Anime World CZ/SK - Příběhy

7. Frau uvězněn

Každé ráno jsem se probudila v náručí Lawa. Spali jsme na jeho straně. Každý den jsme trénovali boj s mečem,a každým dnem jsem se zlepšovala. I Teito si nevedl špatně. I jemu se dařilo a spřátelil se i s Hakurenem, stejně tak i já. Mikage-dráček, věděl, proč našel Hakurena. Byla to dobrý přítel.

 

Nejen biskupové, ale i já jsem si všimla, že se něco chystá. Jen jsem si nemohla vzpomenout, co. Je to nějaká doba, co jsem toto anime viděla. Zrovna jsem měla volno, a mohla být s Teitem a Hakurenem. Ale ti volno neměli, tak jsem v knihovně jim pomáhala s knihami. Když se objevil kněz, který se chystal na Teita zaútočit, ale Castor byl rychlejší a zasáhl.

,,Co si přejete?’’ zeptal se Castor biskupa. Já si hned vzpomněla, že se jedná o Haruseho a Kuroyuri. Ale musela jsem mlčet a dělat, že o ničem nevím.

,,Chci předat tady Teitovi toto. Je to od jeho otce.’’ promluvil biskup-Haruse. A hodil Teitovi zámek. Teito to chytil. Kuroyuri tu nebyla. Ta měla něco jiného na práci. Měla na práci nechat uvěznit Fraua. A také se jí to povedlo. Ale to jsem věděla jenom já. Zatím nikdo jiný o tom nevěděl. Ani Law ne, protože jsem si na to vzpomněla, až když jsem viděla Haruseho, jako biskupa. Poté biskup-Haruse odešel.

,,Teito co to je?’’ zeptal se Hakuren.

,,Nevím.’’ řekl Teito zmateně. Jen já věděla, co to je. Že je to klíč do komnat Bastiena. Ale tam se teprve dostaneme. Poté oba chlapci šli se učit. Já je nechala osamotě a vydala jsem se na jít Lawa.

 

Narazila jsem na biskupa-Haruseho. Bála jsem se, ale nedala jsem najevo, že bych ho poznala. I on mě ignoroval, nebo to jenom hrál. Nevím. Já pospíchala za Lawem, kterého jsem našla v zahradě.

 

Naštěstí byl sám. Něco zrovna popíjel.

,,Neruším?’’ promluvila jsem. Law se na mě podíval a hned mi věnoval ten nejkrásnější úsměv.

,,Ty nikdy nerušíš.’’ promluvil Law. ,,Děje se něco?’’ zeptal se, když si všiml mé vážné tváře. Rozhlédla jsem se kolem sebe, jestli je tu čisto. Bylo.

,,Děje se to, že teď někdy obviňují Fraua z vraždy vrátného, který už mrtvý byl, a že je to vetřelec, který ovládá černou magii.’’ řekla jsem Lawovi. Ten se na mě díval a pozorně poslouchal.

,,Vzpomněla sis na to?’’ zeptal se vážně Law.

,,Ano, když jsem tu zahlédla poskoka Ayanamiho. Chtěl v knihovně zaútočit na Teita, ale Castor mu v tom zabránil. Předal Teitovi klíč od zámku do komnat Bastiena. Bastien je zrádce, ale zemře pod rukama Fraua. Ale bude chvíli bojovat proti Teitovi. Jinak jsou tu dva poskokové Ayanamiho. Haruse, který byl v knihovně a Kuroyuri, která se postarala o to, že zatkli Fraua.’’ řekla jsem vše, na co jsem si vzpomněla.

,,A tebe poznali?’’ zeptal se mě Law.

,,Viděla jsem se jenom s Harusem a ten buď mě nepoznal, nebo to jenom hrál, že mě nezná, nevím. Ale spíš to hraje, protože jak jsem pospíchala sem za tebou, tak jsem na něho narazila, ale nic neudělal, nic neřekl. Já taky ne.’’ přiznala jsem.

,,Byla jsi sama?’’ zeptal se dál Law. Přikývla jsem, že jo. ,,Neměla by si chodit sama. Být aspoň s někým.’’ varoval mě, protože se o mě bál.

,,Neboj, buď budu s tebou, nebo s Teitem a Hakurenem. A kde je Teito, většinou je i Frau a ty.’’ usmála jsem se na Lawa. Law mě z čista jasna objal. Chvíli jsem byla překvapena, ale pak jsem taky Lawa objala.

,,Miluju tě.’’ zašeptal mi do ucha Law.

,,Taky tě miluju a moc.’’ taky jsem zašeptala tak, aby to Law slyšel. Ani jeden z nás si nevšiml, že zdálky nás někdo sleduje. Poté jsme oba šli zpátky do kostela.

 

Našli jsme Teita a Hakurena, jak šli na oběd. My se k nim přidali. Po obědě který proběhl v tichosti jsem šla s Teitem ven. Venku čekal Castor, Labrador a Law.

,,Děje se něco? Kde je Frau?’’ vyptával se Teito.

,,Teito, něco ti musíme říct.’’ řekl Castor a podíval se na mě.

,,Před Jane nemám žádná tajemství.’’ řekl rozhodně Teito.

,,Dobrá. Frau byl zatčen a čeká na popravu. Je to zrádce.’’ řekl Castor.

,,C...cože?’’ dostal ze sebe Teito překvapeně. Já vykulila oči překvapením. Nezmohla jsem se na žádné slovo.

,,Je to pravda. Sice tomu nevěříš, ani my ne, ale bohužel je to pravda.’’ řekl Labrador.

,,Musíme mu pomoci.’’ začal plánovat záchranu Fraua.

,,Ne tak zhurta, něco vymyslíme.’’ řekl v klidu Castor. Teito jenom přikývl. Já celou dobu sledovala Lawa. Obličej měl chladný. Poté já a Teito jsem odešli. Všichni tři  biskupové nás nechali jít.

 

Došli jsme k fontáně, kde se objevila Razetta. Naznačila nám, že ví, kde je Frau. Hned jsme se tam s Teitem vydali. Já nechtěla zůstat sama a Teito by mě ani samotnou nenechal.

 

Plavali jsme pod vodou. Po chvíli jsme s Teitem ztrácela vzduch, ale chtěli jsem to zvládnout. Razetta nám pomohla a každému z nás dala do pusy svou šupinu, tak jsme mohli dýchat pod vodou. Byl to úžasný, při tom překvapivý pocit.

 

Po asi hodině plavání jsme byli na místě. Razetta zmizela a Teito svou silou zaiphonu se snažil rozbít vězení. V tom se objevila bublina se zaiphonem. Byla v ní zpráva od Fraua.

,,Nepleť se do toho usmrkanče.’’ zazněla věta. Teito chtěl protestovat, ale Frau byl rychlejší a poslal další zprávu. ,,Nebojte se o mě, dostanu se z toho.’’ znělo mileji.

,,Ale jak?’’ zeptal se Teito a svoji bublinou pomocí zaiphonu poslal zprávu Frauovi.

,,Uvidíš usmrkanče.’’ zazněla Frauovi odpověď. Pak přišla Teitovi zpráva, jakou otázku mu pokládá do zkoušek. Pak Teito připlul blíž a Frau mu něco zašeptal. Slyšela jsem jenom, jak Teito odpovídá.

,,Ty blbče.’’ a byl celý rudý. Věděla jsem, o co jde. Po chvíli, co Teito odplul za mnou, se na Fraua otočil a udělal úšklebek. Frau si přál, aby se aspoň jednou Teito usmál. Ale Teito udělal úšklebek, protože se usmívat neuměl. Na Frauovi bylo vidět, že ho to překvapilo, ale pak se jenom ušklíbl. Já a Teito jsme vyrazili na zpáteční cestu zase s Razettou.

 

Venku na nás čekal Mikage-dráček a Hakuren.

,,Kde jste byli?’’ zeptal se nás hned Hakuren.

,,Slyšel si co se stalo?’’ zeptal se Teito, místo odpovědi.

,,Ano slyšel.’’ přikývl Hakuren. ,,Musíme ho osvobodit. Je nevinný.’’ dodal vzápětí. Já jsem jenom přikývla, na souhlas.

,,Přesně to uděláme.’’ souhlasil Teito. Oba chlapi si vzali své zaiphony a já svůj meč a vydali jsme se na cestu na místo činu.

 

Na místě činu museli chlapi odložit své zaiphony a já svůj meč.

,,Je to kvůli tomu, že by nám poté mohli zčernat.’’ vysvětlil nám Hakuren. Já to věděla, ale dělala jsem, že o ničem nevím. nechali jsme tam zbraně a vešli na místo činu.

 

Na místě činu už proběhla očista, takže žádné stopy bychom už nenašli. V tom se objevil Bastien. Dala jsem ruce v pěst.

,,Už je vše prohledané a očištěné.’’ promluvil Bastien.

,,Zástupce arcibiskupa Bastien.’’ promluvil Hakuren.

,,Něco vám povím. Taky nevěřím, že Frau je vinný. Snažím se mu pomoci. Je to můj nejoblíbenější žák.’’ přiznal Bastien.

,,Žák?’’ podivili jsem se všichni tři, i když mě to nepřekvapovalo.

,,Ano. Dostal se sem jako malé dítě. Dělal samé lumpárny. Jedl maso, neučil se, nevěřil v Boha. Ale jednou ke mě přišla paní s dítětem, že by chtěli poděkovat mladému biskupovi, který zachránil její dítě. Divil jsem se, kdo to může být. Až jednou večer jsem viděl, jak je Frau na cestě k odchodu. Zjistil jsem, že oním biskupem je on. Začal maličko věřit v boha a vše se naučil od odkoukání ode mne.’’ při vypravování jsme došli ven a podal nám naše zbraně. ,,A teď mě omluvte.’’ řekl a odešel. My tři chvíli zírali s otevřenými ústy. Poté jsem chtěli vyrazil, když Hakuren si všiml toho, co jsem věděla. Naše zbraně zčernaly. Tím jsme zjistili, že Bastien je vetřelec. Hned jsme se rozeběhli za ním. Ale zmizel ve své komnatě.

 

Čekali jsme ukrytí. Chvíli jsem vyčkávali, co se bude dít.

,,Jak se tam dostaneme?’’ zeptal se Hakuren. ,,Hlavně žádné hlouposti.’’ dodal. Já se pousmála. Věděla jsem, co má Teito za lubem. V tom Teito použil svůj zaiphon a odlákal stráž. Hakuren se nestačil ani rozčílit a šli jsme ke dveřím. Stráž si nás všimla a začala běžet k nám. Teito si všiml souvislosti v zámku a vyndal ten svůj klíč a odemkl dveře. Rychle jsme vkročili dovnitř a zavřeli dveře.

 

Nikde nikdo nebyl. Jen stůl židle a knihovna. Věděla jsem o tajné chodbě, ale musela jsem mlčet. Teito přešel ke knihovně.

,,Tady jde průvan.’’ promluvil po chvíli. Všichni jsme se sešli u Teita a zatáhli, až se tajný vchod otevřel a my běželi dál po schodech dolů. Dole na nás čekal u Bastien.

---

Komentáře

Pro komentování se musíš přihlásit.