Jak jsme se poznali - 2.kap.: Bratr a sestry
Informace:
Law s posádku se dostali na nový ostrov. Lawovi se to moc nezdá, ale potřebují zásoby jídla a pití do lodi. Proto se na ostrov vydá s Jane, Bepem, Jeanem, Shichim a Pinguinem. Potkávají tu vládkyni ostrova Kin. Jane zjišťuje, že má bratra a dvě sestry - trojčata. A poté Kina něco provede a svět pro Jane se otočí vzhůru nohama.
Tento ostrov a tyto části se v anime nevyskytuje, čistě vymyšlené. Omouvám se za chyby a krásné počteníčko :D
2. Bratr a sestry
Už nějaký ten den jsem plula s Lawovou posádkou. Chvíli jsme pluli na povrchu a někdy zase pod vodou. Kajutu jsem sdílela s Lawem. Měl tam dvě palandy. Já spala nahoře a Law pode mnou. Jinde místo nebylo. Nevadilo mi to, protože na palubě Luffyho jsem spala v místnosti s chlapami, kdež to Nami a Robin vedle v posteli. Hodně vyzvídali. Hlavně Bepo i Law. Každý večer jsme si povídali, spíš já. Ptali se na rodinu. Takže se dozvěděli, že kromě Luffyho, Aceho a Saba nikoho nemám. Když jsem řekla, o smrti mých rodičů, že jediné co vím byl mariňák se schopností ohně. Díky Lawovi jsem věděla, že se jedná o Akaina. Ale při těchto smutných vzpomínkách jsem neuronila žádnou slzu. Někomu to bylo divné a usilovně přemýšlel. Ale ta osoba nějak nevyzvídala.
Po pár dnech, co jsme pluli, jsme se blížili k ostrovu. Potřebovali jsme nové zásoby jídla. Nevěděli jsme, jaký ostrov to je. Co nás tam čeká. Když jsme tam dopluli, tak jsme naši ponorku upevnili.
,,Půjdeme jenom my. Ostatní zůstanou na palubě.’’ rozkázal Law. Šli jsme jenom já, Law, Bepo, Jean, Shichi a Pinguin. Vylezli jsme na povrch. Ani jsme prozatím nezaregistrovali, že o kousek dál připlula další loď.
,,Kdo jste a co tu chcete?’’ zeptala se zostra žena, která se k nám blížila.
,,Jsme piráti a jenom potřebujeme zásoby. Hned bychom odpluli.’’ vzal si vážné slovo Law.
,,Pojďte se mnou do vesnice. Dám vám vše co budete potřebovat.’’ řekla nám žena. ,,Jinak já jsem Kin.’’ představila se nám žena.
,,Trafalgar Law, Jane Mizuki, Bepo, Jean Bart, Shichi a Pinguin.’’ představil sebe a nás Law. Poté jsme se vydali za Kin.
Vedla nás lesní cestičkou. Nikdo nic neříkal. Law si ji pozorně prohlížel. Bylo z toho cítit, že jí moc nedůvěřuje. Ale jinou možnost nemá, než Kin následovat, protože zásoby jsme potřebovali.
,,Aaaa, už nemůžu.’’ ozval se zezadu Bepo. Všichni až na Kin jsme se na Bepa podívali. Šlo se do prudkého kopce. I mně to už lezlo krkem.
,,Chytni se mé ruky, pomohu ti.’’ navrhla jsem Bepovi a nastavila ruku, když mě Bepo dohnal. Nejistě, ale i tak se mě chytl a šli jsme. Když nás jeden člověk viděl, tak začal pociťovat žárlivost. I když si říkal, že to nic neznamená. Šlo se dál mlčky. Ani jsem nevšimla jako někdo, že je tu žárlivec, a někdo kdo se červená. Hleděla jsem si svého. Bepa jsem táhla nahoru do kopce. Už si přestal stěžovat, ale čeho jsem si nevšimla já, tak Kin si všeho všimla. Ale mlčela.
Asi po dvou hodinách jsme došli na místo. Hned u nás byli tři osoby. Dvě dívky a muž. Když se přivítali s Kin, tak se podívali po nás. Já stále Bepa držela za ruku. Když jsem si všimla jejich pohledu, hned jsem Bepa pustila.
,,Kdo jste?’’ zeptala se nás jedna z dívek.
,,Jsou to piráti, co potřebují zásoby.’’ odpověděla Kin. Law se chystal nás všechny představit, když promluvil muž, který byl rychlejší než Law.
,,Smíme si promluvit s touto dívkou?’’ zeptal se a sledoval Kin.
,,Mě se neptej, zeptej se ji a jejího kapitána.’’ řekla Kin a pokrčila rameny. Podívala jsem se na Lawa.
,,Jak chceš, jak budeme hotovy, tak tě vyzvedneme.’’ pronesl Law ani by dal najevo nějaké emoce. Ale v sobě dusil vztek, žárlivost. Ano je to Law, který žárlil celou cestu. Který dumal nad tím, že při rozmluvě o rodičů jsem neprojevila žádnou lítost své city.
,,Dobře.’’ řekla jsem, že s tím souhlasím.
,,Budeme na louce.’’ řekl muž, dívky mě čaply za ruce a táhly mě na jednu blízkou louku.
Došli jsme na louku. Ti tři si sedli naproti mě. Já si sedla do tureckého sedu. Už jsem se chystala se představit, když mě v tom čekalo velké překvapení.
,,Jane, rádi tě tak vidíme.’’ promluvil muž. ,,Jsem Frau a to jsou mé sestry Misaki a Verča. Jsme trojčata.’’ představil sebe a pak ty dívky muž.
,,J...jak znáš mé jméno?’’ byla jsem překvapena. Ani mi nedošlo, že mohli vidět můj plakát, kde jsem hledaným pirátem.
,,Jsi naše mladší sestra.’’ řekla v klidu dívka, která se jmenovala Misaki.
,,S...sestra?’’ divila jsem se. ,,Já jsem jedináček.’’ dostala jsem ze sebe.
,,Nejsi. Podívej se na tyto medailonky.’’ řekl Frau. Verča, jako první ukázala medailonek. Byla na ní fotka narozeného dítěte. Byla jsem to já. Pak i Frau ukázal svůj medailonek, kde byla fotka matky a nakonec Misaki, která měla fotku otce. Nemohla jsem tomu uvěřit.
,,Ještě máme dopis od matky,’’ promluvila Verča. Frau z kapsy vandal list papíru a podal mi ho. Hned jsem se do něho začetla.
,,Milé děti naše,
omlouváme se, že vás opouštíme, ale jste vzácná trojčata. Každý z vás se narodil se schopností. Fraue, ty ovládáš vzduch, Verčo ty oheň a Misaki ty zase vodu. Museli jsme vás dát pryč, protože by vás jinak chytili mariňáci a bůh ví co by s vámi udělali. Máte o rok mladší sestru Jane, nebo-li Janey. Ta je bez schopností a budeme ji vychovávat. Snad se jednou sejdeme a budeme zase všichni pohromadě.
S pozdravem
Mamka, Taťka a Janey’’
Přečetla jsem si celý dopis asi třikrát. Já mám sourozence? Proč mi to naši nikdy neřekli? Proč to tajili? Ptala jsem se sama sebe. Po chvíli jsem dopis vrátila Frauovi.
,,Věřím nám už?’’ zeptal se Frau.
,,Ano, věřím. Máte medailonky kde jsem já, mamka a taťka a ten rukopis je mamky.’’ řekla jsem, že jim věřím.
,,Ty jsi pirát, že?’’ zeptala se Verča. Já jsem jenom přikývla na souhlas, že jo.
,,Naši s tím souhlasí? A kde vlastně jsou?’’ zeptala se Misaki.
,,Nevím co by říkali, jestli by s tím souhlasili. Už nežijí.’’ řekla jsem pravdu.
,,Co...co se stalo?’’ dostala ze sebe Verča. Bylo vidět, že je to šokovalo, že by se rádi setkali s rodiči.
,,Když jsme z nějakého důvodu byli na útěku, tak jeden mariňák rodiče zabil. Mě stačili schovat a našel mě jeden pirát a od té doby je ze mně pirát.’’ vysvětlila jsem ve zkratce.
,,Takže si na ně moc nepamatuješ co?’’ zeptal se Frau.
,,Je mi líto, víc neodkážu říct.’’ projevila jsem lítost.
,,V pohodě, ty za nic nemůžeš.’’ řekla Misaki a usmála se na mě. I já těm třem věnovala úsměv.
,,Tak tady jste.’’ ozval se za námi vážný hlas. Patřil Lawovi. Hned jsem se na něho otočila.
,,Můžeme jít?’’ zeptala jsem se Lawa.
,,Dnes tu přespíme, už bude večer a na palubu bychom to nestihli. Proto tu budeme nocovat. Kin nám to umožnila.
,,Dobře, chci ti představit Verču, Misaki a Fraua. Mí sourozenci.’’ řekla jsem. Law nedal najevo žádnou emoci. Ale v duchu byl překvapený. Nikdy jsem se nezmínila, že mám sourozence, natož hned tři.
,,Do teď jsem o nich nevěděla.’’ řekla jsem hned na vysvětlenou.
,,Jsi si jistá, že to nejsou podvodníci?’’ zeptal se chladně Law.
,,Ano. Mají medailonky s mými rodiči a dopis, který psala mamka.’’ řekla jsem rozhodným hlasem. ,,A to je kapitán Law Trafalgar.’’ představila jsem jim Lawa. Law pak jim představil zbytek posádky. Všichni si k nám přisedli. Ale po chvíli byli Kinou povoláni, aby se sešli s ostatními muži u totemu vesnice. Všichni tam šli, ale Frau zůstal sedět. Ten zván nebyl. Když se posádka vrátila, začali se dít divné věci.
Když Jane mluvila s Frauem, Misaki a Verčou, tak mezitím rozhovor Kini a s Lawem:
Law šel s Kinou do jejího domu. Kde byl velký výběr jídla i pití.
,,Postarejte se o tom.’’ přikázal Law Bepovi, Jeanovi, Shichimu a Pinguinovi. Ti se hned dali do práce.
,,Pochopil si, že potřebuju s tebou mluvit, že?’’ promluvila Kina na Lawa a vedla ho do své světnice. Law Kinu mlčky následoval.
Když došli do světničky Kina nabídla Lawovi místo k sezení. Law zůstal stát.
,,O co jde?’’ zeptal se chladně.
,,Zůstaň tu a staň se mým mužem a vládcem tohoto ostrova.’’ řekla Kin na rovinu o co jí jde.
,,Ne.’’ řekl rázně a odmítavě Law.
,,Proč? Miluješ jinou co?’’ byla stále v klidu Kina.
,,Neodpovím, moje věc.’’ odsekl Kině Law.
,,Vím, že miluješ tu dívku. Jane se jmenuje ne? Poznala jsem tvou žárlivost.’’ vysvětlila Kina, Lawa to dost překvapilo, ale nedal nic znát.
,,Tak proč se ptáš, když to víš?’’ zeptal se Kini chladně.
,,Jen tak. Uvidíme jak si povedeš, u mého testu.’’ řekla se zlým smíchem Kina. Pal Law odešel za ostatníma. Když chlapi vše vybrali a připravili, tak se objevila Kina. ,,Přespěte dneska na louce, zítra můžete odejít. Do setmění by jste to stejně nestihli.’’ nabídla jim Kina. Lawovi se to moc nelíbilo, ale musel uznat, že má pravdu. Proto neochotně souhlasil. Pak se se zbytkem posádky vydal na louku, kde měli nocovat a taky za Jane, která tam byla se třemi obyvateli ostrova.
Když k nim přišli a dozvěděl se Law, že to jsou sourozenci Jane, byl velice překvapený, ale nedal nic najevo. Po nějaké době byli všichni chlapi až na Fraua předvoláni k totemu. Law věděl, kde to je, protože si toho totemu všiml, při cestě nahoru. Kina řekla nějakou formulaci. Nechápal o co tu jde, ale když se se zbytkem posádky vrátil na místo k Jane, tak se začali dít věci.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.