Anime World CZ/SK - Příběhy

6. Útěk - 1. část - Misaki a Usui

Stráže pro následovali oba muže. Ale ti byli rychlejší a hbitější. Po chvilku ty dva vojáci ztratili. Vrátili se bez nich. Královi vrtalo hlavou, kdo to byl. Kdo ty dva zachránil. Tušil to, ale důkaz neměl. Rozhodl se rychle jít do zámku, podívat se na svou mladší dceru Jane. Po maskované osobě se slehla zem. Jediná Misaki věděla pravdu.

 

Král rychle vběhl do pokoje děvčat. Čekal, že tu nikdo nebude. Ale byl překvapen, když na parapetu našel sedět Jane s knížkou v ruce.

,,Už je po nich?’’ zeptala se Jane, aniž by se na otce podívala. Byla v chlapeckém oblečení. Misaki došla taky do pokoje.

,,Ne, to nevíš, že utekli?’’ podivil se král.

,,A jak asi, když mě tu vězníš.’’ odsekla králi Jane.

,,Dobře. Neznámý maskovaný muž ty dva zachránil. A ti dva utekli.’’ vysvětlil král své dceři.

,,Hm...Jsem ráda.’’ řekla chladně Jane.

,,To mi to budeš vyčítat až do mé smrti?’’ zeptal se král Jane. Ta mu neodpověděla. Král beze slov odešel. Jane čekala nějakou dobu.

,,Byla jsi úžasná.’’ pochválila celou akci Misaki.

,,Ale bez tvé pomoci, by se to nepovedlo.’’ usmála se Jane. Slezla z parapetu. Z kapsy vyndala lístek se vzkazem pro otce, kde se přiznala k činu, že to ona ty dva zachránila. A taky, že utíká z domova. A aby ji nehledal. Lístek předala své sestře. Poté si mikinu vyměnila. Vylezla ze staré mikiny a vzala ze skrýše mikinu, která patřila Lawovi. Tu starou mikinu položila přes židli. Mezitím, co se Jane převlékala mikinu, tak Misaki otevřela tajný poklop do chodeb hradu. ,,Tak Misaki, měj se dobře a snad se ještě uvidíme.’’ loučila se Jane se svou sestrou.

,,Jakmile budeš moci, napiš zprávu.’’ tekly slzy Misaki. Obě se objaly. Po chvíli se od sebe odtrhly a Jane vyrazila na cestu.

 

Šla tajnými chodbami. Šla dolů, stále rovně. Poté doleva, zase rovně, a pak doprava. Nakonec vyšla poklopem ve stájích ven. Osedlala si koně a vyjela na něm pryč ze zámku. Nikdo ji nepronásledoval. Sice stráž Jane poznala, ale nechali ji projet bránou. Jane jela ke chýši, kde s Misaki byly vězněny.

 

Cestou se k Jane přidal Daiki. Jeli poklusem a mlčky. Po půl hodině byli na místě. Venku nikdo nebyl. Ale jakmile Jane a Daiki slezli z koně, otevřely se dveře. Oba muži vyšli ven. Law se podíval na Daikiho, a pak na Jane. I Usui se podíval na Daikiho.

,,Kdo to je?’’ zeptal se chladně Law.

,,Jmenuje se Daiki, a pomohl mi vás zachránit. Dá se mu věřit.’’ vysvětlila obou Jane. ,,Usui, Misaki tě bude jezdit navštěvovat. Ale Daiki taky. Misaki by sem netrefila sama.’’ podívala se na Usuie.

,,Dobře. Když mu věříte, i já jemu věřím.’’ usmál se Usui.

,,Tady něco pro začátek.’’ promluvil Daiki a dal Usuiovi pytel s jídlem. Usui si ho převzal. Podíval se co v něm je.

,,Díky, zásoby tu už dochází.’’ usmál se a poděkoval Usui. Daiki jenom přikývl.

,,A my dva pojedeme, ne?’’ otočila se Jane na Lawa.

,,Proč to děláš?’’ zeptal se Law Jane.

,,Není to jasné?’’ zazubila se Jane a nasedla na koně. ,,Utíkám, buď s tebou, nebo bez tebe.’’ oznámila Lawovi. Ten se ani na vteřinu nerozmýšlel, a nasedl na koně, za Jane. Chytil ji kolem pasu. Jane se rozbušilo srdce. ,,Tak my jedeme. Na viděnou.’’ rozloučila se s úsměvem Jane. Pobídla koně do poklusu. Za chvíli chlapům ty dva zmizeli z dohledu.

 

A co mezitím bylo na zámku? Misaki šla do zahrady, po odchodu Jane. Procházela se zahradou. Strávila na zahradě dvě hodiny.

,,Snad jsou už na cestě.’’ řekla si polohlasně Misaki. Po těch dvou hodinách se vydala najít otce.

 

Toho našla v pracovně. Zrovna podepisoval různá lejstra. Misaki vstoupila dál, aniž by zaklepala na dveře.

,,Otče, hrozná věc se stala.’’ řekla vyděšeně Misaki. Král se na svou dceru podíval.

,,Misaki, co se stalo?’’ zděsil se král.

,,Janey utekla. Nechala na své posteli vzkaz.’’ řekla Misaki. A měla na krajíčku. Král si od Misaki převzal vzkaz. Začetl se do něho.

 

,,Otče,

je mi líto, ale musím to udělat. Usuie a Lawa jsem zachránila já. Musela jsem to udělat. S Misaki jsme se do nich zamilovaly. Proto utíkám i z království. Nezlob se.

Tvá dcera Janey’’

 

Král při čtení vytřešťoval oči z důlků. Nemohl tomu uvěřit. Podíval se na Misaki.

,,Tys o tom věděla?’’ zeptal se král Misaki.

,,Ne, otče.’’ zalhala Misaki a zakývala hlavou na nesouhlas.

,,Dobře. Kde jsi byla?’’ zeptal se král Misaki.

,,Byla jsem v zahradě.’’ řekla tentokrát pravdu Misaki.

,Měla si být s Janey.’’ maličko to vyčítal král Misaki. Ta se rozbrečela. Král, když viděl její slzy, tak ji objal.

,,Omlouvám se, otče.’’ omluvila se Misaki králi.

,,V pořádku. Toto nemohl nikdo tušit.’’ utěšoval Misaki král. Po chvíli se Misaki odtáhla a setřela slzy. Král zazvonil na zvoneček. Za chvíli přišel strážce.

,,Co si přejete vaše výsosti?’’ uklonil se strážce a zeptal se, co jeho pán od něho potřebuje.

,,Vyhlaste pátrání i po princezně Jane. Utekla z domova.’’ nařídil král strážci.

,,Ano, vaše výsosti.’’ uklonil se strážce a odešel vyhlásit pátrání po princezně Jane. Král se podíval po Misaki.

,,Co máš v plánu dělat, dcero?’’ zeptal se král své dcery.

,,Chtěla bych se jet podívat po Janey s Daikim.’’ oznámila Misaki.

,,Dobrá, ale do večeře ať jsi doma.’’ souhlasil král.

,,Děkuji, otče.’’ poděkovala Misaki a šla do svého pokoje, se převléct z šatů, do pohledného oblečení. Aby mohla jet na koni.

 

Daiki už čekal na Misaki před bránou na koni Misaki už přijížděla. Daiki se na Misaki podíval.

,,Připravena?’ zeptal se Daiki Misaki. Misaki jenom přikývla. Daiki vyrazil na cestu a Misaki hned za ním.

 

Za půl hodiny byli na místě. Usui je už vyhlížel. Když je zahlédl usmíval se. Vstal a šel princeznu přivítat.

,,Jsem rád, že jste přijela, princezno.’’ uklonil se Usui Misaki. Pak se narovnal, aby mohl pomoci Misaki slézt z koně.

,,Tykej mi, a říkej mi Misaki.’’ usmála se na Usuie Misaki.

,,Běžte dovnitř. Budu tu hlídat.’’ řekl Daiki. Usui přikývl. Chytil Misaki za ruku a vedl do chatrče. Misaki zčervenaly tváře. Daiki hlídal venku.

 

Oba vešli do chatrče. Misaki za pomoci Usuie usedla za stůl.

,,Dáš si čaj?’’ zeptal se Usui Misaki.

,,Ano, ráda. Prosím jahodový, pokud máš.’’ požádala Misaki a usmála se na Usuie.

,,Hned to bude.’’ usmál se Usui. A začal připravovat čaj.

,,Máš tu dostatek jídla?’’ zeptala se Misaki Usuie.

,,Pro jednoho to postačí.’’ usmál se Usui, když se podíval na Misaki.

,,Dobře. Daiki, jak bude moct, ti něco přiveze. U mě to bude obtížnější.’’ ulevilo se Misaki.

,,Dobře, ale ty nic nenos. Ať nemáš problémy.’’ nesouhlasil Usui. voda se začala vařit. Usui zalil čaje. ,,Chvilku počkáme.’’ usmál se a usedl na proti Misaki.

,,Já si počkám, a s jídlem uvidíme.’’ řekla Misaki.

,,Tohle všechno byl asi nápad Jane, co?’’ zeptal se Usui, aby se jeho teorie potvrdila.

,,Ano. A když se pro něco rozhodne, tak za tím jde. Je tvrdohlavá.’’ zasmála se Misaki. ,,Kde asi teď jsou.’’ zamyslela se.

,,To netuším, ale povahově je stejná, jako Law.’’ zasmál se Usui. I Misaki. Po chvíli dodělal čaje. ,,Sladíš?’’ zeptal se Misaki.

,,Ne, děkuji.’’ odmítla cukr Misaki. Usui si dal lžičku cukru do čaje a zamíchal. Oba šálky položil na stůl.

,,Sušenky tu bohužel nejsou.’’ řekl Usui, že k čaji nemůže nic nabídnout.

,,Nevadí. Čaj stačí.’ usmála se Misaki. ,,Vzali si ti dva jídlo?’’ zeptala se náhle, když byla řeč o jídle.

,,Ne, ale neboj. Hlady neumřou. Law je dobrý lovec i kuchař.’’ uklidnil Usui Misaki.

,,Dobře.’’ ulevilo se Misaki. ,,Jinak Janey, je taky dobrý lovec.’’ pochlubila se se svou sestrou.

,,Vím. O vás dvou víme všechno.’’ zazubil se Usui. Misaki překvapeně se podívala na Usuie. Chtěla se ho zeptat, jak to můžou vědět, když v tom Daiki zaklepal na dveře. ,,Promiň, skočím tam.’’ omluvil se Usui. Po chvíli se vrátil. ,,Je mi to líto, ale musíš se s Daikim vrátit.’’ řekl maličko smutně.

,,Dobře. Zítra se tu zase stavím. Jen nevím kdy.’’ slíbila Misaki a dopila čaj.

,,Nemusíš každý den sem jezdit.’’ řekl Usui. ,,Aby si neměla problémy.’’ dodal, proč  to řekl.

,,Jak jen to půjde máš mě tu. Chci tě líp poznat. Svou lásku.’’ vysvětlila Misaki a zčervenaly jí tváře. Tentokrát zrudl i Usui. Přešel k Misaki a objal ji.

,,Miluju tě.’’ zašeptal Misaki do ucha. Pak ji pustil. Misaki vyšla ven, a za pomoci Daikiho nasedla na koně. Daiki se rozjel zpátky do zámku, a Misaki za Daikim.

 

Do zámku přijeli akorát včas na večeři. Král svou dceru už vyhlížel. Ulevilo se mu, že se v bezpečí vrátila domů. Jakmile se uviděli, objal ji.

,,Jsem rád, že ti nic není.’’ ulevil si král.

,,Otče, co by mi tak bylo?’’ nechápala Misaki.

,,Bál jsem se, že tě zase unesli, nebo jsi taky utekla.’’ vysvětlil své obavy král.

,,Neboj se otče. Nic se mi nemůže stát. Jsem s Daikim.  A hledali jsme Janey. Bohužel žádné stopy.’’ zesmutněla Misaki.

,,Nevadí. Zítra je taky den.’’ usmál se smutně král. Oba šli na večeři.

 

Po večeři si oba  šli lehnout. I když Misaki věděla, že o její sestru je dobře postaráno, přesto se o ni bála. Ale  musela stále myslet i na Usuie. Usnula až někdy po půlnoci.

 

Celé tři dny navštěvovala Misaki s Daikim Usuie. Misaki si užívala romantiky s Usuiem. Povídali si o dětství, leželi při tom na posteli, k sobě přituleni. Ale třetí den se vše zhatilo. Vojáci totiž našli chatrč. Daiki ani nestačil reagovat, a varovat ty dva. Ty dva našli na posteli, když se zrovna líbali. Jejich první polibky.

,,Ani hnout, jsi zatčen!’’ řekl jeden voják rázně. Misaki byla bílá jak stěna.

,,Nechte ho být! Nic neudělal!’’ křičela Misaki.

,,Klid lásko. Vše bude v pořádku.’’ uklidňoval Usui Misaki, když ho voják svázal. Misaki se rozbrečela. Všichni vyšli ven, nasedli na koně, a jeli na zámek.

 

Král byl překvapen, ale i potěšen, i rozzuřen. Usuie nechal hned dát do žaláře. Daikoho s Misaki si poslal před trůn.

,,Co to má znamenat?’’ hudroval král.

,,Omlouvám se otče.  Ale jinou volbu si nám nedal. Daiki sice pomáhal, ale netahej ho do toho.’’ prosila Misaki.

,,jak to mydlíš, dcero?’’ byl dále rozzuřen král.

,,Já Usuie miluju a Janey zase Lawa. Chceme s je vzít. Dal si královský slib, který si nedodržel. Musely jsme něco podniknout.’’ dodala si odvahu Misaki a vmetla to otci, co provedl. Vyčítala mu to.

,,A kde je Janey s Lawem?’’ zeptal se překvapeně král. Takovou vzpouru od Misaki nečekal.

,,Nevím. Někam utekli na koni.’’ řekla pravdu Misaki.

,,Daiki, co mi k tomu řekneš ty?’’ zeptal se král Daikiho, a podíval se na něho.

,,Vaše veličenstvo, miluju vaši dceru Misaki. Ale ta miluje Usuie. Chci, aby byla šťastná. A se mnou by nebyla. Proto jsem se rozhodl jejich lásce pomoci. Omlouvám se.’’ byl v podřepu Daiki. Král i Misaki byli překvapeni. Toto vyznání nečekal ani jeden.

,,Dobrá. Můžeš jít Daiki.’’ propustil Daikiho král. ,,A s tebou si musím promluvit, Misaki.’’ otočil se na svou dceru. Daiki se uklonil a odešel.

 

Král s Misaki šli do královské komnaty. Misaki se bála, ale byla odhodlaná čelit proti svému otci.

,,Misaki, a teď mi řekni pravdu.’’ vyzval král svou dceru v klidu. Misaki se nadechla.

,,Víš otče, co nás Usui s Lawem propustili, tak jsme obě dvě myslely na ty dva. Zjistily jsme, že jsme se zamilovaly. Když se přišli udat, tak Janey s nimi mluvila. Zjistila, že oba nás taky milují. Proto jsme se rozhodly je zachránit před popravou. Janey požádala Daikiho o pomoc. Ten jí poskytl převlek. V den popravy se převlékla za maskovanou osobu. A zachránila ty dva. Řekla jim, že se sejdou tam, kde nás drželi. Janey po hodině vyrazila na cestu i s Daikim. Poté vyjela Janey s Lawem pryč z království. Já utéct nechtěla, tak Usui zůstal v té chýši. Každý den jsem tam jezdila s Daikim. Sama bych tam netrefila. Užívali jsme si romantiku. Dokud nás dneska nechytli.’’ dovyprávěla Misaki. Král poslouchal, aniž by svou dceru přerušil.

,,Užívali? Snad ne…’’ nedořekl král.

,,Jestli máš na mysli sex, tak k tomu nedošlo. Jenom jsme se líbali.’’ zarazila se Misaki.

,,A proč jste do toho zatáhli i Daikiho?’’ zeptal se král.

,,Netrefila bych do té chatrče. A taky Janey potřebovala převlek. Ale to jsem ti už říkala.’’ zopakovala Misaki to, co už jednou říkala.

,,Dobrá, teď jdi. A jsi bez večeře.’’ rozhodl přísně král. Misaki mlčky odešla. Šla do svého pokoje. Tam otevřela skrýš, a šla do žaláře.

 

Do žaláře za Usuiem chodila Misaki den, co den.  Ale nakonec na to král přišel. Hodně se zlobil. Proto si nechal ty dva předvolat k sobě.

,,Koukám, že vás nic nerozdělí!’’ byl přísný král. ,,Teď si s Misaki poslechneme tvůj příběh. Pak se rozhodnu co dál.’’ vyzval Usuie, aby se rozpovídal.

 

Usui se podíval na krále a pak na Misaki. Nadechl se a začal vyprávět.

,,S Lawem jsme se narodili v té nejchudší čtvrti v království. Law je můj soused a nejlepší přítel. Vše jsme podnikali společně. když se narodily princezny, tak Law pronesl, že jednou se za ně provdáme. Nevěřil jsem mu, ale byla to krásná představa. Jak jsme rostli, víc jsme se do princezen zamilovali. Vše, co se dalo zjistit, jsme zjistili. Postupem času se i Law uvědomil, že tato láska není reálná. Uzavřel se do sebe. Jen mně vše říkal. Začal chodit s dívkami ze střední vrstvy.  Ale žádný vztah mu nevydržel dýl, jak měsíc. Neustále myslel na Jane. Teda na princeznu Jane a já na princeznu Misaki. Když jednou za námi dvěma přišel pan Michio, a nabídl nám šanci, jak si vydělat, přijali jsme to. Ale ne kvůli penězům, ale proto, že budeme mít princezny při sobě. V naší blízkosti. jen pan Michio se princezny pokusil znásilnit. Law tomu zabránil. V ten den se rozhodl, že princezny propustíme. Nechtěl, aby jim bylo ublíženo. A taky jsme to udělali. jenže nám chyběli. Law dostal nápad, že se udáme. Nepočítal s tím, že půjdeme pod šibenici, ale jenom do žaláře. Chtěli jsme být princeznám na blízku. Že princezna Jane vymyslí útěk, to nás nenapadlo. Ale souhlasili jsme. Protože jsme chtěli být s princeznami.’’ dovyprávěl příběh Usui. Misaki i král poslouchali, a Usuie nepřerušovali.

,,Děkuji za příběh. Nechám si to projít hlavou. Teď tě odvedou znovu do žaláře. A ty Misaki do postele a nechoď za ním.’’ rozhodl král. Oba krále poslechli. Usui byl odveden do žaláře a Misaki šla do postele. Ani jeden z těch tří nemohl usnout.

 

Odpoledne, druhého dne, nechal král přivést Usuie ze žaláře. I Misaki byla přítomna.

,,Rozhodl jsem takto. Usuii Takumi, jsi volný. Pokoj budeš mít připraven pro hosty, a budeš tu na zámku bydlet. A za dva roky, pokud vám dvěma to bude klapat, vezmete se.’’ řekl své rozhodnutí král. Misaki začala jásat.

,,Tatínku.’’ jenom řekla Misaki, políbila svého otce a objala ho. Pak se vrhla kolem krku Usuie. I Usui objal Misaki. Pak se políbili. Pak se Misaki podívala na krále. ,,Otče, a co Janey a Law?’’ zeptala se otce.

,,To nevím. Musí se vrátit, abych jim oznámil stejný verdikt, jako vám dvěma.’’ pokrčil rameny král. Misaki i Usui byli šťastni. Oba si přáli, aby věděli, kde zrovna Jane a Law jsou.

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.