Experiment 4 - žít?
Informace:
Mno tak tady je pokračování poslední :) příjené čtení :)
Studený kov na kterém jsem ležela se mi vpíjel do těla. Muž se ke mně přibližoval s jehlou ve které byla rudá tekutina. Kdyby jsem to nesledovala tak ani nevím že mě bodl do žíly, a vstříkl tam tekutinu. ,,žádná reakce?" zeptala se sestra.
,,chvíli to potrvá" zavrčel jako by mu už lezla na nervy. Zase se mi svět potápěl do temnoty. ,,Bože to je už otravné...." zašeptala jsem. Dřív než se zase vše potopilo do temnoty ve dveřích jsem zahlédla další postavu jako by tam stála sestra ale ta stála vedle mě. Nechápavě jsem upadla do té hloupé temnoty.
Probudila jsem se v bílé místnosti, tentokrát jsem se mohla volně pohybovat. Přiběhla jsem ke stěně a snažila jsem se najít dveře, okno. prostě cokoliv čím by jsem se dostala ven. ,,Nenajdeš cestu ven." ozval se zamnou tichý hlas. Podívala jsem se tím směrem. Stála tam mladší paní okolo třicítky, ale bylo na ní něco zvláštního. Vypadala jako Shiro. ,,Kdo jsi?" zeptala jsem se.
,,Já? Já jsem minulost Shiro. A teď i tvá" usmála se na mě. Chtěla jsem něco říct, ale místo toho mě chytla neskutečná bolest břicha, jako by mně někdo bodl. Padla jsem na kolena, a začala kašlat. Opřela jsem se o ruce takže jsem byla na čtyřech. Minulost Shiro mě pohladila po zádech. ,,To bude dobré" šeptala. Cítila jsem jak mi něco stéká po tváři jako slzy, ale na zem padaly jen kapičky krve. Kašel nepřestával a já začala kašlat krev. Ta bolest pořád sílila a já se svalila na zem. Minulost Shiro mě chytla za ruku ,,Musíš to vydržet" šeptala mi dokola. Po chvíli bolest mizela, kašel přestal. Rychle jsem oddechovala. ,,Vidíš zvládla jsi to. Podívej. " usmála se, a ukázala na zrcadlo co se tam bůh ví jak objevilo. Těžce jsem vstala a podívala se do něj. Jako by tam stál někdo jiný, ale přesto jsem to byla já. Na hlavě jsem měla posazena dvě bílé uši. Dlouhé rudé vlasy přecházely do sněhově bílé. A oči jedno zlaté a jedno modré. Ze zlatého se táhl pramínek krve. ,,Takže se mi to nezdálo..." zahuhlala jsem. Podívala jsem se na Shiro které se usmívala. Ukázala mi na záda. Bílí ocas sahal až na zem. Nechápavě jsem na ní hleděla. ,,co se stalo?"
,,Teď jsi jednou z nás." zamávala mi a pohltilo mně bílé světlo. Probudila jsem se v té hloupé místnosti jako poprvé. Do místnosti vešla sestra. ,,Vyšlo to!" div neskákala radostí....
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
