Anime World CZ/SK - Příběhy

6. Rvačka

Ale teď se vraťme na chvíli k Verče. I ona se dala dohromady se svou láskou, ale byly v tom pěkné zmatky.

 

Verča byla hodně zamilovaná do Zora. Ale neměla odvahu se mu vyznat. Byla ráda, za přátelství. Ale jak byla zamilovaná do Zora, tak si neuvědomovala, že o ní má zájem i Ichinose a Shizuo. Já si toho všimla. Jen u Zora jsem nevěděla, jestli ji má rád, nebo ne. Byl tajemný, u kterého jsem se nevyznala. Ale, že bych nějak vyzvídala , tak to teda ne. Nejsem taková. Abych vyzvídala. Když si  o tom chce ten člověk popovídat, tak ho vyslechnu, ale sama se neptám. Zoro je upovídaný člověk, ale o sobě toho moc nenamluví. Občas, když se ho někdo na něco zeptat odpověděl, ale bylo znát, že není moc rád. Ale my hodně mluvili o sobě, tak mu to bylo nejspíš blbé a odpověděl nám. Do školy jsme jezdili metrem spolu. U metra, na nás vždy čekal Law. Ale teď k tomu co se stalo Verče.

 

Jednou jsme se všichni sešli v klubovně. Všimla jsem si menší nervozity u Ichinoseho i Shizua. Nejdřív se mnou chtěl mluvit Ichinose. Šli jsem pryč z klubovny na chodbu.

 

Ichinose šel si sednout na pohovku. Já ho následovala. Nevěděla jsem, co mi chceš říct, ale tušila jsem, že se to týká Verči. Sedla jsem si vedle něho.

,,Ichi, tak co se děje?’’ zeptala jsem se Ichinoseho narovinu. Ichinose se na mě podíval.

,,Víš...zamiloval jsem se….’’ začal soukat ze sebe Ichinose.

,,Vím, do Verči.’’ doplnila jsem za Ichinoseho.

,,Jak...jak to víš?’’ zeptal se překvapeně.

,,Poznala jsem to na tobě.’’ vysvětlila jsem Ichinosemu.

,,Aha. Chtěl bych se Verče dneska vyznat, ale je tu problém.’’ začal vysvětlovat Ichinose.

,,Jaký?’’ zeptala jsem se Ichinoseho.

,,Shizuo cítí stejné city k Verče a vysvětlil mi, že o ní bude bojovat. Že klidně se přestane se mnou kamarádit.’’ vysvětlil mi Ichinose.

,,To si děláš srandu, že jo?’’ dostala jsem ze sebe překvapeně.

,,Nedělám. Myslel to smrtelně vážně. A já nevím co mám dělat.’’ potvrdil mi to Ichinose.

,,Sama nevím, jak reagovat, ale nechci, aby jsme se všichni rozhádali a byli nepřátelé. Klape nám to všem. Jsme nejlepší přátelé a o toto přátelství nechci přijít. Poprvé v životě mám přátelé, na které lze spolehnout. Napadá mě, aby sis ještě promluvil se Shizuem. A nejak se domluvili.’’ navrhla jsem Ichinosemu.

,,Zkoušel jsem to, ale nechce se domluvit.’’ řekl smutně Ichinose. ,,Nechci přijít o naše přátelství. Jsem taky  rád, za to přátelství.’’ souhlasil se mnou Ichinose. ,,Ale Verči se vzdát nechci.’’ řekl rozhodně.

,,Chápu. Tak sis ní o tom promluv a na Shizua se vykašli. Já si s ním když tak promluvím.’’ slíbila jsem Ichinosemu.

,,To by si vážně udělala?’’ zeptal se překvapeně Ichinose.

,,Ano, pro záchranu přátelství udělám maximum.’’ řekla jsem rozhodně Ichinosemu. Ten se na mě usmál a objal mě. I já objala Ichinoseho. ,,Nevrátíme se ?’’ zeptala jsem se Ichinoseho. Ten přikývl. Vstali jsme a vrátili jsme se do klubovny.

 

Ichinose hned šel za Verčou a něco jí pošeptal do ucha. Shizuo hned přišel ke mně.

,,Chci s tebou mluvit.’’ řekl razantně. Chytil mě za ruku, tak pevně, až to bolelo a odtáhl ven.

 

Šli jsem na sedačku. Tam mi ruku pustil. Dívala jsem se mu do očí. Co ho to jenom popadlo? Zeptala jsem se sama sebe. Chvilku jsme si dívali do očí. Po chvíli Shizuo promluvil.

,,Co ti chtěl Ichi?’’ zeptal se mě Shizuo. Měl vážný hlas. Neusmíval se jako vždy.

,,Neřeknu ti to, promiň. Je to mezi mnou a Ichim.’’ stála jsem si za svým, že mu nic neřeknu.

,,Chtěl bych to vědět. Víš oba milujeme Verču.’’ přiznal se mi Shizuo.

,,Vím, ale to si vyřešte mezi sebou, ale tak, aby jste nadále zůstali přáteli.’’ poradila jsem Shizuovi s malou výtkou.

,,To asi nepůjde. Nechci o Verču přijít a bojovat o ní budu.’’ stál si za svým Shizuo.

,,To chceš zničit veškeré přátelství, které máme všichni mezi sebou?’’ zeptala jsem se Shizua.

,,Klidně.’’ odpověděl chladně Shizuo.

,,Jenže to nechci já. Jsem ráda, že všichni jsme přátelé. Přátelé na život a na smrt. Slíbili jsme si to.’’ připomněla jsem Shizuovi slib, který jsme si dali všichni na začátku školního roku.

,,Myslím, že nebudu jediný, kdo to poruší.’’ řekl suše Shizuo. Nepochopila jsem jak to myslí. Už jsem se chystala se na to zeptat, když Shizuo pokračoval. ,,A neptej se, jak to myslím. Všichni to vidí, jenom ty ne. Přijď si na to sama.’’ řekl maličko výhružně. ,,Nejsi sama dokonalá.’’ dodal, vstal a odešel pryč. Mě tam nechal sedět s otevřenou pusou. Nepochopila jsem Shizua, jak to všechno myslel. Jediné co jsem věděla, bylo to, že jsem nechtěla o nikoho z té šestice přijít. Jenže postupně se z přátelství stala nenávist a zloba. Po chvíli se ke mně připojil Law.

,,Co ti chtěli?’’ zeptal se mě Law a objal mě kolem ramen. Vše jsem mu řekla. Law mě mlčky objal. Tušila jsem, že něco ví, co mi nechce říct. Ale já se nevyptávala. Doufala jsem, že mi to řekne sám. Ale to jsem se spletla.

 

Po škole se vše seběhlo. S Verčou se sešli všichni tři. Já, Law a Frau jsme vše zpovzdálí sledovali.

 

Vyznání Verči:

 

S Verčou si dali schůzku Zoro, Ichinose a Shizuo. Verča je sledovala svýma zelenýma očima. Ničemu nerozuměla. Všichni tři se na sebe nenávistně podívali.

,,Chci ti něco říct.’’ řekli všichni tři najednou. Pak se začali dohadovat, kdo bude první mluvit.

,,Tak hezky popořadě.’’ okřikla je Verča. Poprvé, kdy zvýšila hlas. Očima hlavně sledovala Zora, ale i na zbylé dva se podívala.

,,Tak řekni, kdo má začít.’’ otočil se na Verču Shizuo. Verča si ty tři prohlížela. Nevěděla. Zoro jako by to vycítil, začal jako první.

,,Miluju tě.’’ řekl jenom Zoro. Verča na něho zírala překvapeně. Toto nečekala.

,,I já tě miluju.’’ řekl Shizuo.

,,A do třetice všeho dobrého, i já tě miluju.’’ řekl Ichinose. Verča měla co dělat, aby se nerozbrečela.

,,Koho z nás si vybereš?’’ zeptal se netrpělivě Shizuo. Vypadal, že by nejraději někoho praštil.

,,J...já...Zoro…’’ dokázala ze sebe jenom říct Verča. Pak se rozbrečela. Ale zůstala na místě. Možná proto, že ji chytil za ruku Zoro.

,,To myslíš mě?’’ zeptal se Zoro Verči v klidu. Ta dokázala jenom přikývnou na souhlas. Zorovi to bylo v tu chvíli jedno  a Verču objal a pak něžně políbil. I Verča mu polibek oplatila. Ichinose a Shizuo se na ně podívali. Pak na sebe. Oba přišli k nám.

 

My tři to vše sledovali. Neslyšeli jsme co kdo říkal, ale bylo mi to jasné. A nejen mně, ale i Lawovi a Frauovi to došlo. Když jsme viděli, jak se Verča rozbrečela, tak jsem tam chtěla jít a zakročit. Ale Law mě zachytil včas a naznačil, že to nemám dělat. Když Zoro nakonec Verču políbil, cítila jsem hřejivý pocit u srdíčka. Ale jenom na chvíli. Po chvíli k nám přišel Shizuo a Ichinose.

,,Končím.’’ řekli oba dva najednou.

,,Jak končíte?’’ nechápal to Frau.

,,Neříkejte, že chcete od nás utéct.’’ dostala jsem ze sebe překvapeně i šokovaně.

,,Tady Jane má pravdu.’’ řekl naštvaně Shizuo.

,,I já s tím souhlasím.’’ řekl Ichinose. Pak oba dva odešli. Verča a Zoro celí usměvaví přišli k nám.

,,Janey, co se děje?’’ zeptala se mě Verča, když si všimla mého šokovaného obličeje. Ani jsem si nevšimla, že Frau a Law odešli.

,,Náš klub se rozpadá.’’ dostala jsem ze sebe.

,,Co? Jak?’’ zděsila se Verča.

,,Ti dva odcházejí.’’ řekla jsem. Potřebovala jsem objetí utěšit, když mi došlo, že Law i Frau chybí. ,,Kde ti dva jsou? Law a Frau?’’ zeptala jsem se.

,,Šli do tělocvičny.’’ řekl mi Zoro. Hned jsem se tam vydala. Zlé tušení se vyplnilo.

 

V tělocvičně:

 

Frau poklepal rukou na rameno Lawa. Naznačil mu,aby s ním šel. Law Jane pustil a odešel za Frauem. Frau odvedl Lawa do tělocvičny.

 

Law se otočil na Fraua. I Frau se otočil na Lawa.

,,Tak co se děje?’’ zeptal se Law Fraua.

,,To víš moc dobře. Věděli jsme, že to takhle  dopadne. Že dva z nás opustí. Co kdyby odešli tři?’’ řekl otázkou Frau.

,,Nerozumím ti, jak to tím třetím myslíš.’’ řekl Law chladně. Tento rozhovor se mu nelíbil.

,,Co kdyby si taky odešel.’’ přešel k jádru věci Frau.

,,Proč já? Co kdyby si to byl ty?’’ nedal se obalamutit Law.

,,Já to založil. Tak proč bych měl odcházet? S Janey, Verčou a Zorem to zvládneme sami.’’ řekl výhružně Frau.

,,Na to zapomeň. Já neodejdu.’’ řekl Law chladně. Vůbec se mu to nelíbilo. Ani jeden z nich nezaregistroval, že někdo přišel do tělocvičny. Frau se rozmáchl a praštil Lawa do obličeje. Pěstí.

 

Z pohledu Jane:

 

Když mi Zoro řekl, kam šel Law s Frauem, tak jsem se tam hned vydala. Zlý pocit se stupňoval a srdce mi bušilo, jak o závod. Když jsem vešla do tělocvičny, tak se Frau rozmáchl a vrazil Lawovi do obličeje. Nebyla jsem schopna nic říct. Jenom jsem  zkameněně ty dva sledovala. Law si to ovšem nenechal líbil. Setřel si krev ze rtu, která se mu spustila a rozmáchl se a Frauovi taky jednu vrazil. u Frauovi se spustila krev, ale z nosu. Poté se oba do sebe pustili. Rány létaly kolem. I kopance. Law po chvíli ztratil rovnováhu a spadl na zem. Frau si na něho lehl. Začal ho mlátit do obličeje hlava nehlava. Law se na nic nezmohl. Snažil se z toho nějak dostat, ale nešlo mu to. Já se vzpamatovala.

,,NECHTE TOHO!’’ křikla jsem z plných plic. Frau i Law se na mě podívali. Frau přestal Lawa mlátit, kterému modralo oko, tvář a z nosu i ze rtu mu tekla krev. Frau se postavil na nohy.

,,Řekněte těm dvěma, že klub se ruší.’’ řekl naštvaně Frau. ,,A ty si dej pozor Janey nakonec bude má.’’ procedil skrz zuby na Lawa. Takže mu jenom Law rozuměl, Já ne. Poté co Frau odešel jsem se rozeběhla k Lawovi. Vytáhla jsem z tašky kapesníčky a začala mu z nosu a ze rtu stírat krev.

,,Měl by si jít k doktorovi.’’ řekla jsem a tekly mi u toho slzy, které jsem nedokázala potlačit.

,,To bude dobré.’’ řekl Law a rukou mi stíral slzy. Poté jsem Lawa objala a on mě. ,,Miluju tě a nikomu tě nedám.’’ zašeptal mi do ucha. Já mlčela a brečela. Vše šlo do háje. Mí přátelé se rozešli ve zlém a to jenom kvůli pitomé lásce. A to jsem nechtěla. Ale stalo se. Od té doby jsem hodně přemýšlela. Hlavně večer. Došla jsem k rozhodnutí. Bylo to těžké rozhodnutí, ale jinak to nešlo.

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.