Naděje neumírá - Prolog
Informace:
Ahojte :) Není to dlouho co jsem začala psát novou povídku a už jsem tu z další :D Omlouvám se za možné chyby :)
Stále častěji si říkám, proč je osud tak krutý. Z okna mého pokoje se dívám, jak si naši sousedé hrají se svými dětmi. Dovádějí po zahradě a jejich smích jde slyšet i přes zavřená okna. Nejde ani spočítat, kolikrát jsem po tom zatoužila. Mít milující rodinu. Matku, která vás s úsměvem přivítá pokaždé když se vrátíte domů. Otce, pro kterého je štěstí rodiny to nejdůležitější na světě. Sourozence, kteří se vás zastanou i přes všechny hádky pokaždé, kdy to budete potřebovat. Ani nevíte, jak bych si to přála. Ale skutečnost je úplně jiná. Není den, kdyby můj otec nepřišel domů nalitej. Moje matka kvůli psychickým problémům skončila v blázinci. A moje starší sestra? Ta našla zálibu v drogách a v náručích cizích mužů.
Znova jsem se zadívala na šťastnou rodinu. Při pohledu na ně jsem se letmo usmála. Naši sousedé jsou pravdivím důkazem, že mít takovou rodinu je klidně možné. A já udělám všechno proto, abych takovou rodinu měla jednou i já.
Jmenuji se Yoshida Momo.
A tohle bude příběh o mě.
O tom, že naděje neumírá ani v těch nejhorších chvílích.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
