Zachránce nebo vrah? - 5
Informace:
Tak tady pokračovaní :) příjemné čtení :)
Hlasitě jsem polkla. Byly to dva Jasmini. Jeden měl hlavu vlka a druhý lišky. ,,Paní Halibel" ozval se zase dívčí hlas. Byla jsem schopná rozpoznat že vychází z lišky. ,,nepřibližujte se ke mě nebo začnu křiče!" oba dva se na sebe zmateně podívaly. ,,Paní Halibel my tu nejsme aby jsme vám ublížily" ozval se vlk. jejich tváře se pomalu měnily na lidské. Místo zvířat tam najednou stál krásný chlapec s krásnou dívkou. Ty tváře někoho mi připomínaly. ,,Kdo jste? " vyslovila jsem nahlas otázku. ,,My jsme Jasmini a jsme služebníci a ochránci mrtvích bohů. Já jsem Liu a toto je má sestra Mia. A ten co ho zabila ta okřídlená potvora byl náš bratr Nio." představil je vlk. ,,Myslíte Sonnu?" zvedla jsem obočí. ,,Říkala že uděláte vše proto aby jste mě dostaly." mumlala jsem si pro sebe. ,,Paní Halibel...." dívčin hlas zněl tak prosebně. Zadívala jsem se do jejích očí. Viděla jsem tam upřímnost, radost i strach. Nevypadalo to že by se bála o sebe ale spíš o někoho jí blízkého. Stejné emoce jsem viděla i u vlka. ,,Nevěřte jedinému slovu Sonny paní." usmály se oba dva. Vzaly na sebe zvířecí tváře a zmizely ve tmě. Do pokoje vtrhla Sonna. ,,Kde jsou?" křikla. ,,Kdo?" hrála jsem nechápavou. ,,Ti dva Jasmini!" obořila se na mě. ,,Nikdo kromě mě tu nebyl." modlila jsem se aby si nevšimla že lžu. ,,Fajn..." zamumlala nespokojeně. Pak mi to došlo. ,,Jak jsi se sem vůbec dostal?" ,,No dveře ti nic neříkají?" zasmála se. ,,Ale jak...?" ,,No řekněme že jsem ti vždy na blízku" řekla tajemně. Udělala jednu otočku a zmizela ve dveřích. ,,Pane bože... Asi tomu začnu i věřit..." pomyslela jsem si. Asi po dobrých dvou hodinách jsem byla schopná zase usnout.
Ráno jsem se probudila s podivnou pachutí kovu v ústech. Olízla jsem si rty a šla do koupelny kde jsem spáchala ranní hygienu, pak šla do kuchyně kde se nasnídala, a nakonec jsem se oblékal a vyrazila do školy. Tam jsem jako vždy zaplula do lavice a koukala ven z okna. ,,Ahoj Halibel. Ozval se zamnou hlas Sonny. ,,Neříkej mi tak...." zavrčela jsem. ,,Ale notak." šťouchla do mě prstem. Zazvonilo na rodinu. učitel vešel do třídy a vše bylo jako by při starém....
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
