Experiment 2 - chyceny
Informace:
Mno tak i já sem něco za čas dám :D příjemné čtení :)
Seděla jsem uprostřed rudých růži a naslouchala jsem zvukům léta. Ze zadu mně obejmulo něco chlupatého ,,Ahoj Shiro" zasmála jsem se a otočila se na ní.
,,Jak víš že jsem to já?" zakmitala bílím ocáskem.
,,Kdo jiný by se takhle plížil a byl huňatý?" zasmála jsem se. ,,Dneska to je přesně čtrnáct let co jsme se potkaly že?" zeptala jsem se a položila si hlavu do jejího klína.
,,Krásných čtrnáct let mého nekonečného života" začala mně hladit po vlasech. Byl to příjemný pocit. Zavřela jsem oči.
,,Ten tvůj je nekonečný ale ten můj se krátí každou minutou.... Za chvíli pár měsíců slavím devatenáct..." řekla jsem trochu smutně.
,,Neboj nějak to vyřešíme" usmála se na mně a lehce mě políbila na čelo.
Čas běžel a blížil se večer. Celou dobu jsme si povídaly o hloupostech jako je škola nebo jak se má sestra. Během té doby se mně zhostil nepříjemný pocit že nás někdo sleduje ale připsala jsem to své představivosti a dál to neřešila. Když najednou odněkud vyšla rána. Shiro padla k zemi a hned na to přišla další. Na rameni jsem ucítila štípnutí. Viděla jsem jak k nám běží nějací muži v černém a nějaká žena. Pak se můj svět propadl do temnoty.
Jsem mrtvá? Vůbec to nebolelo..... Ale nic tu není.... Jen prázdno.... Nechci tu být sama....Nechci umřít..... Chci ještě vidět Shiro a rodinu.... ,,Neboj uvidíš je brzo" ozval se tichý hlas z prázdna. Nechápala jsem co se děje, jen jsem si přála znovu vidět svět a né tu prázdnotu. Ucítila jsem letmí dotyk na rameni. ,,Neboj se brzy se setkáme ale prozatím nashledanou...." tichý hlas se pomalu vytrácel.
,,...sledky tu budou za okamžik......" vzdálený mužský hlas se rozezněl v mé hlavě. ,,Výborně" ozval se další hlas. Tentokrát byl blíž a zněl tak moc povědomě. Pomalu jsem se snažila otevřít oči. První věc co jsem viděla byla bílá stěna. ,,ach konečně jsi se probudila Ayo" podívala jsem se za hlasem. Chvíli jsem musela zaostřovat na postavu. Když jsem jí konečně viděla čistě nevěřila jsem vlastním očím. Stála tam moje sestra....
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
