Sen reality II. - 1. Nový anime
Informace:
Tak a je tu druhá řada a nové anime na obzoru. Tentokrát z prostředí anime Brothers Conflict. Po třech měsících se Jane setkává s Lawem v novém světě. V novém anime Zjišťují, že budou nevlastními sourozenci. A jsou tu dva rivalové, pro Lawa, kteří budou mít o Jane taky zájem, než jen sourozenecký, nebo přátelský.
1. Nový anime
Uběhli tři měsíce a ten se o anime seven ghost, kde jsem byla s Lawem jsem měla stále před sebou, jako bych to doopravdy zažila. Ale nic se dál nedělo a říkala jsem si, jak to bylo možné, že bych jsem se tam objevila. Ale poté co se mi to zdálo jsem si anime znovu skoukla. Bulela jsem u toho jako malá. A proč? Protože jsem si v tom představovala sebe i Lawa, jak jsem tam spolu a užili jsme si to.
Po třech měsících jsem šla znovu spát pozdě po půlnoci. Byla asi jedna hodina ranní. Když jsem cítila, že se znovu vznáším. Otevřela jsem oči a byla jsem v té bílé místnosti, jako před třemi měsíci.
,,Vítej Jane. Znovu zažiješ dobrodružství, tentokrát, ne tak nebezpečné, jako bylo předchozí. Hodně zdaru a budeš mít zase společníka.’’ řekl známý hlas, který mě přivítal a pak propustil domů před třemi měsíci. Je to zase sen? Nebo realita? Ptala jsem se sama sebe. Pak jsem se objevila v metru.
Vedle mě stála dívka, kterou jsem poznávala, jenom jsem ji nedokázala přiřadit, odkud ji jenom znám. Na rameni měla veverku. Po chvíli jsem si vzpomněl. To je Ema, veverka Juli a já jsem v anime Brothers Conflict.
,,Janey, posloucháš mě?’’ zeptal se Juli. Podívala jsem se na veverku. Aha, takže i já ji rozumím.
,,Promiň Juli, zamyslela jsem se.’’ omluvila jsem se Julimu. ,,Co si říkal?’’ zeptala jsem se, aby mi Juli zopakoval, co říkal.
,,Říkal jsem, že si máš dat pozor na ty zdivočelé vlky. Určitě budete mít každá zvlášť pokoj a já budu se u vás střídat. Jednou budu u Chi a podruhé u tebe Janey.’’ vysvětlil mi znovu Juli.
,,Neboj se Juli, dáme si s Chi na ně pozor.’’ ujistila jsem Juliho s úsměvem.
,,Už budeme vystupovat.’’ řekla Ema, nebo-li Chi. V ruce držela mapku. Byla jsem ráda, že já tu mapku nemám v ruce, protože se mnou by se tam netrefilo. Na zeměpis jsem levá, jak poleno.
Dorazili jsme na zastávku, kde jsme měli vystupovat. Obě jsme vystoupili. Juli přesedlal na mé rameno. Obě jsme sebou měly kufr. Tam byly ty nejdůležitější věci. Vystoupili jsme z metra celkově a řídily jsme se podle Chi.
,,Proč zrovna čtrnáct chlapů. Samá zvěř.’’ nadával Juli.
,,Klid Juli, to zvládneme.’’ usmála jsem se a pohladila Juliho po hlavičce. Cítila jsem, jako by mi Juli dal na tvář pusu. Pak se přemístil zase k Chi.
,,Tak jsme tady.’’ řekla po chvíli Chi. Podívali jsme se na tu vilu.
Chvíli jsme čekaly venku. Ani jedna z nás neměla odvahu vstoupit dovnitř. Ale pak jsme se na sebe podívaly a přikývly. Obě jsme vstoupily dovnitř. Ale jeden problém tu ještě byl. Nevěděla jsem, do jaké třídy chodím a jestli Chi je starší, nebo mladší. V tom se Juli ztratil. Věděla jsem, že ho najde Kaname a Subaru, ale nemohla jsem nic prozradit. Chi by mě hned poslala k psychiatrovi. Ale jeden rozdíl tu byl. V anime je třináct bratrů a tady bylo čtrnáct, takže můj parťák je jeden z bratrů. Doufala jsem, že to bude zase Law. Jinak nevím jestli bych to přežila bez něho. Byla jsem ráda, že tu jsem, ale zase jsem se toho bála. Sice je to klidné anime, ale člověk neví, co se může stát.
Vstoupili jsme do obývací místnosti, kde zrovna nikdo nebyl. Rozhlédly jsme se kolem sebe. Řekly jsme si, že se pokusíme najít Juliho. Když se v tom otevřely dveře od výtahu a v nich stáli dva chlapi. Hned jsem je poznala. Ale dělala jsem, že je neznám. Všimla jsem si, že jeden z nich drží Juliho a Juli na něho prská.
,,Juli.’’ vyhrkla jsem a hned byla u chlapů a od toho největšího si Juliho převzala. ,,Kde si jenom byl.’’ dodala jsem a Juli se začal lísat. Dokonce se mi zdálo, jako by mi dal další pusu na tvář. Což neděl ani Chi.
,,Vy musíte být naše sestřičky.’’ ozval se ten vysoký muž. ,,Já jsem Kaname a to je Subaru.’’ představil se nám a pak toho druhého chlapa.
,,Já jsem Jane a to je Ema.’’ představila jsem sebe a Chi. Kaname ke mně přišel a políbil mi rub ruky. Pak to samé udělal i u Chi. Obě jsme zrudly. Juli prskal, až jsem ho musela vzít na ruku a držet ho, aby něco neprovedl. Postupně se do domu začali hrnout i ostatní bratři. Jako další se nám představil Masaomi Ukyo, Azusa, Tsubaki, Iori, Luis a Wataru.
,,Prej už dorazily.’’ slyšeli jsme všichni hlas. Ze schodů si to přiřítil rudovlasý a černovlasý chlap.
,,Vy?’’ vyhrkl rudovlasý chlap. Černovlasý na mně zůstal zírat a já na něho.
,,Yuusuke.’’ promluvila Chi. ,,Lawe?’’ dodala. Takže Lawa Chi zná, to znamená, že chodí spolu do třídy.
,,A...ahoj chlapi.’’ pozdravila jsem ty dva. Nebyla jsem si jistá, jestli se známe, nebo ne.
,,Proč zrovna vy dvě. To je snad zlý sen.’’ pronesl Yuusuke. Aha, tak Chi bude mé dvojče a chodíme my čtyři do stejné třídy. Pomyslela jsem si. Při pohledu na Lawa mi poskočilo srdce radostí. Byla jsem šťastná, že je to zrovna Law, jako můj parťák, i když jsem litovala toho, že je to můj bratr, i když nevlastní.
,,Koukám, že vy čtyři se znáte.’’ promluvil Kaname.
,,Ano, chodíme spolu do třídy.’’ promluvil Yuusuke. Ukyo připravil pro všechny čaj. Všichni jsme si sedli na gauč. Vedle mě seděla Chi a Kaname. Juli byl u Chi a prskal na všechny strany.
,,Věci jsme vám dali do vašich pokojů. Máte je vedle sebe.’’ oznámil nám Masaomi. S Chi jsme přikývly, že rozumíme.
,,Fuuto tu není,ale poznáte ho.’’ promluvil Wataru dětským hláskem. S Chi jsme se na sebe podívaly. Hned jsem si vzpomněla, že Fuuto je slavná pěvecká hvězda. Wataru zrovna pustil televizi, kde zpíval Fuuto. ,,Jé, to je Fuuto.’’ pronesl šťastně.
,,To je Fuuto?’’ podivila se Chi.
,,My si půjdeme vybalit věci.’’ oznámila jsem a vstala jsem. Chytla jsem Chi za ruku a chtěly jsme odejít.
,,Počkejte, ještě klíče.’’ řekl Kaname a každé z nás dal klíče. ,,Odvedu vás tam. Nevíte, kde to máte.’’ dodal. Law vstal taky a šel s námi.
Výtahem jsme dojeli do pátého patra. Tam nám chlapi ukázali naše pokoje. Měly jsme je s Chi vedle sebe. Juli zrovna šel s Chi do jejího pokoje. Kaname naštěstí odešel a já otevřela dveře a s Lawem jsme vlezli do mého pokoje.
Zamkla jsem, aby k nám nikdo nevlez. Nečekaně. Nechtěla jsem, aby nás někdo rušil a myslím, že jsem nebyla jediná. Že i Law by to nechtěl.
,,Vítám tě tu.’’ promluvil konečně Law. Usmála jsem se na něho.
,,Já tebe taky, brácha.’’ pronesla jsem trošku ironicky.
,,Ať jsem bratr, nebo ne, nikomu tě nedám. Chyběla si mi.’’ řekl a objal mě. A já jeho.
,,Ty si mi taky chyběl, i když jsem si myslela, že to byl sen.’’ řekla jsem pravdu.
,,To i já, ale teď je mi jasné, že sen to nebyl.’’ souhlasil se mnou Law. Pak mě vzal za bradu a něžně mě políbil. Já mu polibek vrátila. Oba jsem měli zavřené při tom oči. ,,Tak co se tu má odehrát?’’ zeptal se mě, když jsme se přestali líbat.
,,Nevím, je to delší doba, co jsem to viděla a každý díl byl skoro každý jiný. Nenavazoval, jako seven ghost.’’ řekla jsem pravdu.
,,Nevadí, ale vypadá to, že tu žádná akce nebude.’’ usmál se Law.
,,To ne mno. Naštěstí.’’ usmála jsem se. Jak jsem se oba tak trošku mýlili. Pak mě znovu Law políbil.
,,Měl bych jít.’’ řekl a šel ke dveřím, otevřel.
,,Jo a dávej bacha na tu veverku Juli, bude ohledně vás všech nebezpečná.’’ ještě jsem stačila varovat Lawa.
,,Neboj.’’ řekl Law a usmál se. Poté odešel.
,,Co tu chtěl?’’ zeptal se Juli. Nadskočila jsem, jak jsem se lekla.
,,Fuj, to jsem se lekla.’’ řekla jsem. ,,Kde ses tu zval?’’ divila jsem se.
,,Chtěl jsem zazvonit, když vyšel, Proběhl jsem se, než se stačili dveře zavřít.’’ vysvětlil mi Juli. ,,Musím na vás dvě dát pozor. Hlavně na tebe Janey.’’ dodal rozhodně.
,,Proč zrovna na mě?’’ divila jsem se.
,,Je to složitější, ale mám tě hodně rád.’’ snažil se to nějak vysvětit Juli.
,,Víc, než Chi?’’ zeptala jsem se Juliho. Juli jenom přikývl na souhlas. Aha, tak Juli je do mě zamilovaný. Domyslela jsem si. Doufala jsem, že s Lawem budeme mít chvilky osamotě.
,,Pomohu ti vybalit.’’ řekl po chvíli Juli a začal mi vybalovat věci. Hned jsem se k Julimu přidala. ,,Tak co po tobě chtělo to zvíře?’’ zeptal se znovu.
,,Jenom mě přivítal a omluvil se, že dělal, že nás nezná.’’ zalhala jsem a doufala jsem, že to Juli nepozná,že lžu.
,,Dobrá, na něho si dám obzvlášť pozor.’’ řekl rozhodně Juli. Povzdychla jsem si. Poté co jsme vybalili společně, někdo zazvonil. Byla to Chi.
,,Jane, připravena jít za ostatními?’’ zeptala se mě. Přikývla jsem na souhlas. Obě i s Julim na mém rameni jsme vyrazili dolů.
Dole jsme si různě povídali. Vzpomněla jsem si, že Chi se udělá zle. A taky, že jo. Po chvíli omdlela. Měla vysokou teplotu. Naštěstí Masaomi je doktor, i když dětský, ale o Chi se postaral. Já i Juli jsme se o ni báli, i když já moc ne, věděla jsem, že je to z toho stěhování. I já byla unavena.
,,Původně jsem chtěl být u tebe Janey, ale zůstanu dneska u Chi.’’ řekl Juli. Přikývla jsem na souhlas.
,,Omlouvám se za způsobené potíže.’’ omluvila se Chi.
,,To neřeš Chi.’’ řekl mile Juli.
,,Juli má pravdu. Neřeš to. Hlavně, aby ses uzdravila.’’ usmála jsem se na Chi. ,,Tak já si jdu taky lehnout. Jsem KO.’’ řekla jsem. Juli mě doprovodil ke dveřím. Zavřela jsem dveře a hned se za mnou objevil Kaname.
,,Jsem rád, že jsme osamotě.’’ začal říkat. Byla jsem vykolejená. Co to má znamenat? Vždyť všichni půjdou po Chi. Já jsem tu navíc. Říkala jsem si. Pevně jsem zavřela oči, když se Kaname začal přibližovat. ,,Vím, že jsme sourozenci, ale nikomu tě nedám.’’ zašeptal mi do ucha a dal pusu na tvář. Hned jsem zrudla.
,,P...promiň jsem unavená.’’ dostala jsem ze sebe a rychle vklouzla do svého pokoje. Vlezla jsem si hned od postele. Za chvilku někdo klepal na dveře. Šla jsem se podívat, kdo to je. Byl to Law. Hned jsem mu otevřela dveře a Law vklouzl dovnitř. Hned zavřel dveře na klíč a políbil mě. I já jeho políbila. Ale Law nepřestával. Přešli jsme do mé postele. Law vlezl rukou pod triko a rozepl podprsenku. Začal si hrát s mým prsem. Nepřestával mě líbat a já jeho. Rukama jsem zajela, pod triko Lawa a hladila ho po zádech. Pomalu mi Law sundal triko a já jemu taky. Pak jsem přešli na rifle a spodní prádlo, až jsme byli úplně nazí. Law do mě vnikl. Začal přirážet. Začal jsem vzdychat. I Law vzdychal. Přirážel víc a víc. Líbal, cucal a hrál si s mými prsy. Já ho hladila po zádech. Přirážel víc a víc a víc jsme oba vzdychali, až jsme se udělali.
,,Bylo to nádherné.’’ pošeptal mi Law do ucha.
,,Jakoby to bylo poprvé.’’ zašeptala jsem taky.
,,Pravda.’’ souhlasil se mnou Law. Chvíli jsme leželi vedle sebe, k sobě přituleni, než Law vstal. ,,Radši se vrátím, kdyby zjistili, že jsem tu trávil noc byl by to průšvih.’’ řekl a začal se oblékat. Já na sebe hodila pyžamo a uklidila své obleční, které se válelo po zemi.
,,Dobře, ale chci tě ještě varovat.’’ Law mi skočil do řeči.
,,Neboj, na Juliho si dám bacha.’’ usmál se Law.
,,Nemyslím teď Juliho, ale Kanameho. Dal mi pusu na tvář a řekl stejná slova, jako ty prvně v mém pokoji. Nikomu tě nedám.’’ řekla jsem Lawovi a čekala na jeho reakci.
,,Neboj, nic mu neudělám, ale nenechám si tě nikým vzít. Jsi jenom má, i když to zní divně.’’ usmál se na mě Law.
,,Sice nejsem žádný majetek, ale tentokrát to řeknu taky. Ty jsi taky jenom můj.’’ usmála jsem se taky. Law se ke mně přiblížil, něžně mě znovu políbil a pak se vytratil do svého pokoje. Já si lehla do postele a chvíli trvalo, než jsem usnula.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
