Motýl
Informace:
Zas něco krátkého na zabavení ;) Příjemné čtení ;)
Bylo to tu zase. Ta krásná zahrada plná růží. Tiché třepotání motýlích křídel se rozléhalo celou zahradou. Zase tam seděla, ta krásná dívka. Nemohla jsem z ní spustit oči. Její oči sledovaly hvězdnou oblohu. Byla tak nádherná. Udělala jsem jeden krok v před. Pod bosými nohami mi zavrzali kamínky. Její oči se stočily ke mě. Na tváři se jí objevil široký úsměv. Byla jsem jako uhranutá, nemohla jsem se pohnou. Natáhla ke mě ruku ,,Zachráníš mě?" Chtěla jsem vyslovit ano, ale z mojich úst nevyšel ani hlásek. Motýlí třepotání pomalu ustávalo, mrtvá tělíčka padala k zemi. Po dívčině tváři začali stékat rudé slzy. ,,Zachraň mě prosím..." řekla šeptem. Z mích úst se vydral jen vzdech. Poslední tělíčko motýla padlo k zemi. Za dívkou se objevil temná skvrna, zní vystřelili rudé ruce, a začali táhnou dívku do temnoty. Moje tělo začalo pomalu spolupracovat. Neohrabaně jsem se rozběhla za ní. Bylo už pozdě. Temnota jí celou pohltila. Po tváři mi začaly stékat slzy.
Probudila jsem se v posteli. Můj zrychlený dech byl hlasitě slyšet. ,,Příště... příště tě určitě zachráním."
Komentáře
Pro komentování se musíš přihlásit.
