Proroctví - 3 kapitola
Informace:
Nevím co jiného k tomu napsat než příjemné čtení. :D A omluvte pravděpodobné chyby. :D
Fumiko seděla na okraji potůčku. Netrpělivě si máchala nohy ve vodě a vyčkávala na příchod Arii. Asi po patnácti minutách se dočkala. Napovědělo jí až příliš časté křupání větví.
,,Jdeš pozdě!''
Aria se vynořila z lesa.
,,Já za to nemůžu, že nejsem tak rychlá jako ty!''
Uraženě se podívala na Fumiko a začala si ze svých šatů sundávat zamotané kousky kapradí, malých větviček a bůh ví čeho. Fumiko se na ní pobaveně dívala.
,,Nemůže za to ani až tak rychlost, ale to, že se musíš každou chvilku do něčeho zamotat.'' Zasmála se.
Aria si dala uraženě ruce přes hruď, ale dlouho jí to nevydrželo. Protože se začala smát s polečně s Fumiko. Sedla si vedle ní a taky si namočila nohy do vody.
,,Tak, co pak se stalo?'' Zeptala se Aria Fumiko.
,,Včera večer jsem náhodou vyslechla rozhovor mezi Raidonem a strýčkem Reizou.''
Aria se na Fumiko podívala.
,,A nejspíš jsi neměla slyšet co?'' Fumiko přikývla.
,,Mluvily o...''
Fumiko se zarazila. Nevěděla jestli má dál pokračovat nebo ne. Aria z ní nejistotu vycítila. Chytla jí za ruku, aby ji uklidnila a usmála se na ni.
,,Fumiko, nemusíš mi to říkat. Neměla jsi to slyšet ty, tak proč bych to měla vědět já? Já jsem se jenom bála, aby ti něco nebylo.''
Fumiko vyhrkly slzy do očí. Mrzelo jí, že musí Arii lhát a zatajovat co je z Raidonem zač. Věděla, že Aria tuší, že mají nějaké tajemství, ale nikdy se na nic nezeptala. Ba naopak. Jako jediná se k nim chovala stejně jako všichni ostatním. Proto se rozhodla, že aspoň tohle ji řekne. Stiskla Arii ruku a mile se na ní usmála.
,,Slyšela jsem jak se Raidon se strýčkem baví o smrti mé matky. Podle toho co říkali, jsem pochopila, že moje mamka neumřela na nemoc jak mi celou dobu tvrdili.'' Aria se na ní šokovaně koukala.
,, A proč se bavili zrovna o smrti tvé mamky?''
,,Raidon chtěl po strýčkovi aby mi řekl pravdu. Strýček mu na to odpověděl, že ještě není správná doba, ale prý mi to řekne na mé narozeniny.''
Aria se na ní zmateně podívala.
,,A proč jsi kvůli tomu tak skleslá? Narozeniny máš za pět dní.''
Fumiko si povzdechla.
,,A právě v tom je ten problém. Prý mi to řekne i s mým otcem."
***
Raidon mířil do pokoje Fumiko.
,,Fumiko, potřebuju od tebe pomoc.''
Když otevřel dveře, zjistil, že Fumiko v pokoji není.
,,Hmm... To je divný. Kde by mohla být?''
Jediné místo, kde by mohla být, bylo město. Proto se tam rozhodl podívat. Přehodil si přes sebe svůj černý kabát, který mu sahal až ke kotníkům. Než vyrazil, ještě se ujistil, že mu nejde vidět katana.
***
Už přes půl hodiny se Raidon procházel po městě, ale Fumiko nikde neviděl. Slunce už dávno zapadlo. Proto se rozhodl porozhlédnout se po jediné bělovlasé dívce v tomto městě. Zamířil k jejímu domu. Shodou okolností uviděl u stánku z bylinkami její babičku. Schoval se do tmavé uličky, blízko toho stánku a poslouchal o čem se Ariina babička baví s kořenářkou. Měl štěstí. Bavily se o Arii.
,,Och áno. Aria tady u mě byla. Ale už je to delší doba.'' Odpověděla kořenářka babičce.
,,A nevíte kam šla pak?''
,,Je mi líto, to nevím. Ale určitě se o ní nemusíte bát. Aria je chytré děvče, ta by si v nesnázích poradila. Určitě se šla někam podívat a zapomněla na čas. Jsem si jistá, že se brzi vrátí.''
Ariina babička si povzdechla. Poděkovala kořenářce a vydala se zpátky domů. Raidon, který celý rozhovor vyslechl, se jenom pousmál.
,,Že mě to hned nenapadlo, že ty dvě budou spolu.''
***
Fumiko s Ariou ležely celé mokré na trávě v důsledku jejich vodní války.
,,To byla zábava!'' Smála se Fumiko.
,,Jsem ráda, že už ti je líp.'' Usmála se Aria. Fumiko se na ní otočila.
,,To díky tobě! Pomohlo mi, že jsem se ti svěřila. Děkuji.''
,,Nemusíš mi za nic děkovat. Ty jsi mi už pomohla tolikrát, jsem ráda, že tentokrát jsem byla nápomocná já.'' Usmála se Aria. Fumiko jí úsměv oplatila.
,,Čekal jsem všechno, ale že vás najdu celé mokré, to mě opravdu nenapadlo.''
Aria s Fumiko se vylekaně podívaly za sebe. Kousek za nimi stál Raidon, který se jenom kochal jejich vyděšenými pohledy. Aria se na něj jenom mile usmála na přivítanou, ale Fumiko ta ne. Když k nim Raidon přišel blíž, bleskurychle vstala a shodila ho do vody. Aria si musela držet pusu, aby nevyprskla smíchy. Fumiko si s tím hlavu nedělala. Ta se tam smála jako blázen. Rsidon by po ní nejraději hodil katanu, ale kvůli Arii nemohl. Proto Fumiko postříkal vodou. Právě z tohohle důvodu je měla Aria ráda. Byli jiní než ostatní a vůbec jim to nevadilo. Když Raidon s Fumiko usoudili, že jsou dost mokří, sedli si vedle Arii. Každý z jedné strany.
,,Abych nezapomněl Ario, viděl jsem tvoji babičku. Scháněla tě po celém tržišti.''
Aria zbledla a v mžiku se postavila.
,,Já úplně zapomněla, že jsem se měla vrátit do západu slunce.''
Fumiko se uchechtla.
,,Ale vždyť slunce zapadlo už dávno.''
Raidon strčil do Fumiko loktem, aby Ariu nechala na pokoji. Fumiko jenom protočila panenky a šla Ariu uklidnit.
,,Bábule mě přetrhne.'' Bědovala Aria. Fumiko k ní přišla a položila jí ruku na rameno.
,,Neboj se, určitě všechno dobře dopadne. S Raidonem tě doprovidíme přes les, aby jsi nemusela jít sama.''
Fumiko se podívala na Raidona a ten přikývl. Aria se na ně vděčně usmála.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
