Zachránce nebo vrah? - 2
Informace:
Tak tady pokračování příjemné čtení ;)
,,Vstávej...." ten hlas se nesl z velké dálky, někde jsem ho už slyšela. Pomalu jsem otevřela oči, první co jsem viděla byla tma. Když si moje oči přivykli rozpoznala jsem nemocniční pokoj. Mžourala jsem po pokoji očima. Zahlédla jsem postavu stojící v rohu místnost. Jediné co bylo vidět byl úsměv v měsíčním světle. ,, Je hezké že jsi vzhůru" zašeptala. Pomalím krokem se vydala ke mě ale nevyšla ze stínu. Přikryla mi dlaní oči a já zase usnula.
Prudce jsem se posadila ale ně spíš někdo mě položil zpátky. ,,Lež v klidu" usmála se na mě sestřička. ,,J-jak dlouho tu jsem?" ,,Dva dny" Chvíli na to do pokoje přišla moje máma a pevně mě objala. ,,Díky bohu..." málem se tam rozbrečela. ,,Co ta holka co mě odhodila? Je v pořádku?" zašeptala jsem. ,,Nikdo jiný tam nebyl zlatíčko" řekla ustaraně matak. Rači jsem to dál nezmiňovala a řekla jsem že se mi asi něco zdálo. Den na to mě pustily domů. ,,Chceš jít zítra do školy?" ,,Jasně" usmála jsem se na matku. Odebrala jsem se do svého a tam usnula.
Zase ten otravný budík. Plácla jsem po něm rukou aby utichl. Nakonec jsem se doplácala do koupelny a spáchala ranní hygienu, oblékla a pomalu se ploužila do školy. Ve škole na mě lidi divně koukaly. Jejich pohledy mi byli nepříjemné. Sem tam prohodily nějakou blbou poznámku o tom co se stalo. Ve třídě jsem zaujala své místo uplně na konci u okna a čekala na zvonění. Když přišel učitel do třídy oznámil nám že se k nám připojí nová studentka. Když vešla vykulila jsem oči. ,,Ty?!" ozval se můj hlas celé třída se otočila na mě. ,,Tak prosím." učitel se na mě přísně podíval. ,,omlouvám se..." sklonila jsem hlavu. ,,Toto je Sonna Loxes" představil jí učitel. Byla to ona určitě to byla ta ze snu a přechodu. ,,Yuzu provedeš tady slečnu po škole" zavelel učitel a já jen přikývla.
Po hodině za mnou přišla. ,,Můžeme jít?" usmála se na mě stejně jako na tom přechodě. ,,Jasně..." zamumlala jsem.
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
