Anime World CZ/SK - Příběhy

2. Návrat Shira

Nějaký čas jsme se ubytovali na ostrovské škole a hledali Shira po městě. Věděli jsme, že někde tu je. Law byl s námi dennodenně a pomáhal nám. Jednou jsem takhle šli městem a hledali Shira. Law se už tak neostýchal a drželi jsem se za ruce. Byla jsem za to ráda, že aspoň něco.

,,Kde jenom Shiro může být?’’ posteskla si Neko.

,,Neboj najdeme ho.’’ uklidňovala jsem Neko. S Lawem jsem se na sebe podívali. Oba jsem už věděli, že Shiro se nám ukáže dřív či později. S Lawem jsem už mluvila o této druhé řadě, tak věděl co nás bude čekat.

,,Kuroh, já mám hlad.’’ pronesla Neko po chvíli. Chtěla jsem se ozval, že něco bych taky snědla, když Neko do rukou spadla plyšová hračka. Papoušek. Hned si ho dala do pusy. Věděla jsem, že je to bomba, ale musela jsem se smát, jak mi to přišlo komické. Poté Kuroh, který zareagoval rychle vytrhl plyšáka Neko z ruku a rychle se s ní přikrčil. Law udělal to samé se mnou. Zachránili jsme se jen tak tak. Pak jsme celou tu dobu hledali ty, kteří za tím stojí, aby nám mohli zodpovědět na pár otázek.

 

Druhý den přišla Lawovi zpráva, kterou mi ukázal. Stálo v ní, že zelený klan si utahuje ze smrti Tatary a Mikota a byla tam adresa, kde se mají sejít.

,,Jen jdi.’’ řekla jsem Lawovi. Kuroh a Neko se na nás podívali. Law přikývl, políbil mě a běžel na tu adresu. Chtěla jsem ho zastavit, ale bylo už pozdě. Doufala jsem, že se neztratí. Poté jsem Kurohovi a Neko řekla, co se stalo.

,,Vydáme se tam taky. Ale do zadní uličky. Třeba tam narazíme na někoho, který bude vědět víc.’’ navrhl Kuroh. Já i Neko jsem s tím souhlasili a vydali se tam.

 

Procházeli jsem se zadní uličkou, když do nás někdo v helmě vrazil. Podívali jsme se na toho dotyčného. Bylo znát, že je vyděšený.

,,Nechte to na mně.’’ řekl Kuroh a kráčel k hochovi. Já a Neko jsem jenom přihlížely. ,,Kdo tě poslal? Zelený král, nebo jeho vazal Yukari Mishakuji?’’ ptal se Kuroh hocha.

,,Stát. Kromě bomb mám i sílu. Jsem pro nic za nic v týmu N.’’ zablekotal hoch. Jenže když na Kuroha tasil svůj mobil, tak se ozvalo z mobilu, že ztratil všechny body, že mise selhala. Helma zmizela a na zemi seděl obyčejný hoch. Kuroh sek nám vrátil.

,,Zjistil si něco?’’ zeptala se Neko a vyrazili jsme pryč.

,,Nic, jeto jenom pěšák. Nic neví.’’ odpověděl nám Kuroh. ,,Máš obavy?’’ zeptal se Neko.

,,Ne, náš Shiro je prostě náš Shiro.’’ zasmála se Neko. To přinutilo i mě se zasmát. Kuroh se pousmál a vyrazili jsem dál domů.

 

Na další den byl Kuroh pozván k modrému králi. Věděla jsem, že ho Neko v lásce nemá a Law by dobrovolně k modrým se mnou nešel. I když mi napsal, že by se mnou šel kamkoliv, jen aby mohl být se mnou, ale pak mi od něho přišla zajímavá zpráva. Že bych mohla navštívit jeho klan. Kurohovi jsem nic neřekla a zprávu dala přečíst Neko.

,,Yah, skvělý nápad.’’ zajásala Neko. Lawovi jsem odepsala, že dorazím i s Neko. Hned mi odpověděl, že se u nás hned zastaví. Kuroh dávno šel za Munakatou. Já se naštěstí vymluvila, že se mi ho vidět nechce, že bych byla radši s Lawem. Pochopil to k mému štěstí. Neko se mezitím vytratila, až sama jsem nevěděla, kde je, ale čekala na mě venku schovaná. Nechtěla za Munakatou taky chodit, ale Kurohovi nic říkat nechtěla, tak se vypařila.

Seděly jsem s Neko v Homru útulku, nebo-li  klubovně. Jednalo se o bar. Byla jsem tu prvně a vidět to na živo a vidět to z počítače je velký rozdíl. Byl tu Izumo, Rikio, Yata, Anna a Law. A samosebou já a Neko.

,,A pak jsem viděla Shira. Že Jane, že jsem ho viděla?’’ žvatlala Neko. Law seděl vedle mě a držel mě za ruku. Bylo to příjemné.

,,Jasně, i já ho viděla.’’ přikývla jsem Neko.

,,Že mi ho ještě jednou ukážeš, viď že jo Anno.’’ žadonila Neko po Anně.

,,To nejde. Nejde ho vidět pořád. Ale jste si blízcí, určitě vidí i on vás.’’ vysvětlila Anna.

,,Chápu, že Law si sem přivedl dívku, ale co tu děláš ty? Tady není tvoje útočiště.’’ zlobil se Yata na Neko. Ale ta ho zcela ignorovala.

,,Už to chápu.’’ přikývla Neko a kuličku schovala. ,,Ale slyšela jsem, že červená je destruktivní a vybuchuje.’’ zalekla se a zadívala se vylekaně na Annu. Ta vstala a přešla k obrázkům, co viseli na zdi.

,,To ano, ale já mám červenou velice ráda. I když nejsem tak silná, jako byl Mikoto, tak ji použiju k ochraně. Neboj nic se mi nestane.’’ snažila se Anna uklidnit Neko. Neko přešla k Anně.

,,Beru tě za slovo.’’ zasmála se Neko.

,,Neboj Neko, nikomu se nic nestane.’’ promluvila jsem a usmála jsem se.

,,Ty jsi snad jasnovidka, nebo co?’’ podivil se Yata.

,,Ne, ale tuším to.’’ zasmála jsem se. Všichni jsem se zasmáli, až na Yata, který to nepochopil.. Nebo aspoň nedal nic najevo tomu, že by rozuměl.

,,Pojďte si dát.’’ vyzval nás Izumo. Neko nemusel dvakrát pobízet. Ochutnala a hned napodobila Kuroha.

,,Jak by řekl můj mistr Ichigen, tmavá poleva je to nejlepší.’’ promluvila i jeho hlasem. Musela jsem se smát. A nejen já, ale i ostatní.

,,Umíš ho perfektně napodobit, Neko.’’ smála jsem se.

,,A Neko, ty máš Kuroha ráda?’’ zeptal se Izumo. Podívala jsem se na Neko.

,,Shiro, jako první. Kuroh...až po rybě.’’ nakonec odpověděla Neko. Odpověděla, že ano, ale až na třetím místě. Že nejdřív má ráda Shira, pak rybu a nakonec jeho. Musela jsem se začít smát. Smích byl tak nakažlivý, že se začali smát i ostatní i Neko.

,,Vy teď nemáte žádné území co?’’ zeptal se Yata. Neko přikývla hlavou, že ne.

,,Jestli chcete, můžete najít útočiště tady. My vás ochráníme.’’ nabídla nám Anna.

,,Nope….my máme domov.’’ usmála se Neko. Všichni se podívali na mě. Jediný Law o tom místě věděl.

,,Na mě nekoukejte, Neko má pravdu.’’ usmála jsem se na všechny.

,,Dobře, ale kdyby něco, jste tu vždy vítáni.’’ usmála se na na nás Anna. Úsměv jsem ji vrátili. S Neko jsme se pořádně nadlábly a pak si s ostatními skoro do večera povídali.

,,Myslím, že je čas jít.’’ promluvila jsem, když jsem se podívala kolik je hodin.

,,Doprovodím vás.’’ nabídl se Law.

,,V pohodě, to zvládneme sami, ale díky Lawe.’’ odmítla jsem jeho nabídku. Law nic neříkal. Aspoň nás doprovodil ven, kde mě dlouze políbil.

,,Miluju tě.’’ zašeptal mi do ucha. Já se na něho usmála a taky ho políbila. Pak jsem se s Neko vydali zpátky domů.

 

Cestou u školy jsme narazili na Kuroha. Ten se nejspíš vracel od modrých.

,,Kuroh.’’ zvolala Neko a objala Kuroha. Ten byl chvilku překvapený a podíval se na mě a pak na Neko.

,,Děje se něco? A kde jsi byla?’’ zeptal se Kuroh Neko.

,,Nic, jen Anna mi říkala, že Shira nelze vidět stále, ale že i on vidí nás. Jinak jsme obě byly u Anny.’’ vysvětlila Neko. ,,Pojďme domů.’’ vybídla nás Neko a každého chytla kolem ruky.

,,Ano pojďme domů.’’ souhlasil Kuroh. Doma Neko vypravovala co jsem u červených zažily a Kuroh zase nám vyprávěl, co zažil u modrých. Pak jsem si řekli dobrou noc a šli spát.

 

Druhý den jsme si dali snídani. Já na ten den byla domluvena s Lawem, že nám pomůže v hledání Shira. Měli jsme se sejít u školy. Myslela jsem na Lawa, že jsem si nevšimla, jak Neko chce rýží nakrmit kuličku.

,,Co to proboha děláš, Neko?’’ zděsil se Kuroh. To mě vytrhlo z mých myšlenek.

,,Shiro taky potřebuje jíst.’’ trvala na svém Neko. Musela jsem se pousmát.

,,Dobře, ale až se najíme.’’ oddychl si Kuroh. Neko sice ne moc nadšeně, ale přesto souhlasila. Všichni tři jsme se dali do jídla. Po jídle jsme se vydali ven, že půjdeme hledat Shira. Když k nám přiběhl Law.

,,Lawe, já myslela, že máme sraz před školou.’’ divila jsem se.

,,A Kuroh zrovna tebe jsem hledala.’’ ozvala se Kukuri. ,,Jen pojď nestyď se.’’ vyzývala neznámou dívku Kukuri.

,,Venku na Yatu a Fushimiho si počkalo nějaké děcko z Jungle a určitě bude mít vysoké postavení.’’ zašeptal mi Law.  ,,Jako ten Yukari, nebo jak se jmenuje.’’ dodal vzápětí. Už jsem si vzpomněla o co tu jde a co bude v tom dopise.

,,Tak Yukari se jmenuje. Má krásné písmo. Nejspíš je z bohaté rodiny.’’ básnila Kukuri. My všichni jsme si přečetli dopis. Věděli jsem, že to není od té dívky, ale že na nás bude čekat Yukari Mishakuji. ,,Nenech ji dlouho čekat.’’ popřála hodně štěstí a odešla. Kuroh se za Kukuri usmál a všichni jsem vyrazili na místo určení.

 

Kromě Yukariho tam bylo pár ninjů. O ty jsem se postarala já s Lawem. Kuroh bojoval s Yukarim.

,,Až se vypořádám s Kurohem-chan tak si na řadě ty Janey-chan.’’ usmál se Yukari. Věděl, že ninjové pro nás nebudou tak těžký. A taky že ne. Za chvíli byli poraženi. Kuroh měl na krajíčku a Neko se se svoji silou vrhla mu pomoci, ale její silu hned Yukari ničil. ,,Neboj tobě neublížíme. Tebe chceme živou.’’ promluvil k Neko. Jenže když použila svoji sílu a Yukari ji odstranil, tak Neko málem odlétla. Zachytila jsem ji právě v čas.

,,Jste v pořádku?’’ byl u nás Law.

,,Jo jsme.’’ odpověděla jsem Lawovi. Poté jsme čekali co se bude dít dál. Jiní ninjové tu nebyli, ti byli už zničeni a motat se do boje mezi Kurohem a Yukarim nebylo moudré. V tom se to stalo. Kuroh za pochyboval a Yukari toho využil.

,,Teď je s tebou ámen, Kuroh-chan.’’ řekl Yukari a už se chystal rozseknout Kurohovi hlavu, když v tom mu v tom někdo zabránil. Všichni jsme otevřeli oči, že se podíváme na tu spoušť, ale nic ne nestalo. Před Kurohem byl deštník a vedle něho stál Shiro.

,,SHIRO!’’ zvolali jsem všichni najednou.

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.