čas je zradce - Smrt
Informace:
Ahoj upřímě nudil jsem se a tak jsem si řekl že napíši tragédii. Bude to krátký příběh tak se nebojte nebude vás mučit dlouho :) snad se bude líbit
Pokud zde nic dlouho nevyjde tak je možná pokračování na wattpadu
Příběh o mém životě a smrti.
Mé jméno je Shiro. Žiju sám protože se mí rodiče zabily při auto nehodě. Mám malý byt na kraji Tokia. Měřím něco přes 175 cm a mám krátké bílé vlasy. Upřímně nemůžu si na nic stěžovat od příbuzných a státu mám peníze a není to zrovna málo. Mám hromadu přátel a krásnou přítelkyni Lil.
06:30
,,Crrrrrrrrrrrrrrr"
,,Jo jo už jdu."(,,Kdo to může být tak brzo)"
Otevřel jsem dveře a tam stála. Měla krásně hnědé vlasy a na sobě školní uniformu a šálu.
,,L-Lil co tu děláš?"
Přiblížila se a políbila mě.
,,Přišla jsem tě navštívit. A přinesla jsem ti snídani protože bys na ní zase zapomněl." usmála se.
,,Jo asi máš pravdu." a usmál jsem se taky.
Vešla dovnitř a posadila se na zem ke stolu.
,,Shiro měl by jsi tu aspoň čas od času uklidit."
,,Jo jo já vím." řekl jsem a sedl si vedle ní.
Pomalý jsem usínal protože školu máme dnes až od devíti. A taky protože jsem toho moc nenaspal. Usnul jsem.
Když jsem se vzbudil ležel jsem Lil na klíně.
,,Bré ránko." řekla s úsměvem.
,,Dobré. " zčervenal jsem.
,,Tak ospalče měl bys ses jít obléct půjdeme spolu do města." řekla a dala mi sladkou pusu.
,,Jo už jdu." zvedl jsem se a zmizel v koupelně.
Když jsem vyšel oblečený a připravený seděla na zemi a koukala se na mě tím nejkrásnějším pohledem který jsem kdy viděl.
,,Tak vyrážíme." řekl jsem a popadl ji za ruku.
Spolu jsme zmizeli a zavřeli za sebou.
Když jsme došli do města lidé se na nás koukali a usmívali se. Lil trochu zčervenala ale bylo to rozkošné a tak jsem ji popadl za ruku.
Šli jsme a jen tak procházeli městem. Jelikož byl prosinec vše bylo krásně zasněžené a padaly malé vločky.
,,Dnes je krásně že?"
,,Ano zvlášť když jsme tu s tebou." řekl jsem a usmál se.
,,Kéž by to mohlo být takhle navždy."
,,Ano to by bylo krásné. "
Bylo by to krásné ale bohužel nic nemůže trvat navždy. Nečekal jsem že ji toho dne uvidím naposledy.
Když jsme došli do školy stáli tam Kail a Kim.
,,A milenci jsou tu." řekl Kail.
,,No vy dva vypadáte taky jako krásný pár." řekl jsem a začal jsem se smát tomu jak se Kail červená.
,,Pojďme ať to stihne včas." řekla Lil.
Den probíhal jako vždy a byl jsem šťastný.
Poslední hodina.
,,Pššššt Shiro hej Shiro." šeptala Lil.
,,Ano?" zeptal jsem se.
,,Půjdeme po škole ven prosím."
,,Jo jasně a kam?"
,,Třeba zase do města." řekla a usmála se.
Usmál jsem se taky.
Skončila hodina a vyšli jsme jako vždy s Kailem a Kim před školu šli chvíli snámy ale pak jsme se rozdělili na jedné křižovatce oni šli domů a my šli do města.
,,Vezme me to metrem." řekl jsme.
,,No já nevím."
,,Neboj pojď bude to rychlejší." řekl jsem a usmál se.
,,Dobře."
Když jsme došli do metra a nastoupily těšil jsem se jak budeme chodit spolu po městě.
Vlak se rozjel a my jsme seděli vedle sebe na sedačkách. Vtom se ozvala jakási rána a vlak sebou strašně rychle trhl. Já ztratil vědomí po úderu do hlavy.
Nemocnice dva dny po havárii.
,,Doktore probouzí se!" Ozvalo se ženským hlasem.
Když jsem se probudil viděl jsem jen strop a pak spoustu lidí kolem mě.
,,Chlapče slyšíš mě?"
,,L-lil kde je?" řekl jsem.
Sestra se podívala na doktora a sklopila zrak.
,,Kde je Lil! " křičel jsem
,,Kde je!"
,,Bohužel nepřežila když se zřítilo metro padla na vás dva část betonové konstrukce stačila tě odhodit dost daleko ale ona sama byla rozdrcena. Je mi to moc líto."
O dva měsíce později.
Pohled Kaila.
S Kim jsme přišli před dveře kde bydlí Shiro. Zaklepal jsem a řekl.
,,Hej Shiro otevři tady Kail a Kim."
,,Nemůžeš být pořád zavřený v bytě vždyť jsi nebyl od toho dne ve škole." řekla Kim.
,,Víme že je to strašné co se Lil stalo ale ona by nechtěla aby jsi takhle skončil."
Kim vzala za kliku a zjistila že je otevřeno. Když jsme vztoupily do vnitř seděl na zemi a před sebou měl fotku Lil. Závěsy byly zatažené a všude byl bordel.
,,Shiro musíš zase začít žít prosím tě máme o tebe strach." řekl jsem.
,,Shiro ty vypadáš od toho pohřbu jsem tě neviděla." řekla Kim.
Podíval se na nás. V jeho očích jsem poznal že Shiro kterého jsme znali zemřel s ní.
Pokračování příště
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
