Chata v horách - 6 kapitola, 1 část
Informace:
Vzpomíná si vůbec někdo na tuhle povídku? :D Omlouvám se, že jsem jí tak dlouho nepřidala :/ Ale teď jsem tu z dalším dílem :D Tuhle kapitolu přidávám na mobilu, proto se tu můžou objevit různé překlepy :D Proto prosím omluvte mé chyby a přeji vám pěkné čtení :)
Shiro mě zavedl k rybníku. Cestou se na nic nevyptával, jen mě táhl za sebou. Brečet jsem přestala někde v půlce cesty. Věděla jsem, že o tom musí něco vědět. Yuko mu to určitě řekla.
U rybníku jsme se posadili na lavičku. Shiro se na mě nepodíval ani nic neřekl, ale za ruku mě nepustil. Protože ani jeden z nás neměl rukavice, hladil mě palcelcem na hřbetu ruky. Uklidňovalo mě to. Podívala jsem se na měsíc, který dorůstal do úplňku. Z hluboka jsem se nadechla.
,,Co ti o něm řekla?'' podívala jsem se na něj. Shiro se na mě otočil a zadíval se mi do očí.
,,To není podstatné. Ničemu neuvěřím dokud mi to neřekneš sama.''
Znova jsem se zadívala na měsíc.
,,Poprvé jsem Takea potkala na střední. Byly jsme ve stejné třídě. Ale nijak zvlášť jsme se nebavili. Většinou jsme se jenom pozdravili. Jednoho dne jsem měla službu. Odnášela jsem krabice z malířskými potřebami. Takeo šel zrovna kolem a když mě viděl, rozhodl se mi pomoc. Od toho dne jsme se začali vídat víc. Postupně jsem si začala uvědomovat, že jsem se do něho zamilovala. Ale nikomu jsem to neřekla, kromě Yuko a Annie.''
,,Annie, to je tvoje...''
Přerušil mě Shiro. Kývla jsem.
,,Moje nejlepší kamarádka.'' usmála jsem se. Shiro se na mě pousmál. Já jsem se znava nadechla, abych mohla pokračovat.
,,V druháku se semnou začal vídat víc. Asi po měsíci se mě zeptal jestli bych s ním nechtěla chodit. Já jsem nějakou dobu váhala, ale nakonec jsem souhlasila. Po nějaké době jsem šla s Akirou a Annie do kina. Když jsme se vraceli, uviděla jsem Takea s Yuko. Ani se nesnažil zakrýt, jak s ní flirtuje. Došlo mi, že se mnou začal chodit jen proto, aby se dostal blíž k Yuko. Když jsem se ho na to zeptsla, začal se s toho vykrocet , že to není pravda. Ale já jsem věděla co jsem viděla. Když jsem se s ním rozešla, jeho chování se změnilo. Začal ke mě být agresivní a pořád dokola opakoval, že se s ním nikdo rozházet nemůže. Začala jsem se mu vyhýbat. Asi před měsícem na mě Takeo počkal před školou. Chtěla jsem ho ignorovat, ale on mi nedovolil odejít. Omlouval se mi, jak se ke mě choval a prosil mě, abych mu dala ještě jednu šanci. Věděla jsem, že to bylo jenom kvůli tomu, že mu den předtím Yuka dala jasně najevo, že s ním nikdy chodit nebude. Řekla jsem mu zřetelně, co si o něm myslím a že lituju toho, že jsem s ním někdy vůbec chodila. Toho naštvalo. V tu chvíli jsem se neuvěřitelně bála. Málem mě praštil, kdyby se tam neukázal Akira a nezachránil mě. Takeo mi, ale nedal pokoj. Pořád se pokouší volat mě nebo Yuko. Proto jsem si donesla to učení. Ve škole nejsem moc dobrá, ale i přes to jsem se rozhodla, že přestoupím na jinou školu. Ale to si musím zlepšit výsledky. Chci být od něho co nejdál. Nejhorší natom, ale je, že i přes to všechno jsem do něj nejspíš pořád zamilovaná.''
Shiro mi stiskl ruku silněji. Z jeho očí vyzařoval vztek.
,,Takový člověk si nezaslouží, aby jsi byla do něho zamilovaná.'' přecedil mezi zuby. Tentokrát jsem poladila po ruce já jeho. Abych ho zklidnila.
,,Neříkej mi, že jsi na něj naštvaný kvůli mě.'' usmála jsem se. ,,Já jsem si myslela, že jsem jenom drzý jazýček.'' mrkla jsem na něj.
,,Nesnáším lidi co využívají dívky kvůli tomu co chcou a ještě si dovolí na ně vztáhnout ruku. Takže si to neber osobně.'' ušklíbl se. Nevím jak to udělal, ale už se mi vůbec nechtělo brečet. Shiro se zadíval na zamrzlý rybník.
,,Je tady krásně co?'' kývla jsem.
,,Děkuji.'' otočila jsem se na něj. Shiro se na mě podíval a zářivě se na mě usmál.
,,Nemáš zač.''
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
