Zmrazen v čase - 10. kapitola
Informace:
Izzy...co s ní?
Velmi brzy jsem pochopil, že Izzy není obyčejné dítě. Vládla velkou mocí, o které neměla ani tušení a každým rokem její síla přibývala. V pěti letech byla schopná v záchvatu vzteku zmrazit celou místnost, která pak vypadala jako velký mrazák. Vždy jsem se to snažil nějak ututlat. A kupodivu se mi to povedlo. Učil jsem ji klidu a trpělivosti, což nebylo vždy snadné. Ze začátku jsem ji několik let nutil nosit rukavice, jinak by vše čeho se dotkla, změnila v kostku ledu. Naštěstí jsem byl velmi vytrvalý učitel a tak se mi povedlo vychovat z ní trpělivého a mírumilovného člověka. Měla dobré srdce, takže jsem ji neučil ničemu proti její vůli. Někdy mi přišlo, že mi chce jen udělat radost a i kdyby to vše dělala jen proto, nevadilo by mi to. Byla můj jediný přítel a já ji měl z celého srdce rád. Nikdo se o jejím daru nedozvěděl, což byla hlavně moje zásluha. Věděl jsem, že ji trápí lhát rodičům a bratrovi, ale nebyla jiná možnost. Za svůj dlouhý život jsem poznal, čeho jsou lidé schopni, když se někdo vymyká. Viděl jsem hrozné věci a nechtěl jsem, aby se jí taky něco stalo. Čím míň lidí o tom, co dokáže, vědělo, tím víc byla v bezpečí. Věřila mi a nikdy se nesnažila to někomu říct. Dokonce ani svému bratrovi, se kterým si byla velice blízká. Věděl jsem, že by ji Alek nikdy dobrovolně nepodrazil, ale taky jsem věděl, že je příšerný lhář. Takže bylo bezpečnější, aby o ničem nevěděl. Časem se Isabella naučila svou sílu vysílat do celého těla, ne jen do rukou. Naučila se ovládat, ale taky jak svůj dar použít. Věděl jsem, že je důležité rozvíjet a usměrňovat její schopnosti. Jinak by je nikdy nedokázala dokonale ovládnout.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
