Anime World CZ/SK - Příběhy

Bylo tak kolem 10:00 a členové uměleckého klubu se vydali k Miku domu. Normálně by teď byli ve škole, ale tam právě nastaly veliké konflikty a proto bude škola na čas zavřená. Některé studenty to těší, některé zase ne, protože třeba nebudou moct co dělat.

,,A vůbec, jak velký máte dům?" Zeptal se Kuroha. Miku se usmála.

,,Máme trochu větší dům, ale zase není tak velký, jak sis mohl myslet." Ale všichni kromě Miku nevěděli, že dům není zrovna tak moc blízko. Už šli asi půl hodiny a dům pořád nikde. Marry už začala kulhat, IA se ještě držela, Kuroha začal být zadýchaný a Kurumi se hodně zpomalila v chůzi. Miku se jen pobaveně dívala na uchozené kamarády.

,,Ach jo, neříkejte mi, že už toho tolik neujdete..." Zasmála se Miku. Všichni jenom mlčeli a dívali se na Kurumi vražedným pohledem, ale IA byla docela v pohodě, nedávala vinu na Miku. Miku se ani jednoho vražedného pohledu nebála, jen jí to ještě více rozesmálo.

,,Miku.. Kde sakra bereš tolik energie? Jak můžeš být tak rychle ve škole, když máte barák tak daleko?!" Chytla Kurumi Miku za mikinu, kterou měla. Miku se docela pobaveně i lítostně podívala na Kurumi i na ostatní.

,,Víte... Mám dobrou kondici, měli by jste začít také cvičit..." Řekla Miku. Všichni se na ní vyčerpaně podívali jako že se jim cvičit nechce. Tak šli ještě asi další půl hodiny a konečně dorazili k domu, kde bydlí Miku. Ten dům docela velký, jak Miku říkala. Když vešli dovnitř, nikdo nikde nebyl.

,,Rodiče jsou zrovna na výletě, takže tu teď jsem prozatím sama." Usmála se Miku a když dorazili do jejího pokoje, tak hodila tašku na zem a hodila sebou na postel a hluboce vydechla. Také byla docela vyčerpaná z té dlouhé cesty. Pak si ale vzpomněla, že má kousek od sebe autobusovou zastávku, takže už nebude chodit pěšky, ale autobusem. Kurumi se začala rozhlížet pokoji. Byly v něm odstíny modré a červené. Moc se jí líbil.

,,Máš pěkný pokoj, Miku," Řekla Kurumi ,,a i docela velký."

,,Díky." Zasmála se a protáhla Miku. Asi tři minuty se všichni seznamovali s Mikuiným pokojem a po chvíli Miku otevřela jeden šuplík, kde byly papíry a vzala její pastelky, které měla.

,,Musíme přeci něco dělat, ne? Jelikož je škola uzavřená, tak můžeme plnit aktivity klubu jinde, nee?" Mrkla Miku na všechny. Každému rozdala papír. Miku, Marry, IA, Kuroha a Kurumi si začali společně kreslit. Hodně často se jim stávalo, že např. když Kuroha potřeboval zelenou pastelku, tak jí zrovna měla IA a tak různě. Měli smůlu, museli počkat.

,,Tak co jste nakreslili?" Zeptala se IA, když všichni měli svojí práci hotovou.

,,Já jsem nakreslila třešeň." Ukázala Miku svůj obrázek.

,,Já nakreslila Jezevčíka." Řekla Marry spokojená se svým výtvorem.

,,Hada." Usmála se IA.

,,Já nakreslil západ slunce... Přijde mi to jako krásný úkaz. Dívám se na něj každý den, pokud je možno." Řekl Kuroha.

,,Ale ale, tohle znělo nějak... jako od nějakého umělce." Drcla do něj Miku.

,,Já nakreslila... sebe." Řekla Kurumi tichým hlasem a ukázala svůj obrázek. Nakreslila sebe ve formě duše. Všichni se na to udiveně dívali, hlavně Kuroha a Marry. Vypadali rozrušeně. Miku a IA se netvářili moc rozrušeně, ale jejich výraz taky byl zaražený.

,,A...A... Abunai Shoujo..." Řekla tiše Marry a začaly jí téct z očí slzy.  Kurumi se na ní šokovaně podívala.

,,Abunai Shoujo... zabila mi rodiče..." Zakňourala Marry. Kurohovi také hodně tekly slzy a také začal vyprávět o tom, jak mu Abunai Shoujo zabila oba rodiče. Kurumi najednou upadla do šoku a nevěděla co dělat.  Z Kurohových zad najednou začali vylézat hadi, kteří obmotali Kurumi kolem krku. Kurumi se začala dusit.

,,Proč... Proč jsi nám zabila rodiče...?" Zamumlal Kuroha s hlavou dolu. Kurumi se pořád dusila, nemohla odpovědět.

,,Prosím, pusť mě... Dokážu... to... vysvětlit!" Řekla slabým hlasem Kurumi. Kuroha jí pustil, ale jeho hadi, co mu vylézali ze zad, jí obmotali ruce a nohy, aby případně nemohla utéct. Kurumi se nadechla:

,,Takže, jak jste mohli vidět u školy, jsem duše. A každá duše má nějaké schopnosti. Ale já s tím mám jeden velký problém. Když používám svoje schopnosti, tak se hodně často přestanu ovládat a pak zabiju hodně lidí... Tímhle tempem jsem už zabila asi tisíce lidí a je mi to líto," Řekne Kurumi a začnou jí téct slzy. ,,opravdu mě to mrzí..." Začne hlasitě vzlykat Kurumi. Kuroha jí pustí ruce a nohy a jeho hadi začnou znovu zalézat zpátky do jeho zad. Kurumi se nahlas rozbrečí a Kuroha si k ní klekne.

,,Kurumi-chan... Už na tebe nejsem tak moc naštvaný, když jsi mi vše ujasnila..." Pousměje se Kuroha.

,,Ano, ano. Souhlasím. Teď vím, že jsi to neudělala úmyslně." Odsouhlasí všechno Marry. Kurumi se na obě osoby podívá smutným výrazem a utře si slzy. Marry jí obejme. Když se IA koukne na hodiny, už bylo 16:30.

,,Lidi, už je 16:30..." Řekla IA. Kurumi se rychle postavila.

,,Co? Už?! Tak to už asi musím.." Řekne. Miku se jen uchechtne.

,,Všichni můžete u mě přespávat. Jak můžete vidět, mám tady ještě jednu postel plus rozkládací gauč, takže o přespání mám vystaráno." Usmála se Miku. Všichni nadšeně kývli.

,,Tak jo, teď se domluvíme, kdo bude z vás tří spát na gauči a kdo na posteli." Dodala Miku.

,,Já chci spát na gauči." Řekne Kuroha.

,,Já taky." Řekne IA. Takže ta jedna postel zbyla na Marry. Naštěstí na tom rozkládacím gauči bylo hodně místa, tak se tam IA a Kuroha vešli krásně.

,,Tak jo, co podnikneme?" Nějakou párty, sledování hororů, nebo... cokoliv?" Usmála se Marry. Parťáci se zamysleli.

,,Tak sledování hororů!" Vykřikla najednou Miku.

,,Hmm... to je dobrý nápad." Kývla IA. Tak se přibližně ve 22:00 začali dívat na různé horory. A bylo jich hodně. Opravdu, nedělám si srandu, bylo jich HODNĚ. A každý byl méně strašidelný, nebo zase více strašidelný. Dokonce se i dívali na hororové anime, které Marry jednoduše miluje. Pak dokonce i hráli hororové hry. Asi tak kolem 1:00 se všichni unavili a lehli si na to místo, kde si to v pokoji zamluvili. Ale Miku nedala pokoj, ta jim vyprávěla strašidelné historky i v posteli a to dokonce po tmě. Takže si další dvě hodiny vyprávěli strašidelné historky a ve 3:30 konečně usnuli.

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.