Dvě strany-Prolog
Informace:
Tohle je moje úplně první povídka, tak doufám že se bude líbit. :)
Máma mi ten příběh vyprávěla hodněkrát.
Jak si pamatuje, když město ve kterém bydlíme, bylo kdysi ještě v celku, když se začala stavět zeď, která nás rozděluje, přes její dokončení, až po rozdělování lidí do dvou skupin.
Prezident spolu s první skupinou si zabrali větší část města a nám, druhé skupině zbyla ta menší. Rozdělil nás podle majetku. Kdo toho měl hodně, a mohl mu něco darovat, ten mohl bydlet v té lepší části města. Tam si všichni užívají a nemusí vůbec pracovat. Od toho jsme my, druhá skupina. Moje rodina nebyla tolik bohatá, takže jsme se s tím museli smířit, kdyby ne, tak by jsme dopadli stejně jako můj otec a pár dalších lidí. Mysleli si totiž, že když vyvolají vzpouru, tak tu zeď nepostaví. Ale mýlili se. Každého kdo byl ve vzpouře zabili. Takže už od mala pracuji pro hlavní část města. Hodněkrát už jsem přemýšlela, jak se z tohohle města dostat, to se ale řekne když jsou kolem stráže.
,,Mami jdu ven!“ zavolala jsem na mámu která byla v kuchyni.
,,Dobře Hiroko, ale buď prosímtě opatrná, víš co se včera stalo.“ pokaždé když jdu ven mi řekne, ať jsem opatrná.
,,Však ano, jako vždycky.“ řekla jsem trochu znechuceně a odešla.
Jako vždy jsem šla mojí tajnou cestou. Nechodili tam žádní stráže takže to bylo fajn. A dokonce jsem si i našla cestu nahoru na zeď. Od té doby, co jsem na zdi byla poprvé, tam chodím každý den. A dnes tomu nebylo jinak.
Procházela jsem se po ní a koukala na druhou stranu města. Všude odtud byl slyšet smích a radost. Podívala jsem se z té výšky i na naši část města, ale to co jsem viděla a slyšela, mi nahnalo strach.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
