~Abunai Shoujo~ 4. Díl
Informace:
Nacházíme se v Japonsku, v současné době. Japonsko je veliké, ale my se podíváme jen do určité oblasti. Tam si žije přes milion lidí velmi normální život. Ale větší menšina zase ne. Dívka, Kurumi Tokisaki se narodila se schopnostmi. Ví ale, že není jediná, která má takové schopnosti. Kurumi ale není zrovna moc hodná holka. Dokáže být velmi nebezpečná, tak si na ní všichni raději dávají pozor. Už dokázala zabít 10 000 lidí, ale to nedokázala ovládat svoje schopnosti. Proto se jí také říká Abunai Shoujo, nebo-li Nebezpečná Dívka. (Tenhle díl je takový pohodový ^^)
Už uplynul jeden den od toho, co se Kurumi nevrátila domu. Mizuki byla vystresovaná, hodně se o Kurumi bála. Nemohla v noci klidně spát, takže nejen, že se bojí, ale dokonce se i špatně vyspala. Mizuki byla zrovna ten typ člověka, který moc nemyslí a nevymyslí moc nápadů, takže za ní musí vymýšlet někdo jiný. Nenapadlo jí, že může Kurumi zavolat přes mobil, který Mizuki má a Kurumi si vzala mobil s sebou. Mizuki měla o Kurumi různé špatné představy, co se jí mohlo stát. Např. že jí někdo unesl, nebo že jí někdo zbil ve škole a ona kvůli tomu spáchala sebevraždu. Z toho všeho se jí hnaly slzy do očí. Utřela si slzy a zhluboka se na dechla a vydechla. Uviděla na stole mobil a v tu chvíli se jí vhnal do hlavy nápad, že Kurumi zavolá, jestli je v pořádku. Mizuki začala vytáčet Kurumiino číslo. Ta ještě spala. Bylo zrovna 9:18. Když zazvonil mobil, tak si Kurumi myslela, že je to jenom budík, a když vzala mobil do ruky, aby to vypla, tak uviděla, že jí volá Mizuki. Vzpomněla si, že jí nedala vědět o tom, že bude přespávat u Miku. Kurumi zvedla Mizukiin hovor.
,,Ahoj Mizuki, co se děje?" Řekla rozespale Kurumi.
Mizuki byla strašně ráda, že je Kurumi v pořádku a že jí za takovou chvilku vzala hovor. Začnou jí téct slzy štěstím.
,,Mizuki? Jsi tam?"
,,Ano, omlouvám se, Kurumi-sama, trochu jsem byla zaražená." Řekne Kurumi trošku vzlykavým hlasem.
,,Proč jsi byla zaražená? Co se stalo?" Zeptala se Kurumi docela starostlivě. Měla Mizuki ráda.
,,Po tom, co jste včera nepřišla domu, jsem se o vás začala bát. Jsem strašně ráda, že jste v pořádku." Začala Mizuki brečet do mobilu.
,,Aha... Omlouvám se Mizuki, nechtěla jsem tě tak vystrašit. Teď kdybych byla u tebe, tak bych tě objala, ale nemůžu, no..." Zasmála se trošku Kurumi.
,,Vůbec, Kurumi-sama, kde jste? Jste na nějakém bezpečném místě, že ano?" Zeptala se Mizuki.
,,Jasně, přespávám u své kamarádky a jsou tu se mnou i jiní kamarádi, ale ti ještě spí. Já bych také ještě spala. Teď zrovna stojím na chodbě, abych je nerušila." Řekla Kurumi.
,,Takže... jsem vás vyrušila? To je mi líto." Omluví se Mizuki.
,,Ale ne, to je v pohodě. Stejně jsem už měla v plánu vstávat." Vyvrátí Kurumi Mizukinu omluvu.
Kurumi a Mizuki si ještě spolu asi půl hodiny povídají a Kurumi jí všechno vysvětlila, i to, že bude u Miku přespávat dlouho a nebo prostě do té doby, dokud zase nezačne škola. Začalo se jí chtít na záchod, ale pořád si nezapamatovala, kde je záchod v tomto domě. A Miku se ptát nechtěla, jelikož jí chtěla nechat spát. Po tři minutách ten záchod našla a vykonala svojí potřebu. Vrátila se do pokoje a tam pořád všichni tuhí. Ani si nevšimli, že Kurumi odešla, prostě pořád spali spali a spali. Kurumi se potichu zasmála, sedla si na "svou" postel a přikryla se. Pod tou peřinou jí bylo příjemné teplo. Pořád ale měla špatný pocit z toho, jak se kvůli ní Mizuki vystrašila a jak jí kvůli tomu ještě brečela do mobilu. Měla chuť se profackovat a to také udělala. Dala si několik facek, ale bohužel malých, aby neprobudila ostatní. Pak ještě asi půl hodiny si četla svojí knížku, kterou si přinesla s sebou. Potom se ozval ženský hlas.
,,Dobré ráno, Abunai Shoujo." Ušklíbla se Miku. Kurumi měla sto chutí po ní hodit polštář.
,,Ne-neříkej mi tak!" Zamračila se Kurumi. Miku se začala potichu smát.
,,Dělala jsem si z tebe jen srandu." Řekla s úsměvem Miku. Kurumi se trochu uklidnila.
,,Nevěděla jsem, že dokážeš dělat vtípky hned takhle po ránu." Zívne Kurumi.
,,To víš, já jsem energetická osoba, ode mě se dá čekat všechno." Miku také zívne.
Po chvíli se vzbudí i ostatní. Ještě si půl hodiny povídají v posteli, co se jim zdálo a tak podobně. Pak se přesunili dolu do kuchyně se nasnídat. Miku jim připravila rýžové koláčky. Měla je ráda a chtěla se o ně podělit i s ostatními.
,,Mňam, ty jsou super!" Oblizovala se Marry.
,,Já vím." Ušklíbla se Miku.
Všem prostě ty rýžové koláčky chutnaly. Až se najedli, tak se šli obléknout a tak dále a Marry po nich umyla talíře a také se pak oblékla. Pořád se jí nemohlo dostat z hlavy to, co se včera stalo. Její kamarádka je Abunai Shoujo. Dřív měla chuť jí zabít, ale teď když je to její kamarádka Kurumi, tak jí to prostě musela odpustit, protože Marry odpouští kamarádům vše. I méně zlé věci, i více zlé věci. Kuroha také. On má tu vlastnost po Marry. A kdyby Marry vůbec nepotkal, tak by byl pořád zlý a páchal by stejné zlé věci, jako před rokem a Kurumi by klidně i zabil.
,,Co dneska podnikneme?" Zeptala se IA.
,,Já bych šla k moři." Řekla Kurumi.
,,Wow, to zní jako super nápad, když je tam teď tak hezky!" Řekla Marry. Marry měla ráda pláže. IA kývla.
,,Jo, taky souhlasím." Usmála se Miku.
,,Taky, taky." Kývl Kuroha.
Tak měli hezky rozvrhnuto, co budou tenhle den dělat. Kurumi byla ráda, že svým kamarádům vymyslela plán na celý den a je si jistá, že si to užijí. Na plážích byla jen párkrát, takže se Kurumi na tu pláž obvzláště těší. Určitě tam bude plno, jako vždycky. Začali si připravovat plavky, opalovací krém a vyrazili na pláž. Jeli autobusem, protože pěšky 15 km se jim vůbec chodit nechtělo. A 15 km nazpátek už vůbec ne. Po chvíli autobus zastavit u zastávky, za kterou bylo velká rozlehlá pláž a ještě větší moře. Všichni se rozběhli k pláži a skočili do moře.
,,Ale... Zapomněli jsme se namazat opalovacím krémem..." Řekne zaraženě Kuroha. Tak zase všichni vylezou a každý se navzájem namaže opalovacím krémem.
,,Ahhh, to studí..." Vypískne Marry.
,,Jo, máš pravdu." Zasměje se IA.
Slunce tenhle den hodně svítilo, takže na pláž to bylo ideální počasí. Moc lidí tam ještě nebylo, protože bylo teprve 10:50. Nejvíce lidí se tu vždy nahrne odpoledne, takže Kurumi je ráda, že si to můžou užívat skoro sami teď. Miku ráda provokovala Kurohu a pořád na něj stříkala vodu. Marry sbírala pod vodou mušle, IA se hřála na slunci a Kurumi stavěla pískový hrad, ale jelikož každá vlna ten hrad zbořila, tak ho musela stavět hodně daleko od moře. Marry jí dala nějaké mušle, které našla a Kurumi je vyzdobila na hrad.
,,Wow, to je strašně super!" Řekla Marry.
,,Díky, Marry-chan!" Usmála se Kurumi.
,,Nemáš zač, Kurucchi." Zasmála se Marry.
,,Ona mi právě teď řekla Kurucchi?" Řekla si pro sebe Kurumi.
Všichni se nějak na pláži zabavili. Na to, jaké tam bylo vedro, tak ani odpoledne tam nebylo moc lidí. Asi proto, že jiné školy fungují normálně, jenom naše škola je na čas zavřená. Dokonce si tam dali i oběd. Kolem 16:40 už se zbalili a odjeli autobusem domu. Když dorazili, tak si dali večeři. Byl to ramen. Všem strašně moc chutnal. Tentokrát se večer zabavili tím, že hráli různé videohry a kreslili si. Kolem 0:48 šli spát a všichni zaspali strašně rychle.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
