Království - 4. Zpátky doma
Informace:
Princezny se vrací domů. Obě neustále myslí na své únosce i zachránce navzájem. Hlavně ta mladší princezna Jane, je úplně mimo. Král řekne svým dcerám, že uspořádají past na jeho bratra, jejich strýčka. Poté slíbí svým dcerám, že si mohou vzít koho chtějí ony, koho ony odhadnou za vhodné partnery.
Omlouvám se za krátkost této kapitoly. A omluvte mé chyby :)
4. Zpátky doma
Princezny pádily na koních, jako o život. Obě už chtěly být doma. Doma u svého otce. I mladší princezna, chtěla být u svého otce. Nikdy by to nepřiznala, ale chyběl jí.
Přijely na nádvoří. Tam hlídka i stráže civěli na dvě princezny překvapeně. Jen tak tak je poznali. Obě ze sedly z koních.
,,Odstrojte je a ustájíte je.’’ požádala příkazem mladší princezna. Obě pospíchaly za otcem, králem.
Když král uviděl své dcery, hned, na stará kolena, se k nim rozběhl. Starší princezna se dokonce rozplakala. Král měl taky slzy na krajíčku. Jediná mladší dcera se jenom usmívala. Byla šťastná.
,,Dcery moje, co se vám stalo? A jak to vypadáte?’’ zeptal se král svých dcer, když se od nich odtrhl. Starší princezna se s uplakanýma očima podívala na svou mladší sestru. Ta pochopila, že má mluvit ona.
,,Nejdřív se usaďme.’’ promluvila mladší princezna. Král poslechl a usedl na svůj trůn. Princezny usedly k nohám krále. ,,Nejdřív se chci omluvit, že jsem vystrašila ty prince, ale nelíbili se nám. Když zmizeli, někdo nás omráčil. Probraly jsme se v jedné malé místnosti. Únosci byli celkem tři. Dlouhán, který nám nosil jídlo a pití. Toho druhého jsme viděli, když hlavní únosce, se nás pokusil znásilnit. Nejdřív Misaki a pak mě. Strhal z nás horní svršky. Ti dva nám přispěchali na pomoc a dali nám toto oblečení. Zachránili nás před znásilnění.’’ otec je sledoval s otevřenou pusou a jenom poslouchal. ,,Poznala jsem, že se jedná o strýčka Michia. A oba dva ti únosci, co pracovali pro strýčka Michia nás propustili a dali koně. Neřeknu kde to je, ale znám cestu.’’ dovyprávěla. Nikdo ji nepřerušil.
,,To je chlípné prase!’’ ulevil si král. ,,Ty dva mladíci se jmenují Law Trafalgar a Usui Takumi. Váš únos viděl Daiki, který mi o něm řekl. Ty dva totiž poznal.’’ řekl král svým dcerám.
,,Otče, oni jsou z našeho království?’’ zeptala se starší princezna.
,,Ano, patří do té nejchudší čtvrti. Už se po nich pátrá.’’ přikývl král. ,,V nejhorším nás zavedeš Janey, do jejich skrýše, kde vás drželi.’’ oznámil své mladší dceři. Té se to moc nezamlouvalo. ,,Teď se jděte převléci a do postel. Musíte být unavené.’’ rozhodl a poslal své dcery do hajan. Obě princezny uposlechly.
Každá z princezen se vykoupala a šla do svých postelích. Starší princezna usnula hned, jen ta mladší princezna přemýšlela. Nemohla usnout. Myslela totiž na svého únosce i zachránce. Celou cestu domů o něm přemýšlela. Nemohla ho prostě smazat z hlavy. Ani se jí nechtělo vojákům ukazovat cestu, kde je drželi, aby ty dva chytli. Nejvíce ji uchvátilo dlouhánovo vypracované tělo a to tetování. Měl jich hned několik. Na zádech, hrudi, ramenou, předloktí, rub líce a na prstech. Taky si nějaké tetování přála, ale u krále by jí to neprošlo. to věděla už předem. Ani se ptát nemusela. Usnula až okolo třetí hodiny ranní.
Ráno, nebo spíš v poledne ji služky vzbudily. Král tentokrát nechal svou dceru Jane spát dlouho, ale přál si, aby s nimi byla na obědě.
U oběda neposlouchala, co kdo říká. Byla myšlenkami jinde. Už od té doby co ji probudily. Ani neprotestovala, když si oblékala šaty, jako vždy. Mikinu toho únosce měla položenou přes židli, a jak se oblékala sledovala a vzpomínala. Došlo jí, že i on viděl její poprsí. Při té vzpomínce zrudla.
,,Janey, co se s tebou děje?’’ zeptal se starostlivě král své mladší dcery. Ta se naštěstí vzpamatovala.
,,Omlouvám se otče. ještě jsem v posteli.’’ omluvila se mladší princezna a taky králi zalhala. Starší princezna poznala, že její mladší sestra lže. Král nic naštěstí nepoznal. Mladší princezna se podívala na svou sestru. Věděla, že je jediná, která pozná kdy lže a kdy ne. Chtěla si o tom s ní promluvit.
,,Janey, co se po jídle jít projít?’’ navrhla starší princezna své sestře.
,,Budu ráda.’’ přikývla mladší princezna.
Po obědě obě princezny šly na královskou zahradu. Procházely se nerušeně. Když si starší princezna byla jistá, že jsou v soukromí, kde je nebude nikdo poslouchat, začaly rozhovor.
,,Janey, tak co se děje?’’ zeptala se starší princezna své sestry.
,,Nevím proč, ale neustále musím myslet na toho únosce. Na toho dlouhána. Usnula jsem až po třetí hodině. Ani vojákům nechci ukazovat to jejich doupě, kde nás drželi.’’ přiznala mladší princezna své sestře.
,,Vím, jak ti je. Celou noc i den myslím na toho Usuie. Tvůj dlouhán se jmenuje Law. Jsi do něho zamilovaná, jako já. Jen ty do Lawa a já do Usuie.’’ vysvětlila starší princezna své sestře. Mladší princezna sledovala svou sestru nevěřícně.
,,Zamilovaná?’’ dostala ze sebe překvapeně mladší princezna. Nemohla tomu uvěřit.
,,Ano. A jestli nevěříš, tak si přečti nějaký román, a uvěříš.’’ nabídla starší princezna své sestře.
,,Né, věřím ti.’’ odmítla číst román mladší princezna.
,,Ale nebylo by to na škodu, něco si přečíst.’’ navrhla se smíchem starší princezna.
,,To je fakt dobrý.’’ se smíchem odmítla mladší princezna. Poté obě vstaly a šly si obejít celý zámek. Cestu si různě povídaly.
Po večeři se král pozval své dcery do své komnaty. Ani jedna nevěděla, co po nich král, jejich otec chce.
,,Chtěl jsem s vámi, dcery moje, mluvit o pasti na mého bratra, na vašeho strýčka Michia. Napadlo mě…’’ řekl potichu šeptem svůj plán jejich otec. Obě pozorně poslouchaly. Přitom přikyvovaly hlavami na srozuměnou. ,,A ještě jedna věc. Vaši manželé, teda budoucí manželé, o vás už nestojí.’’ oznámil princeznám. Oběma se ulevilo. ,,Vezmete si toho, koho chcete vy. To je mé královské slovo.’’ slíbil děvčatům. Obě se vrhly na svého otce a objaly ho. I ta mladší princezna. Poté své dcery král poslal na kutě. Obě poslušně šly.
Ani jedna z princezen nemohla usnout. Obě mysleli na stejnou věc. Jak říct otci, že se chtějí provdat za své únosce.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
