Sen reality - 8. Ztráta oka Mikaihla
Informace:
Začíná boj mezi Bastienem, Teitem Hakurenem a Jane. Budou zachráněni? Protože Bastien přeci patří mezi špičky. Naštěstí ano. A je jím Frau s Lawem, ale Jane je od Bastiena raněná, ale je to naštěstí jen škrábnutí. Jenže Ayanami zaútočí na kostel a chce získat Jane i Teita. Povede se mu to?
8. Ztráta oka Mikaihla
Bastien byl připraven k boji. Uvědomila jsem si, že tuto situaci jsem si nevybavila a neřekla Lawovi. Přesto jsem byla v klidu. Věděla jsem, že Frau nás zachrání. Stáli jsem všichni proti sobě. Zatím nikdo nic neříkal. Každý mlčel. Po chvíli promluvil Teito.
,,Jak jste to mohl udělat? Když Frau byl váš nejoblíbenější student?’’ vyhrkl na Bastiena Teito.
,,Nic jsem neudělal. Jenom ho chci zachránit. A proto vás musí vzít zpátky. Živé.’’ řekl Bastien v klidu. Dělalo se mi z něho zle. Byla jsem připravena bojovat.
,,Tam se nikdy nevrátíme.’’ řekl Teito rozhodně. Promluvil i za mě.
,,To se ještě uvidí.’’ promluvil Bastien a zaútočil. My se vykryli tím, že jsme uskočili stranou. Já poté hned na to zaútočila. Jak mě to učil Law. Ale Bastien vykryl můj útok. ,,To nebylo špatné. Ale na mě nemáš, Janey.’’ řekl mi Bastien. Dostala jsem ještě větší vztek. Nikdy nikdo mi Janey neřekl. A to jsem chtěla, aby mi tak říkala jen jedna osoba. A Bastien to nebyl. Ale snažila jsem se uklidnit. Bojovat ze vzteku se nevyplácí. To jsem věděla, ze svých anime seriálů, i když občas to prošlo. Ale byla ta postava hodně raněna. A já nechtěla mít ani škrábanec. Poté zaútočil svým basculem Teito. Já stála stranou, tak mě to nemohlo zasáhnout. Ale Bastien vykryl i tento útok, ale už stěží. ,,Taky to nebylo špatné, ale na mě nemáte ani jede.’’ smál se Bastien. Chtělo by to zaútočit najednou. Pomyslela jsem si. V tom Bastien zaútočil. Teitovi se aktivovalo oko Mikaihla a nás zachránil před útokem od Bastiena. ,,Konečně vidím ten zázrak.’’ řekl s úšklebkem. Všichni tři jsme byli blízko sebe, jen Hakuren byl v bezvědomí.
,,Mikaihli, chtělo by to zaútočit najednou.’’ řekla jsem Mikaihlovi, protože jsem věděla, že Teito to zatím není.
,,Ty se do toho nepleť, ať nepřijdeš k úhoně. Můj pán by to už nepřežil. A myslím, že by nebyl jediný.’’ ušklíbl se na mě Mikaihl. Tím mě zaskočil, ale je fakt, že s Lawem jsme se s naším vztahem netajili.
,,Budu bojovat.’’ řekla jsem Mikaihlovi rozhodně. Ten se na mě podíval a Bastien zaútočil. Jen tak tak to neprošlo bariérou.
,,Je hodně silný ty to nezvládneš.’’ nedal se odbýt Mikaihl.
,,Mě chce živou. Ayanami, by mu neodpustil, kdyby mě zabil.’’ trvala jsem na svém. Poté jsem vyběhla z bariéry a zaútočila jsem na Bastiena z blízka, ale jeho bariéra byla dost silná. Pak se Bastien ohnal a zasáhl mě. Nejen, že mi prořízl břicho a tekla krev, ale i jsem odlétla, ale nenarazila jsem do tvrdého, ale do měkkého. Podívala jsem se kdo to je. Byl to Law. ,,D...díky.’’ dostala jsem ze sebe a ztratila jsem vědomí. Co se dělo pak, jsem věděla, z anime.
Nejen Law, ale i Frau se objevil. Teito přišel k sobě ve chvíli, kdy Frau šeptal Teitovi do ucha, že by klidně zemřel jeho rukou. Pak se mu Bastien vzdal a Frau ho zabil. Musel to udělat. Jinak by Bastien napáchal spoustu neplechy a znovu by se pokusil zabít Teita a mě vzít taky pryč.
Když jsem přišla k sobě, byl u mě Teito, Mikage-dráček a Hakuren. Law tu nebyl, což jsem doufala, že až se proberu, že on bude u mé postele.
,,Konečně se probouzí.’’ řekl Teito.
,,Vidíš, slepý nejsem.’’ pronesl Hakuren.
,,Jste v pořádku?’’ zeptala jsem těch dvou.
,,Kdo by se měl ptát, jestli jsi v pořádku, jsme my dva a ne ty.’’ vynadal mi Teito.
,,Jak ti je Jane.’’ zeptal se Hakuren mile.
,,Dobře.’’ řekla jsem pravdu a posadila jsem se.
,,Měla by si odpočívat.’’ řekl mi Hakuren. Usmála jsem se na oba dva. Mikage-dráček mi seděl na hlavě.
,,Jsem v pohodě. Kde jsou ostatní?’’ zeptala jsem se těch dvou a pohladila Mikageho-dráčka po hlavičce.
,,Na pohřbu Bastiena.’’ odpověděl mi Teito.
,,Půjdeme jim na proti ne?’’ navrhla jsem těm dvou.
,,Ale co ty?’’ chtěl nesouhlasit Teito.
,,Já jsem v pohodě.’’ usmála jsem se a postavila jsem se na nohy. Sice mě to bolelo, ale nedala jsem nic najevo. Ty dva se na sebe podívali, pokrčili rameny a šli za mnou.
Šli jsme ven, kde jsme u fontány čekali na ty čtyři. Razetta byla s námi. Dívala se z jednoho na druhého a nechápala co se děje.
,,Vážně je ti dobře?’’ zeptal se Teito starostlivě.
,,Jo, je. Sice to trošku bolí, ale je mi jinak fajn.’’ přiznala jsem pravdu.
,,Dobře, ale kdyby se ti přitížilo, vrátíme se.’’ řekl tentokrát Hakuren.
,,Nebojte hoši. Mohlo to být horší.’’ usmála jsem se na ty dva. Ti mi úsměv vrátili. Po chvíli se blížili k nám čtyři biskupové. Byl to Law, Frau, Castor a Labrador. Mno spíš k nám běželi, než šli. Přiběhli k nám.
,,Co se děje?’’ zeptala jsem se jich překvapeně. Úplně jsem na scénu s jeptiškami zapomněla, že málem přišli na to, že ti čtyři jsou jedni ze seven ghostu.
,,Ne nic.’’ řekl zadýchaně Castor.
,,Jane, jak ti je?’’ zeptal se starostlivě Law.
,,Dobře. Trošku to bolí, ale je mi jinak fajn.’’ usmála jsem se na Lawa. V tom mě Law objal.
,,Bál jsem se o tebe.’’ řekl mi šeptem do ucha. I já Lawa objala.
,,Promiň.’’ omluvila jsem se Lawovi. Chtěla jsem s ním mluvit osamotě, ale nebylo to teď možné.
,,Teď nás omluvte, máme práci.’’ řekl Castor a táhli Lawa pryč ode mne. Bylo mi smutno, chtěla jsem s ním být stále, ale věděla jsem, že to není možné.
,,Neprojdeme se?’’ zeptala jsem se Teita a Hakurena. Mikage-dráček mi spal na rameni.
,,Proč ne, ale nebude to pro tebe namáhavé?’’ zeptal se pochybovačně Teito.
,,Nebude, neboj.’’ uklidnila jsem nejen Teita, ale i Hakurena. Poté jsme vyšli na procházku.
Stavěli jsme se u jedné z budov, když na nás zaútočil Haruse, který pomalu, ale jistou metodou umíral, od boje s Labradorem a Kuroyuri. Hned se mi vybavila tato scéna. Teď unesou Teita i Hakurena. Samosebou i mě. A Teito přijde o oko Mikaihla. Hned jsme se připravili k boji. Teda jenom Teito a Hakuren. Já u sebe meč neměla.
,,Schovej se Jane.’’ zašeptal mi do ucha Teito. To nemusel říkat dvakrát. Hned jsem se schovala. Nebo aspoň jsem se o to pokusila, ale Kuroyuri mi zatarasila cestu.
,,Nikam, půjdeš s námi.’’ řekl rázně Kuroyuri. Haruse se snadno postaral o Teita i Hakurena, které omráčil. Kuroyuri zase omráčila mě.
Probrala jsem se vzadu na wishfiru. Hakuren ještě nenabyl vědomí. Kuroyuri řídila a Haruse držel na klíně Teita.
,,Už tam budeme, o nic se nepokoušej.’’ varovala mě Kuroyuri. Jak bych asi mohla, když u sebe nemám meč ani žádnou jinou zbraň a ještě jsem k tomu raněná. Pomyslela jsem si. V tom se probral Hakuren a zaútočil nečekaně na řidiče. Málem jsme se zřítili. Po chvíli se probral i Teito. Nebo spíš Mikaihl.
,,Pusťte mého pána.’’ promluvil Mikaihl.
,,To si uhodl.’’ řekl Haruse, který byl obklopen květinou a umíral. Sice pomalu, ale umíral. Tu bolest, kterou musel cítit ani nedal najevo. V tom dva jiné wishfirové zaútočili na náš wishfire. Byl to Frau z jedné strany a z druhé Law. Frau zachytil Hakurena Teita a mě Law. Law se mnou hned odlétal pryč. Takže jsem neviděla, jak Teito přišel o oko Mikaihla, ale z anime jsem si to pamatovala. Bylo to takhle:
Frau zachytil Teita s Hakurena, ale přeci jeden wishfire pro tři lidi je malý. V tom do ně vrazil wishfire Hyuugi a Teito vypadl ven. S Teitovi ruky se vzneslo oko, které bylo silou Ayanamiho vyjmuto z jeho ruky. Teito se v letu snažil zachytit oko, ale Hyuuga šel po oku taky a nejen on, ale i Frau. Ale Frau nešel tak po oku, jako po Teitovi. Zachytil Teita a Hyuuga oko. Oba hned začali letět pryč. Teito to nechápal, proč nechytil to oko, ale jeho, když to oko je důležitější než on. Ale Frau mu řekl, že sám vím, co je důležité, ale oko to není. Teito tomu nerozuměl, ale já ano. Teito prostě byl důležitější než nějaké oko Mikaihla.
Law se mnou letěl dolů. Letěli jsem mlčky. Já byla na Lawa přitisknutá jak nějaké lepidlo. Chtělo se mi brečet, ale slzy jsem potlačila. Dole, když jsme přistáli a slezli, mě Law objal.
,,Nechci tě ztratit.’’ pošeptal mi do ucha.
,,Neboj neztratíš. Ani já nechci ztratil tebe.’’ zašeptala jsem Lawovi taky. ,,Promiň.’’ znovu jsem se mu omluvila.
,,Za co se omlouváš?’’ nepochopil to Law.
,,Že jsem ti neřekla co se stane. Ale nepamatovala jsem si to. Vždy jsem si vzpomněla, až když bylo pozdě.’’ omluvila jsem se Lawovi.
,,To je v pořádku. Nemůžeš si pamatovat všechno.’’ stále mě objímal Law.
,,Jste v pořádku?’’ zeptal se nás Castor, který k nám přišel.
,,Jo jsme.’’ řekla jsem, když jsem se odtáhla od Lawa. Pak přistál Frau s Teitem a Hakuren. S Hakurenem jsme objali Teita. Byli jsem všichni rádi, že jsme v pořádku přistáli v pořádku na území kostela.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
