Last ,,Good bye" -Zranění
Informace:
Omlouvám se za chyby, nebo překliky :) Dnes to nestíhám kontrolovat :)
Ať se líbí~
,, Nejsem si jist … zda je to dobrý nápad … Je tady divoká zvěř a je zi-"
Políbil mě.
Vytřeštil jsem překvapením oči.
,, Děkuji …" pomalu mi zašeptal do úst a oddělal je od těch mých. Potom se pohldlně ovelebyl v mojem náručí a usnul. Byl jsem zmatený. Překvapený, rozhněvanný, unavený … a … šťastný.
,, 3… 2… 1… TEĎ !"
*Pohled Celeba*
Seděl jsem na studené, vlhké, lesní půdě. Nesměl jsem usnout. Dával jsem pozor, aby na nás nezaůtočila divoká lesní zvěř. Templáře jsem nepřetržitě hlídal v mém klínu. Hustá mlha kolem nás tancovala, jako kdyby mě chtěla svézt. Pomalu jsme podlehával únavě, až nakonec jsem jí podlehl. Zavřel jsem oči, a začal dřímat.
*Cizinec*
,, Hey, pohni si ! Do tábora to nestihnem do úsvitu s takovou !" Zařval jsem na mého kamaráda, který za mnou šel pomalým krokem se svým koněm za mnou, a rozjlížel se po lese.
,,Popožeň ho trochu šmarja !" Byl jsem velice nervózní, že Lev (Lev, neboli "Лев", je typické ruské jméno) se takhle loudá. Šli jsme pomalým krokem hustým lesem, za cílem, že dorazíme k našemu táboru.
,,Umm … Yvesi (čti "Ivis") …" Zavolal na mě Lev, když na něco narazil. Zastavil jsem koně a otočil se s ním. Klidným krokem jsem k němu došel.
,, Co je ?" Otevřel jsem oči, a podíval se na něj.
,, Tam …" Ukázal na místo. Kde jsme viděli siluety něčeho.
,, Panebože !" Vytřeštil jsem oči a seskočil z koně.
,, To je Celeb !" Poskočil jsem, a mavál rukou, ať taky seskočí a jde mi pomoct. Naštěstí to Lev pochopil, a seskočil z hubeného, ale svalnatého hnědáka.
,, Podařilo se nám to Lve! Našli jsme ho !" Běželi jsme s radostí k Celebovi.
,,Počkat…" Zastavil jsem, a rukou jsem udělal zábranu Lvovi, ať neběží dál.
,, Co je ?" Odvětil mi zmateně, a mírně naštvaně Lev.
Přikrčil jsem, a pomalu se plížil k Celebovi. Byl tam někdo navíc…
Lev opakoval po mě a šel potichu za mnou.
,, Někdo tam je …" šeptali jsme mezi sebou.
,, Myslíš, že je zraněn ?" odpověděl mi šeptem Lev.
,, Kdo ? Celeb ? Těžko …" čapl jsem si tři metry od nich.
,, Za to ten druhej jo …" Pozorovali jsme je. Nehybně tam seděl a v klíně mu někdo ležel.
Zaostřil jsem.
,, Templář !" Vykřikl jsem, vytasil jsem čepek a vrhl se na něj.
,, Yvesi ! Počkej !" řval na mě Lev a vystartoval po mě.
*Pohled Celeba*
,,Uumm… Huh ?" Zbudil mě silné lámání větví. Někdo se na nás řítil. V okamžiku jsem poznal o koho jde.
,, Yves ?" nechápal jsem.
,, Yves!" Viděl jsem mého spolu asasína, jak se na nás řítí. O co mu šlo ? Čepel ? On na nás utočil ?!
,, Celebe ! Vypadni od něj !" Řval, a nezastavoval v divokém útoku.
Rychle jsem se zvedl a opustil jsem tak spící Marcovo tělo na zem.
,, Uh…" Ozvalo se po dopadnutí z Marconi strany.
Yves se na nás pořád řítil, jen tak tak, jak se úplně přiřítil s vytasenou čepelí, stihl jsem čepel chytit do holé ruky. Právě až teď jsem si uvědomil, že jsem své rukavice odložil společně s látkovou maskou v našem provizorním táboře. Do holé dlaně se mi zabořila ostrá čepel. Ze zasažené ruky se začala valit rudá, teplá tekutina - krev.
,,Ach !" Zvolal jsem pod náporem štípavé bolesti. Díky bohu, že Lev, který jel společně s Yvesem , ho ode mě odrthl, a zachránil mi tak ruku. Ohodil ho na zem a začal mu nehorázně nadávat, jako by byl jeho matka. Na to, že byl Lev o dost mladší od Yvese, choval se rozumněji, a dá se říct … že se opravdu chová jak jeho matka.
Přiřítil jsem se k Templáři.
,, Marco ? Jsi v pořádku ?" Podepřel jsem si ho rukou, abych mu lépe viděl do obličeje.
,, A-Ano" usmál se na mě. Úsměv jsem mu samozřejmě oplatil.
,, Tvoje ruka… " Chytl mi poraněnou ruku jeho zdravou rukou, kterou mohl hýbat.
,, To je v pohodě, ani to nebolí-Au-" zasykl jsem bolestí… ,, Tedy, nebolí mě to když mi to toho nerýpeš" dodal jsem.
,, Co to má jako být ?" Ozvalo se ze země, kde ležel Yves. Sledoval jsem jen, jak mu Lev pomáhá na nohy, a sekundu na to, si oprašuje špínu z kostýmu.
*Pohled Marca*
Viděl jsem dva asasíny jak se hádají se Celebem. Bral je celkem v klidu, asi se znali.
,, Zachránil jsem ho" zaregistroval jsem najednou větu, od Celebovi strany.
,, A to si jako myslíš, že můžeme zachraňovat zkurvené templáře ?!" Máchal hystericky asasín rukama, ten který před malou chvilkou ještě ležel na zemi. Měl na sobě na rozdíl od Celeba, který měl tmavě modrý asasínský kostým, měl krvavě červený (viz. Obrázek zde: https://www.google.cz/search?hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&biw=1366&bih=667&q=assassin+creed&oq=assassin+&gs_l=img.3.0.0l10.987.3988.0.5468.6.6.0.0.0.0.86.455.6.6.0....0...1ac.1.64.img..0.6.453...0i10j0i30j0i10i30.DmrGd5iePtg#hl=cs&tbm=isch&q=assassin+creed+altair&imgrc=QYozoFoM0Mj57M%3A). Vedle něho stál klidně další, mnohem menší asasín, který měl ruce překřížené ruce na hrudi a jen sledoval, jak se ti dva hlupáci hádají, měl velmi otrávený výraz. A chvilkama protočil oči nad tím, co ten vedle něj řekl, nebo ho aj bouchá pěstí přes rameno. Ten měl celkem zvláštní hábit, takový … zelený (viz. Obrázek: https://www.google.cz/search?hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&biw=1366&bih=667&q=assassin+creed&oq=assassin+&gs_l=img.3.0.0l10.987.3988.0.5468.6.6.0.0.0.0.86.455.6.6.0....0...1ac.1.64.img..0.6.453...0i10j0i30j0i10i30.DmrGd5iePtg#tbm=isch&tbs=rimg%3ACW3LhGg1okFlIjjUpS0n1NC5kEgvEtBdBrrj1AJ8pv25tdG1zotdqlJKWp0Lb4DEFIa_13W5bhmF2LtPpqhYB-P8pXioSCdSlLSfU0LmQEbLNsHj9Dq4pKhIJSC8S0F0GuuMRL-3NlHvejBwqEgnUAnym_1bm10RE9XhhhXOb2vioSCbXOi12qUkpaETx1i7J45DTVKhIJnQtvgMQUhr8RToWqzM0XMvgqEgndbluGYXYu0xHifoMRV16KWioSCemqFgH4_1yleEVcHnDMmbh81&q=assassin%20creed%20costume%20green%20unity&hl=cs&imgrc=_9d2lArcYgrglM%3A )
Zmateně jsem všechny tři sledoval. Nevěděl jsem co mám dělat.
,, Je zraněný !" Vykřikl Celeb.
,, Tak ho nech tady ! Zvířata budou ráda !" Odsykl ten v červeném. Ten v tom zeleném h udeřil a šel za náma.
Jak byl u nás, tak si k nám čapl a sundal kapuci. Objevil se blonďatý klučina s velkýma, modrýma očima. Měl velmi husté, černé řasy, které lemovaly jeho modré, až šedé oči. Měl menší nos a mírně zaoblené lícní kosti, které však šli též vidět. Měl velkou prodlouhlou pusu, jako Celeb, ale měl plnější rty které skoro splývaly s pokožkou. A když se usmál … Měl velmi velký úsměv, který šel doslova od ucha k uchu.
,, Můžu ?" Řekl s trochu ruským přízvukem. Podíval se na Celeba, ten trochu zaváhal, ale pak přikývl jako souhlas, že mi může zkontrolovat moji ránu. Zase se usmál. Byl to asi velký smíšek. A asi taky velká máma. Oddělal si moji zraněnou ruku, aby viděl na ránu.
,, Divím se, že ti to brnění nezmírnilo ránu…" Prohmatával mi rameno kolem rány, a dával si pozor na meč stále zabodnutý v rameni.
,, Máš to opravdu vážné…" Zašklebil se. Tikal jsem pohledem na Celeba a na něj. Ten agresivní k nám popošel, aby se taky díval, ale stoupl si tak, aby na něho nešlo moc vidět. Rozkročil si nohy a dal si ruce překřížené na hruď. Odvrátil hlavu, aby nevypadalo, že se taky zajímá, ale koutky očí se přesto díval.
,, Ten meč musí pryč" řekl jasně rus a přestal prohmatávat rameno. Ten agresivní se prudce otočil a sledoval.
,, Cože ?!" Vykřikl jsem a pohlédl na Celeba. Ten se mi díval do očí se smutným výrazem.
,, Dobře…" Odvětil. Začalo mi nehorázně bušit srdce.
,, To si děláte srandu!" Byl jsem bez sebe.
,, Je to … je to ale pro tvé dobro …" řekl rus, a zmizel mu úsměv ze rtů. Vzhlédl k agresivnímu asasínovi a kývl. Ten se jen pousmál, vytáhl šátek který měl u pasu a láhev silného alkoholu. Obešel Celeba, čapl se ke mně, a než vrazil mi šátek do úst, tak mi přikázal mi aspoň půlku tvrdého alkoholu vypít. Jak jsem to vypil, zakašlal jsem. Bylo to velmi hořké. Pak mi vrazil šátek do pusy, červený šátek který byl taky mírně nasáklý tvrdou lihovou.
,, Zkousni" řekl a přirazil mi panty k sobě.
,, Můžeme ?" řekl rus a vyměnil si pohledy se zbylými asasíny. Ti jen kývli.
,, Dobře … držte ho pevně. " odvětil rus.
Celeb mi držel nohy, právě až teď jsem cítil jeho nesmírnou sílu. Agresivní asasín mi seděl na hrudi a nohou mi držel ruku.
,, Dobře …" Rus, který klečel vedle mé hlavy, uchytl meč.
,, 3… 2…1… TEĎ !" zařval ,, Držte ho !" a plnou silou mi vyškubl meč z ramene.
Pod náporem silné bolesti, která se však mírnila, protože jsem byl mírně opitý kvůli silné lihovině, jsem sebou škubal.
,, Je venku ! Doneste tu flašku ! A nějaké obvazy ! Rychle!" Křičel rus na ostatní.
Začali desinfikovat ránu alkoholem. Štípalo to jak mrdka. Pak mi ale ránu obvázali. Tedy, spíš mi to všechno udělal ten rus. Celeb s tím agresivním jen drželi mé tělo.
,, Hotovo …" vydělal mi rus šátek z pusy.
,, KURVAAAAA" pěkně jsem si zaječel. Všichni se zasmáli.
Najednou se ale zvážnilo, a všichni jsme přesunuli pohledy na ruse.
,, To zranění je velmi vážné Templáři … Bojím se …" na sucho spolkl.
,, Že už nebudeš moct tou rukou hýbat …" Povídal se na mě obličejem, který dával najevo to, že ho to mrzí. Ale on s tím nemohl nic dělat. Začal mi vysvětlovat podrobnosti o mém zranění, ale já to neposlouchal.
Byl jsem mimo, jen jsem tam tak seděl.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
