Anime World CZ/SK - Příběhy

3. Spor s modrými

Druhý den jsme byli ve škole, kde se neučilo, ale připravovalo se na školní festival. Kuroh si všiml, že Kukuri má roztrhlý rukáv.

,,Kukuri máš roztrhlý rukách. Hned ti to spravím.’’ ozval se Kuroh. Kukuri se na sebe podívala.

,,Opravdu. Díky moc Kuroh.’’ poděkovala Kukuri. Kuroh jenom poupravil kostým a hned se vrhla na za šívání. Já na to nebyla. Nikdy mi to nešlo a nejspíš Kuroh to vědě, protože se do toho vložil hned. Dokonce veškeré přípravy organizoval, aby to bylo dokonalé.

,,Proč to neudělá Jane? Proč se o vše staráš ty?’’ zeptala se náhle Kukuri.

,,Ta je lepší na bojování, než domácí práce.’’ odpověděl Kuroh. Tak jsem měla pravdu. Řekla jsem si. Sice jsem se cítila maličko uraženě, ale pravda to byla i v mém světě. Nedokázala jsem domácí práce, až na vaření, ale to jenom v mém světě. ,,Ale umí dokonale vařit, jen je líná vařit.’’ dodal, aniž by se na mě podíval.

,,Hej, já jsem tady.’’ křikla jsem na Kuroha.

,,Vím, ale říkám pravdu. Ani vařící náčiní jsi nechtěla.’’ řekl mi Kuroh, aniž by se na mě podíval. ,,Tak a je to.’’ řekl po chvíli Kukuri.

,,Díky moc, Kuroh.’’ poděkovala Kukuri. Neko nám všem jenom překážela. A dělala psíkusy, i když to byla kočka. Třeba se zamotala do stuhy natolik, že s Shirem jsem měli co dělat ji rozmotat.

,,Kruci Neko, jak si to dokázala.’’ řekla jsem maličko podrážděně, protože to nešlo rozvázat. Už jsem to chtěla ustřihnout a zničit tu stuhu, ale nakonec to nebylo nutné. Povedlo se mně i Shirovi ji z toho dostat.

,,Příště si s tím nehraj.’’ napomenul Shiro Neko.

,,Dobře, Shiro.’’ řekla smutně Neko. Ale když si všimla, že i já ji sleduju, tak na mě vyplázla jazyk. Chtěla jsem něco říct, ale Kukuri nám skočila do řeči, tak jsem se na nic nezmohla.

,,Když nic neděláte a máte volno, mohli by jste něco koupit?’’ zeptala se nás Kukuri.

,,Jistěže.’’ odpověděl Shiro s úsměvem. Kukuri sepsala seznam, co se musí koupit a vyrazili jsem.

 

Šli jsem já, Shiro, Neko a Kuroh taky. Maličko jsem doufala, že narazím na červený klan, teda hlavně na Lawa, ale nepodařilo se nám to. Nebo spíš mně, ale s tím jsem počítala, že se nestane. Jeli jsem vlakem do města od naší školy.

,,Neztrať ten seznam Shiro.’’ napomenul Shira Kuroh.

,,Neboj, to se nestane.’’ odpověděl Shiro a usmál se. Neko si prohlížela pasažéry vlaku, a byla přitulena k Shirovi. Ani jsem nevěděli, k čemu se směřuje na škole. Že ho obsadí červený klan, teda jenom Yata, Rikio a Law. Propásla jsem Lawa o fous, ale s tím se nedalo nic dělat. Dokonce se tam objevili i modří. Teda jenom Seri, Fushimi, Himori a Yujiro.

 

Dorazili jsme do města, kde jsme nakoupili potřebné věci a chtěli se vrátit, ale Neko dostala hlad.

,,Mám hlad, pojďme se najíst.’’ pobízela nás Neko.

,,Najíme se až se vrátíme.’’ nesouhlasil Kuroh.

,,I já mám hlad.’’ připustil Shiro. Kuroh si oddychl a nakonec souhlasil s tím, že se někde najíme. Věděla jsem, že je to chyba, ale nedalo se nic dělat. Nemohla jsem nic říct.

 

Došli jsme do nejbližší restaurace a sedli si do zahrádky venku. Po chvíli přišla servírka a my si objednali. Neko si dala rybu, Shiro kari, Kuroh omeletu a já zeleninu Všichni jsme si pochutnali. Už jsem se chystali se vrátit, když Shiro dostal nápad. Navštívit fotbalový zápas. Hodně mě tím překvapil.

,,Máme spoustu práce.’’ nesouhlasil Kuroh. Já jsem mlčela.

,,Kam chce jít Shiro, chci jít taky.’’ promluvila Neko.

,,A co ty Janey? Proč mlčíš?’’ zeptal se mě Kuroh a podíval se na mě. I ostatní se na mě podívali.

,,Nevím, je to nebezpečné, ale když to chtějí vidět, tak proč ne. My dva je ochráníme.’’ byla jsem na straně Shira a Neko.

,,Odkdy máš ráda fotbal?’’ divil se Kuroh.

,,Nemám, ale nechci kazit zábavu. A koukat se přímo nemusím. Můžu si vyrazit podívat se po stáncích.’’ řekla jsem pravdu.

,,A ztratíš se nám.’’ protestoval Kuroh.

,,Neztratím budu stále na stadionu.’’ usmála jsem se na Kuroha.

,,Tak jo, jde se na fotbal.’’ souhlasil na konec Kuroh a všichni jsme vyrazili směr fotbalový stadion.

 

Stadion se začal plnit  fanoušky. Všimla jsem si i pár modrých, ale snažila jsem se chovat normálně. I Kuroh si jich musel všimnout, ale taky nedělal žádné podezřelé věci, aby na nás neupoutal pozornost. Chvíli jsem se dívala na fotbal, ale pak jsem se odebrala a šla se podívat po celém stadionu. Kuroh mě nerad pouštěl, ale věděl, že někdo s Shirem zůstat musí a mě to nebaví.

 

Procházela jsem se a při tom nedávala pozor na cestu. Kochala jsem se stánky. V tom jsem do někoho vrazila. Už jsem si myslela, že odpadnu na zem, ale někdo mě zachytil. Podívala jsem se na toho, do koho jsem to vrazila a kdo mě zachránil. Byl to k mému překvapení Law.

,,L...Lawe?’’ dostala jsem ze sebe překvapeně. Law mě narovnal.

,,Jane, co ty tu?’’ byl taky Law překvapený.

,,Jsme tu na fotbalovým utkání, ale nebaví mě to, tak jsem se šla projít. A co ty tu?’’ taky jsem se zeptala Lawa.

,,Jsem tu s Yatou. Chtěl jsem jít a Izumo mě poslal s ním.’’ vysvětlil mi Law. ,,Dneska dopoledne jsme měli akci a bylo to dost napínavé.’’ dodal tajemně.

,,Povídej.’’ vybídla jsem Lawa. Law mě odtáhl stranou, abychom nepřekáželi ostatním lidem.

,,Anna našla, kde se ten kluk ukrývá, nebo pobývá.’’ začal vyprávět Law.

,,Myslíš Shira.’’ řekla jsem jeho jméno. ,,Pokračuj.’’ vybídla jsem Lawa, i když jsem věděla co už bude následovat.

,,Tak s Yatou a Rikiem jsme se tam vydali. Najít ho. Různě jsem se vyptávali studentů, jestli ho neznají a ukazovali jsem jim fotku, ale nikdo si ho nepamatoval. Rikio dokonce byl hrubý na dívky a hned od Yaty dostal vynadáno a pohlavek. Prej se má vyptávat jenom chlapců. Bylo vidět, že na dívku by si nic nedovolil, což se mi ulevilo. Pak se objevil jeden z modrých, Yata ho jmenoval Saruhiko myslím a začali bojovat proti sobě. Byl docela odpornej ten z modrých. Boj pokračoval dokud nezasáhla ženská od modrejch. Nevím její jméno. Oba přestali a nás vyhnala pryč z pozemku školy a tak jsem šli. Co se dělo pak netuším.’’ vyprávěl mi Law.

,,Saruhiko Fushimi.’’ řekla jsem Lawovi. ,,A ta žena byla Seri Awashima.’’ dodala jsem.

,,Nejspíš mno. Co jste zažili vy?’’ zeptal se mě Law.

,,Tak mi byli na škole, a v době, kdy jste tam v padli, tak my odešli do města na sehnání věcí na festival. Byli na obědě a teď na fotbale. Zatím normální den.’’ odpověděla jsem Lawovi. Poté jsem si vzpomněla, co po zápase bude následovat. A hned jsem to Lawovi řekla.

,,Buď na sebe opatrná.’’ domlouval mi Law.

,,Neboj, já bojovat nebudu, to Kuroh.’’ usmála jsem se na Lawa. Jenže to jsem se šeredně pletla.

,,Dobře. Už radši půjdu, nebo to nijak Yatovi nevysvětlím.’’ zesmutněl Law.

,,Dobře, buď na sebe opatrný.’’ popřála jsem Lawovi a bála jsem se o něho.

,,Ty taky.’’ popřál mi Law. Rozhlédl se kolem sebe a políbil mě. A já jeho. Pak jsem se rozdělili. Každý si šel po svých.

 

Obešla jsem stadion a u jednoho stánku jsem koupila nějaké to jídlo a vrátila jsem se k ostatním. Neko, i když mě v lásce stále neměla moc, tak se na jídlo vrhla okamžitě.

,,Kde jsi takovou dobu?’’ vynadal mi Kuroh.

,,Víš kolik je tu lidí a těch návalů?’’ řekla jsem Kurohovi. O setkání s Lawem jsem pomlčela.

,,Dobrá.’’ přimhouřil oči Kuroh.

,,Díky za jídlo Jane.’’ poděkoval Shiro.

,,Není zač. Myslela jsem si, že vám vyhládne.’’ usmála jsem se na Shira. Pak jsme mlčky jedli a sledovali fotbalový zápas.

 

Po zápase jsme chtěli odejít, ale Shiro se chtěl zdržet.

,,Proč? Víš že po tobě jde modrý i červený klan?’’ nesouhlasil Kuroh.

,,Půjdeme až se to tu vylidní.’’ souhlasil nakonec Shiro. Kuroh s tím taky souhlasil. Uznal, že je tu spousta lidí ještě a do tlačenice se mu taky moc nechtělo. Jenže když veškerý lid odešel a my se taky chystali k odchodu, tak se rozsvítily reflektory. Objevil se tu sbor modrých. A k tomu všemu začalo pršet. Snad nebudu zase nemocná. Pomyslela jsem si. I když minule jsem jenom v dešti seděla. Teď budu stát, ale mohu se kdykoliv schovat. Říkala jsem si pro sebe.

,,Měli jsem hned odejít.’’ řekl Kuroh a objevili jsem se všichni čtyři ve středu hřiště.

,,Měli by jste se vzdát. Isano Yashiro, Kuroh Yatogami a Jane Yatogami. Vás neznám.’’ promluvil hluboký ženský hlas. Byla to Seri. Shiro si stoupl před Neko a Kuroh přede mne. Neko se na přímila a vytvořila iluzi, kde jsme se všichni objevili ve městě plných lidí ve dne a nepršelo.

,,Schovejte se.’’ křikl na nás Kuroh. Ale poslechl jenom Shiro s Neko. Já tasila svůj meč. Kuroh se na mě podíval.

,,Nenechám tě bojovat samotného.’’ řekla jsem sebejistě. Kuroh jenom přikývl.

,,O něho se postarám já.’’ promluvil hluboký hlas. Byl to Reisi Munakata.  Po chvíli iluze zmizela a já a Kuroh jsme stáli na fotbalovým hřišti v dešti. Shiro a Neko se stačili schovat. Seri se stala mým protivníkem. Obě jsem tasily a boj začal.

 

Chvíli měla navrh Seri, chvíli já. Věděla jsem, že Kuroh bude Munakatou poražen, ale jak dopadnu já, to jsem nevěděla.

,,Proč ho chráníte?’’ zeptala se mě Seri.

,,Je nevinný.’’ řekla jsem Seri. Seri se zarazila a já zaútočila, ale rychle se vzpamatovala a můj útok vykryla. Jenže já se nebránila a jednu mi vrazila do obličeje. Ze rtu se mi spustila krev. Setřela jsem si krev. ,,Dobrý útok.’’ pochválila jsem Seri.

,,Jak si myslela, že je nevinný?’’ zeptala se Seri a na můj kompliment nedbala.

,,Je tu jeden svědek, který nafotil fotku, jak je Shiro ve škole v době vraždy.’’ řekla jsem. ,,Ale víc neřeknu, jen si to zjistěte sami.’’ dodala jsem.

,,Ale takhle ho budeme podezřívat nadále.’’ nedala se odbýt Seri.

,,TAK DOST!’’ ozval se ostrý hlas z tribuny. Všichni jsem se tím podívali. Byl to Shiro. A nad ním se objevil meč. Ukázalo se, že je další z králů. Všichni jsem se na něho dívali.

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.