozbrečela jsem se, ale neudělala jsem to, a slzy potlačila. ,,Nechceš něco k pití?“ zeptal se mě. Přikývla jsem, že chci. ,,Tak já pro něco skočím.“ řekl a šel pro pití. Já mezitím pozorovala Masaa, jak si s tou holčičkou krásně hrají. Za chvíli byl Law zpátky, i spivem. ,,Tak snad jsem se trefil.“ řekl a podával mi kelímek s pivem.

,,Díky, ale pivo si nemusel.“ usmála jsem se na něho. Vzala jsem si od něho kelímek s pivem.

,,Panáka tu nemají. Tak aspoň to pivo.“ usmál se Law. ,,Jinak jsem dostal vstupenku do hotelového plavečáku, jako stý zákazník. Dva dospělí a dítě. Nezajdeme si zaplavat?“ zeptal se mě. Podívala jsem se na něho

,,Ale nemáme plavky, ani ručník.“ protestovala jsem.

,,To jsem taky říkal. Prý nevadí, že nám vše půjčí.“ řekl mi Law.

,,Hele, dopijeme piva, a zeptáme se Masaa, jestli chce jít do plavečáku.“ navrhla jsem Lawovi.

,,Souhlas.“ souhlasil s mým návrhem Law, a usmál se na mě. I já se na něho usmála. Popíjeli jsme piva, když v tom k nám přišla paní.

,,Dobrý den, to je váš syn?“ zeptala se nás paní, a ukázala na Masaa.

,,Dobrý den, ano je.“ přikývla jsem.

,,Je tak hodný. Ale je mi líto, my už musíme jít.“ omlouvala se paní.

,,V pořádku.“ usmála jsem se na tu paní. Ta mi úsměv oplatila. Šla na pískoviště za tou holčičkou, která si hrála s Masaem. Masao pomohl uklidit bábovky, a přišel k nám.

,,Co podnikneme?“ zeptal se nás Masao.

,,Chtěl by si do bazénu?“ zeptal se Law Masaa.

,,Jo.“ přikývl Masao.

,,Tak až mi dopijeme, tak půjdeme.“ souhlasila jsem nakonec. Masaovi se rozzářila očka štěstím.

 

Když jsme dopili piva, šli jsme si půjčit ručníky a plavky. Dostali jsme náramky s číslem od skříňky. Masao šel s Lawem, a já sama. Za deset minut jsem byla hotová. Oblečena v plavkách, i osprchovaná. Law s Masaem už na mě čekali před bazénem.

,,Kam půjdeme?“ zeptala jsem se

,,Do toho kruhu.“ navrhl Masao a ukázal na vodní vír.

,,Do vodního víru?“ zeptal se Law Masamiho.

,,Ano.“ přikývl Masao.

,,Ale budeš u strejdy. Se mnou by to nedopadlo dobře.“ řekla jsem. Masao poslušně poslechl a souhlasil. Šli jsme do vody.

 

Voda byla příjemná. Masao se Lawa držel jako klíště. Bylo na něm vidět, že se bojí, ale byl statečný, a snažil se to nedat najevo. Masao s Lawem se snadno dostali do vodního víru. Já měla menší problémy se tam dostat. Ale nakonec se mi to podařilo. Masao s Lawem tam na mě čekali

,,V pořádku?“ zeptal se mě Law starostlivě.

,,Jo, je.“ usmála jsem se. I Law se usmál. A pak jsme jezdili do kolečka. Bublinky nás nadnášely. Párkrát jsem se i potopila, ale nevadilo mi to. Byla jsem ráda, že si to Masao užívá. Pak chtěl jít na tobogán. Chtěl jet se mnou. Udělali jsme to tak, že Law jel jako první, a já s Masaem za ním. Dole pak Law Masaa chytal. Ale i tak jsme se oba potopili. Šli jsme po tobogánu do kantýny na občerstvení. Dali jsme si smažák. Pak Law učil Masaa plavat. Podpíral ho, a říkal mu, jak má kopat nohama, a co dělat s rukama.

,,Vidíš, jak ti to jde. Táta bude mít radost.“ usmála jsem se na Masaa.

,,Myslíš?“ zeptal se nejistě Masao.

,,Určitě.“ ujistil ho Law. Masao se usmál. Pak jsme ve vodě různě blbli a smáli jsme se. Po třech hodinách jsme šli do sprch, vrátit plavky a ručníky. Po půl hodině jsme se sešli venku před hotelem.

,,Vrátíme se?“ navrhla jsem.

,,Asi jo.“ souhlasil Law. Masao se mě držel za ruku, a vraceli jsme se do kempu.

 

Co jsme se vrátili do kempu, tak Miki, Emika starší i mladší už v kempu byli. Našli jsme je v hospodě.

,,Konečně jdete! Kde jste tak dlouho?“ obořil se na mě Miki.

,,Čekáme na vás s jídlem!“ přidala se k Mikimu Emiko starší.

,,Měli jste si objednat. My už jedli.“ odpověděla jsem.

,,Byli jsme v plavečáku.“ oznámil jim Law.

,,Vždyť ani nemáš plavky!“ obořil se na mě Miki.

,,Plavky i ručníky nám půjčili.“ odpověděl Law. ,,Dostal jsem poukaz pro celou rodinu.“ přiznal, jak to bylo.

,,Proč jsi nezavolal?“ obořila se Emiko starší do Lawa.

,,Protože jsi chtěla na koně.“ nedal se Law.

,,A proč ty ses neozvala mně? Šli bychom na koně spolu!“ obořil se na mě Miki.

,,Ta za prvé, ty by si mi těžko zvedl hovor, když jsi byl na koni, a za druhé s tebou bych na koně nešla!“ řekla jsem rázně.

,,A to jako proč?“ divil se vztekle Miki. Ani jsem nezaregistrovala hádku mezi Lawem a Emiko starší. Věnovala jsem se hádce mezi mnou a Mikim.

,,Protože jezdíš, jak blázen! A s Masaem jsme nezkušení!“ nedala jsem se.

,,Jste třasořitkové! To tvrdím celou dobu!“ začal Miki křičet.

,,Masao není třasořitka! O mně si to mysli a říkej mi tak, ale ne o Masaovi! Měl si ho vidět, jak dováděl ve vodě!“ taky jsem začala křičet.

,,Jak jsem ho měl vidět, když jsem tam nebyl?“ křičel Miki.

,,Kdyby ses více zajímal o nás a ne o sebe!“ křičela jsem. Poté jsem si uvědomila, že každý na nás zírá. ,,Masao, jdeme! Půjdeme se projít!“ křikla jsem. Vzala jsem Masaa za ruku, a vyšla s ním ven. Masaa jsem držela za ruku, a šli jsme. Bylo mi jedno kam, ale hlavně pryč od Mikia.

 

Hádka mezi Lawem a Emiko starší:

 

Poté co Law vyčetl Emice, že chtěla jít na koně, se taky Emiko rozčílila.

,,Tak radši jdeš s chudinkou Janey, co? Nemyslíš na nás!“ křičela Emika.

,,Že na vás nemyslím? Myslím v jednom kuse, ale ty ses změnila! K horšímu! Jsi větši snob a sobec! Myslíš jenom na své potěšení! Emice vše zakazuješ' A kdo tu pak nemyslí na rodinu?“ už se i Law rozčiloval.

,,Ty jsi sobec! Radši budeš s chudinkou Janey, než s námi!“ vyčítala Emika Lawovi.

,,Není chudinka! Prochází těžkými časy! Měla by si být ohleduplnější!“ křičel Law. Poté zaregistroval, že Jane i s Masaem zmizela. I jemu došlo, že se na ně každý dívá. ,,Víš co? Dělej jak myslíš!“ řekl rezignovaně a rozeběhl se za Jane a Masaem.

 

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.